Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova náboženství? Souvisí nějak se slovy nebe a žena?
Klíčové slovo:
náboženství
Odpověď:
Spojitost se slovy nebe a žena je mylná, jedná se o tzv. lidovou etymologii. Staročeský slovník definuje náboženství jako ‚nábožnost, zbožnost, vroucí vztah věřícího k bohu‘; ‚náboženství, náboženskou víru, vyznání, konfesi‘; ‚nábožnou, posvátnou úctu k někomu‘ či ‚akt, jímž se posiluje a projevuje zbožnost‘. Machkův Etymologický slovník jazyka českého sice slovo náboženství nezachycuje, ale uvádí přídavné jméno nábožný, které asi vzešlo ze spojení na bozě, po bozě. To významově odpovídá dnešnímu ‚od boha, k bohu‘.
Poslední užití:
13.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ výrazu na just ve významu ‚naschvál‘? Má nějakou souvislost s justicí?
Klíčové slovo:
just
Odpověď:
Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku se výraz just ve významu ‚schválně, zrovna, právě‘ do češtiny dostal z německého slova just téhož významu. To bylo přejato z francouzského juste (‚správný, spravedlivý‘), které pochází z latinského iūstus téhož významu. Toto přídavné jméno bylo odvozeno od slova iūs (‚právo‘). Souvislost s justicí zde tedy opravdu je, z historického hlediska se jedná o příbuzné slovo.
Poslední užití:
24.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Vzniklo dříve slovo keř, nebo slovo zákeřný?
Klíčové slovo:
keř; zákeřný
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovo keř pochází z praslovanského kъrь, jehož původní význam byl asi ‚odnož, postranní výhonek‘ (a které souvisí se slovem kořen). Slovo zákeřný je pak jednou z odvozenin slova keř, dříve tedy vzniklo slovo keř.
Poslední užití:
17.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu použít místo oslovení pozdrav „dobrý den“, když píšu méně oficiální e-mail?
Odpověď:
Z článku H. Mžourkové a K. Dvořákové „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, jenž vyšel v roce 2023 v časopisu Slovo a slovesnost, vyplývá, že samotný pozdrav se užívá jednak při komunikaci s neznámým adresátem, jednak v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Vaše řešení je tedy zcela v pořádku.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když píšu e-maily, začínám je oslovením (Vážený pane Nováku; Vážený pane inženýre). Většina e-mailů, co dostávám, však začíná pozdravem „Dobrý den“. Tak teď nevím – nedělám to špatně?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Oslovení adresáta e-mailu je naprosto v pořádku, nedopouštíte se žádného prohřešku. V oficiální e-mailové komunikaci se však vedle tradiční formy oslovení (např. Vážený pane Nováku) užívá i spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé. Samotný pozdrav pak nachází uplatnění zejména při komunikaci s neznámým adresátem či v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Je chyba začínat e-mailovou korespondenci spojením pozdravu a jména, např. „Dobrý den, Aleno“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V tomto případě je namístě mluvit spíše o (ne)vhodnosti užití než o chybě. Ačkoliv se můžeme s kombinací pozdravu a rodného jména v e-mailech setkat stále častěji (pravděpodobně vlivem angličtiny), tato kontaktová formule může působit na některé adresáty nezdvořile. V oficiální, formální komunikaci proto považujeme za vhodnější použít kombinaci pozdravu s oslovením ve formě příjmení (Dobrý den, paní Nováková) či samotné oslovení (Vážená paní Nováková).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
V dopisech se setkávám s pozdravem „Dobrý den“, ale v šedesátých letech jsme se učili, že se dopis začíná oslovením, např. „Vážený pane“. Je dnes pozdrav na začátku dopisu normální?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
I když se lze setkat s pozdravem na začátku dopisu stále častěji (patrně vlivem e-mailové komunikace), hodnotíme takové užití jako méně formální. V oficiální komunikaci je nadále vhodné použít oslovení, např. „Vážený pane Nováku“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Lze v dopise nebo v e-mailu používat pozdrav, nebo je vhodnější adresáta či adresáty oslovit?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu s oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce). Objevuje se i samotný pozdrav bez oslovení, zejména při komunikaci s neznámým adresátem či v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Poslední užití:
16.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V současné e-mailové komunikaci se vedle tradičního oslovení (Vážený pane Nováku) běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku). Obě tyto kontaktové formule jsou většinově vnímány jako zdvořilé a vhodné pro oficiální komunikaci. Zároveň však platí, že čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“.
Poslední užití:
13.9.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Charakter e-mailové komunikace se může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si pisatelé e-mailů vymění několik zpráv během krátké doby. Výzkum H. Mžourkové a K. Dvořákové zaměřený na kontaktové formule v e-mailech (viz https://asjournals.lib.cas.cz/slovoaslovesnost/article/uuid:4ce72c32-448d-4470-abe3-dfb337f1473c) ukázal, že v takových případech se oslovení nebo pozdrav běžně vypouští. Nehodnotili bychom tedy jako nezdvořilé, pokud byste oslovení či pozdrav v bezprostředně navazujících zprávách zcela vynechala. Náhrada pozdravu za oslovení se zdá s ohledem na výsledky zmíněného výzkumu zbytečná. Vhodnost vynechání kontaktové formule je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci.
Poslední užití:
12.5.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: