Dotaz:
Mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Je správně kosmonauti, nebo kosmonauté
Klíčové slovo:
kosmonaut
Odpověď:
U podstatného jména kosmonaut jsou ze systémového hlediska možné dvě koncovky 1. p. mn. č.: -i a -é (kosmonauti a kosmonauté), ale je třeba upozornit, že frekvence je výrazně vyšší s koncovkou -i. Vzhledem k perifernosti substantiv zakončených na -aut (astronaut, argonaut) neexistuje popis tohoto typu v mluvnicích. K tomu dodáváme, že koncovka -é je v 1. p. mn. č. obecně považována za spisovnější než -i a prosazuje se i tam, kde by systémově být neměla: demonstranté, skokané…
Zvažované varianty:
kosmonauti
kosmonauté
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: IJP.
Historie a změny popisu tohoto jevu: v IJP na základě porady: dubleta -é vychází z toho, že jsme nenašli dostatečný důvod, proč nedoporučit i koncovku -é pro spisovný text..
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Má se skloňovat vícero, nebo ne? Můžu napsat naplnění vícera cílů?
Klíčové slovo:
vícero
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého klasifikuje vícero jako podstatné jméno rodu středního, respektive zpodstatnělou číslovku. Vzhledem k zakončení je možné vícero skloňovat podle vzoru „město“. Můžeme tedy říci „naplnění vícera cílů“, ale analogicky k druhovým číslovkám jako čtvero je možné ponechat vícero i nesklonné: „naplnění vícero cílů“
Zvažované varianty:
vícero
vícera
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Ženský rod: psaní i-y
Konkrétní dotaz:
Jaké -y se má psát v koncovce 2. p. slova cachaça [kašasa], někdy psáno cachaca?
Klíčové slovo:
cachaça, cachaca
Odpověď:
U těchto podstatných jmen dochází ke střetu psané a vyslovované podoby. Zvlášť pokud se písmeno ç [s] přepíše jako c. Po měkké souhlásce v češtině následuje koncovka -i. Zároveň však toto podstatné jméno skloňujeme podle vzoru „žena“, který má v koncovce 2. p. j. č. -y. Vzhledem k tomu, že ç se nečte jako české [c], ale [s], měli bychom použít koncovky vzoru „žena“ včetně pravopisné podoby: 2. p. cachaçy/cachacy [kašasi].
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Je správně hranolek, nebo hranolka? Když je na jídelním lístku napsáno jídlo s hranolkami, tak je to špatně?
Klíčové slovo:
hranolek
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Jediná kodifikovaná podoba je mužský rod hranolek, kterou doporučujeme ve spisovné komunikaci užívat. V 7. p. mn. č. tedy „s hranolky“. V běžném úzu je však velmi časté používání tohoto podstatného jména v ženském tvaru: hranolka (a proto „s hranolkami“), přestože je to v nesouladu s kodifikací. Roli patrně hraje analogie s výrazy jako je brambora, kroketa. Uživatelé jazyka si tento název často vůbec nespojují s tvarem hranolu. Vzhledem k vysoké frekvenci i v jinak spisovných textech bychom byli k této odchylce od kodifikace tolerantní.
Zvažované varianty:
hranolky
hranolkami
Poslední užití:
25.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Naše organizace převzala pravopis nemoci covid-19 podle WHO, tedy s velkými písmeny: COVID-19. Jak by se to mělo s těmi velkými písmeny skloňovat?
Klíčové slovo:
COVID-19
Odpověď:
Doporučujeme psát název nemoci primárně s malými písmeny: covid-19. Psaní názvu pouze s písmeny velkými, tedy jako mezinárodní označení nemoci podle WHO, je pro češtinu jednak nestandardní, jednak to komplikuje zacházení s názvem v textu v nepřímých pádech. Varianta s koncovkami psanými malými písmeny (COVIDu) se používá spíše v případě iniciálových zkratek a v tomto případě bychom ji nedoporučovali, protože by byla silně nestandardní. Pokud tedy nemůžete zvolit psaní s malými písmeny a normálně skloňovat, ASSČ připouští v případě pravopisu se všemi písmeny velkými nechat název nesklonný.
Zvažované varianty:
COVID-19
COVIDem-19
Poslední užití:
21.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak vypadá množné číslo slova flashback?
Klíčové slovo:
flashback
Odpověď:
Podstatné jméno flashback [fležbek] se skloňuje podle vzoru „hrad“. V množném čísle má tedy tvary flashbacky, flashbacků, flashbackům. Potenciálně problematický může být 6. p., kde dochází k hláskovému zjednodušení: o flashbacích.
Poslední užití:
7.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych vědět, jak mám zacházet se slovem giallo, což je italské jméno označující žánr detektivky.
Klíčové slovo:
giallo
Odpověď:
Důležité je, k jakému rodu se podstatné jméno řadí. Z čistě formálních důvodů by se na základě zakončení na -o mělo jméno řadit ke střednímu rodu a skloňovat podle vzoru „město“: 2. p. gialla. Pokud tedy nedáte přednost např. nominativu jmenovacímu, který umožní ponechát název nesklonný (v žánru giallo, podle žánru giallo apod.), doporučujeme volit tento způsob skloňování. Jde však pouze o doporučení na základě systémové analogie. Zda se tak toto podstatné jméno v reálné komunikaci opravdu používá, potvrdit nemůžeme, protože jde o okrajový termín, který má příliš málo výskytů na to, abychom mohli usoudit, zda je určitý způsob zacházení v češtině ustálený, či dokonce noremní.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jsou slova sněhulák, strašák a drak životná, nebo neživotná? V učebnici jsou označena jako neživotná a mně se to moc nezdá.
Klíčové slovo:
drak; sněhulák; strašák
Odpověď:
Všechna tři podstatná jména jsou mužská životná. Liší se životnost reálná (živé bytosti) a životnost gramatická, proto mohou být gramaticky životná i podstatá jména označující věci, které ale pojímáme jako živé bytosti: strašák, sněhulák, drak. Drak se však z této skupiny trochu vymyká, protože může mít vedle životného významu (zvíře, hračka nebo člověk) také význam neživotný, pokud odkazuje na typ bezmotorového letadla nebo na základní konstrukční část letadla (viz např. Internetová jazyková příručka nebo Nový akademický slovník cizích slov). Proto se tyto významy odlišují i tvarově: drak: draka, draci (trojhlaví draci, papíroví draci) x drak: draku, draky (draky letadel)
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak vysvětlit cizinci, že se říká od čtvrtka, ale do pátku?
Klíčové slovo:
čtvrtek; pátek
Odpověď:
Je to skutečně tak, že i když jsou obě slova zakončena na tvrdou souhlásku -k, ve 2. p. j. č. se užívá tvar čtvrtka, ale pátku. U jmen dní zakončených na -ek (právě kromě pátku) se v tomto pádě užívá koncovka -a (vzor „hrad“, podvzor „les“): do dneška, do zítřka, do včerejška, do pondělka, do úterka, do čtvrtka. Pouze pátek má v 2. p. odlišný tvar s koncovkou -u, kterou má v současném jazyce většina jmen mužského rodu neživotného vzoru „hrad“. Důvody, proč se ustálily u těchto dvou po sobě jdoucích dnů v týdnu odlišné koncovky 2. p. (= genitivu) j. č. se zabývá J. Šimandl v článku Od čtvrtku do pátka v časopise Naše řeč (roč. 86) a uvádí následující možnou příčinu: „Z dnů, tak jak jdou po řadě, nemají shodné zakončení genitivu žádné dva po sobě jdoucí (od neděle, od pondělí, od úterý, od středy, od čtvrtka, od pátku, od soboty). Za takové situace mnohdy vítězí nad systémem praktický požadavek zamezit možná nedorozumění, přeslechnutí". Je tedy možné, že právě z toho důvodu se ustálily v úzu odlišné koncovky u obou dnů.
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak vysvětlit cizinci, který se učí skloňování podle koncovek, nikoli podle vzorů, proč je v úryvku básně Jiřího Žáčka „není v oceánu tolik ryb a raků... ani rukou zkamenělých v pěst“ tvar v pěst, a ne v pěsti nebo pěstě?
Klíčové slovo:
pěst
Odpověď:
Slovo pěst je podstatné jméno rodu ženského, které se podle zakončení řadí ke vzoru „kost“. Ve 4. p. j. č. (zkamenět v koho, co) je tvar totožný s 1. p. j. č., proto zkamenělých v pěst. Tvar v pěsti by musel být buď 6. p. (v kom, v čem) nebo by se muselo jednat o podstatné jméno, které patří k jinému rodu nebo vzoru, např. „růže“, což ale není tento případ. Pokud nechceme používat vzory, pak lze zjednodušeně říci, že podst. jména zakončená na -st mají v 4. p. j. č. tvar totožný s 1. pádem.
Zvažované varianty:
pěsti
pěstě
pěst
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.