Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #23 [Tvarosloví].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/226, položky: 1-5/1129
Stav:
#15072
Užití:
1 1 0
Dotaz: Mužský rod životný
Konkrétní dotaz: Jaký je 1. pád j. č. od tvaru zpravodajci? Spontánně jsme napsali zpravodajec, ale kolegyně říká, že by to měl být zpravodajce.
Klíčové slovo: zpravodajec, zpravodajce, zpravodaj
Odpověď: Tento výraz pro ,zpravodaje, informátora‘ je zaznamenán pouze v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ) z let 1935–1957, a to v podobě zpravodajce. Je tu označen hvězdičkou, což signalizuje, že má jít o výraz řídký. Novější výkladové slovníky – Slovník spisovného jazyka českého ani Slovník spisovné češtiny – výraz neuvádějí; vznikající Akademický slovník současné češtiny zatím nedošel k písmenu Z a příslušné heslo nemá ani Internetová jazyková příručka. To je překvapivé, protože podle korpusu SYN v14 najdeme dohromady 9 838 výskytů slov (lemmat) zpravodajce a zpravodajec, což zjevně nesvědčí o jejich exkluzivitě v současném úzu. Většina nalezených výskytů je v množném čísle – celkem 7 643 dokladů z uvedených 9 838, tj. zhruba 78 %. Podoba zpravodajce (skloňovaná podle vzoru „soudce“) a podoba zpravodajec (skloňovaná podle vzoru „muž“) kromě toho mají ve 12 z 14 pádů totožné tvary. V množném čísle se shodují dokonce ve všech sedmi pádech a liší se jen v 1. pádu jednotného čísla a v 5. pádu jednotného čísla (který je navíc v úzu spíš hypotetický). Kvůli tomu nemusí být tvar 1. pádu jednotného čísla na první pohled zřejmý – a vaše otázka je tak zcela pochopitelná. Pokud se v PSJČ náležitě zachycuje někdejší stav a slovo se skutečně skloňovalo podle vzoru „soudce“, poskytují výše uvedené informace dobré vysvětlení toho, proč se v  současnosti skloňuje i podle vzoru „muž“. Z drtivé většiny všech užitých pádových tvarů lze pro 1. pád jednotného čísla snadno zpětně rekonstruovat nejen tvar zpravodajce podle vzoru „soudce“, ale i tvar zpravodajec podle vzoru „muž“. Jak už bylo řečeno, podle PSJČ má 1. pád jednotného čísla podobu zpravodajce. Doklady v korpusu SYN v14 však tak jednoznačné nejsou. Najdeme tu 1 041 výskytů „neslovníkové“ podoby zpravodajec. Zjistit z korpusu přesný počet výskytů podoby zpravodajce v 1. pádu jednotného čísla je komplikované. Tvar zpravodajce je vysoce homonymní: může jít o 2., 4. a 5. pád jednotného čísla (v 5. pádě jednotného čísla jen u typu „soudce“), 4. pád množného čísla, a také o 3 a 6. pád jednotného čísla slova zpravodajka (např. Moskevské zpravodajce ČTK to potvrdil představitel Žirinovského strany) – a korpus není v těchto případech dobře lemmatizován. Zjistit přesný počet výskytů podoby zpravodajce v 1. pádě jednotného čísla by znamenalo ruční procházení 1 722 výskytů homonymního tvaru zpravodajce, což by bylo nesmírně časově náročné. Na základě různých dalších vyhledávek v korpusu lze však s vysokou mírou jistoty soudit, že v 1. pádě jednotného čísla je výskytů „slovníkové“ podoby zpravodajce méně než uvedených 1 041 výskytů „neslovníkové“ podoby zpravodajec. Podoba zpravodajec je dnes v úzu běžná a podle sondy do korpusu SYN v14 nejspíš dokonce častější než podoba zpravodajce; PSJČ je už navíc poměrně starý slovník. Obě varianty lze považovat za přijatelné, doporučili bychom však užívat spíš podobu zpravodajec.
Zvažované varianty:
zpravodaj zpravodajce zpravodajec
Poslední užití: 9.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#15071
Užití:
0 0 0
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: V jedné deskové hře jsem narazil na slovní spojení my nesijeme. S tímto tvarem jsem se ale nikdy nesetkal. Je to tak správně? Nemá to být spíše nesejeme? 
Klíčové slovo: nesijeme, siju, sít
Odpověď: Internetová jazyková příručka uvádí v celém paradigmatu slovesa sít pouze tvary s kořenovým -e- (seju, sejeme...).  Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) však pro 1. osobu čísla jednotného zmiňuje tvary seji i siji a pro rozkazovací způsob sej i sij. Tvary s kořenovým -i- zároveň hodnotí jako zřídka užívané. V lidové slovesnosti máme dochovanou píseň Sil jsem proso na souvrati a rčení nekliď, cos nesil. V praxi se však tyto tvary dnes už téměř nepoužívají, o čemž svědčí i jejich nízký výskyt v databázi Českého národního korpusu. Tvar sijeme je v korpusu SYN v12 doložen pouze jednou (Souběžně už také sijeme, a to řepky), podobu nesijeme vůbec nenajdeme.  Doklady užití tohoto slova můžeme také najít v Kartotéce novočeského lexikálního archivu (NLA), který obsahuje excerpční materiál, na jehož základě vznikaly všechny reprezentativní výkladové slovníky češtiny ve 20. století. Lístkové výpisky byly pořizovány zejména z umělecké literatury, ale i z literatury odborné, výběrově byly excerpovány noviny, časopisy a překladová literatura (od roku 1770).   Nejvíce dokladů s tvary s kořenovým -i- v NLA  pochází z 19. století z beletristické literatury (Zeyer, Neruda, Čech, Vrchlický apod.). Nejstarší doklad použití je z roku 1772 v Duchovní kuchařce (sedlák: cyzých wěcý do Domu nepřigjmám: žádnému křiwdy nečinjm: a mí Roly giným syti dowolugi). Záporový tvar v 1. osobě čísla množného jsme našli jeden, a to v excerptu z knihy Novelky z veselého péra od Františka Zákrejse (1. vydání z roku 1883 na straně 49): Nesijeme vítr, abychom neklidili bouři! Další záporný tvar najdeme také v Jiráskově knize U nás 2 z roku 1899, konkrétně na straně 254 (... i pšenice, kterou žádný ze sousedů nesil, stála dost pěkně), a v Tatranské múze od Pavla Josefa Šafaříka, která byla poprvé vydána v roce 1814: „Nesíti, nežíti, bez péče býti.“    Podoba nesijeme tedy není chybná, ale jedná se o zastaralý tvar, s nímž se dnes v praxi setkáme jen velmi zřídka. Ještě řidčeji pak je doložen výskyt záporných tvarů tohoto slovesa. 
Zvažované varianty:
nesijeme nesejeme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v12
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sít
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sít

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#15070
Užití:
1 1 0
Dotaz: Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz: Jak skloňovat jméno Gregor Johann Mendel? Bude tvar druhého pádu Mendla či Mendela?
Klíčové slovo: Mendel
Odpověď: Mužská osobní jména zakončená na -el se při skloňování (a tudíž i při odvozování tvarů individuálně přivlastňovacího přídavného jména) nechovají jednotně. Vypouštění, či nevypouštění -e- je ovlivněno tím, zda je nositelem jména cizinec, nebo Čech, důležitou roli hraje i výslovnost a rodinná tradice.   Domácí příjmení, která mají původ v rodných jménech, tzv. pohybné -e- při skloňování vypouštějí, např. Havel, Pavel – bez Havla, Pavla. U jmen jako Zavřel, Suchomel, Koudel, Chmel je však e součástí kmene a zůstává zachováno: bez Zavřela, Suchomela, Koudela, Chmela. Pokud je nositelem jména cizinec, -e- se v písmu nevypouští, např. Nobela, Schlegela.   Největší uživatelská nejistota se objevuje při zacházení s příjmeními cizího původu, jejichž nositeli jsou Češi. U nich příručky doporučují respektovat rodinnou tradici. Pokud se e ponechává ve výslovnosti, zachovává se v nepřímých pádech i v grafické podobě. Pokud se nevyslovuje, v grafické podobě ho v nepřímých pádech vypouštíme. Protože však rodinnou tradici leckdy neznáme, je třeba připustit obě možnosti zápisu, např. Demel – Demela i Demla, Štancel – Štancela i Štancla, Riegel – Riegela i Riegla. Totéž platí i pro jméno Mendel: v pořádku jsou jak tvary Mendela, tak Mendla. V jazykové praxi však v tomto případně výrazně převažují delší tvary s ponechaným -e-: Mendela (v korpusu SYN v14 asi 19× častější).
Zvažované varianty:
Mendla Mendela
Poslední užití: 2.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku -> Jména zakončená ve výslovnosti na tvrdou nebo obojetnou souhlásku -> Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#15068
Užití:
0 0 0
Dotaz: Střední rod
Konkrétní dotaz: Nepodařilo se mi v žádném slovníku dohledat slovo psychedelikum. Jak se má skloňovat? Má mít tento výraz v 6. pádě množného čísla tvar psychedelicích, nebo psychedelikách?
Klíčové slovo: psychedelikum
Odpověď: Výraz psychedelikum označuje psychoaktivní látku, která je charakteristická tím, že způsobuje změnu vědomí. Přestože ve slovnících spisovné češtiny přímo slovo psychedelikum nenajdeme, v Internetové jazykové příručce, v Akademickém slovníku cizích slov a ve Velkém lékařském slovníku můžeme nalézt výraz psychedelický, který je definován jako ‚představující duševní stav charakterizovaný příjemným omámením smyslů, extatickým vytržením apod., vyvolaný vlivem drog; způsobující kvalitativní změnu vědomí, zintenzivňující vjemy a vyvolávající až halucinace‘. Absence výrazu psychedelikum ve slovnících spisovné češtiny je překvapivá i vzhledem k míře užívání daného slova v současném úzu. Podle dat Českého národního korpusu obsahuje největší korpus současné psané češtiny SYN v14 celkem 1 919 výskytů slova psychedelikum a 6 305 výskytů výrazu psychedelický, oba výrazy se tedy v současné češtině poměrně běžně užívají. Zajímavé je sledování vývoje užívání obou těchto slov v čase. Když si dané slovo vyhledáme v aplikaci Slovo v kostce od Českého národního korpusu, můžeme z grafu zobrazujícího frekvenci výskytu slova v čase zjistit, že se tento výraz začal výrazně častěji používat po roce 2014 a od té doby se míra jeho užívání neustále zvyšuje. Možným důvodem tohoto poměrně náhlého nárůstu frekvence daného výrazu mohlo být zahájení výzkumu účinků psychedelik na lidskou mozkovou aktivitu a psychiku v roce 2015 v Národním ústavu duševního zdraví (o historii výzkumu psychedelik v ČR se více dozvíte na webu České psychedelické společnosti). Z aplikace Slovo v kostce je při bližším pohledu na slovo psychedelický naopak jasné, že toto adjektivum je v češtině užíváno již od roku 1998 do současnosti s konstantní frekvencí. U vybraných dvou slov si můžeme povšimnout rozdílů v jejich používání i ve vztahu k typům textů: Psychedelikum se dle aplikace Slovo v kostce užívá převážně v psaném jazyce, a to především v oborové literatuře, o něco méně pak v beletrii a publicistice, zatímco psychedelický se vyskytuje převážně v beletrii a publicistice (a naopak méně v oborové literatuře), navíc se s ním můžeme setkat i v jazyce mluveném. Ze sekce Podobně používaná slova v aplikaci Slovo v kostce je navíc patrné, že se dané výrazy užívají ve značně odlišných kontextech. V blízkém kontaktu slova psychedelikum najdeme výrazy jako halucinogen (což je termín označující psychoaktivní drogy, více viz Velký lékařský slovník), ale i psilocybin či ketamin, tedy příklady psychoaktivních látek, tj. psychedelik. Naopak u hesla psychedelický můžeme v této sekci nalézt mnoho adjektiv vztahujících se k umění či hudbě (jako podobně užívaná jsou zde označována např. slova hendrixovský, postpunkový nebo stylotvorný). Co se týče skloňování slova psychedelikum, odpověď na tuto otázku nám poskytne Internetová jazyková příručka v kapitole Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 6. p. mn. č., konkrétně v podkapitole 3, Podstatná jména zakončená na -kum. V ní se dočteme, že u přejatých odborných termínů, které končí v 1. p. j. č. na -kum a v 1. p. mn. č. na -ka, se v psané spisovné češtině užívá varianty na ‑ách: o antibiotikách, narkotikách, afrodiziakách, analgetikách. Tvar 6. pádu množného čísla tak má mít podobu psychedelikách. Ostatní tvary budou tvořeny analogicky, jako tomu je např. u slov typu analgetikum či antibiotikum. Na závěr naší odpovědi ještě uveďme, že vzhledem k tomu, že slovo psychedelikum je v současné češtině užíváno jak v odborných kontextech, tak v běžné komunikaci, rozhodli jsme se doplnit jej jako samostatné heslo do slovníkové části IJP.
Zvažované varianty:
psychedelicích
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo psychedelický
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo psychedelický, Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 6. p. mn. č. -> 3. Podstatná jména zakončená na -kum

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#15064
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz: V textu se vedle sebe objevují názvy Rio de Janeiro a Rio Grande. Je potřeba sjednotit jejich skloňování tak, aby se v obou případech skloňovala jen část Rio, nebo mohu u jména Rio de Janeiro skloňovat obě části názvu, příp. druhou část názvu a u jména Rio Grande první část názvu?
Klíčové slovo: Rio de Janeiro; Rio Grande
Odpověď: Odlišné skloňování obou jmen sice nepovažujeme za vyloučené, nicméně bychom ze stylistických důvodů doporučovali skloňování sjednotit a v obou případech skloňovat pouze část Rio, příp. lze obě jména ponechat nesklonná.
Poslední užití: 18.8.2026
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla Rio de Janeiro, Rio Grande

ID související odpovědi: #4468

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.