Dotaz:
Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
V textu se vedle sebe objevují názvy Rio de Janeiro a Rio Grande. Je potřeba sjednotit jejich skloňování tak, aby se v obou případech skloňovala jen část Rio, nebo mohu u jména Rio de Janeiro skloňovat obě části názvu, příp. druhou část názvu a u jména Rio Grande první část názvu?
Klíčové slovo:
Rio de Janeiro; Rio Grande
Odpověď:
Odlišné skloňování obou jmen sice nepovažujeme za vyloučené, nicméně bychom ze stylistických důvodů doporučovali skloňování sjednotit a v obou případech skloňovat pouze část Rio, příp. lze obě jména ponechat nesklonná.
Poslední užití:
18.8.2026
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Rio de Janeiro, Rio Grande
Dotaz:
Vlastní jména ostatní: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak vytvořit 6. pád od názvu školy Monterra?
Klíčové slovo:
Monterra
Odpověď:
Pokud koncovému ‑a předchází skupina písmen, kterou vyslovujeme jako jednu souhlásku, ve 3. a 6. p. se tato skupina zjednodušuje i v grafické podobě na jedno písmeno: správná podoba 6. pádu je tedy Monteře.
Poslední užití:
18.8.2026
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á]
Dotaz:
Osobní jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Rediguji text o jedné z tras svatojakubské pouti, jež se jmenuje Vía de la Plata. Nejsem si jistý, jak nakládat s první částí názvu „Vía“, mám jej v českém textu skloňovat?
Klíčové slovo:
Via de la Plata, Vía de la Plata
Odpověď:
S podstatným jménem ženského rodu via, pocházejícím z latiny a užívaným i v dalších románských jazycích ve významu ‚cesta‘, se u názvů dálkových tras setkáváme poměrně často (srov. např. Via Francigena, Alta Via, Via Appia, Via Alpina či v neposlední řadě Via Czechia). Jak dokládají výskyty v korpusu SYN v14, tento výraz, ať už zapisovaný krátce (Via/via) či dlouze (Vía/vía) v závislosti na jazyce, v němž je užíván, zůstává v češtině zpravidla nesklonný: ve spojení s předcházející předložkou na lze nalézt 934 výskytů tvaru Via/via, zatímco potenciální tvar Viu/viu pro 4. pád, utvořený v souladu se zakončením pojmu podle vzoru „žena“, se zde vyskytuje pouze v jednom případě (Cavaillon je též místem, odkud vyrážejí milovníci adrenalinu na viu ferratu a na lezení po skalách) a tvar Vie/vie pro 6. pád se nevyskytuje ani jednou. Přímo spojení Via de la Plata, které se do češtiny někdy překládá jako Stříbrná cesta, nalezneme v témže korpusu v jiném než prvním pádě pouze dvakrát, přičemž v obou případech zůstává v základním tvaru. Mírnou tendenci ke skloňování daného výrazu však můžeme zaznamenat u názvů, v nichž se slovo via nevyskytuje na začátku, nýbrž na konci – zatímco se spojením „na Vie de la Plata“ se ani při vyhledávání na internetu nesetkáme, spojení „na Alta Vie“ už tak ojedinělé není, nalezneme jej však zhruba jen v sedmi procentech všech výskytů.
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak skloňovat anglické mužské jméno Byrne? Odsouvá se koncové -e?
Klíčové slovo:
Byrne
Odpověď:
Skloňování jména vychází ze zakončení ve výslovnosti. Pokud se jméno vyslovuje [bérn], bez koncového -e, doporučujeme jej skloňovat podle vzoru „pán“. Koncové němé -e při skloňování může být odsouváno a koncovka připojována rovnou k písmenu předcházejícímu. Pokud však chceme naznačit základní podobu jména v 1. p. a tím i jeho výslovnost, němé -e- nevypouštíme: 2. a 4. p. Byrna i Byrnea, 3. a 6. p. Byrnovi i Byrneovi.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování osobních jmen → Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku
Dotaz:
Zájmeno vymezovací
Konkrétní dotaz:
Nemělo by se ve větách jako „Policisté by vlastně vyšetřovali sami sebe“ psát správně „samy sebe“? Jde přece o čtvrtý pád množného čísla zájmena „sám“.
Klíčové slovo:
sám; sami sebe; sebe samy; samy sebe
Odpověď:
Ve větách výše zmíněného typu se doplněk vyjádřený zájmenem „sám“ ve spojení s předmětem ve tvaru „sebe“ může formálně shodovat jak s podmětem – „Policisté by vlastně vyšetřovali sami sebe“, tak s předmětem – „Policisté by vlastně vyšetřovali samy sebe“. Podle článku K. Dvořákové Zkoumání sama sebe a sebe sama (Naše řeč, 108(2), s. 79–92, dostupné online: https://asjournals.lib.cas.cz/naserec/article/uuid:4e8861d9-1e87-4baa-a169-e948142d0286/pdf?oblast=V%C4%9Bdy%20o%20jazyce) však po tvaru slovesa ve 3. os. mn. č. r. muž. živ. v praxi výrazně převažuje spojení „sami sebe“ (tato varianta je doložena 1061×, varianta „samy sebe“ pouze 3x). Toto řešení navíc podporují i obecné slovosledné tendence, neboť doplněk „sám“ řízený podmětem se běžně vyskytuje těsně za slovesem (přesvědčil sám sebe, přesvědčila sama sebe), kdežto doplněk řízený předmětem až za zájmenem „sebe“ (přesvědčil sebe sama / sebe samého, přesvědčila sebe samu). Nicméně data ze zmíněného článku dále ukazují, že spojení „sebe samy“ po tvaru slovesa ve 3. os. mn. č. r. muž. živ. není v korpusu SYN v12 zastoupeno vůbec. Z toho všeho tedy vyplývá, že v současnosti se jako nejvhodnější řešení jeví varianta „Policisté by vlastně vyšetřovali sami sebe“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2025, roč. 108, č. 2
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.