Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #23 [Tvarosloví].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/49, položky: 1-20/979
Stav:
#13556
Užití:
0 0 0
Dotaz: Slovesa: příčestí
Konkrétní dotaz: Existuje nějaké pravidlo na to, která slovesa vzoru „tisknout“ můžou mít v příčestí činném -nu-?
Klíčové slovo: vzor „tisknout“, přípona -nu-
Odpověď: Jednoduché pravidlo bohužel neexistuje. Dosavadní příručky (Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny) uváděly, že v mužském rodě jednotného čísla můžou mít tvary příčestí činného s kmenotvornou příponou -nu- jednak slovesa expresivní (štrejchnul, hecnul, čutnul), jednak slovesa onomatopoická (bouchnul, cinknul). Hranice těchto kategorií sloves jsou ovšem neostré (v řadě případů není jasné, je-li sloveso ještě expresivní či onomatopoické). Kromě toho ve spisovných textech proniká kmenotvorná přípona -nu- i ke slovesům, která evidentně nepatří ani do jedné z uvedených kategorií. Z toho důvodu se autoři Internetové jazykové příručky (IJP) rozhodli údaje o uplatnění přípony -nu- v příčestích činných od sloves vzoru „tisknout“ založit na skutečném používání těchto tvarů, jak je odráží korpus psané češtiny SYN v12. K červenci 2024 tak do IJP byly doplněny tvary příčestí činného s příponou -nu- u sloves s následujícími slovotvornými základy (pokud základové sloveso bez předpony IJP nezachycuje, je před něj umístěn spojovník): bloknout, cuknout, čichnout, -čísnout, čutnout, dáchnout, -dřímnout, -háknout, hecnout, hloupnout, hopsnout, -houpnout, hrábnout, hryznout, hubnout, hupnout, hupsnout, hýbnout, chladnout, -chromnout, chřadnout, jihnout, kleknout, kliknout, kopnout, kousnout, krotnout, kýchnout, kysnout, kývnout, lehnout, -lípnout, loknout, loupnout, lupnout, -máčknout, máchnout, mávnout, máznout, měknout, -míchnout, -mknout, mládnout, moknout, -nuknout, páchnout, pinknout, plivnout, prahnout, pustnout, -pychnout, reznout, rudnout, říhnout, -řknout, seknout, skřípnout, stárnout, střihnout, škrábnout, škubnout, škytnout, šlehnout, šlohnout, štípnout, štrejchnout, tíhnout, típnout, tloustnout, tuhnout, vadnout, vrhnout, vrznout, zívnout, zobnout, žasnout. Ne všechna slovesa s těmito základy splňovala kritéria pro zařazení tvarů s příponou -nu-, což je mj. i případ slovesa tisknout, u něhož tvar tisknul kvůli své nízké frekvenci být do IJP přidán nemohl. Hledisko empirické (užívání tvarů v korpusu) bylo ovšem kombinováno s hlediskem systémovým. Pokud empirická kritéria pro zařazení do IJP splňovalo alespoň jedno sloveso s uvedeným slovotvorným základem, byly do IJP tvary s příponou -nu- doplněny i ke všem dalším slovesům se stejným slovotvorným základem.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13555
Užití:
1 0 0
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: V jedné výzvě jsem četla: „Vyhlašte referendum.“ Je tvar vyhlašte náležitý? Nemá být vyhlaste?
Klíčové slovo: vyhlásit
Odpověď: Všechna slovesa, která patří do 4. slovesné třídy ke vzoru „prosit“, mají ve všech tvarech rozkazovacího způsobu stejnou kořenovou souhlásku jako infinitiv, přítomné tvary i příčestí činné (pros, prosme, proste; hlas, hlasme, hlaste; (ne)kaz, (ne)nekazme, (ne)kazte; raz, razme, razte). Už delší dobu bylo možné pozorovat, že se v praxi, a to i v textech, které prošly jazykovou revizí, stále častěji objevují podoby vyhlašte, dokažte, doražte atp., tedy podoby se změkčenou kořenovou souhláskou (s → š, z → ž). Např. v korpusu SYN v12 mají tvary vyhlas, vyhlasme, vyhlaste 415 výskytů, vyhlaš, vyhlašme, vyhlašte 181 výskytů; doraz, dorazme, dorazte 882 výskytů, doraž, doražme, doražte 301 výskytů. U slovesa kazit dokonce tvary se ž převládají: 512 podob se ž, 74 se z. K měkčení dochází u sloves hlásit, kazit, razit a předponových sloves od nich odvozených taktéž v příčestí trpném a při odvozování slovesných podstatných jmen (hlášen, hlášení; nakažen, nakažení; vyražen, vyražení). To byl patrně důvod, proč tyto hlásky pronikly i do tvarů rozkazovacího způsobu, a varianty s nimi proto zařazujeme do IJP. U dalších sloves, např. hasit (uhasit, dohasit atd.), mrazit (zmrazit, rozmrazit atd.) se tvary se změkčenou souhláskou také objevují, ale stále jednoznačně převažují podoby se s (uhas, uhasme, uhaste atd.) a se z (zmraz, zmrazme, zmrazte), proto podoby se š a ž do IJP zaneseny nebyly.
Zvažované varianty:
vyhlašte vyhlaste
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Rozkazovací způsob 4. slovesné třídy (leč – léči)

Kde popsáno: IJP: vyhlásit; IJP: Rozkazovací způsob 4. slovesné třídy (leč – léči).

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13508
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz: Jak zní 2. pád zeměpisného jména Louky, které nesou místní části obcí Karviná a Zlín? Jsou přípustné tvary Louk i Luk, nebo pouze některý z nich?
Klíčové slovo: Louky
Odpověď: Zeměpisné jméno Louky nesou nejen zmíněné místní části, ale jde rovněž o název zaniklé obce Louky nad Olší a přírodní rezervace Louky pod Kumstátem. Zatímco obecné jméno louka má ve 2. pádě dubletu, tzn. že jsou přípustné tvary louk i luk, v případě pomnožného zeměpisného jména Louky doporučujeme pouze tvar Louk. Jednak tento tvar v místním úzu zmíněných lokalit převažuje, jednak by konkurenční tvar Luk mohl být mylně chápán jako 2. pád pomnožného zeměpisného jména Luka.
Zvažované varianty:
Louk Luk
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13438
Užití:
0 0 0
Dotaz: Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz: Dnes jsem četla na jednom jídelním lístku, že nabízejí kachnu s lokši. Nějak mi to nesedí, není lokše rodu ženského? Že by mělo být s lokšemi?
Klíčové slovo: lokše
Odpověď: Říct, jaký je ve spisovné češtině rod podstatného jména, jehož 1. pád množného čísla zní lokše, není úplně jednoduché – toto slovo se totiž neužívá rodově vyhraněně a není zachyceno v kodifikačních zdrojích. Žádný z výkladových slovníků češtiny lokše neobsahuje. Najdeme je jen na třech excerpčních lístcích Novočeského lexikálního archivu (přístupných přes rozhraní Příručního slovníku jazyka českého) – všechny uvádějí podstatné jméno lokše v ženském rodě, jeden z nich však s otazníkem a odkazem na variantu lokeš s též nejistým mužským rodem. Podoby lokše (pro východomoravská nářečí) a lukše (pro středomoravská nářečí) zmiňuje Český jazykový atlas v hesle nudle. Jak se totiž dočteme např. v Etymologickém slovníku jazyka českého od Václava Machka, toto slovo v různých obměnách (u něj lokša, lukša, lokeš, lokýš) pojmenovává druh jídla buď z pečeného bramborového těsta, nebo z pokrájeného navlhčeného koláče. Vodítko k základní podobě slova v 1. p. j. č. může poskytnout Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV. Nejnovější Slovník súčasného slovenského jazyka obsahuje heslo lokša s významem ‚väčšia placka zo zemiakového cesta (pripravovaného z múky a varených zemiakov) pečená na platni nasucho, obyč. plnená al. podávaná ako príloha‘. Jen o málo starší Krátky slovník slovenského jazyka vykládá význam téhož slova stručněji jako ‚tenký (p)osúch zo zemiakového cesta‘. Odkud se může brát rodová nevyhraněnost slova? Je nejspíš rozumné hledat interpretaci v tvarosloví. Pokud bychom pro spisovnou češtinu uvažovali o dvou konkurenčních rodových podobách, pak ta pro ženský rod by byla nejspíš lokše skloňovaná podle vzoru „růže“, v mužském rodě by to byl lokeš (ale potenciálně i lokš; případné -e- by bylo pohybné, tj. ve většině tvarů vypouštěné) skloňovaný podle vzoru „stroj“. Tato slova mají v polovině pádů stejné tvary. Zčásti si odpovídají přímo tvary téhož čísla a pádu (lokše = 2. p. j. č. a 1., 4. a potenciální 5. p. mn. č.; lokši = 3. a 6. p. j. č.; lokších = 6. p. mn. č.), některé tvary můžou navíc náležet jedné konfiguraci čísla a pádu v ženském rodě a jiné konfiguraci v rodě mužském (např. lokši = také 4. p. j. č. žen. r. a 7. p. mn. č. a potenciální 5. p. j. č. muž. r.). Vzhledem k tomu, co slovo pojmenovává, se často užívá v množném čísle (např. „Upečené lokše potřeme rozpuštěným máslem“; „čertíci v lokších“), kde homonymní tvary nad distinktivními převažují. V takovýchto kontextech bez dalších vodítek nelze rozhodnout, v jakém (pokud vůbec nějakém určitém) rodě ho konkrétní uživatel užívá. Zřetelně mužský rod není v praxi úplně neobvyklý. Např. tvar lokši (což může být 3., 4. nebo 6. p. j. č. žen. r., ale i 3., 5. nebo 6. p. j. č. nebo 7. p. mn. č. muž. r.) má v pětimiliardovém korpusu SYN v11 55 výskytů a 14 z nich (tedy asi jedna čtvrtina) je zřetelně užito v mužském rodě (konkrétně v 7. p. mn. č.; 5. p. j. č. se nepřekvapivě nevyskytuje, lokše nebývá třeba oslovovat), 9 (asi šestina) ve 4. p. j. č. ženského rodu a zbylých 32 v 6. p. j. č. – z nich jen jeden je zřetelně ženského rodu, zbylých 31 rodově nezřetelných. Přímé porovnání nabízí jen 3. p. mn. č., u nějž nacházíme tři výskyty tvaru lokším pro ženský rod a žádný výskyt tvaru lokšům pro rod mužský. Podobně málo informativní počty dokladů jsou i v 7. p. j. č., z nichž jsou dva případy tvaru lokšem mužského rodu a tři případy tvaru lokší rodu ženského (49 výskytů téhož tvaru bylo zjevně v 2. p. mn. č.). Vzhledem k tomu, že lokše nejsou kodifikovány, a také s ohledem na zastoupení různých tvarů v dostupném (psaném) úzu považujeme za náležité obě potenciální rodové podoby, tedy lokše (žen.) i lokeš, případně lokš (muž.). Podoba lokša (žen.) kodifikovaná na Slovensku může být určitým vodítkem k rodovému chápání přinejmenším v sousedních moravských nářečích, proto lze uvažovat o mírném upřednostnění odpovídající podoby lokše (žen.) coby základní varianty.
Zvažované varianty:
ta lokše ten lokeš ten lokš
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13437
Užití:
0 0 0
Dotaz: Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz: Jakého rodu je slovo menses? A má být pomnožné, nebo se může skloňovat menses bez mensesu?
Klíčové slovo: menses, menses
Odpověď: Podstatné jméno menses je příkladem slova, jemuž je nesnadné připsat jednoznačnou tvaroslovnou charakteristiku. Vliv na to mají přinejmenším tři faktory. Prvním z nich je skutečnost, že podobně zakončená přejatá slova v češtině nepatří k jedinému jmennému rodu. Mnoho obecných pojmenování zakončených na -es se řadí do skupiny jmen mužských neživotných (dres, expres, kongres, notes, progres, stres, šábes), najdeme však také slova rodu ženského (lues ‚syfilis, příjice‘ nebo rabies ‚vzteklina‘) i středního (dolmades ‚plněné vinné listy‘ nebo litotes ‚zmírnění výrazu použitím záporu‘). Menses ostatně není jediné z takovýchto slov, které podle dostupných slovníků mezi rody kolísá – srov. zmíněné lues (ž. i muž. neživ.) nebo litotes (s. i muž. neživ.). Druhým faktorem mohou být různé zdroje, o něž konkrétní uživatel opírá své pojímání gramatické kategorie čísla tohoto slova. Povšimněme si, že některá z jmenovaných přejatých slov jsou v původním jazyce v množném čísle (např. notes ‚poznámky‘ nebo zmíněné dolmades). Je možné, že část uživatelů zná původ slova menses v latinském mēnsis ‚měsíc‘, přesněji tvaru množného čísla mēnsēs ‚měsíce‘, a proto ho v češtině užívá v množném čísle; srov. i české měsíčky. Ve prospěch jednotného čísla zase může působit vliv mnohem častěji užívaného slova stejného významu menstruace. Třetím faktorem jdoucím proti morfologické určenosti slova menses je tvarová homonymie. Pakliže se pro mužský neživotný rod nabízí skloňování podle vzoru „hrad“ a v ženském i středním rodě je toto slovo nesklonné, pak 30 z celkových 42 možných kombinací rodu, pádu a čísla má tvar menses. Užití v ženském a středním rodě od sebe často nelze odlišit ani na základě tvaru shodných větných členů – typicky přívlastků a přísudků. Výskyty jako např. „po vysazení léku by se menses měla dostavit do čtyř dnů“ můžeme vyhodnotit stejně dobře jako tvar v ženském rodě a jednotném čísle i jako tvar ve středním rodě a množném čísle, naopak např. tvar ve větě „zmizí zcela obvyklé potíže provázející samotné menses“ může odpovídat ženskému rodu a množnému číslu, ale i střednímu rodu a jednotnému číslu. Diskutované slovo se užívá ve dvou pravopisných podobách: Kromě téměř třikrát častějšího zápisu menses je v úzu běžná i počeštěná podoba menzes (v korpusu SYN v11 se vyskytují v poměru 390 : 143, tj. přibližně 3 : 1). Obě varianty se běžně užívají v publicistice, zápis menses je však relativně obvyklejší v oborové literatuře a okrajovější v beletrii. Bereme-li výskyty obou pravopisných variant jako celek, platí, že zhruba polovinu tvoří ty, u nichž nelze rozhodnout mezi ženským a středním rodem, další takřka čtyři desetiny jsou rodově zcela neurčitelné výskyty. Prokazatelně nesklonných případů (tedy ženského nebo středního rodu) je jistě víc než polovina (56 %), rodově určitelné doklady se počítají v pouhých jednotkách procent (rod mužský neživotný: 5 %, rod ženský: 4 %, rod střední: 2 %). Spojení žánrové a morfologické perspektivy naznačuje určitou tendenci: Na jedné straně k sobě v praxi mají blíž odbornější texty, konzervativnější pravopis a nesklonnost, na druhé straně pak publicistika, progresivnější pravopis a sklonnost, tj. užívání v mužském neživotném rodě. Většina úzu je však tvaroslovně neprůhledná. Proto Internetová jazyková příručka nově zachycuje slovo menses s pravopisnou variantou menzes ve třech rodech a s poznámkou, že všechny možnosti považujeme za přijatelné.
Zvažované varianty:
ten menses ta menses to menses ty menses
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13378
Užití:
1 1 0
Dotaz: Rod jmenný
Konkrétní dotaz: Platí stále, že když napíšu „studenti jsou povinni“, zahrnuje toto vyjádření jak studenty, tak studentky?
Klíčové slovo: generické maskulinum
Odpověď: Ano, toto vyjádření je z jazykového hlediska zcela v pořádku a jeho interpretace je adekvátní. Jev, na nějž se ptáte, se nazývá generické maskulinum (název osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum stále běžně užíváno. Naproti tomu se v současnosti užívají i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského (např.: studenti/studentky jsou povinni/povinny). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné. Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. několikanásobný podmět typu „studenti a studentky (jsou povinni)“. V některých situacích a textech je vyjádření obou rodů dokonce očekávané a (do jisté míry) ustálené, např. v oslovení v dopise (Vážená paní, vážený pane), ve formulářích (Já, níže podepsaný/podepsaná prohlašuji…) či v dotaznících (Koho jste volil/a v roce 2023?). Do genderově senzitivního vyjadřování se dále řadí jazykové prostředky, které neimplikují žádnou genderovou identitu. Jedná se především o různá opisná vyjádření, která na jednu stranu nevyžadují uvádění slovních tvarů dvou rodů, na druhou stranu podobně jako doplňování přechýlených podob text prodlužují (např.: studující osoby jsou povinny; osoby zapsané ke studiu jsou povinny).
Poslední užití: 13.7.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Generické makulinum

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13368
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Nevím, jak správně napsat „společnost nab_de do svého majetku nemovitost“. Nevím, zda to má být nabide, nebo nabyde, nebo jestli by se mohlo použít i nabude.
Klíčové slovo: nabýt
Odpověď: Zápis nabide není správný. Můžete napsat nabyde i nabude. Obě podoby jsou spisovné. Tvary s -y- se však hodnotí jako hovorové; ve stylově vyšších projevech se obvykle dává přednost tvarům s -u-: společnost nabude do svého majetku nemovitost.
Zvažované varianty:
nabyde nabude nabide
Poslední užití: 19.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Předponová slovesa odvozená od být – bít

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13252
Užití:
1 1 0
Dotaz: Mužský rod životný
Konkrétní dotaz: Poradíte mi prosím, jak mám v českém textu skloňovat označení tibetského titulu „rinpočhe“?
Klíčové slovo: rinpočhe
Odpověď: Podstatná jména přejatá z cizích jazyků, která dosud nejsou stabilně včleněna do českého jazykového systému, lze někdy skloňovat podle více vzorů, jindy zůstávají nesklonná (zejména mají-li netypické zakončení), v některých případech se nabízí více možností řešení. U výrazu „rinpočhe“ je v jazykové praxi v jednotném čísle opakovaně doloženo zájmenné skloňování (korpus SYN v11): „tibetská kniha o životě a smrti od Sogjala rinpočheho“; „na podporu rinpočheho se konaly demonstrace“; „důkazy proti rinpočhemu“ apod. Podobně jako je tomu u vlastních jmen zakončených na [e], také zde je možné zájmenné skloňování užívat. To platí i pro tvary množného čísla, ačkoli ty zatím nejsou v praxi dostatečně doloženy. Druhou možností je skloňovat jméno „rinpočhe“ jako česká podstatná jména rodu mužského životného zakončená na [e], tedy podle vzoru „soudce“: 2. p. j. č. rinpočhe, 3. p. rinpočhi/rinpočhovi, 4. p. rinpočhe apod. Míru užívání tohoto jmenného skloňování bohužel nelze spolehlivě vyhodnotit, protože jde zpravidla o doklady homonymní s tvary zájmennými nebo s nesklonností: „byl určen … Žamarem rinpočhem“; „později se tento mladý lama stal guruem pro ostatní rinpočhe“. Vzhledem k zakončení slova je však toto skloňování přijatelné. Třetí možností je nakládat s tímto jménem jako s nesklonným. Nesklonná (s výjimkou 7. p. j. č.) zpravidla zůstávají některá přejatá obecná jména zakončená na [e] (kamikadze, padre apod.), nezřídka po tvrdé souhlásce. Pro nesklonnost slova rinpočhe svědčí i některé doklady v korpusu SYN v11 a lze ji uplatnit zejména tehdy, vyskytuje-li se tento výraz společně s dalším, skloňovaným jménem (dalšími, skloňovanými jmény): „setkání s buddhistickým lámou Erangem rinpočhe“; „hovořili jsme o velkém rinpočhe“; „Tibeťané věří, že stejně jako dalajláma jsou rinpočhe opakovaným vtělením jedné a téže duše do jiného těla“. Z jazykového hlediska jsou tedy v pořádku všechna popsaná řešení a můžete užít kterékoli z nich.
Poslední užití: 8.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13202
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: V pokynu je uvedeno: nahla_ závadu. Je správně nahlas, nebo nahlaš?
Klíčové slovo: nahlásit
Odpověď je neaktuální.
Odpověď: Rozkazovací tvar slovesa nahlásit je nahlas, nahlaste. Náležitý pokyn tedy je: nahlas závadu.
Zvažované varianty:
nahlas nahlaš
Poslední užití: 10.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Rozkazovací způsob 4. slovesné třídy (leč – léči)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: nahlásit

Kde popsáno: IJP: přihlásit; IJP: Rozkazovací způsob 4. slovesné třídy (leč – léči).

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13181
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz: Jak mám správně skloňovat název amerického státu Georgia?
Klíčové slovo: Georgia
Odpověď: Podobu Georgia, která je standardizovaná (tzn. že je závazná například pro ministerstva či jiné instituce), vyslovovujeme jako [džordža] a skloňujeme podle vzoru „žena“ (přičemž ve 2., 3. a 6. pádě jsou vedle tvarů podle vzoru „žena“ přípustné také tvary podle vzoru „růže“). Vedle standardizované podoby Georgia se však v úzu objevuje podoba Georgie vyslovovaná jako [džordžije], která se skloňuje ve všech pádech podle vzoru „růže“. Ta je v textech, v nichž není vyžadována právě podoba standardizovaná, rovněž přípustná, měli bychom ovšem dávat pozor na to, aby se v rámci jednoho textu současně neobjevovaly tvary odpovídající podobě Georgia a tvary odpovídající podobě Georgie.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: IV. Severní Amerika (s. 168)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13180
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz: Jakého rodu je název obce Ochoz u Brna?
Klíčové slovo: Ochoz u Brna
Odpověď: Publikace Naše místní jména a jak jich užívat od Aleny Polívkové (která zřejmě vychází z knihy Místní jména na Moravě a ve Slezsku) uvádí u obce Ochoz u Brna pouze rod mužský neživotný. Ověřili jsme však, že (nejen) v současném úzu jsou v případě obce Ochoz u Brna převažující podoby rodu ženského. Rod ženský je navíc v souladu s původem jména: jméno Ochoz pochází z apelativa ochoz, tzn. ‚obejití (resp. úsek majetku stanovený obejitím)‘, které je ve staročeských slovnících zaznamenáno jako slovo rodu ženského. Doporučovali bychom proto jméno obce Ochoz u Brna užívat v rodě ženském. Pro úplnost dodejme, že jako jméno rodu ženského se Ochoz užívá ještě v případě české vsi Ochoz, která je součástí obce Nasavrky, v ostatních případech rod tohoto zeměpisného jména kolísá. O nově zjištěná data jsme obohatili také heslář Internetové jazykové příručky.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13162
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Zajímalo by mě, zda je stále přípustný pouze ten hranolek, nebo i ta hranolka? Myslím si, že je nepopiratelný fakt, že pro označení pokrmu mnozí mluvčí češtiny ženský rod používají.
Klíčové slovo: hranolka
Odpověď: Příručky dlouhou dobu uváděly pouze hranolek v rodě mužském neživotném, a to s ohledem na původ slova, který odkazuje k malému hranolu. Nicméně při označování pokrmu, kdy se obvykle užívá množné číslo, je dnes původ slova hranolek již pravděpodobně zastřený a většina mluvčích jej tak zřejmě v komunikaci nevnímá. Stejně tak souhlasíme s tím, že se výraz hranolka v ženském rodě v úzu prosazuje čím dál více, a to i ve formálních textech – v SYN v11 je v množném čísle 1297 dokladů na tvary ženského rodu a 4425 dokladů na tvary mužského rodu, poměr tvarů ženského rodu a tvarů mužského rodu je tedy přibližně 1 : 4, přičemž jde o texty kontrolované korektory. Ve významu ‚pokrm z brambor‘ tak lze podle našeho názoru podobu hranolka v rodě ženském používat již rovnocenně vedle podoby hranolek v rodě mužském, a to i ve spisovných projevech.
Zvažované varianty:
hranolek hranolka
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo hranolka

ID související odpovědi: #10168
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12890
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Mělo by se napsat „loutka s dřevěnýma nožičkama“, nebo „s dřevěnými nožičkami“, když nejde o živou bytost?
Klíčové slovo: nožičky
Odpověď: Tzv. duálová koncovka -ma v 7. p. mn. č. se užívá u párových částí těla (nohama/nožičkama, rukama/ručičkama apod.). V případě, že nejde o části těla (např. nohy od stolu, ručičky hodinek apod.), používá se standardní koncovka -mi podle vzoru „žena“. V případě dřevěných nožiček se stále jedná o části těla, byť jde o loutku, proto doporučujeme volit duálovou koncovku: loutka s dřevěnýma nožičkama.
Zvažované varianty:
nožičkama nožičkami
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12660
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Jaký tvar slovesa by měl být ve větě „všichni, kdo prokáží/prokážou, že jsou schopni se vrátit“?
Klíčové slovo: prokázat
Odpověď: Varianty s koncovkou -í jsou u tohoto typu sloves považovány spíše za knižní. Stylově neutrální varianta je s koncovkou -ou. Záleží tedy na typu textu, který tvar by v něm byl považován za adekvátní. Pokud by šlo o např. o text úřední povahy, doporučovali bychom použít spíše stylově neutrální podobu prokážou.
Zvažované varianty:
prokáží prokážou
Poslední užití: 22.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Slovesa vzorů „mazat“, „brát“, „krýt“, „kupovat“ - 1.1 Slovesa vzorů „mazat“ a „brát“

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12659
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovní druh
Konkrétní dotaz: Jaký slovní druh nebo větný člen je spolu?
Klíčové slovo: spolu
Odpověď: Z hlediska slovních druhů je spolu příslovce. A toto slovo se pak vyskytuje v určité větě ve funkci nějakého větného členu. Větný člen tedy nelze určit bez větného kontextu, ale v případě příslovce spolu by mohlo jít o příslovečné určení (odpověď na otázku „jak?“).
Poslední užití: 30.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12658
Užití:
1 1 0
Dotaz: Střední rod
Konkrétní dotaz: Když mám větu „bez nutnosti zúčastnit se mnohahodinových zasedání“, je to v pořádku? Nemá být zasedáních?
Klíčové slovo: zasedání
Odpověď: Jde o 2. p., takže tvar podle vzoru „stavení“ je zasedání: „bez nutnosti zúčastnit se mnohahodinových zasedání“.
Zvažované varianty:
zasedání zasedáních
Poslední užití: 12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12657
Užití:
1 1 0
Dotaz: Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz: Jakého rodu je v češtině výraz převzatý z němčiny gedenkšrift? Hraje roli, že v němčině (Gedenkschrift) to bylo původně ženského rodu?
Klíčové slovo: gedenkšrift
Odpověď: Přejaté výrazy v češtině zpravidla získávají gramatický rod podle svého zakončení. Gramatický rod v původním jazyce není obvykle určující, přestože jeho vliv někdy nelze vyloučit. Výraz gedenkšrift (platilo by to i pro původní pravopis gedenkschrift) by se měl proto řadit vzhledem k zakončení na tvrdou souhlásku a vzhledem k tomu, že nejde o osobu, ale o věc, k mužskému rodu neživotnému.
Poslední užití: 7.7.2022
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12656
Užití:
1 1 0
Dotaz: Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz: Jak se skloňuje jméno básníka Wolkera/Wolkra? To -e- se vypouští, nebo ponechává?
Klíčové slovo: Wolker
Odpověď: Jména zakončená na -er kolísají. Mohou mít v nepřímých pádech -e- zachováno (2. p. Wolkera; 5. p. Wolkere), nebo je možné ho odsunout (2. p. Wolkra; 5. p. Wolkre či Wolkře). Záleží na (rodinné či obecně kulturní) tradici v užívání daného jména. V případě básníka Jiřího Wolkera tvary skutečně kolísají, a to i v oficiálních, odborných textech. Pokud by šlo o jiného nositele, mohla by být v rodinné tradici ustálená pouze jedna varianta skloňování a tu by pak bylo vhodné respektovat. Obvyklé je, že pádové tvary se v případě ponechání nebo vypouštění -e- shodují s přechýlenou podobou jména: Wolkerová - 2. p. Wolkera, ale Wolkrová - 2. p. Wolkra.
Zvažované varianty:
Wolkera Wolkra
Poslední užití: 7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12650
Užití:
1 1 0
Dotaz: Přídavné jméno přivlastňovací
Konkrétní dotaz: Když je spojení s přivlastňovacím přídavným jménem Putinovo Rusko, jaké jsou tvary 3. a 6. p.?
Klíčové slovo: Putinův
Odpověď: Přivlastňovací přídavné jméno Putinův se skloňuje podle vzoru „otcův“. Tvar záleží na tom, s jakým podstatným jménem se pojí. Starší mluvnice uváděly, že pokud jde o spojení s podstatným jménem středního rodu (Rusko), pak je podle tohoto vzoru ve třetím pádě jednotného čísla koncovka -u: k Putinovu Rusku. V 6. p. je dubleta: o Putinovu/Putinově Rusku. To se týká přivlastňovaného podstatného jména středního, ale i mužského rodu. Pokud bychom Putinovi přivlastňovali podstatné jméno ženského rodu, např. Putinova sestra, byla by v obou případech koncovka -ě: k Putinově sestře, o Putinově sestře. Od té doby se však ve spisovném úzu začaly objevovat dubletní tvary i ve 3. p. a spojení typu k/proti Putinově Rusku tak dnes nejsou nijak ojedinělá (sankce proti Putinově Rusku, vztah k Putinově Rusku apod.). To se pochopitelně týká i jakéhokoli jiného přivlastňovacího přídavného jména ve spojení s podstatným jménem středního či mužského rodu (k otcovu/otcově rozhodnutí, proti synovu/synově přání, díky chlapcovu/chlapcově otci). Zmiňuje to už Mluvnice češtiny 2 z r. 1986, kde se uvádí, že v 3. p. „je též analogická varianta na -ě (podle Lsg), je však dosud nespisovná”. R. Adam v článku v NŘ z roku 2005 konstatuje, že „šíření koncovky -ě v dativu sg. m. a n. posesívních adjektiv je proto třeba chápat jako takřka nezbytný důsledek výrazné preference -ě a ústupu -u v lokálu. Je to projev systémového vyrovnávání a ze systémového hlediska ho nelze odmítat.” Nejnovější Velká akademická gramatika současné češtiny (Fr. Štícha a kol., Praha, Academia 2021) už tento posun ve spisovném úzu reflektuje a uvádí v 3. p. j. č. obě koncovky, přestože podotýká, že koncovka -u je ve spisovných textech stále ještě méně častá.
Zvažované varianty:
Putinovu Putinově
Poslední užití: 12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: 3. a 6. p.
Konkrétní dotaz: Jaký tvar by měla mít jednotlivá slova ve spojení „Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru/doktorovi Michalu/Michalovi Svobodovi“?
Klíčové slovo: pan doktor magistr Jan Novák
Odpověď: Pokud jde o kombinaci několika podstatných jmen, je možné dát delší koncovku -ovi až k poslednímu z nich: panu doktoru Michalu Svobodovi. Je však možné zvolit i jinou variantu - dát koncovku -ovi ob jedno jméno: panu doktorovi Michalu Svobodovi. Podstatné je, aby ze stylových důvodů nebyla koncovka -ovi dvakrát za sebou.
Zvažované varianty:
panu doktoru Michalu Svobodovi panu doktorovi Michalu Svobodovi
Poslední užití: 26.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.