Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak mám správně skloňovat název amerického státu Georgia?
Klíčové slovo:
Georgia
Odpověď:
Podobu Georgia, která je standardizovaná (tzn., že je závazná například pro ministerstva či jiné instituce) vyslovovujeme jako [džordža] a skloňujeme podle vzoru „žena“ (přičemž ve 2., 3. a 6. pádě jsou vedle tvarů podle vzoru „žena“ přípustné také tvary podle vzoru „růže“). Vedle standardizované podoby Georgia se však v úzu objevuje podoba Georgie vyslovovaná jako [džordžije], která se skloňuje ve všech pádech podle vzoru „růže“. Ta je v textech, v nichž není vyžadována právě podoba standardizovaná, rovněž přípustná, měli bychom ovšem dávat pozor na to, aby se v rámci jednoho textu současně neobjevovaly tvary odpovídající podobě Georgia a tvary odpovídající podobě Georgie.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
IV. Severní Amerika (s. 168)
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je název obce Ochoz u Brna?
Klíčové slovo:
Ochoz u Brna
Odpověď:
Publikace Naše místní jména a jak jich užívat od Aleny Polívkové (která zřejmě vychází z knihy Místní jména na Moravě a ve Slezsku) uvádí u obce Ochoz u Brna pouze rod mužský neživotný. Ověřili jsme však, že (nejen) v současném úzu jsou v případě obce Ochoz u Brna převažující podoby rodu ženského. Rod ženský je navíc v souladu s původem jména: jméno Ochoz pochází z apelativa ochoz, tzn. ‚obejití (resp. úsek majetku stanovený obejitím)‘, které je ve staročeských slovnících zaznamenáno jako slovo rodu ženského. Doporučovali bychom proto jméno obce Ochoz u Brna užívat v rodě ženském. Pro úplnost dodejme, že jako jméno rodu ženského se Ochoz užívá ještě v případě české vsi Ochoz, která je součástí obce Nasavrky, v ostatních případech rod tohoto zeměpisného jména kolísá. O nově zjištěná data jsme obohatili také heslář Internetové jazykové příručky.
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je stále přípustný pouze ten hranolek, nebo i ta hranolka? Myslím si, že je nepopiratelný fakt, že pro označení pokrmu mnozí mluvčí češtiny ženský rod používají.
Klíčové slovo:
hranolka
Odpověď:
Příručky dlouhou dobu uváděly pouze hranolek v rodě mužském neživotném, a to s ohledem na původ slova, který odkazuje k malému hranolu. Nicméně při označování pokrmu je dnes původ slova hranolek již pravděpodobně zastřený a většina mluvčích jej tak zřejmě v komunikaci nevnímá. Stejně tak souhlasíme s tím, že se výraz hranolka v ženském rodě v úzu prosazuje čím dál více, a to i ve formálních textech (např. v syn v11 je poměr spojení s hranolkami vs. s hranolky přibližně 1 : 5, jde přitom o texty kontrolované korektory). Ve významu ‚pokrm z brambor‘ tak lze podle našeho názoru podobu hranolka v rodě ženském používat již rovnocenně vedle podoby hranolek v rodě mužském, a to i ve spisovných projevech.
Zvažované varianty:
hranolek
hranolka
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hranolka
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Mělo by se napsat „loutka s dřevěnýma nožičkama“, nebo „s dřevěnými nožičkami“, když nejde o živou bytost?
Klíčové slovo:
nožičky
Odpověď:
Tzv. duálová koncovka -ma v 7. p. mn. č. se užívá u párových částí těla (nohama/nožičkama, rukama/ručičkama apod.). V případě, že nejde o části těla (např. nohy od stolu, ručičky hodinek apod.), používá se standardní koncovka -mi podle vzoru „žena“. V případě dřevěných nožiček se stále jedná o části těla, byť jde o loutku, proto doporučujeme volit duálovou koncovku: loutka s dřevěnýma nožičkama.
Zvažované varianty:
nožičkama
nožičkami
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jaký tvar slovesa by měl být ve větě „všichni, kdo prokáží/prokážou, že jsou schopni se vrátit“?
Klíčové slovo:
prokázat
Odpověď:
Varianty s koncovkou -í jsou u tohoto typu sloves považovány spíše za knižní. Stylově neutrální varianta je s koncovkou -ou. Záleží tedy na typu textu, který tvar by v něm byl považován za adekvátní. Pokud by šlo o např. o text úřední povahy, doporučovali bychom použít spíše stylově neutrální podobu prokážou.
Zvažované varianty:
prokáží
prokážou
Poslední užití:
22.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesa vzorů „mazat“, „brát“, „krýt“, „kupovat“ - 1.1 Slovesa vzorů „mazat“ a „brát“
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh nebo větný člen je spolu?
Klíčové slovo:
spolu
Odpověď:
Z hlediska slovních druhů je spolu příslovce. A toto slovo se pak vyskytuje v určité větě ve funkci nějakého větného členu. Větný člen tedy nelze určit bez větného kontextu, ale v případě příslovce spolu by mohlo jít o příslovečné určení (odpověď na otázku „jak?“).
Poslední užití:
30.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Když mám větu „bez nutnosti zúčastnit se mnohahodinových zasedání“, je to v pořádku? Nemá být zasedáních?
Klíčové slovo:
zasedání
Odpověď:
Jde o 2. p., takže tvar podle vzoru „stavení“ je zasedání: „bez nutnosti zúčastnit se mnohahodinových zasedání“.
Zvažované varianty:
zasedání
zasedáních
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je v češtině výraz převzatý z němčiny gedenkšrift? Hraje roli, že v němčině (Gedenkschrift) to bylo původně ženského rodu?
Klíčové slovo:
gedenkšrift
Odpověď:
Přejaté výrazy v češtině zpravidla získávají gramatický rod podle svého zakončení. Gramatický rod v původním jazyce není obvykle určující, přestože jeho vliv někdy nelze vyloučit. Výraz gedenkšrift (platilo by to i pro původní pravopis gedenkschrift) by se měl proto řadit vzhledem k zakončení na tvrdou souhlásku a vzhledem k tomu, že nejde o osobu, ale o věc, k mužskému rodu neživotnému.
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje jméno básníka Wolkera/Wolkra? To -e- se vypouští, nebo ponechává?
Klíčové slovo:
Wolker
Odpověď:
Jména zakončená na -er kolísají. Mohou mít v nepřímých pádech -e- zachováno (2. p. Wolkera; 5. p. Wolkere), nebo je možné ho odsunout (2. p. Wolkra; 5. p. Wolkre či Wolkře). Záleží na (rodinné či obecně kulturní) tradici v užívání daného jména. V případě básníka Jiřího Wolkera tvary skutečně kolísají, a to i v oficiálních, odborných textech. Pokud by šlo o jiného nositele, mohla by být v rodinné tradici ustálená pouze jedna varianta skloňování a tu by pak bylo vhodné respektovat. Obvyklé je, že pádové tvary se v případě ponechání nebo vypouštění -e- shodují s přechýlenou podobou jména: Wolkerová - 2. p. Wolkera, ale Wolkrová - 2. p. Wolkra.
Zvažované varianty:
Wolkera
Wolkra
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Dotaz:
Přídavné jméno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Když je spojení s přivlastňovacím přídavným jménem Putinovo Rusko, jaké jsou tvary 3. a 6. p.?
Klíčové slovo:
Putinův
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno Putinův se skloňuje podle vzoru „otcův“. Tvar záleží na tom, s jakým podstatným jménem se pojí. Starší mluvnice uváděly, že pokud jde o spojení s podstatným jménem středního rodu (Rusko), pak je podle tohoto vzoru ve třetím pádě jednotného čísla koncovka -u: k Putinovu Rusku. V 6. p. je dubleta: o Putinovu/Putinově Rusku. To se týká přivlastňovaného podstatného jména středního, ale i mužského rodu. Pokud bychom Putinovi přivlastňovali podstatné jméno ženského rodu, např. Putinova sestra, byla by v obou případech koncovka -ě: k Putinově sestře, o Putinově sestře.
Od té doby se však ve spisovném úzu začaly objevovat dubletní tvary i ve 3. p. a spojení typu k/proti Putinově Rusku tak dnes nejsou nijak ojedinělá (sankce proti Putinově Rusku, vztah k Putinově Rusku apod.). To se pochopitelně týká i jakéhokoli jiného přivlastňovacího přídavného jména ve spojení s podstatným jménem středního či mužského rodu (k otcovu/otcově rozhodnutí, proti synovu/synově přání, díky chlapcovu/chlapcově otci). Zmiňuje to už Mluvnice češtiny 2 z r. 1986, kde se uvádí, že v 3. p. „je též analogická varianta na -ě (podle Lsg), je však dosud nespisovná”. R. Adam v článku v NŘ z roku 2005 konstatuje, že „šíření koncovky -ě v dativu sg. m. a n. posesívních adjektiv je proto třeba chápat jako takřka nezbytný důsledek výrazné preference -ě a ústupu -u v lokálu. Je to projev systémového vyrovnávání a ze systémového hlediska ho nelze odmítat.” Nejnovější Velká akademická gramatika současné češtiny (Fr. Štícha a kol., Praha, Academia 2021) už tento posun ve spisovném úzu reflektuje a uvádí v 3. p. j. č. obě koncovky, přestože podotýká, že koncovka -u je ve spisovných textech stále ještě méně častá.
Zvažované varianty:
Putinovu
Putinově
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.