Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píší se čárky ve větě „Na to hodně lidí(,) hlavně v Česku(,) řekne, že je to normální“?
Odpověď:
Výrazy „hlavně“ a „především“, „zejména“ často uvozují tzv. výčtový přístavek. Taková spojení zpravidla čárkou oddělujeme (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výčtový přístavek (uvozený výrazy například, zejména, mimo jiné, tedy, tj. apod.)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
V jednom textu mám větu „V písku se honil_ stepní běžci“. V následující větě je vysvětleno, že „stepní běžci“ jsou rostliny. Jaké i/y bude v přísudku?
Klíčové slovo:
stepní běžci
Odpověď:
Tvar přísudku je třeba řídit formální podobou podmětu. V uvedeném případě je podmět „běžci“ rodu mužského životného, proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tj. „V písku se honili stepní běžci“.
Poslední užití:
21.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nikde nemůžu najít, jestli mám v textu ponechat najust dohromady, nebo psát na just zvlášť. V korpusu je to doloženo zhruba stejně.
Klíčové slovo:
najust; na just
Odpověď:
Nespisovné výrazy nemívají závaznou pravopisnou podobu. Proto i doklady z ČNK ukazují, že se v praxi užívají obě možnosti zápisu. Slovník nespisovné češtiny zachycuje jak zápis dohromady, a to v hesle najust, tak i zvlášť (u hesla just je uveden příklad na just). Srovnatelné doklady najdeme i v NASCS, variantní možnosti zápisu nejsou vzájemně provázány. IJP uvádí obě možnosti psaní.
Zvažované varianty:
najust; na just
Poslední užití:
25.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz:
Píše se mezi znakem pro narození (*) a úmrtí (†) a následujícím datem mezera? A pokud uvádím oba tyto údaje, je mezi nimi čárka, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
narození; úmrtí
Odpověď:
Značka pro narození (*) a úmrtí (†) se od následujícího data mezerou odděluje. Údaje o narození a úmrtí se od sebe běžně oddělují čárkou (např. Ferdinand Peroutka * 6. 2. 1895, † 20. 4. 1978).
Poslední užití:
17.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.17 Znaky pro narození a úmrtí (s. 24)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Na obálku knihy potřebuji napsat spojení jména a zkratky titulu inženýr. V původním návrhu je uvedeno nejprve jméno a příjmení, poté následuje čárka a za ní je zkratka titulu inženýr. Bude se v takovém případě psát zkratka titulu s velkým, nebo s malým počátečním písmenem? Psalo by se velké písmeno jen v případě, že bude titul před jménem? A je vůbec zápis ve formě „jméno, zkratka titulu“ vhodný?
Klíčové slovo:
Ing.
Odpověď:
Akademický titul inženýr se podle českého vysokoškolského zákona zkracuje jako „Ing.“, v minulosti se však psal i s malým počátečním písmenem („ing.“). Na zápis velkého počátečního písmena nemá vliv pořadí zkratky a jména, dle současných pravidel tedy velké písmeno volíme vždy. Běžně se zkratka „Ing.“ uvádí před jménem a neodděluje se od něj čárkou, proto doporučujeme pro účely obálky knihy volit raději formu „Ing. jméno příjmení“. Zápis zkratky za jménem doporučujeme užívat pouze v rámci abecedního řazení jmen např. v rejstříku, kde je možné volit zápis typu „Novák, Karel, Ing.“.
Zvažované varianty:
Ing.
ing.
Poslední užití:
13.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů – 1.1 Zkratky akademických titulů
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.3.5 Doplněk (s. 3)
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Maximální výška palet je tři metry“, nebo „Maximální výška palet jsou tři metry“?
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme obvykle shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Maximální výška palet jsou tři metry“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení „dva/tři/čtyři metry“, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Maximální výška palet je tři metry“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je častá obojí shoda (zde „Maximální výška palet je tři metry“ i „Maximální výška palet jsou tři metry“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy „Tři metry jsou maximální výška palet“).
Poslední užití:
14.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Píší se ve zkratce slovního spojení „číslo jednací“ po tečkách mezery, nebo ne?
Klíčové slovo:
číslo jednací
Odpověď:
Slovní spojení „číslo jednací“ má dvě ustálené zkratky. První z nich je čistě grafická zkratka v podobě „č. j.“, druhá z nich je sloučená zkratka „čj.“. Obě jsou z pravopisného hlediska v pořádku. Každopádně za tečkou vždy následuje mezera nebo (na konci zkratky) jiné interpunkční znaménko, např. dvojtečka.
Zvažované varianty:
č. j.
č.j.
Poslední užití:
13.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký je náležitý spisovný tvar zájmena v následující větě? „Muži, který/kteří přišli.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Zájmeno „který“ ve vedlejší větě se vztahuje ke jménu rodu mužského životného v množném čísle (muži), proto je namístě tvar „kteří“.
Poslední užití:
15.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.1 Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Vnímá ji jako obyčejnou holku, která jako nejstarší ze čtyř sourozenců(,) prožila své dětství a mládí ve zdravé spokojené rodině v Brně a u dědečka a babičky na Vysočině.“
Klíčové slovo:
doplněk
Odpověď:
Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. V případě, že jde o doplněk těsný, čárkou (čárkami) se neodděluje. Pokud je vložen do věty volně, je třeba jej oddělit čárkami z obou stran. Jestliže doplněk stojí uprostřed věty, není tedy možné jej oddělit čárkou pouze z jedné strany (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 12 – Doplněk, volný doplněk
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „utrhat/utrhovat na cti jinému“, nebo „utrhat/utrhovat na cti jiného“?
Klíčové slovo:
utrhat; utrhovat
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) uvádí u slovesa „utrhávat/utrhovat“ a „utrhat“ ve významu „pomlouvat“ vazbu se 3. pádem: jinému na cti utrhá, jiným na cti utrhávají/utrhají svým jedovatým jazykem. Slovník spisovného jazyka českého uvádí v příkladech u hesla „utrhati“ taktéž vazbu se 3. pádem. Za náležité spojení tudíž považujeme „utrhat/utrhovat na cti jinému“.
Poslední užití:
12.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.