Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny přepisuje jméno režiséra a občanského aktivisty Sencova: má to být Oleh, nebo Oleg?
Klíčové slovo:
Oleh; Oleg
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Jde totiž podle našich informací o ukrajinského režiséra, který má ovšem ruskou národnost. Záleží tedy na tom, z jakého jazyka budeme při přepisu jména zapisovaného cyrilskou abecedou jako Олег vycházet. Pokud z ukrajinštiny, pak je náležitá podoba Oleh (celé jméno: Олег Геннадійович Сенцов = Oleh Hennadijovyč Sencov), jestliže z ruštiny, tak Oleg (Олег Геннадьевич Сенцов = Oleg Gennaďjevič Sencov). Doplňme, že v ukrajinštině došlo podobně jako v češtině v historickém vývoji jazyka na rozdíl od ruštiny ke změně hlásky „g“ na „h“. Hláska/písmeno „g“ se tedy v ukrajinské domácí slovní zásobě nevyskytuje, objevuje se pouze v přejímkách (kde se zapisuje jako ґ), avšak i v těch je často nahrazeno pomocí „h“.
Zvažované varianty:
Oleh
Oleg
Poslední užití:
11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Chápu, že ve slovech cizího původu se píše po písmenu „k“ měkké „i“ (např. kino, Kišiněv). Jak mám ovšem vysvětlit žákům základní školy, že to neplatí všude? Nevím si v tomto ohledu rady např. s názvem Kyjev. Nebylo by tedy lepší používat nepočeštěná pojmenování?
Klíčové slovo:
Kyjev; Kišiněv
Odpověď:
Pravopis cizích slov včetně vlastních jmen zjednodušeně řečeno vyplývá obvykle z jazyka jejich původu. Zatímco počeštěný název Kišiněv vychází z rumunského Chișinău, takže k zápisu s ypsilon zde není důvod, znaku „и“, který se vyskytuje v ukrajinském pojmenování Kyjeva (Київ), naopak odpovídá právě písmeno ypsilon (na rozdíl od ruštiny, kde se přepisuje znak „и“ jako „i“). Nahrazování vžitých českých exonym, tj. počeštěných pojmenování, takzvanými endonymy, tedy podobami zeměpisných jmen v jazyce původu, doporučit nelze (zejména ve školní výuce), neboť je jistě jednodušší zapamatovat si náležitý pravopis u jednotlivých jmen než po žácích vyžadovat např. znalost písmen, která se v českém grafickém systému vůbec nevyskytují (srov. právě třeba Chișinău). Jednotlivá exonyma lze navíc obvykle neproblematicky přečíst, což o endonymech často neplatí. Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme vám však pomoci s konkrétními didaktickými postupy.
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Píše se správně v češtině název hlavního města Moldavska Kišiněv opravdu s měkkým „i“ po písmenu „k“?
Klíčové slovo:
Kišiněv
Odpověď:
Ano, pro toto město, jehož název je v rumunštině Chișinău, v češtině užíváme vžité (a navíc oficiálně standardizované) exonymum, tj. počeštěné pojmenování Kišiněv. Protože jde o jméno cizího původu, nelze zde uplatňovat zásady týkající se domácí slovní zásoby, např. tedy že po písmenu „k“ píšeme ypsilon.
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější vazba „dělat něco jednodušším“, nebo „dělat něco jednodušší“?
Klíčové slovo:
dělat
Odpověď:
Valenční slovníky uvádějí u slovesa „dělat“ ve významu „působit změnu“ pouze vazbu se 7. pádem: dělat někoho/něco nějakým. Stejně tomu je i u slovesa „činit“. Náležité je tedy pouze spojení „dělat něco jednodušším“.
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem spojení „k věcem příslušejících do jeho kompetence“. Zarazil mě tvar přídavného jména – neměl by být správný tvar „příslušejícím“?
Klíčové slovo:
příslušející
Odpověď:
Máte pravdu. Dané přídavné jméno je zde ve funkci přívlastku shodného, a proto se musí v pádě, čísle i rodě shodovat s řídícím jménem. Protože řídícím jménem je v tomto případě výraz „věcem“, který je ve 3. pádě, musí být v tomto pádě také přídavné jméno. Správné znění uvedeného spojení je tedy „k věcem příslušejícím do jeho kompetence“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení postponovaného přívlastku do pozice před řídícím jménem, tj. „k příslušejícím věcem“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, jaké zájmeno volit v následující větě. „Pomáháme lidem dojít svého/jejich poslání“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
svůj; jejich
Odpověď:
Uvedená věta je zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce („dojít svého/jejich poslání“). Zhuštěním však často vznikají věty, které mohou být nepřehledné, nejednoznačné. Konkrétně ve vašem případě si konkuruje podmět věty („my“) a předmět („lidé“). Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „poslání“ v této větě patří „lidem“, nikoli „nám“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno „jejich“. Jiné pojetí však pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací, která se projeví, když větu rozvedeme: „Pomáháme lidem, aby došli svého poslání“. Vyjdeme-li z tohoto pojetí, je ve zhuštěné konstrukci přijatelné i užití zvratného zájmena „svého“. V obou případech je však možné, že čtenáře volba toho či onoho zájmena zarazí. Užití zvratného zájmena navíc může zapříčinit významovou nejednoznačnost („Pomáháme lidem dojít svého poslání.“ – Jde o „naše“ poslání, nebo poslání „lidí“?). Pro lepší porozumění by bylo ideální větu rozvít již zmiňovaným způsobem (vedlejší větou): „Pomáháme lidem, aby došli svého poslání“. Ve vedlejší větě je pak volba (zvratného) zájmena jednoznačná, protože „poslání“ je přivlastňováno nevyjádřenému podmětu, kterým jsou „lidé“.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Měl bych správně napsat „Sepisuji moji závěť“ a „Toto odkazuji mojí manželce“, nebo „Sepisuji svoji závěť“ a „Toto odkazuji svojí manželce“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V obou uvedených větách je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je „závěť“ i „manželka“ přivlastňována. V obou případech je tedy namístě užít zájmeno „svůj“: „Sepisuji svoji závěť“ a „Toto odkazuji svojí manželce“.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Slovotvorná přípona
Konkrétní dotaz:
Jaký druh morfému je -ě ve slově viditelně?
Klíčové slovo:
viditelně
Odpověď:
Segment -ě ve slově viditelně je slovotvorná přípona. Nevyjadřuje, o jaký tvar slova jde, jaké gramatické významy slovo vyjadřuje (jako např. pádové koncovky: žen-A, žen-Y, nebo osobní koncovky:, děl-á-M, děl-á-Š), ale slouží k vytvoření nového slova, příslovce, z přídavného jména viditelný.
Poslední užití:
23.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, 2.4.2 Slovotvorné přípony
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Marně si lámeme hlavu nad rozborem věty „Žáci chtěli uspět v prvním kole“. Nemůžeme se rozhodnout, zda výraz „v prvním kole“ určit jako předmět, nebo příslovečné určení místa. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
předmět vs. příslovečné určení
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto problému přistupuje školská praxe. Z našeho pohledu však v uvedené větě jde o hraniční jev, neboť na daný větný člen se lze zeptat jak „Uspět v kom/čem?“ (slovníky vazeb uvádějí u slovesa „uspět“ přímo vazbu „v kom/čem“), tak „Uspět kde?“. Dokonce nelze vyloučit ani pojetí, že daný výraz je odpovědí na otázku „Kdy?“, tudíž by mohlo jít i o přísloveční určení času. Ani jedno řešení bychom proto nehodnotili jako chybné.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předmět, s. 271; Příslovečné určení, s. 281.
Dotaz:
Tvarotvorná finální přípona – pádová koncovka
Konkrétní dotaz:
Pomáhám synovi při distanční výuce. Měl za úkol označit koncovku ve slovním tvaru krásného, označil -ého, ale paní učitelka takovou odpověď označila za nesprávnou a napsala k ní „označil jsi příponu“. Co je tedy přípona a koncovka v tvaru krásného?
Klíčové slovo:
krásného
Odpověď:
Slovní tvar krásného se člení na kořen krás- (je krása, krasohled atp.), slovotvornou příponu -n- a tzv. finální tvarotvornou příponu – pádovou koncovku -ého. Problém může být v rozdílech mezi tím, jak se slovo podrobně člení podle zásad vědeckého popisu morfematické stavby slov, a jak se tento popis zjednodušuje pro školské účely. Z hlediska vědeckého popisu je např. koncovka druhem přípony (přípony se dělí mj. na tvarotvorné nefinální a tvarotvorné finální, kterých je několik druhů a označují se jako koncovky: pádové, rodové, infinitivní, osobní). Bez ohledu na to je však odpověď vašeho syna správná – -ého je ve tvaru krásného primárně pádová koncovka, teprve sekundárně i přípona (mezi příponou, resp. tvarotvornou finální příponou, a koncovkou, resp. pádovou koncovkou, je stejný vztah jako mezi slovy ryba a kapr).
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo krása
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)