Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je „před čertem“ ve větě „Malý chlapec utíkal rychle před čertem“?
Klíčové slovo:
utíkat před čertem
Odpověď:
Na spojení „před čertem“ se nejpravděpodobněji zeptáme otázkou „Proč chlapec utíkal?“, a proto ho určíme jako příslovečné určení příčiny.
Poslední užití:
13.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Starosta města Náchod, nebo starosta města Náchoda?
Klíčové slovo:
město Náchod
Odpověď:
Ve spojení „starosta města Náchod“ můžeme buď obě složky skloňovat, nebo můžeme název nechat v 1. pádě, tzv. nominativu jmenovacím. Jméno je obvyklé skloňovat, pokud je jednoslovné a snadno se skloňuje, nominativ jmenovací se naopak častěji vyskytuje u názvu víceslovných. Dále je dobré dát si pozor na to, že pokud se spojení „město Náchod“ vyskytne v textu v různých pozicích vícekrát, je vhodné zvolit si jedno z nabízených řešení a to užívat v celém textu, aby byl zachován jednotný styl.
Zvažované varianty:
starosta města Náchod
starosta města Náchoda
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu „Výnos získaly více než jedna strana“. Já se ale domnívám, že podmětem je „více“, a proto by tam mělo být „Výnos získalo více než jedna strana“. Můžete mi poradit, co je správně?
Klíčové slovo:
více než jedna strana
Odpověď:
Původní tvar „získaly“ určitě namístě není, protože ve větě není žádné množné číslo, k němuž by se mohl vztahovat. Podmětem je zde celé spojení „více než jedna strana“, jedná se o komplexní podmět. Věta by tedy měla znít „Výnos získala více než jedna strana“.
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Měl by být ve spojení „nedaleko města Brna“ výraz Brno skloňovaný, nebo se může ponechat v 1. pádě, tedy „nedaleko města Brno“?
Klíčové slovo:
město Brno
Odpověď:
Ve spojení „nedaleko města Brna“ můžeme buď obě složky skloňovat, nebo můžeme název nechat v 1. pádě, tzv. nominativu jmenovacím. Pokud se nám spojení „město Brno“ vyskytne v textu v různých pozicích vícekrát, je vhodné zvolit si jedno z nabízených řešení a to užívat v celém textu, aby byl zachován jednotný styl.
Zvažované varianty:
nedaleko města Brna
nedaleko města Brno
Poslední užití:
3.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
V textu mám spojení „v souladu se zákonem č. XY, trestním zákoníkem“. Je nutné druhou část této formulace skloňovat? Neměla by naopak stát vždy v prvním pádě, tedy „trestní zákoník“?
Klíčové slovo:
zákoník
Odpověď:
Spojení „trestní zákoník“ tvoří v tomto případě přístavek, a proto je vhodnější ho skloňovat, aby se shodoval se svým řídícím členem.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „k narozeninám“ ve větě „Přinesli dárek k narozeninám“?
Klíčové slovo:
přívlastek versus příslovečné určení
Odpověď:
V tomto případě se jedná o sporný větný člen. Spojení „k narozeninám“ je možné hodnotit buď jako přívlastek neshodný k předmětu dárek (jaký dárek – dárek k narozeninám), nebo jako příslovečné určení účelu závislé na přísudku přinesli. Pro první možnost hovoří především slovosled věty a skutečnost, že spojení můžeme přeformulovat do spojení shodného přívlastku a výrazu dárek (tj. dárek k narozeninám – narozeninový dárek). Druhá možnost se však vyloučit nedá (můžeme se zeptat, za jakým účelem přinesli dárek – k narozeninám). Obojí řešení tedy považujeme za možné.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je infinitiv začít ve větě „Rozhodli se začít“?
Klíčové slovo:
infinitiv jako předmět
Odpověď:
Infinitiv začít je v této větě předmět závislý na přísudku rozhodli se.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
V učebnici jsem našla větu „Lékárník vám může pomoci přestat kouřit“. Jakými větnými členy jsou infinitivy v této větě?
Klíčové slovo:
infinitiv jako předmět
Odpověď:
Spojení „může pomoci“ je v této větě přísudek, oba infinitivy „přestat kouřit“ společně tvoří tzv. složený předmět.
Poslední užití:
29.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
V učebnici jsem našla větu „Normální je nekouřit“. Jak by vypadal větný rozbor této věty? Je zde přísudek „je nekouřit“?
Klíčové slovo:
infinitiv jako podmět
Odpověď:
Ve větě „Normální je nekouřit“ je infinitiv „nekouřit“ podmětem. Spojení „normální je“ je pak přísudek jmenný se sponou.
Poslední užití:
29.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu „Dělal spoustu chyb“. Jak v ní určím větné členy?
Klíčové slovo:
dělat
Odpověď:
Výraz dělal je ve větě jednoduchý slovesný přísudek, „spoustu“ je předmět, který tento přísudek řídí. Výraz „chyb“ je pak přívlastek neshodný.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.