Dotaz:
Jméno ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
Prosíme o pomoc. Ve větě „Rád bych ti všechno vysvětlil“ máme najít doplněk. Je to slovo „rád”? Můžete nám prosím poslat celý náčrt rozboru?
Klíčové slovo:
rád
Odpověď:
Ano, máte pravdu, v uvedené větě je doplňkem slovo „rád“. S dalším rozborem věty bychom vám rádi pomohli, ale jazyková poradna není určena k řešení domácích úkolů, jednak by to popíralo jejich smysl (žáci je mají vypracovat samostatně), jednak nejsme didaktici, a proto doporučujeme obracet se v případě nejasností přímo na učitele, kteří tyto úkoly zadávají. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
21.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat na sloveso „dát se“ ve významu možnosti – zda se chápe v tomto smyslu jako modální sloveso. Zajímá mě to kvůli větám typu „Nic se nedá dělat“ (tedy jestli je zde přísudek „se nedá dělat“).
Klíčové slovo:
dát se
Odpověď:
Mezi modální slovesa v užším slova smyslu sloveso „dát se“ nepatří, nicméně některé zdroje s rozšířeným chápáním podstaty modálních sloves ho za modální považují. Společně s infinitivem „dělat“ tedy můžeme celé spojení „nedá se dělat“ určit jako složený přísudek.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Na zahradě rostlo mnoho květin“ slovo „květin“ předmětem?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu „mnoho květin“ se setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (tuto informaci možná najdete na stránkách Asociace češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „mnoho květin“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by bylo „mnoho“ podmětem a „květin“ přívlastkem neshodným (Slovník spisovné češtiny uvádí, že příslovce „mnoho“ má ve spojení s počítaným předmětem platnost číslovky neurčité). Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „květiny“ a podmět je dále determinován výrazem „mnoho“. Poslední pojetí je nejdiskutabilnější a ve školské praxi nejméně pravděpodobné.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Na parkovišti stály stovky aut“ slovo „aut“ přívlastkem neshodným?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu stovky aut se setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (tuto informaci možná najdete na stránkách Asociace češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „stovky aut“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by byly „stovky“ podmětem a „aut“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „auta“ a podmět je dále determinován výrazem „stovky“. Poslední pojetí je nejdiskutabilnější a ve školské praxi nejméně pravděpodobné.
Poslední užití:
23.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Lze ve spojení „paní Eva Nováková“ chápat křestní jméno a příjmení jako přívlastek shodný?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny.
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je „nakoupit“ a „k večeři“ v následující větě? „Musím jít odpoledne do obchodu nakoupit něco k večeři.“
Klíčové slovo:
příslovečné určení účelu
Odpověď:
Infinitiv po slovesech pohybu se většinou určuje jako příslovečné určení účelu. „Nakoupit“ bude v tomto případě příslovečné určení účelu (= abych si nakoupila), „k večeři“ bychom určili jako přívlastek neshodný k zájmenu „něco“ (když si „něco“ nahradíme slovem „jídlo“, můžeme se zeptat: „jaké jídlo?“). Nejsme však didaktické pracoviště, takže nelze vyloučit, že by se ve školské praxi uznalo též určit spojení „musím jít nakoupit“ jako složený přísudek a „něco k večeři“ celé jako předmět.
Poslední užití:
13.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
Jak bude vypadat větněčlenský rozbor věty „Náš milovaný syn Jan Novák mladší, chlouba naší rodiny, spáchal zločin“?
Klíčové slovo:
přístavek – větný člen
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena dvěma různými výrazy s toutéž syntaktickou platností, např. Jan Novák, pan Novák ap., se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, však doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Doporučujeme tedy větu rozebrat takto: „náš milovaný“ – přívlastek postupně rozvíjející; „syn Jan Novák“ – podmět; „chlouba naší rodiny“ – přístavek; „spáchal“ – přísudek; „zločin“ – předmět.
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Z jakých větných členů se skládá spojení „u paní Novákové“ ve větě „Učila se švadlenou u paní Novákové“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení místa
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena dvěma různými slovy s toutéž syntaktickou platností, např. Jan Novák, pan Novák ap., se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, však doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Celé spojení „u paní Novákové“ je tedy jedním větným členem, a to příslovečným určením místa.
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mistr Jan Hus byl upálen v Kostnici“ správné určit slovní spojení Mistr Jan Hus jako podmět (komplexní podmět), nebo je slovo Mistr podmětem, Jan přívlastkem rozvíjejícím podmět a Hus přívlastkem rozvíjejícím slovo Jan?
Klíčové slovo:
komplexní podmět
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena dvěma různými slovy s toutéž syntaktickou platností, např. Jan Novák, pan Novák ap., se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, však doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Podmětem je tedy celé spojení Mistr Jan Hus.
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Dělám úkoly k domácímu studiu a jednomu cvičení nerozumím. Jde o to, že máme předělat větu s přísudkem slovesným na větu s přísudkem jmenným se sponou. Jedna z vět v zadání zní: „Těsto bylo špatně vykynuté.“ V této větě už ale přece přísudek jmenný je, nebo ne?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Při vypracovávání školských úloh doporučujeme obrátit se na jiná pracoviště, viz zde: http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html. A to zejména z toho důvodu, že školské pojetí některých jevů se může od akademického pojetí lišit. Už vůbec pak není v naší kompetenci rozklíčovávat zadání úkolů. Pokud zadání cvičení není jasné, mělo by se předvším konzultovat s vyučujícím. V tomto případě se skutečně zdá, že by mohlo jít o chybu v zadání (pokud tedy zadání zní: Předělejte větu s přísudkem slovesným na větu s přísudkem jmenným se sponou). Ve větě „Těsto bylo špatně vykynuté“ už skutečně přísudek jmenný se sponou přítomen je („bylo vykynuté“). Věta s přísudkem slovesným, která by tedy podle zadání měla být výchozí, by zněla „Těsto špatně vykynulo“ (přísudek slovesný „vykynulo“). Znovu však opakujeme, že bez znalosti celého cvičení a kontextu zapojení do výuky nedokážeme říct, jaké řešení je správné.
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.