Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Syn dostal ve škole za úkol udělat rozbor věty „Afrika je jednou z kolébek civilizace“. Vůbec si nevíme rady, jak větněčlensky rozebrat tu konstrukci „jednou z kolébek“. Syn chodí do sedmé třídy. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
jeden z
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není pedagogické pracoviště, takže vám bohužel nedokážeme říct, jaké řešení současná školská praxe vyžaduje. Navíc jde o specifický případ, který je v literatuře málo popsán, a proto se domníváme, že volba této věty pro školní úlohu není šťastná. Např. Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se k takto speciálním případům vůbec nevyjadřuje. Podařilo se nám nicméně dohledat tento jev v Nauce o českém jazyku od Vladimíra Šmilauera. Ten podobné případy (spolu s konstrukcemi typu „každý z chlapců“, „žádný z lékařů“ atd.) považuje za eliptické (výpustkové) formulace, které lze doplnit „jedna (kolébka) z kolébek“. Výraz „jedna“ podle Šmilauera zaujímá místo vypuštěného podstatného jména a předložkové spojení „z kolébek“ je přívlastkem neshodným. Pro školní úlohu je to však poměrně složité řešení a nelze vyloučit, že školská praxe umožňuje určit celý úsek „je jednou z kolébek“ jako přísudek jmenný se sponou. Doporučujeme proto obrátit se s prosbou o radu přímo na učitele nebo na Asociaci češtinářů, která se zabývá češtinou ve školách.
Poslední užití:
29.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 276 (odst. 9-531, typ přívlastku "Jeden ze sousedů")
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Bojujeme se synem s rozborem věty „Všichni lékaři se zodpovědně připravují na následující perné dny“. Konkrétně si nevíme rady s určením zájmena „všichni“. Co je to za větný člen? Je to nějaký přívlastek? Ale shodný, nebo neshodný?
Klíčové slovo:
všichni
Odpověď:
Jde o přívlastek shodný, závislý na podmětu „lékaři“. Přívlastek shodný poznáte podle toho, že se jméno v této pozici vždy shoduje v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. Změníte-li tedy pád jména „lékaři“, změní se i pád zájmena „všichni“: „všichni lékaři“ – „bez všech lékařů“ – „se všemi lékaři“.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Co je přísudkem ve větě „Chce se stát zpěvákem“ a o jaký druh přísudku jde?
Klíčové slovo:
chce se stát zpěvákem
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. Další potíž tkví v tom, že různé mluvnice mohou při určování větných členů uplatňovat různé přístupy. V souladu se Základní mluvnicí češtiny, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom se však klonili k názoru, že jde o kombinaci slovesného složeného přísudku (modální sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Chci se napít“) a přísudku jmenného se sponou (např. „Stal se zpěvákem“). Jako přísudek bychom tedy určili celé spojení „Chce se stát zpěvákem“.
Poslední užití:
30.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Rediguji sportovní text, v němž je řeč o různých sportovních oddílech. Autor textu s jejich názvy, které většinou tvoří zkratka SK a zeměpisný název, zachází různě, někdy zeměpisné názvy ohýbá, jindy je nechává v nominativu jmenovacím. Uvedu příklad: „Župa ztratila SK Břežánky, SK Čechii Lovosice, SK Hornická Hrdlovka a SK Polonii Karviná.“ Je to takto v pořádku?
Klíčové slovo:
SK
Odpověď:
Možné jsou oba způsoby. Buď budete jméno za zkratkou skloňovat („župa ztratila SK Čechii Lovosice“), nebo ho necháte v nominativu jmenovacím („župa ztratila SK Čechie Lovosice“). Nedoporučujeme však v rámci jednoho textu oba způsoby kombinovat, bylo by to neústrojné a pro čtenáře nepřehledné.
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s žádostí o pomoc s určením větného členu. Je spojení „k procházkám“ ve větě „Krásný les se zelenými buky a duby nás lákal k procházkám“ příslovečným určením místa, nebo předmětem?
Klíčové slovo:
předmět vs. příslovečné určení
Odpověď:
Doporučujeme určit tento větný člen jako předmět, protože příslovečné určení místa by mělo odkazovat k prostorově pojatému bodu nebo části prostoru, nikoli k aktivitě.
Poslední užití:
30.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Ve válce zemřelo pět milionů vojáků“. Není mi jasných několik věcí: co je podmětem (nebo jde o větu jednočlennou?), dále jakou roli hraje číslovka „pět milionů“ (snad přívlastek?) a konečně jestli můžeme slovo „vojáků“ považovat za předmět.
Klíčové slovo:
komplexní podmět
Odpověď:
Při rozboru tohoto typu vět záleží na úhlu pohledu, odborná literatura je v tohto ohledu nejednotná: různé mluvnice se kloní k různým pojetím. Shoda panuje pouze v tom, že se nejedná o jednočlennou větu. Jinak máme v zásadě tři možnosti: některé zdroje považují celé spojení „pět milionů vojáků“ za tzv. komplexní podmět a dále ho nerozebírají, jiné považují za podmět číslovku a počítaný předmět za přívlastek neshodný, jiné říkají, že podmětem je genitiv substantiva a číslovka je kvantitativní přívlastek. Rozdíl je v syntaktické teorii, tedy ve způsobu lingvistické klasifikace; jde tedy jen o metodologickou otázku, kterému pohledu chceme dát přednost. Protože se školní výuce nevěnujeme a neznáme doporučované postupy výkladu, doporučujeme na poradenských stránkách tazatelům, aby odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, vyhledávali na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládali v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ chápu jako mluvnický předmět infinitiv „řídit“. Není mi ale jasné, jakou větněčlenskou platnost má tedy slovo „kolo“? Je také součástí předmětu? Nebo je to jiný větný člen?
Klíčové slovo:
řídit kolo
Odpověď:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ jsou dva předměty: infinitiv „řídit“ a substantivum „kolo“ (závislé na „řídit“).
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Nachází se v této větě doplněk? „Hodil svému pejskovi červený gumový míček.“
Klíčové slovo:
doplněk
Odpověď:
Ve větě se doplněk nenachází. „Pejskovi“ je příslovečné určení prospěchu, „míček“ předmět a slova „svému“, „červený“ a „gumový“ jsou shodné přívlastky.
Poslední užití:
20.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je slovo „odborníky“ ve větě „Tato publikace byla napsána odborníky z Masarykovy univerzity“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení původce děje
Odpověď:
Slovo „odborníky“ je zde příslovečným určením původce děje.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, co je přísudkem věty „Mám ráda černý čaj“. Je to celé spojení „mám ráda“, nebo jen „mám“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Jako přísudek doporučujeme chápat celé spojení „mám ráda“, a to i proto, že spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. právě „Mám ráda černý čaj“. Jak k tomuto jevu přistupuje současná školská praxe, však nevíme, protože nejsme didaktické pracoviště. Doporučujeme konzultovat látku s přímo s učitelem, případně se obrátit na Asociaci češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.