Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při určování větných členů jsme s dětmi narazili na větu „Do divadla přišlo málo lidí“. Jde o slovo „málo“. Můžu se na něj zeptat „kolik?“ nebo „jak moc?“, což by ukazovalo na příslovečné určení, jenže příslovečné určení snad nemůže rozvíjet podstatné jméno, nebo ano?
Klíčové slovo:
málo
Odpověď:
Výraz „málo“ skutečně může být příslovcem a plnit ve větě funkci příslovečného určení (např. ve větě „Málo čte“). Zároveň však může ve spojení s počítaným předmětem fungovat i jako číslovka neurčitá (podobně jako např. výrazy „mnoho“ nebo „pár“, které původně číslovkami nejsou). To je i váš případ. Co se týče větněčlenského rozboru, nemůžeme vám bohužel poskytnout jednoznačné řešení, a to ze dvou důvodů: jednak nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe, a jednak proto, že pohled na věc není jednotný ani v odborné literatuře. Některá pojetí chápou celé spojení „málo lidí“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho syntakticky nerozkládají, jiná pojetí upřednostňují formální hledisko („málo“ je podmětem, „lidí“ přívlastkem neshodným) a ještě jiná naopak hledisko sémantické (podmětem je výraz „lidí“ a „málo“ je přívlastkem). S dotazy školního typu se doporučujeme obracet na Asociaci češtinářů.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Volám přímo z vyučování. Probíráme s žáky příslovečná určení a narazili jsme na větu „Voda mu sahala po kolena“. Spojení „po kolena“ bych osobně určila jako příslovečné určení míry, ale nešlo by to pojmout také jako příslovečné určení místa? Někteří žáci to tak určili a mně to dává smysl: Voda mu sahala kam? Po kolena.
Klíčové slovo:
po kolena
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k takovýmto jevům přistupuje současná školská praxe. Dotazy školního rázu proto doporučujeme směřovat spíše na Asociaci češtinářů. Spojení „po kolena“ bychom primárně také určili jako příslovečné určení míry. I příslovečné určení místa je však zcela jistě přijatelné, jelikož hranice mezi druhy příslovečných určení jsou mnohdy neostré. Např. Vladimír Šmilauer ve své Novočeské skladbě k této problematice píše: „Při určování druhu příslovečného určení [je] třeba míti na mysli, že se z původního významu místního nebo časového vyvíjejí významy další, a to v různém stupni, takže někde je kolísání mezi dvěma významy, event. má příslovečné určení význam dvojí.“ V jedné z rozsáhlých tabulek předložkových vazeb, v níž Šmilauer zachycuje předložky původně místního významu, je uveden i příklad „Zabořoval se až po kolena do čerstvého hnoje“. Z našeho hlediska jsou tedy obě interpretace v pořádku.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 266 (vyd. 1969)
Dotaz:
Přívlastek neshodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Syn měl určit větné členy ve větě „Lucinka se zadívala mezi stromy na zahradě“. Spojení „na zahradě“ určil jako příslovečné určení místa, ale paní učitelka to označila za chybu, prý to může být jedině přívlastek neshodný. Je řešení skutečně tak jednoznačné?
Klíčové slovo:
na zahradě
Odpověď:
Předně vás musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k takovýmto úlohám přistupuje současná školská praxe. Primárně bychom však spojení „na zahradě“ také určili jako přívlastek neshodný, rozvíjející výraz „stromy“. Pro toto řešení svědčí i slovosled věty. Jelikož však v češtině máme slovosled volný, nelze teoreticky vyloučit ani interpretaci, že se spojení „na zahradě“ vztahuje ke slovesu „zadívala se“ (při neutrálním slovosledu „Lucinka se na zahradě zadívala mezi stromy“) – pak by se skutečně jednalo o příslovečné určení místa. Toto řešení je však spíše hypotetické a málo pravděpodobné, protože zvolený slovosled by byl výrazně příznakový.
Poslední užití:
29.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
Syn dostal ve škole za úkol vybrat si reklamní slogan a určit v něm skladební dvojice; vybral si slogan „Albert – stojí za to jíst lépe“. Ukázalo se však, že určení skladebních dvojic není tak jednoduché, rady si nevěděl ani pan učitel. Jakým větným členem je zde například infinitiv „jíst“?
Klíčové slovo:
jíst
Odpověď:
Předně musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nejsme obeznámeni s tím, jak k problematice přistupuje současná školská praxe. Pokud bychom však měli větu „Stojí za to jíst lépe“ přesto rozebrat, určili bychom infinitiv „jíst“ jako podmět, „stojí za to“ jako souslovný přísudek vyjádřený frazeologickým spojením a „lépe“ jako příslovečné určení způsobu. Jméno obchodního řetězce do věty větněčlensky nevstupuje.
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Syn dostal ve škole za úkol udělat rozbor věty „Afrika je jednou z kolébek civilizace“. Vůbec si nevíme rady, jak větněčlensky rozebrat tu konstrukci „jednou z kolébek“. Syn chodí do sedmé třídy. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
jeden z
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není pedagogické pracoviště, takže vám bohužel nedokážeme říct, jaké řešení současná školská praxe vyžaduje. Navíc jde o specifický případ, který je v literatuře málo popsán, a proto se domníváme, že volba této věty pro školní úlohu není šťastná. Např. Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se k takto speciálním případům vůbec nevyjadřuje. Podařilo se nám nicméně dohledat tento jev v Nauce o českém jazyku od Vladimíra Šmilauera. Ten podobné případy (spolu s konstrukcemi typu „každý z chlapců“, „žádný z lékařů“ atd.) považuje za eliptické (výpustkové) formulace, které lze doplnit „jedna (kolébka) z kolébek“. Výraz „jedna“ podle Šmilauera zaujímá místo vypuštěného podstatného jména a předložkové spojení „z kolébek“ je přívlastkem neshodným. Pro školní úlohu je to však poměrně složité řešení a nelze vyloučit, že školská praxe umožňuje určit celý úsek „je jednou z kolébek“ jako přísudek jmenný se sponou. Doporučujeme proto obrátit se s prosbou o radu přímo na učitele nebo na Asociaci češtinářů, která se zabývá češtinou ve školách.
Poslední užití:
29.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 276 (odst. 9-531, typ přívlastku "Jeden ze sousedů")
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Bojujeme se synem s rozborem věty „Všichni lékaři se zodpovědně připravují na následující perné dny“. Konkrétně si nevíme rady s určením zájmena „všichni“. Co je to za větný člen? Je to nějaký přívlastek? Ale shodný, nebo neshodný?
Klíčové slovo:
všichni
Odpověď:
Jde o přívlastek shodný, závislý na podmětu „lékaři“. Přívlastek shodný poznáte podle toho, že se jméno v této pozici vždy shoduje v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. Změníte-li tedy pád jména „lékaři“, změní se i pád zájmena „všichni“: „všichni lékaři“ – „bez všech lékařů“ – „se všemi lékaři“.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Co je přísudkem ve větě „Chce se stát zpěvákem“ a o jaký druh přísudku jde?
Klíčové slovo:
chce se stát zpěvákem
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. Další potíž tkví v tom, že různé mluvnice mohou při určování větných členů uplatňovat různé přístupy. V souladu se Základní mluvnicí češtiny, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom se však klonili k názoru, že jde o kombinaci slovesného složeného přísudku (modální sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Chci se napít“) a přísudku jmenného se sponou (např. „Stal se zpěvákem“). Jako přísudek bychom tedy určili celé spojení „Chce se stát zpěvákem“.
Poslední užití:
30.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Rediguji sportovní text, v němž je řeč o různých sportovních oddílech. Autor textu s jejich názvy, které většinou tvoří zkratka SK a zeměpisný název, zachází různě, někdy zeměpisné názvy ohýbá, jindy je nechává v nominativu jmenovacím. Uvedu příklad: „Župa ztratila SK Břežánky, SK Čechii Lovosice, SK Hornická Hrdlovka a SK Polonii Karviná.“ Je to takto v pořádku?
Klíčové slovo:
SK
Odpověď:
Možné jsou oba způsoby. Buď budete jméno za zkratkou skloňovat („župa ztratila SK Čechii Lovosice“), nebo ho necháte v nominativu jmenovacím („župa ztratila SK Čechie Lovosice“). Nedoporučujeme však v rámci jednoho textu oba způsoby kombinovat, bylo by to neústrojné a pro čtenáře nepřehledné.
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s žádostí o pomoc s určením větného členu. Je spojení „k procházkám“ ve větě „Krásný les se zelenými buky a duby nás lákal k procházkám“ příslovečným určením místa, nebo předmětem?
Klíčové slovo:
předmět vs. příslovečné určení
Odpověď:
Doporučujeme určit tento větný člen jako předmět, protože příslovečné určení místa by mělo odkazovat k prostorově pojatému bodu nebo části prostoru, nikoli k aktivitě.
Poslední užití:
30.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Ve válce zemřelo pět milionů vojáků“. Není mi jasných několik věcí: co je podmětem (nebo jde o větu jednočlennou?), dále jakou roli hraje číslovka „pět milionů“ (snad přívlastek?) a konečně jestli můžeme slovo „vojáků“ považovat za předmět.
Klíčové slovo:
komplexní podmět
Odpověď:
Při rozboru tohoto typu vět záleží na úhlu pohledu, odborná literatura je v tohto ohledu nejednotná: různé mluvnice se kloní k různým pojetím. Shoda panuje pouze v tom, že se nejedná o jednočlennou větu. Jinak máme v zásadě tři možnosti: některé zdroje považují celé spojení „pět milionů vojáků“ za tzv. komplexní podmět a dále ho nerozebírají, jiné považují za podmět číslovku a počítaný předmět za přívlastek neshodný, jiné říkají, že podmětem je genitiv substantiva a číslovka je kvantitativní přívlastek. Rozdíl je v syntaktické teorii, tedy ve způsobu lingvistické klasifikace; jde tedy jen o metodologickou otázku, kterému pohledu chceme dát přednost. Protože se školní výuce nevěnujeme a neznáme doporučované postupy výkladu, doporučujeme na poradenských stránkách tazatelům, aby odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, vyhledávali na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládali v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.