Dotaz:
Plnovýznamové sloveso ve funkci přísudku (určení VČ)
Konkrétní dotaz:
„Obraz je namalován.“ Slovo „namalován“ je sloveso a nejedná se zde o přísudek jmenný se sponou. Je to pravda?
Klíčové slovo:
slovesný přísudek
Odpověď:
Je to pravda, jedná se o přísudek slovesný (tzv. opisné pasivum), složený z pomocného slovesa být a příčestí trpného.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
„Mám rád zmrzlinu“. Je v této větě přísudkem „mám rád“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
„Rád“ je formálně doplněk, nicméně existuje i pojetí, že „mít rád“ je frazémové sloveso. V tom případě by bylo přísudkem celé spojení „mít rád“. Jaké řešení preferuje školská praxe, však bohužel nevíme, a proto doporučujeme tento jev konzultovat primárně s učiteli.
Dotaz:
Jméno ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
„Petr je rád doma.“ „Iva ráda plave.“ Je v obou těchto větách slovo „rád(a)“ doplňkem?
Klíčové slovo:
jméno ve funkci doplňku
Odpověď:
Ano, „rád/ráda“ je zde doplňkem.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
„Šel spát“. Je v této větě slovo „spát“ příslovečným určením účelu?
Klíčové slovo:
příslovečné určení účelu
Odpověď:
Ano, jde o příslovečné určení účelu („s jakým záměrem se činnost uskutečňuje“). Nedokážeme však říci, zda ve školské praxi nelze určit celé spojení šel spát také jako složený přísudek. V těchto případech je běžné, že se pojetí jednotlivých mluvnic liší, případně se liší pojetí školské a vědecké. To platí obecně u všech úloh školského typu (předpokládáme, že i vy zde vycházíte z nějaké školské úlohy), a proto doporučujeme je konzultovat primárně s učiteli.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mohu se začít učit“ přísudkem celé spojení „mohu se začít učit“?
Klíčové slovo:
přísudek slovesný s modálním slovesem
Odpověď:
Ano, jde o přísudek složený (analytický), sestávající z modálního slovesa „mohu“, fázového slovesa „začít“ a slovesa „učit se“ v infinitivu.
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je „před čertem“ ve větě „Malý chlapec utíkal rychle před čertem“?
Klíčové slovo:
utíkat před čertem
Odpověď:
Na spojení „před čertem“ se nejpravděpodobněji zeptáme otázkou „Proč chlapec utíkal?“, a proto ho určíme jako příslovečné určení příčiny.
Poslední užití:
13.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Starosta města Náchod, nebo starosta města Náchoda?
Klíčové slovo:
město Náchod
Odpověď:
Ve spojení „starosta města Náchod“ můžeme buď obě složky skloňovat, nebo můžeme název nechat v 1. pádě, tzv. nominativu jmenovacím. Jméno je obvyklé skloňovat, pokud je jednoslovné a snadno se skloňuje, nominativ jmenovací se naopak častěji vyskytuje u názvu víceslovných. Dále je dobré dát si pozor na to, že pokud se spojení „město Náchod“ vyskytne v textu v různých pozicích vícekrát, je vhodné zvolit si jedno z nabízených řešení a to užívat v celém textu, aby byl zachován jednotný styl.
Zvažované varianty:
starosta města Náchod
starosta města Náchoda
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu „Výnos získaly více než jedna strana“. Já se ale domnívám, že podmětem je „více“, a proto by tam mělo být „Výnos získalo více než jedna strana“. Můžete mi poradit, co je správně?
Klíčové slovo:
více než jedna strana
Odpověď:
Původní tvar „získaly“ určitě namístě není, protože ve větě není žádné množné číslo, k němuž by se mohl vztahovat. Podmětem je zde celé spojení „více než jedna strana“, jedná se o komplexní podmět. Věta by tedy měla znít „Výnos získala více než jedna strana“.
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Měl by být ve spojení „nedaleko města Brna“ výraz Brno skloňovaný, nebo se může ponechat v 1. pádě, tedy „nedaleko města Brno“?
Klíčové slovo:
město Brno
Odpověď:
Ve spojení „nedaleko města Brna“ můžeme buď obě složky skloňovat, nebo můžeme název nechat v 1. pádě, tzv. nominativu jmenovacím. Pokud se nám spojení „město Brno“ vyskytne v textu v různých pozicích vícekrát, je vhodné zvolit si jedno z nabízených řešení a to užívat v celém textu, aby byl zachován jednotný styl.
Zvažované varianty:
nedaleko města Brna
nedaleko města Brno
Poslední užití:
3.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
V textu mám spojení „v souladu se zákonem č. XY, trestním zákoníkem“. Je nutné druhou část této formulace skloňovat? Neměla by naopak stát vždy v prvním pádě, tedy „trestní zákoník“?
Klíčové slovo:
zákoník
Odpověď:
Spojení „trestní zákoník“ tvoří v tomto případě přístavek, a proto je vhodnější ho skloňovat, aby se shodoval se svým řídícím členem.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „k narozeninám“ ve větě „Přinesli dárek k narozeninám“?
Klíčové slovo:
přívlastek versus příslovečné určení
Odpověď:
V tomto případě se jedná o sporný větný člen. Spojení „k narozeninám“ je možné hodnotit buď jako přívlastek neshodný k předmětu dárek (jaký dárek – dárek k narozeninám), nebo jako příslovečné určení účelu závislé na přísudku přinesli. Pro první možnost hovoří především slovosled věty a skutečnost, že spojení můžeme přeformulovat do spojení shodného přívlastku a výrazu dárek (tj. dárek k narozeninám – narozeninový dárek). Druhá možnost se však vyloučit nedá (můžeme se zeptat, za jakým účelem přinesli dárek – k narozeninám). Obojí řešení tedy považujeme za možné.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je infinitiv začít ve větě „Rozhodli se začít“?
Klíčové slovo:
infinitiv jako předmět
Odpověď:
Infinitiv začít je v této větě předmět závislý na přísudku rozhodli se.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
V učebnici jsem našla větu „Lékárník vám může pomoci přestat kouřit“. Jakými větnými členy jsou infinitivy v této větě?
Klíčové slovo:
infinitiv jako předmět
Odpověď:
Spojení „může pomoci“ je v této větě přísudek, oba infinitivy „přestat kouřit“ společně tvoří tzv. složený předmět.
Poslední užití:
29.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
V učebnici jsem našla větu „Normální je nekouřit“. Jak by vypadal větný rozbor této věty? Je zde přísudek „je nekouřit“?
Klíčové slovo:
infinitiv jako podmět
Odpověď:
Ve větě „Normální je nekouřit“ je infinitiv „nekouřit“ podmětem. Spojení „normální je“ je pak přísudek jmenný se sponou.
Poslední užití:
29.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu „Dělal spoustu chyb“. Jak v ní určím větné členy?
Klíčové slovo:
dělat
Odpověď:
Výraz dělal je ve větě jednoduchý slovesný přísudek, „spoustu“ je předmět, který tento přísudek řídí. Výraz „chyb“ je pak přívlastek neshodný.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je výraz obchodních ve větě „Při splnění obchodních podmínek se k nám můžete přidat“?
Klíčové slovo:
přívlastek shodný
Odpověď:
Jedná se o přívlastek shodný vážící se k přívlastku neshodnému „podmínek“, který je závislý na příslovečném určení podmínky „při splnění“.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Dcera dostala za úkol určit přísudek v této větě: Praha je hlavní město České republiky. Bude přísudkem celé „je hlavní město“, nebo bude přísudkem pouze „je město“?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Školská praxe se v tomhle liší, existují dvě možnosti. Někteří vyučující určují jmennou část přísudku jako celek (zde by tedy celý přísudek jmenný se sponou byl „je hlavní město“), jiní zase přívlastky shodné od této části oddělují (přísudek by tedy byl pouze „je město“, „hlavní“ by byl přívlastek shodný navázaný na jmennou část přísudku). Výraz „republiky“ je přívlastek neshodný, na nějž je navázán přívlastek shodný „České“.
Poslední užití:
6.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Je přídavné jméno daňový ve větě „Jeho strýc je daňový poradce“ součástí přísudku jmenného se sponou, nebo se jedná o přívlastek shodný?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Školská praxe se v tomhle liší, existují dvě možnosti. Někteří vyučující určují jmennou část přísudku jako celek (zde by tedy celý přísudek jmenný se sponou byl „je daňový poradce“), jiní zase přívlastky shodné od této části oddělují (přísudek by tedy byl pouze „je poradce“, „daňový“ by byl přívlastek shodný navázaný na jmennou část přísudku).
Poslední užití:
6.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Žáci na hřišti pochodovali a zpívali“ o přísudek několikanásobný, nebo se jedná o souvětí?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Několikanásobný přísudek se ve školské praxi chápe různě. Jedno pojetí říká, že by si slovesa měla být významově blízká, aby mohla několikanásobný přísudek tvořit. Podle tohoto pojetí by se tedy v případě "Žáci na hřišti pochodovali a zpívali" o několikanásobný přísudek nejednalo. Jiné pojetí ale jakákoli nerozvitá, tedy holá slovesa spojená v určitém poměru jako několikanásobný přísudek chápe. Na základě tohoto pojetí by se tedy o několikanásobný přísudek jednalo. Další otázkou v tomto případě ale ještě je, k čemu se váže spojení "na hřišti". Pokud by se totiž vázalo na obě slovesa (to by bylo nejjednoznačnější v případě, že by toto spojení následovalo až za oběma slovesy), jednalo by se jednoznačně o několikanásobný přísudek. Jednoznačně se však v tomto případě rozhodnout nedá.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký je větněčlenský rozbor věty „I přes počáteční potíže byla nejlepší“?
Klíčové slovo:
větný rozbor
Odpověď:
Ve větě „I přes počáteční potíže byla nejlepší“ je nevyjádřený podmět „ona“, přísudkem je spojení „byla nejlepší“ (jedná se o přísudek jmenný se sponou). „I přes potíže“ se určuje jako příslovečné určení přípustky (ve školské praxi někdy jako příslovečné určení způsobu v širokém smyslu). Výraz počáteční je přívlastek shodný navázaný na výrazu potíže z příslovečného určení.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.