Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Rediguji sportovní text, v němž je řeč o různých sportovních oddílech. Autor textu s jejich názvy, které většinou tvoří zkratka SK a zeměpisný název, zachází různě, někdy zeměpisné názvy ohýbá, jindy je nechává v nominativu jmenovacím. Uvedu příklad: „Župa ztratila SK Břežánky, SK Čechii Lovosice, SK Hornická Hrdlovka a SK Polonii Karviná.“ Je to takto v pořádku?
Klíčové slovo:
SK
Odpověď:
Možné jsou oba způsoby. Buď budete jméno za zkratkou skloňovat („župa ztratila SK Čechii Lovosice“), nebo ho necháte v nominativu jmenovacím („župa ztratila SK Čechie Lovosice“). Nedoporučujeme však v rámci jednoho textu oba způsoby kombinovat, bylo by to neústrojné a pro čtenáře nepřehledné.
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s žádostí o pomoc s určením větného členu. Je spojení „k procházkám“ ve větě „Krásný les se zelenými buky a duby nás lákal k procházkám“ příslovečným určením místa, nebo předmětem?
Klíčové slovo:
předmět vs. příslovečné určení
Odpověď:
Doporučujeme určit tento větný člen jako předmět, protože příslovečné určení místa by mělo odkazovat k prostorově pojatému bodu nebo části prostoru, nikoli k aktivitě.
Poslední užití:
30.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Ve válce zemřelo pět milionů vojáků“. Není mi jasných několik věcí: co je podmětem (nebo jde o větu jednočlennou?), dále jakou roli hraje číslovka „pět milionů“ (snad přívlastek?) a konečně jestli můžeme slovo „vojáků“ považovat za předmět.
Klíčové slovo:
komplexní podmět
Odpověď:
Při rozboru tohoto typu vět záleží na úhlu pohledu, odborná literatura je v tohto ohledu nejednotná: různé mluvnice se kloní k různým pojetím. Shoda panuje pouze v tom, že se nejedná o jednočlennou větu. Jinak máme v zásadě tři možnosti: některé zdroje považují celé spojení „pět milionů vojáků“ za tzv. komplexní podmět a dále ho nerozebírají, jiné považují za podmět číslovku a počítaný předmět za přívlastek neshodný, jiné říkají, že podmětem je genitiv substantiva a číslovka je kvantitativní přívlastek. Rozdíl je v syntaktické teorii, tedy ve způsobu lingvistické klasifikace; jde tedy jen o metodologickou otázku, kterému pohledu chceme dát přednost. Protože se školní výuce nevěnujeme a neznáme doporučované postupy výkladu, doporučujeme na poradenských stránkách tazatelům, aby odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, vyhledávali na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládali v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ chápu jako mluvnický předmět infinitiv „řídit“. Není mi ale jasné, jakou větněčlenskou platnost má tedy slovo „kolo“? Je také součástí předmětu? Nebo je to jiný větný člen?
Klíčové slovo:
řídit kolo
Odpověď:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ jsou dva předměty: infinitiv „řídit“ a substantivum „kolo“ (závislé na „řídit“).
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Nachází se v této větě doplněk? „Hodil svému pejskovi červený gumový míček.“
Klíčové slovo:
doplněk
Odpověď:
Ve větě se doplněk nenachází. „Pejskovi“ je příslovečné určení prospěchu, „míček“ předmět a slova „svému“, „červený“ a „gumový“ jsou shodné přívlastky.
Poslední užití:
20.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je slovo „odborníky“ ve větě „Tato publikace byla napsána odborníky z Masarykovy univerzity“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení původce děje
Odpověď:
Slovo „odborníky“ je zde příslovečným určením původce děje.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, co je přísudkem věty „Mám ráda černý čaj“. Je to celé spojení „mám ráda“, nebo jen „mám“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Jako přísudek doporučujeme chápat celé spojení „mám ráda“, a to i proto, že spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. právě „Mám ráda černý čaj“. Jak k tomuto jevu přistupuje současná školská praxe, však nevíme, protože nejsme didaktické pracoviště. Doporučujeme konzultovat látku s přímo s učitelem, případně se obrátit na Asociaci češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jestli lze za podmět označit celé spojení jména a příjmení (např. „Jana Nováková“), nebo jestli je jedno z toho považováno za přívlastek shodný, stejně jako tomu je například u typu „město Praha“.
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české gramatiky se na něm neshodnou. Je vždy na zvážení pedagoga, ke kterému řešení se přikloní. V. Šmilauer například chápe vztah jména a příjmení jako vztah přístavkový, jiní syntaktici zase jako přívlastkový, další mluvnice křestní jméno a příjmení syntakticky nerozčleňují a o tomto spojení mluví jako o komplexním větném členu (toto pojetí upřednostňuje i Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání). Vzhledem k tomu, že jazyková poradna není didaktické pracoviště, nevíme, jak se k věci staví současná školská praxe, a doporučujeme vám proto konzultovat daný problém s vyučujícím.
Poslední užití:
16.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Probíráme nyní s dětmi slovesné tvary jednoduché a slovesné tvary složené a také slovesné způsoby. Dávali jsme si příklady sloves způsobu rozkazovacího, abychom si potvrdili, že slovesa v rozkazovacím způsobu jsou tvary jednoduché. Jeden žák řekl: „Běž nakoupit.“ Chci se tedy zeptat, co je za větný člen to slovo „nakoupit“? Napadá mě jedině předmět.
Klíčové slovo:
infinitiv jako příslovečné určení
Odpověď:
Ve spojení „Běž nakoupit“ je slovo „nakoupit“ příslovečným určením účelu.
Poslední užití:
16.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala na rozdíl mezi předmětem vyjádřeným infinitivem a přísudkem. Jak poznám, kdy se jedná o předmět a kdy o jiný větný člen? Jak je to například u vět „Nemohli jsme se dočkat prázdnin“ nebo „Nedovedli si vysvětlit příčiny jejího vzniku“?
Klíčové slovo:
modální sloveso + infinitiv
Odpověď:
Spojení „nemohli jsme se dočkat“ i „nedovedli si vysvětlit“ bychom určili jako složené přísudky. Sloveso „(ne)dovést“ sice v tradičních seznamech modálních sloves nenajdete, ale sémanticky odpovídá modálnímu slovesu „neumět“. Některé zdroje ho mezi modální slovesa přímo řadí. Při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí: Pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného přísudku. Jiný případ nastane, vztahuje-li se infinitiv k plnovýznamovému slovesu, např. ve větě „Zakázali mu mluvit“. V těchto případech můžeme nahradit infinitiv slovesným substantivem: „Zakázali mu (koho, co) mluvení“. To u vašich vět udělat nemůžeme. Upozorňujeme však, že pojetí určování větných členů se může v jednotlivých mluvnicích různit, a vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, ani nevíme, jak se k problému staví současná školská praxe. I proto takováto témata doporučujeme primárně konzultovat přímo s vyučujícím.
Dotaz:
Přívlastek neshodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Prosím o pomoc při určování přívlastku. Je „v ložnici“ ve spojení „do zásuvky v ložnici“ přívlastek neshodný?
Klíčové slovo:
přívlastek neshodný
Odpověď:
Ve spojení „do zásuvky v ložnici“ je výraz „v ložnici“ opravdu přívlastek neshodný (změní-li se tvar řídícího podstatného jména „zásuvka“, zůstane přívlastek „v ložnici“ stále ve stejném, neshodném tvaru, srov. „se zásuvkou v ložnici“, „k zásuvkám v ložnici“ atd.).
Poslední užití:
15.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Prosím o pomoc při určování přívlastku. Je „Frantovi“ ve spojení „Frantovi bratři“ přívlastek neshodný?
Klíčové slovo:
přívlastek shodný
Odpověď:
Ve spojení „Frantovi bratři“ je slovo „Frantovi“ shodný přívlastek (shoduje se v rodě, čísle a pádě s řídícím podstatným jménem „bratři“; změní-li se jeho tvar, změní se i tvar individuálně přivlastňovacího přídavného jména „Frantovi“, srov. „bez Frantových bratrů“, „s Frantovými bratry“ atd.).
Poslední užití:
15.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Co nefunguje jako větný člen
Konkrétní dotaz:
Dobrý den, děláme rozbor hlavních a vedlejších vět a narazili jsme na větu „Dovolte, čí jsou tyto zlaté hodinky?“ Lze tuto větu považovat za souvětí? Nevím, jestli si mám v duchu větu přeformulovat na „Dovolte mi se zeptat, čí jsou tyto zlaté hodinky?“ a považovat to celé za souvětí, nebo jestli zde zkrátka „dovolte“ nevstupuje do žádných skladebních vztahů.
Klíčové slovo:
přívětný výraz
Odpověď:
Existuje více možností, jak k tomuto problému přistupovat. Například mluvnice Čeština – řeč a jazyk řadí výraz „dovolte“ k tzv. přívětným výrazům, které nepovažuje za větné členy (podobně jako „no vidíš, ...“, „poslechněte, ...“ apod.). Naproti tomu podle výkladu Příruční mluvnice češtiny jsou „dovolte“ a „čí jsou tyto zlaté hodinky“ dvě věty hlavní spojené asyndeticky. Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jaké řešení je ve školské praxi upřednostňováno. V podobných případech doručujeme obrátit se přímo na učitele, který úkol zadal. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
22.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Jméno ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
Prosíme o pomoc. Ve větě „Rád bych ti všechno vysvětlil“ máme najít doplněk. Je to slovo „rád”? Můžete nám prosím poslat celý náčrt rozboru?
Klíčové slovo:
rád
Odpověď:
Ano, máte pravdu, v uvedené větě je doplňkem slovo „rád“. S dalším rozborem věty bychom vám rádi pomohli, ale jazyková poradna není určena k řešení domácích úkolů, jednak by to popíralo jejich smysl (žáci je mají vypracovat samostatně), jednak nejsme didaktici, a proto doporučujeme obracet se v případě nejasností přímo na učitele, kteří tyto úkoly zadávají. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
21.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat na sloveso „dát se“ ve významu možnosti – zda se chápe v tomto smyslu jako modální sloveso. Zajímá mě to kvůli větám typu „Nic se nedá dělat“ (tedy jestli je zde přísudek „se nedá dělat“).
Klíčové slovo:
dát se
Odpověď:
Mezi modální slovesa v užším slova smyslu sloveso „dát se“ nepatří, nicméně některé zdroje s rozšířeným chápáním podstaty modálních sloves ho za modální považují. Společně s infinitivem „dělat“ tedy můžeme celé spojení „nedá se dělat“ určit jako složený přísudek.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Na zahradě rostlo mnoho květin“ slovo „květin“ předmětem?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu „mnoho květin“ se setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (tuto informaci možná najdete na stránkách Asociace češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „mnoho květin“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by bylo „mnoho“ podmětem a „květin“ přívlastkem neshodným (Slovník spisovné češtiny uvádí, že příslovce „mnoho“ má ve spojení s počítaným předmětem platnost číslovky neurčité). Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „květiny“ a podmět je dále determinován výrazem „mnoho“. Poslední pojetí je nejdiskutabilnější a ve školské praxi nejméně pravděpodobné.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Na parkovišti stály stovky aut“ slovo „aut“ přívlastkem neshodným?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu stovky aut se setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (tuto informaci možná najdete na stránkách Asociace češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „stovky aut“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by byly „stovky“ podmětem a „aut“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „auta“ a podmět je dále determinován výrazem „stovky“. Poslední pojetí je nejdiskutabilnější a ve školské praxi nejméně pravděpodobné.
Poslední užití:
23.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Lze ve spojení „paní Eva Nováková“ chápat křestní jméno a příjmení jako přívlastek shodný?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny.
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je „nakoupit“ a „k večeři“ v následující větě? „Musím jít odpoledne do obchodu nakoupit něco k večeři.“
Klíčové slovo:
příslovečné určení účelu
Odpověď:
Infinitiv po slovesech pohybu se většinou určuje jako příslovečné určení účelu. „Nakoupit“ bude v tomto případě příslovečné určení účelu (= abych si nakoupila), „k večeři“ bychom určili jako přívlastek neshodný k zájmenu „něco“ (když si „něco“ nahradíme slovem „jídlo“, můžeme se zeptat: „jaké jídlo?“). Nejsme však didaktické pracoviště, takže nelze vyloučit, že by se ve školské praxi uznalo též určit spojení „musím jít nakoupit“ jako složený přísudek a „něco k večeři“ celé jako předmět.
Poslední užití:
13.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
Jak bude vypadat větněčlenský rozbor věty „Náš milovaný syn Jan Novák mladší, chlouba naší rodiny, spáchal zločin“?
Klíčové slovo:
přístavek – větný člen
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena dvěma různými výrazy s toutéž syntaktickou platností, např. Jan Novák, pan Novák ap., se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, však doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Doporučujeme tedy větu rozebrat takto: „náš milovaný“ – přívlastek postupně rozvíjející; „syn Jan Novák“ – podmět; „chlouba naší rodiny“ – přístavek; „spáchal“ – přísudek; „zločin“ – předmět.
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.