Dotaz:
Přísudek slovesný s fázovým slovesem
Konkrétní dotaz:
Jaký druh přísudku se vyskytuje ve větě „Voda už začíná být horká“? Jde o přísudek slovesný složený, nebo jmenný se sponou?
Klíčové slovo:
fázové sloveso; přísudek slovesný složený; přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom však přísudek v uvedené větě („začíná být horká“) vyhodnotili jako kombinaci přísudku slovesného složeného (fázové sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Začíná chodit“) a přísudku jmenného se sponou (resp. tzv. slovesně-jmenného; např. „Voda je horká“).
Poslední užití:
3.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 246; s. 248
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Jak mám určit přísudek ve větě „Jako malý chtěl být popelářem“? A o jaký druh přísudku jde?
Klíčové slovo:
modální sloveso; přísudek slovesný složený; přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom se však klonili k názoru, že jde o kombinaci slovesného složeného přísudku (modální sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Chci se napít“) a přísudku jmenného se sponou (např. „Stal se popelářem“). Jako přísudek bychom tedy určili celé spojení „chtěl být popelářem“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mluvit se tam nesmí“ infinitiv „mluvit“ podmětem, nebo součástí přísudku?
Klíčové slovo:
modální sloveso; infinitiv
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. V některých mluvnicích je tento typ označován jako jednočlenná věta slovesná. Výraz „mluvit“ tedy nemůže být podmětem. Dále při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí, že pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného slovesného přísudku. Výraz „mluvit“ je zde tedy součástí složeného přísudku, který se skládá z určitého tvaru modálního (způsobového) slovesa „nesmět“ a infinitivu plnovýznamového slovesa „mluvit“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 264
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „aniž bych bezmyšlenkovitě jako ovce přejímal cizí názory“. Kterými větnými členy jsou výrazy „bezmyšlenkovitě“ a „jako ovce“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení způsobu
Odpověď:
Výraz „bezmyšlenkovitě“ v uvedené větě je příslovečným určením vlastního způsobu (jakým způsobem bych přejímal názory?), případně jej lze hodnotit jako příslovečné určení průvodních okolností (za jakých okolností bych přejímal názory?). Spojení „jako ovce“ je pak příslovečným určením způsobu srovnáním (pomocí spojky „jako“) – toto spojení lze vnímat buď jako rozvíjející větný člen závislý na přísudku (jak bych přejímal názory? – jako ovce), nebo na prvním příslovečném určení (jak bezmyšlenkovitě? – jako ovce). Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
2.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Mám následující dvě věty. „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý a zelený.“ Budou mít ve druhé větě výrazy „modrý“ a „zelený“ funkci předmětu, jestliže je řídící výraz „svetr“ vypuštěn?
Klíčové slovo:
přívlastek; předmět; elipsa
Odpověď:
Výrazy „modrý“ a „zelený“ ve druhé větě mají stále funkci shodných přívlastků. Rozvíjejí předmět, který je vypuštěn (elidován): „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý [svetr] a zelený [svetr].“
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 260; s. 340
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 4 – Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.