Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je výraz obchodních ve větě „Při splnění obchodních podmínek se k nám můžete přidat“?
Klíčové slovo:
přívlastek shodný
Odpověď:
Jedná se o přívlastek shodný vážící se k přívlastku neshodnému „podmínek“, který je závislý na příslovečném určení podmínky „při splnění“.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Dcera dostala za úkol určit přísudek v této větě: Praha je hlavní město České republiky. Bude přísudkem celé „je hlavní město“, nebo bude přísudkem pouze „je město“?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Školská praxe se v tomhle liší, existují dvě možnosti. Někteří vyučující určují jmennou část přísudku jako celek (zde by tedy celý přísudek jmenný se sponou byl „je hlavní město“), jiní zase přívlastky shodné od této části oddělují (přísudek by tedy byl pouze „je město“, „hlavní“ by byl přívlastek shodný navázaný na jmennou část přísudku). Výraz „republiky“ je přívlastek neshodný, na nějž je navázán přívlastek shodný „České“.
Poslední užití:
6.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Je přídavné jméno daňový ve větě „Jeho strýc je daňový poradce“ součástí přísudku jmenného se sponou, nebo se jedná o přívlastek shodný?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Školská praxe se v tomhle liší, existují dvě možnosti. Někteří vyučující určují jmennou část přísudku jako celek (zde by tedy celý přísudek jmenný se sponou byl „je daňový poradce“), jiní zase přívlastky shodné od této části oddělují (přísudek by tedy byl pouze „je poradce“, „daňový“ by byl přívlastek shodný navázaný na jmennou část přísudku).
Poslední užití:
6.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Žáci na hřišti pochodovali a zpívali“ o přísudek několikanásobný, nebo se jedná o souvětí?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Několikanásobný přísudek se ve školské praxi chápe různě. Jedno pojetí říká, že by si slovesa měla být významově blízká, aby mohla několikanásobný přísudek tvořit. Podle tohoto pojetí by se tedy v případě "Žáci na hřišti pochodovali a zpívali" o několikanásobný přísudek nejednalo. Jiné pojetí ale jakákoli nerozvitá, tedy holá slovesa spojená v určitém poměru jako několikanásobný přísudek chápe. Na základě tohoto pojetí by se tedy o několikanásobný přísudek jednalo. Další otázkou v tomto případě ale ještě je, k čemu se váže spojení "na hřišti". Pokud by se totiž vázalo na obě slovesa (to by bylo nejjednoznačnější v případě, že by toto spojení následovalo až za oběma slovesy), jednalo by se jednoznačně o několikanásobný přísudek. Jednoznačně se však v tomto případě rozhodnout nedá.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký je větněčlenský rozbor věty „I přes počáteční potíže byla nejlepší“?
Klíčové slovo:
větný rozbor
Odpověď:
Ve větě „I přes počáteční potíže byla nejlepší“ je nevyjádřený podmět „ona“, přísudkem je spojení „byla nejlepší“ (jedná se o přísudek jmenný se sponou). „I přes potíže“ se určuje jako příslovečné určení přípustky (ve školské praxi někdy jako příslovečné určení způsobu v širokém smyslu). Výraz počáteční je přívlastek shodný navázaný na výrazu potíže z příslovečného určení.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ o přísudek několikanásobný?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ se o několikanásobný přísudek spíše nejedná, jedná se o dva samostatné přísudky. Pro toto řešení hovoří především skutečnost, že slovesa myslet a vymýšlet nejsou úplně významově blízká, ač jsou si vzájemně příbuzná (myslet ‚užívat rozumu k tvoření úsudku ap., přemýšlet, uvažovat‘, kdežto vymýšlet si ‚vytvořit něco, co neodpovídá skutečnosti, pravdě‘), a dále to, že je před spojením „si vymýšlet“ elidováno jiné modální sloveso než v první části souvětí. Do věty ho můžeme jednoduše doplnit: „Musíš více myslet a nesmíš si vymýšlet“.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jako jaký větný člen se určuje jméno v nominativu jmenovacím, tedy např. ve spojení město Praha?
Klíčové slovo:
město Praha
Odpověď:
Tyto případy se ve školské praxi doporučují pojímat jako komplexní větný člen a jednotlivé složky nerozkládat. Větněčlensky se však nominativ jmenovací pojímá jako přívlastek neshodný (neshoduje se s řídícím jménem v pádě, rodě a čísle), přívlastkem tedy bude výraz Praha, výraz město bude podmětem. Jedinými případy, u nichž se jako podmět určuje až druhá složka, jsou spojení typu doktor Nováková. Zde je podmětem příjmení Nováková, jímž se také řídí případná shoda přísudku s podmětem („doktor Nováková byla“), přívlastek neshodný je tvořen titulem doktor.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Konkurence 1. a 7. pádu v přísudku jmenném se sponou
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou často slýchám spojení „stal se zajímavý“. Nemělo by to být spíš „stal se zajímavým“?
Klíčové slovo:
stát se
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb rozlišuje u slovesa stát se dva typy vazeb. Pojí se se sedmým pádem v případech jako „stal se učitelem“ apod., pokud se ale pojí pouze s přídavným jménem, je možné užít jak první, tak sedmý pád tohoto jména, tedy „stal se zajímavý“ i „stal se zajímavým“.
Poslední užití:
31.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „pro vás“ ve větě „Máme pro vás nový návrh“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení prospěchu
Odpověď:
Ve větě Máme pro vás nový návrh je spojení „pro vás“ příslovečné určení prospěchu, ve školské praxi bychom ho doporučovali určit jako předmět.
Poslední užití:
22.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je výraz spát ve spojení „šel spát“?
Klíčové slovo:
šel spát
Odpověď:
Infinitiv po slovesech pohybu se určuje jako příslovečné určení účelu. Tedy ve větě Šel spát je slovo šel přísudek a spát příslovečné určení účelu.
Poslední užití:
28.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.