Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „od babičky“ v následující větě? „Od babičky mi chutná švestkový koláč nejvíc.“
Klíčové slovo:
od babičky
Odpověď:
Výraz „od babičky“ v uvedené větě je příslovečným určením původu. Tento druh příslovečného určení popisuje, jakého původu je substance, která je (zpravidla) v roli podmětu či předmětu. Může jít jak o původ v podobě osoby, tak věci (např. To mám od maminky. / Upekla perník z prášku.). Na rozdíl od přívlastku neshodného (např. ve větě „Koláč od babičky mi chutná nejvíc“ jde o přívlastek) toto spojení není přímým rozvitím podstatného jména, nýbrž je závislé na slovese. Příslovečné určení původu nesmíme zaměňovat s určením původce děje, které se vyskytuje v tzv. deagentních (pasivních) větných struktrách (např. Byl zabit nepřítelem).
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Ve slovním spojení „top svetr“ je přídavné jméno „top“ nesklonné. Zajímalo by mě, jestli je to přívlastek shodný, nebo neshodný.
Klíčové slovo:
top; přívlastek; nesklonnost
Odpověď:
Slovo „top“ stojí před řídícím jménem „svetr“, a pokud bychom místo něj dosadili jiné přídavné jméno, například „nový svetr“, snadno uvidíme, že se toto jméno shoduje v rodě, čísle a pádě se jménem řídícím. Jde tedy o přívlastek shodný.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Sloveso být jako plnovýznamový přísudek
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, co je přísudkem ve větě „Šel spát“ a jaký je druh tohoto přísudku?
Klíčové slovo:
jít; infinitiv; účel
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem tvar „šel“ (přísudek slovesný jednoduchý), infinitiv „spát“ vyjadřuje účel. Jde o příslovečné určení účelu po slovesech pohybu a přemístění, stejně jako ve spojeních „byl se léčit“, „běžel nakoupit“, „šel na nákup“.
Poslední užití:
11.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem v následující větě? „Každý druhý si vystoupí z řady.“
Klíčové slovo:
každý druhý
Odpověď:
V případě, že je podstatné jméno ve funkci podmětu elidováno, přebírá jeho funkci přívlastek. V této větě jde o výrazy „každý“ a „druhý“. Vzhledem k tomu, že řídící jméno je kontextově vypuštěno, tj. „každý druhý [člověk/žák/účastník/...] si vystoupí z řady“, doporučujeme závislé výrazy určit jako tzv. komplexní větný člen, tj. spojení „každý druhý“ bude podmětem. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak se k danému problému staví školská praxe.
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmět substantivní, s. 236.
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Přísudek jednoduchý vs. složený
Konkrétní dotaz:
Pomůžete mi prosím určit přísudek v následující větě? „Snažil se pochopit jeho postoj.“ Je zde přísudek jednoduchý, nebo složený?
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem pouze výraz „snažil se“. Vzhledem k tomu, že sloveso „snažit se“ není slovesem modálním ani fázovým, jde o přísudek slovesný jednoduchý. Výraz „pochopit“ je předmětem závislým na přísudku, výraz „postoj“ je pak předmětem závislým na slovese „pochopit“.
Poslední užití:
18.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 243: Přísudek slovesný
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.