Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ o přísudek několikanásobný?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ se o několikanásobný přísudek spíše nejedná, jedná se o dva samostatné přísudky. Pro toto řešení hovoří především skutečnost, že slovesa myslet a vymýšlet nejsou úplně významově blízká, ač jsou si vzájemně příbuzná (myslet ‚užívat rozumu k tvoření úsudku ap., přemýšlet, uvažovat‘, kdežto vymýšlet si ‚vytvořit něco, co neodpovídá skutečnosti, pravdě‘), a dále to, že je před spojením „si vymýšlet“ elidováno jiné modální sloveso než v první části souvětí. Do věty ho můžeme jednoduše doplnit: „Musíš více myslet a nesmíš si vymýšlet“.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jako jaký větný člen se určuje jméno v nominativu jmenovacím, tedy např. ve spojení město Praha?
Klíčové slovo:
město Praha
Odpověď:
Tyto případy se ve školské praxi doporučují pojímat jako komplexní větný člen a jednotlivé složky nerozkládat. Větněčlensky se však nominativ jmenovací pojímá jako přívlastek neshodný (neshoduje se s řídícím jménem v pádě, rodě a čísle), přívlastkem tedy bude výraz Praha, výraz město bude podmětem. Jedinými případy, u nichž se jako podmět určuje až druhá složka, jsou spojení typu doktor Nováková. Zde je podmětem příjmení Nováková, jímž se také řídí případná shoda přísudku s podmětem („doktor Nováková byla“), přívlastek neshodný je tvořen titulem doktor.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Konkurence 1. a 7. pádu v přísudku jmenném se sponou
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou často slýchám spojení „stal se zajímavý“. Nemělo by to být spíš „stal se zajímavým“?
Klíčové slovo:
stát se
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb rozlišuje u slovesa stát se dva typy vazeb. Pojí se se sedmým pádem v případech jako „stal se učitelem“ apod., pokud se ale pojí pouze s přídavným jménem, je možné užít jak první, tak sedmý pád tohoto jména, tedy „stal se zajímavý“ i „stal se zajímavým“.
Poslední užití:
31.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „pro vás“ ve větě „Máme pro vás nový návrh“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení prospěchu
Odpověď:
Ve větě Máme pro vás nový návrh je spojení „pro vás“ příslovečné určení prospěchu, ve školské praxi bychom ho doporučovali určit jako předmět.
Poslední užití:
22.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je výraz spát ve spojení „šel spát“?
Klíčové slovo:
šel spát
Odpověď:
Infinitiv po slovesech pohybu se určuje jako příslovečné určení účelu. Tedy ve větě Šel spát je slovo šel přísudek a spát příslovečné určení účelu.
Poslední užití:
28.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.