Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je „před čertem“ ve větě „Malý chlapec utíkal rychle před čertem“?
Klíčové slovo:
utíkat před čertem
Odpověď:
Na spojení „před čertem“ se nejpravděpodobněji zeptáme otázkou „Proč chlapec utíkal?“, a proto ho určíme jako příslovečné určení příčiny.
Poslední užití:
13.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Starosta města Náchod, nebo starosta města Náchoda?
Klíčové slovo:
město Náchod
Odpověď:
Ve spojení „starosta města Náchod“ můžeme buď obě složky skloňovat, nebo můžeme název nechat v 1. pádě, tzv. nominativu jmenovacím. Jméno je obvyklé skloňovat, pokud je jednoslovné a snadno se skloňuje, nominativ jmenovací se naopak častěji vyskytuje u názvu víceslovných. Dále je dobré dát si pozor na to, že pokud se spojení „město Náchod“ vyskytne v textu v různých pozicích vícekrát, je vhodné zvolit si jedno z nabízených řešení a to užívat v celém textu, aby byl zachován jednotný styl.
Zvažované varianty:
starosta města Náchod
starosta města Náchoda
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu „Výnos získaly více než jedna strana“. Já se ale domnívám, že podmětem je „více“, a proto by tam mělo být „Výnos získalo více než jedna strana“. Můžete mi poradit, co je správně?
Klíčové slovo:
více než jedna strana
Odpověď:
Původní tvar „získaly“ určitě namístě není, protože ve větě není žádné množné číslo, k němuž by se mohl vztahovat. Podmětem je zde celé spojení „více než jedna strana“, jedná se o komplexní podmět. Věta by tedy měla znít „Výnos získala více než jedna strana“.
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Měl by být ve spojení „nedaleko města Brna“ výraz Brno skloňovaný, nebo se může ponechat v 1. pádě, tedy „nedaleko města Brno“?
Klíčové slovo:
město Brno
Odpověď:
Ve spojení „nedaleko města Brna“ můžeme buď obě složky skloňovat, nebo můžeme název nechat v 1. pádě, tzv. nominativu jmenovacím. Pokud se nám spojení „město Brno“ vyskytne v textu v různých pozicích vícekrát, je vhodné zvolit si jedno z nabízených řešení a to užívat v celém textu, aby byl zachován jednotný styl.
Zvažované varianty:
nedaleko města Brna
nedaleko města Brno
Poslední užití:
3.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
V textu mám spojení „v souladu se zákonem č. XY, trestním zákoníkem“. Je nutné druhou část této formulace skloňovat? Neměla by naopak stát vždy v prvním pádě, tedy „trestní zákoník“?
Klíčové slovo:
zákoník
Odpověď:
Spojení „trestní zákoník“ tvoří v tomto případě přístavek, a proto je vhodnější ho skloňovat, aby se shodoval se svým řídícím členem.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „k narozeninám“ ve větě „Přinesli dárek k narozeninám“?
Klíčové slovo:
přívlastek versus příslovečné určení
Odpověď:
V tomto případě se jedná o sporný větný člen. Spojení „k narozeninám“ je možné hodnotit buď jako přívlastek neshodný k předmětu dárek (jaký dárek – dárek k narozeninám), nebo jako příslovečné určení účelu závislé na přísudku přinesli. Pro první možnost hovoří především slovosled věty a skutečnost, že spojení můžeme přeformulovat do spojení shodného přívlastku a výrazu dárek (tj. dárek k narozeninám – narozeninový dárek). Druhá možnost se však vyloučit nedá (můžeme se zeptat, za jakým účelem přinesli dárek – k narozeninám). Obojí řešení tedy považujeme za možné.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je infinitiv začít ve větě „Rozhodli se začít“?
Klíčové slovo:
infinitiv jako předmět
Odpověď:
Infinitiv začít je v této větě předmět závislý na přísudku rozhodli se.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
V učebnici jsem našla větu „Lékárník vám může pomoci přestat kouřit“. Jakými větnými členy jsou infinitivy v této větě?
Klíčové slovo:
infinitiv jako předmět
Odpověď:
Spojení „může pomoci“ je v této větě přísudek, oba infinitivy „přestat kouřit“ společně tvoří tzv. složený předmět.
Poslední užití:
29.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
V učebnici jsem našla větu „Normální je nekouřit“. Jak by vypadal větný rozbor této věty? Je zde přísudek „je nekouřit“?
Klíčové slovo:
infinitiv jako podmět
Odpověď:
Ve větě „Normální je nekouřit“ je infinitiv „nekouřit“ podmětem. Spojení „normální je“ je pak přísudek jmenný se sponou.
Poslední užití:
29.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu „Dělal spoustu chyb“. Jak v ní určím větné členy?
Klíčové slovo:
dělat
Odpověď:
Výraz dělal je ve větě jednoduchý slovesný přísudek, „spoustu“ je předmět, který tento přísudek řídí. Výraz „chyb“ je pak přívlastek neshodný.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je výraz obchodních ve větě „Při splnění obchodních podmínek se k nám můžete přidat“?
Klíčové slovo:
přívlastek shodný
Odpověď:
Jedná se o přívlastek shodný vážící se k přívlastku neshodnému „podmínek“, který je závislý na příslovečném určení podmínky „při splnění“.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Dcera dostala za úkol určit přísudek v této větě: Praha je hlavní město České republiky. Bude přísudkem celé „je hlavní město“, nebo bude přísudkem pouze „je město“?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Školská praxe se v tomhle liší, existují dvě možnosti. Někteří vyučující určují jmennou část přísudku jako celek (zde by tedy celý přísudek jmenný se sponou byl „je hlavní město“), jiní zase přívlastky shodné od této části oddělují (přísudek by tedy byl pouze „je město“, „hlavní“ by byl přívlastek shodný navázaný na jmennou část přísudku). Výraz „republiky“ je přívlastek neshodný, na nějž je navázán přívlastek shodný „České“.
Poslední užití:
6.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Je přídavné jméno daňový ve větě „Jeho strýc je daňový poradce“ součástí přísudku jmenného se sponou, nebo se jedná o přívlastek shodný?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Školská praxe se v tomhle liší, existují dvě možnosti. Někteří vyučující určují jmennou část přísudku jako celek (zde by tedy celý přísudek jmenný se sponou byl „je daňový poradce“), jiní zase přívlastky shodné od této části oddělují (přísudek by tedy byl pouze „je poradce“, „daňový“ by byl přívlastek shodný navázaný na jmennou část přísudku).
Poslední užití:
6.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Žáci na hřišti pochodovali a zpívali“ o přísudek několikanásobný, nebo se jedná o souvětí?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Několikanásobný přísudek se ve školské praxi chápe různě. Jedno pojetí říká, že by si slovesa měla být významově blízká, aby mohla několikanásobný přísudek tvořit. Podle tohoto pojetí by se tedy v případě "Žáci na hřišti pochodovali a zpívali" o několikanásobný přísudek nejednalo. Jiné pojetí ale jakákoli nerozvitá, tedy holá slovesa spojená v určitém poměru jako několikanásobný přísudek chápe. Na základě tohoto pojetí by se tedy o několikanásobný přísudek jednalo. Další otázkou v tomto případě ale ještě je, k čemu se váže spojení "na hřišti". Pokud by se totiž vázalo na obě slovesa (to by bylo nejjednoznačnější v případě, že by toto spojení následovalo až za oběma slovesy), jednalo by se jednoznačně o několikanásobný přísudek. Jednoznačně se však v tomto případě rozhodnout nedá.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký je větněčlenský rozbor věty „I přes počáteční potíže byla nejlepší“?
Klíčové slovo:
větný rozbor
Odpověď:
Ve větě „I přes počáteční potíže byla nejlepší“ je nevyjádřený podmět „ona“, přísudkem je spojení „byla nejlepší“ (jedná se o přísudek jmenný se sponou). „I přes potíže“ se určuje jako příslovečné určení přípustky (ve školské praxi někdy jako příslovečné určení způsobu v širokém smyslu). Výraz počáteční je přívlastek shodný navázaný na výrazu potíže z příslovečného určení.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ o přísudek několikanásobný?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ se o několikanásobný přísudek spíše nejedná, jedná se o dva samostatné přísudky. Pro toto řešení hovoří především skutečnost, že slovesa myslet a vymýšlet nejsou úplně významově blízká, ač jsou si vzájemně příbuzná (myslet ‚užívat rozumu k tvoření úsudku ap., přemýšlet, uvažovat‘, kdežto vymýšlet si ‚vytvořit něco, co neodpovídá skutečnosti, pravdě‘), a dále to, že je před spojením „si vymýšlet“ elidováno jiné modální sloveso než v první části souvětí. Do věty ho můžeme jednoduše doplnit: „Musíš více myslet a nesmíš si vymýšlet“.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jako jaký větný člen se určuje jméno v nominativu jmenovacím, tedy např. ve spojení město Praha?
Klíčové slovo:
město Praha
Odpověď:
Tyto případy se ve školské praxi doporučují pojímat jako komplexní větný člen a jednotlivé složky nerozkládat. Větněčlensky se však nominativ jmenovací pojímá jako přívlastek neshodný (neshoduje se s řídícím jménem v pádě, rodě a čísle), přívlastkem tedy bude výraz Praha, výraz město bude podmětem. Jedinými případy, u nichž se jako podmět určuje až druhá složka, jsou spojení typu doktor Nováková. Zde je podmětem příjmení Nováková, jímž se také řídí případná shoda přísudku s podmětem („doktor Nováková byla“), přívlastek neshodný je tvořen titulem doktor.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Konkurence 1. a 7. pádu v přísudku jmenném se sponou
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou často slýchám spojení „stal se zajímavý“. Nemělo by to být spíš „stal se zajímavým“?
Klíčové slovo:
stát se
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb rozlišuje u slovesa stát se dva typy vazeb. Pojí se se sedmým pádem v případech jako „stal se učitelem“ apod., pokud se ale pojí pouze s přídavným jménem, je možné užít jak první, tak sedmý pád tohoto jména, tedy „stal se zajímavý“ i „stal se zajímavým“.
Poslední užití:
31.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „pro vás“ ve větě „Máme pro vás nový návrh“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení prospěchu
Odpověď:
Ve větě Máme pro vás nový návrh je spojení „pro vás“ příslovečné určení prospěchu, ve školské praxi bychom ho doporučovali určit jako předmět.
Poslední užití:
22.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je výraz spát ve spojení „šel spát“?
Klíčové slovo:
šel spát
Odpověď:
Infinitiv po slovesech pohybu se určuje jako příslovečné určení účelu. Tedy ve větě Šel spát je slovo šel přísudek a spát příslovečné určení účelu.
Poslední užití:
28.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.