Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem ve větě „Na skříni je uloženo několik krabic s hračkami“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu „pět jablek“, „deset lidí“, „několik aut“ apod. se při určování řídícího a závislého členu setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (pro tuto informaci lze kontaktovat Asociaci češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „několik krabic“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by bylo „několik“ podmětem a „krabic“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „krabice“ a podmět je dále determinován výrazem „několik“. Všechna tato řešení lze z lingvistického hlediska obhájit.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, co je přísudkem ve větě „Je to jeho živobytí“?
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Ve větě „Je to jeho živobytí“ je základní skladební dvojice „to je živobytí“ a samotný přísudek pak „je živobytí“. Jde o přísudek jmenný se sponou, který se skládá z určitého tvaru sponového slovesa „být“ a podstatného jména.
Poslední užití:
24.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přísudek slovesný s fázovým slovesem
Konkrétní dotaz:
Jaký druh přísudku se vyskytuje ve větě „Voda už začíná být horká“? Jde o přísudek slovesný složený, nebo jmenný se sponou?
Klíčové slovo:
fázové sloveso; přísudek slovesný složený; přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom však přísudek v uvedené větě („začíná být horká“) vyhodnotili jako kombinaci přísudku slovesného složeného (fázové sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Začíná chodit“) a přísudku jmenného se sponou (resp. tzv. slovesně-jmenného; např. „Voda je horká“).
Poslední užití:
3.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 246; s. 248
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Jak mám určit přísudek ve větě „Jako malý chtěl být popelářem“? A o jaký druh přísudku jde?
Klíčové slovo:
modální sloveso; přísudek slovesný složený; přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom se však klonili k názoru, že jde o kombinaci slovesného složeného přísudku (modální sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Chci se napít“) a přísudku jmenného se sponou (např. „Stal se popelářem“). Jako přísudek bychom tedy určili celé spojení „chtěl být popelářem“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mluvit se tam nesmí“ infinitiv „mluvit“ podmětem, nebo součástí přísudku?
Klíčové slovo:
modální sloveso; infinitiv
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. V některých mluvnicích je tento typ označován jako jednočlenná věta slovesná. Výraz „mluvit“ tedy nemůže být podmětem. Dále při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí, že pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného slovesného přísudku. Výraz „mluvit“ je zde tedy součástí složeného přísudku, který se skládá z určitého tvaru modálního (způsobového) slovesa „nesmět“ a infinitivu plnovýznamového slovesa „mluvit“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 264
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „aniž bych bezmyšlenkovitě jako ovce přejímal cizí názory“. Kterými větnými členy jsou výrazy „bezmyšlenkovitě“ a „jako ovce“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení způsobu
Odpověď:
Výraz „bezmyšlenkovitě“ v uvedené větě je příslovečným určením vlastního způsobu (jakým způsobem bych přejímal názory?), případně jej lze hodnotit jako příslovečné určení průvodních okolností (za jakých okolností bych přejímal názory?). Spojení „jako ovce“ je pak příslovečným určením způsobu srovnáním (pomocí spojky „jako“) – toto spojení lze vnímat buď jako rozvíjející větný člen závislý na přísudku (jak bych přejímal názory? – jako ovce), nebo na prvním příslovečném určení (jak bezmyšlenkovitě? – jako ovce). Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
2.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Mám následující dvě věty. „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý a zelený.“ Budou mít ve druhé větě výrazy „modrý“ a „zelený“ funkci předmětu, jestliže je řídící výraz „svetr“ vypuštěn?
Klíčové slovo:
přívlastek; předmět; elipsa
Odpověď:
Výrazy „modrý“ a „zelený“ ve druhé větě mají stále funkci shodných přívlastků. Rozvíjejí předmět, který je vypuštěn (elidován): „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý [svetr] a zelený [svetr].“
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 260; s. 340
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 4 – Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „do vody“ ve větě „Skákat do vody je zakázáno“? Je to příslovečné určení místa („kam?“), nebo spíše přívlastek, když závisí na podmětu?
Klíčové slovo:
příslovečné určení vs. přívlastek neshodný
Odpověď:
Při rozlišování mezi přívlastkem a příslovečným určením je rozhodující nikoli větněčlenská, nýbrž slovnědruhová platnost řídícího výrazu. Příslovečné určení je tvarově neřízeným doplněním slovesa nebo přídavného jména v jakékoli větněčlenské platnosti, zatímco přívlastek se vždy přímo vztahuje k (syntaktickému) podstatnému jménu. Podmět uvedené věty je vyjádřen infinitivem slovesa (skákat), proto je spojení „do vody“ příslovečným určením místa.
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 260; s. 281
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Sestra Helena se podívala“. Je podmětem celé spojení „sestra Helena“, nebo pouze „sestra“?
Klíčové slovo:
sestra Helena
Odpověď:
Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou, a také nevíme, jak postupuje školská praxe. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Přikláněli bychom se tedy k řešení určit celé spojení „sestra Helena“ jako podmět.
Poslední užití:
16.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Obsahuje následující věta výraz ve funkci přívlastku? „Bál se, aby nebyl nikým spatřen.“
Klíčové slovo:
přívlastek
Odpověď:
Nikoli. Uvedené souvětí se skládá ze dvou vět – jedné hlavní a jedné vedlejší. Ve větě hlavní je nevyjádřený podmět (on) a přísudek „bál se“. Stejný nevyjádřený podmět je i ve vedlejší větě, v níž je přísudkem spojení „nebyl by spatřen“ a výraz „nikým“ je příslovečným určením původce děje, protože jde o pasivní (trpnou) konstrukci. Přívlastek se zde tedy nevyskytuje.
Poslední užití:
19.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.