Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
V učebnici jsem našla větu „Normální je nekouřit“. Jak by vypadal větný rozbor této věty? Je zde přísudek „je nekouřit“?
Klíčové slovo:
infinitiv jako podmět
Odpověď:
Ve větě „Normální je nekouřit“ je infinitiv „nekouřit“ podmětem. Spojení „normální je“ je pak přísudek jmenný se sponou.
Poslední užití:
29.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu „Dělal spoustu chyb“. Jak v ní určím větné členy?
Klíčové slovo:
dělat
Odpověď:
Výraz dělal je ve větě jednoduchý slovesný přísudek, „spoustu“ je předmět, který tento přísudek řídí. Výraz „chyb“ je pak přívlastek neshodný.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je výraz obchodních ve větě „Při splnění obchodních podmínek se k nám můžete přidat“?
Klíčové slovo:
přívlastek shodný
Odpověď:
Jedná se o přívlastek shodný vážící se k přívlastku neshodnému „podmínek“, který je závislý na příslovečném určení podmínky „při splnění“.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Dcera dostala za úkol určit přísudek v této větě: Praha je hlavní město České republiky. Bude přísudkem celé „je hlavní město“, nebo bude přísudkem pouze „je město“?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Školská praxe se v tomhle liší, existují dvě možnosti. Někteří vyučující určují jmennou část přísudku jako celek (zde by tedy celý přísudek jmenný se sponou byl „je hlavní město“), jiní zase přívlastky shodné od této části oddělují (přísudek by tedy byl pouze „je město“, „hlavní“ by byl přívlastek shodný navázaný na jmennou část přísudku). Výraz „republiky“ je přívlastek neshodný, na nějž je navázán přívlastek shodný „České“.
Poslední užití:
6.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Je přídavné jméno daňový ve větě „Jeho strýc je daňový poradce“ součástí přísudku jmenného se sponou, nebo se jedná o přívlastek shodný?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Školská praxe se v tomhle liší, existují dvě možnosti. Někteří vyučující určují jmennou část přísudku jako celek (zde by tedy celý přísudek jmenný se sponou byl „je daňový poradce“), jiní zase přívlastky shodné od této části oddělují (přísudek by tedy byl pouze „je poradce“, „daňový“ by byl přívlastek shodný navázaný na jmennou část přísudku).
Poslední užití:
6.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Žáci na hřišti pochodovali a zpívali“ o přísudek několikanásobný, nebo se jedná o souvětí?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Několikanásobný přísudek se ve školské praxi chápe různě. Jedno pojetí říká, že by si slovesa měla být významově blízká, aby mohla několikanásobný přísudek tvořit. Podle tohoto pojetí by se tedy v případě "Žáci na hřišti pochodovali a zpívali" o několikanásobný přísudek nejednalo. Jiné pojetí ale jakákoli nerozvitá, tedy holá slovesa spojená v určitém poměru jako několikanásobný přísudek chápe. Na základě tohoto pojetí by se tedy o několikanásobný přísudek jednalo. Další otázkou v tomto případě ale ještě je, k čemu se váže spojení "na hřišti". Pokud by se totiž vázalo na obě slovesa (to by bylo nejjednoznačnější v případě, že by toto spojení následovalo až za oběma slovesy), jednalo by se jednoznačně o několikanásobný přísudek. Jednoznačně se však v tomto případě rozhodnout nedá.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký je větněčlenský rozbor věty „I přes počáteční potíže byla nejlepší“?
Klíčové slovo:
větný rozbor
Odpověď:
Ve větě „I přes počáteční potíže byla nejlepší“ je nevyjádřený podmět „ona“, přísudkem je spojení „byla nejlepší“ (jedná se o přísudek jmenný se sponou). „I přes potíže“ se určuje jako příslovečné určení přípustky (ve školské praxi někdy jako příslovečné určení způsobu v širokém smyslu). Výraz počáteční je přívlastek shodný navázaný na výrazu potíže z příslovečného určení.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vztah slučovací
Konkrétní dotaz:
O jaké věty se jedná v souvětí „I přes počáteční potíže byla nejlepší a sbírala velké množství cen, které odevzdávala ve škole“?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Souvětí se skládá ze tří vět. První dvě věty jsou věty hlavní spojené ve slučovacím poměru a za nimi následuje nepravá vedlejší věta přívlastková („které odevzdávala ve škole“).
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Nepravé vedlejší věty
Konkrétní dotaz:
O jaké věty se jedná v souvětí „I přes počáteční potíže byla nejlepší a sbírala velké množství cen, které odevzdávala ve škole“?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Souvětí se skládá ze tří vět. První dvě věty jsou věty hlavní spojené ve slučovacím poměru a za nimi následuje nepravá vedlejší věta přívlastková („které odevzdávala ve škole“).
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ o přísudek několikanásobný?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ se o několikanásobný přísudek spíše nejedná, jedná se o dva samostatné přísudky. Pro toto řešení hovoří především skutečnost, že slovesa myslet a vymýšlet nejsou úplně významově blízká, ač jsou si vzájemně příbuzná (myslet ‚užívat rozumu k tvoření úsudku ap., přemýšlet, uvažovat‘, kdežto vymýšlet si ‚vytvořit něco, co neodpovídá skutečnosti, pravdě‘), a dále to, že je před spojením „si vymýšlet“ elidováno jiné modální sloveso než v první části souvětí. Do věty ho můžeme jednoduše doplnit: „Musíš více myslet a nesmíš si vymýšlet“.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.