Dotaz:
Valence přídavných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Našla jsem v textu spojení náchylný vůči stresu. Je tato vazba správně? Nemělo by zde spíše být náchylný ke stresu?
Klíčové slovo:
náchylný
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u přídavného jména náchylný pouze vazby k něčemu a na něco. Vazba by se tedy v textu měla opravit na náchylný ke stresu. Konstrukce náchylný vůči stresu vznikla pravděpodobně zkřížením vazeb u přídavných jmen náchylný a odolný. Zatímco přídavné jméno náchylný se pojí s předložkou k, odolný se pojí s předložkami vůči, proti i s předložkou k.
Zvažované varianty:
náchylný vůči stresu
náchylný ke stresu
Poslední užití:
3.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Všimla jsem si v textu věty „obohatili se trpkou zkušeností“. Myslím si, že by měla spíše znít „obohatili se o trpkou zkušenost“. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
obohatit se
Odpověď:
Slovníky uvádějí obě vazby, obě řešení jsou tedy možná.
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně „slova pozbývají původní význam“, nebo „slova pozbývají původního významu“?
Klíčové slovo:
pozbýt, pozbývat
Odpověď:
Sloveso pozbývat se pojí jak s druhým, tak se čtvrtým pádem. O vazbě s druhým pádem se Slovník spisovného jazyka českého vyjadřuje jako o vazbě poněkud zastaralé a knižní, často se s touto vazbou setkáme v ustálených spojeních, jako je např. pozbýt platnosti. V zásadě jsou však možná obě řešení, je nutné si dát pouze pozor na onen zmíněný knižní příznak.
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, podle čeho mám řídit shodu v konstrukci typu „o dalších 5 desetin procenta“. Mělo by zde stát dalších, nebo další?
Klíčové slovo:
desetina procenta
Odpověď:
V případech počítaného předmětu podle desetinných čísel řídíme shodu podle tvaru výrazu desetina. Protože tento výraz v konstrukci „o dalších 5 desetin procenta“ stojí ve 2. pádě množného čísla, bude mít přívlastek tvar dalších, ačkoli stojí před samotným desetinným číslem. Pokud by se jednalo o dvě, tři nebo čtyři desetiny procenta, stál by zde přívlastek ve tvaru další („o další dvě desetiny procenta“), protože v takových případech má výraz desetina tvar 1. pádu množného čísla.
Poslední užití:
25.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
V textu o Vánocích se psalo o stromcích jako o „vánočních poslech“. Pokud poslové označují lidi, pak je v přísudku samozřejmě měkké i. Ale platí to i v případě, kdy se těmi posly myslí stromky, tedy neživé předměty? Má se tedy psát „vánoční poslové ovládli“?
Klíčové slovo:
vánoční poslové ovládli
Odpověď:
Ano, poslové jsou substantivum rodu mužského životného. V přísudku je tedy namístě měkké i – nehledě na významový obsah.
Poslední užití:
7.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. kolísající v životnosti
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych si ujasnit pravidla shody přísudku s podmětem, když jde o neživé věci, například figurky, jako ve větě „Na vánočním stromečku nechyběli papíroví ptáci“. Ptáci jsou zde něco neživotného, ale zároveň se vztahují k živým ptákům. Jaké i/y bude v přísudku?
Klíčové slovo:
papíroví ptáci nechyběli
Odpověď:
V tomto případě je nutné upřednostnit gramatický rod před rodem přirozeným. Ptáci jsou formálně podstatné jméno životné a shodu řídíme podle toho. Namístě je tedy měkké i. Podobně plyšoví medvídci nebo sněhuláci jsou sice neživé objekty, ale skloňujeme je jako jména životná; proto „medvídci byli“ i „sněhuláci byli“.
Poslední užití:
7.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Životnost podstatných jmen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – j. č. r. muž. kolísající v životnosti
Konkrétní dotaz:
Když pro jídlo „španělské ptáčky“ použiji životný tvar (pokud to lze), nemělo by pak mít přídavné jméno podobu „španělští“?
Klíčové slovo:
španělské ptáčky
Odpověď:
Ano, pokud je substantivum v rodě mužském životném, musí se s ním adjektivum v této gramatické kategorii shodovat. Náležitý tvar je pak „španělští ptáčci“. Přestože jazykové příručky pod heslem „ptáček“ ve významu „jídlo“ uvádějí obojí možnost, tedy jak „španělské ptáčky“, tak „španělští ptáčci“, v úzu převažuje rod neživotný.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Samci mají velmi řídkou nebo žádnou hřívu“? Jedná se o zeugma?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Věta je v pořádku, o zanedbání dvojí vazby nejde. Vyjádření tohoto typu formulace tímto způsobem je zažité a přípustné.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
V Internetové jazykové příručce jsem si přečetla, že když se k podmětu vztahují dva shodné přívlastky (např. Česká a německá strana), můžeme shodu řídit jednak podle rodu samotného podstatného jména v podmětu (tedy strana) a jednak podle pravidel několikanásobného podmětu, ač je zde jeden z podmětů vynechán a je zastoupen pouze shodným přívlastkem (tedy Česká a německá strana rozhodla nebo rozhodly o něčem). Když mám tedy spojení První a druhý armádní sbor tvořený divizemi, můžu uplatnit to samé pravidlo a psát buď „tvořený divizemi“, nebo „tvořené divizemi“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek
Odpověď:
Takové případy většinou jazykové příručky neprobírají, ale je možné je řešit analogicky k řešení takových vět, jakou uvádíte výše, tedy takových, v nichž je několikanásobný podmět tvořen stejnými podstatnými jmény rozvitými jinými přívlastky, kdy se obvykle první podstatné jméno vypouští (Česká a německá strana rozhodly/rozhodla o něčem). V tomto případě tedy opět máte na výběr, zda shodu řídit rody několikanásobného podmětu (První a druhý armádní sbor tvořené divizemi), nebo rodem podstatného jména v podmětu (První a druhý armádní sbor tvořený divizemi). V obou případech chápeme tvar množného čísla jako tvar základní.
Zvažované varianty:
První a druhý armádní sbor tvořené divizemi
První a druhý armádní sbor tvořený divizemi
Poslední užití:
3.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným Podmět předchází přísudku – oddíl 4, Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.