Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Po několika dnech jsme dělaly...“. Je to myšleno tak, že jde o mě a kolegyni, tedy jsme dvě ženy. Je namístě napsat v přísudku tvrdé y?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět; ženský rod
Odpověď:
Ano, pokud je z kontextu zřejmé, že jde o dvě ženy, je náležité napsat v přísudku tvrdé y.
Poslední užití:
11.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je možno užít spojení „pečovatel sbírky“, nebo je správná pouze vazba „pečovatel o sbírku“?
Klíčové slovo:
pečovatel
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Vazba „pečovatel o něco“ je zcela jistě v pořádku, protože je transformací slovesné vazby „pečovat o něco“. Vedle toho se ale ve spisovné praxi často vyskytuje právě i vazba s bezpředložkovým druhým pádem. V korpusu SYN v12 můžeme najít 224 dokladů spojení „pečovatel něčeho“, což je zhruba o polovinu méně než u spojení „pečovatel o něco“ (u toho korpus ukazuje 441 dokladů). I tak ale lze konstatovat, že vazba s druhým pádem se vcelku užívá, přestože pro část uživatelů může být méně obvyklá. Můžete tedy užít jak spojení „pečovatel o sbírku“, tak „pečovatel sbírky“.
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Jako děti jsme poslouchali kapely“ namístě v přísudku měkké i, nebo by tam mělo být tvrdé y?
Klíčové slovo:
jako děti
Odpověď:
V uvedeném tvaru přísudku napíšeme měkké i („poslouchali jsme“), protože shodu v tomto případě řídíme podmětem (nevyjádřený podmět typu „my všichni“), nikoli doplňkem („jako děti“).
Poslední užití:
17.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 – Podmět a doplněk
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaké zájmeno mám užít v následující větě? „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit svou/její funkci.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Základní pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (resp. původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. V této větě je podmětem „nezávislost“ a je zřejmé, že „funkce“ nenáleží „nezávislosti“, nýbrž „bance“. Z tohoto hlediska je tedy namístě napsat „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit její funkci“. Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (plnit svou/její funkci), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Nezávislost umožňuje bance, aby bezpečně plnila svou funkci.“ Zde už je namístě užít zájmeno zvratné, protože nevyjádřeným podmětem vedlejší věty je „banka“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce: „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit svou funkci“. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Obě řešení jsou v pořádku.
Poslední užití:
18.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y bude v přísudku ve větě „Černí jestřábi stál_ v uzavřeném areálu“? „Černý jestřáb“ je zde označení vrtulníku.
Klíčové slovo:
jestřáb
Odpověď:
Tvar přísudku je třeba řídit formální podobou podmětu. V uvedeném případě je podmět „jestřábi“ rodu mužského životného, s ním se shoduje i tvar přívlastku (tedy „černí“, nikoli „černé“), proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tj. „stáli“. To, že pojmenování odkazuje k neživé věci, nemá na shodu přísudku s podmětem vliv.
Poslední užití:
15.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Několikanásobný podmět se nachází mezi jednotlivými částmi přísudku
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s tvarem přísudku v následující větě? „Z dlouhodobého hlediska je/jsou těžba a spalování fosilních paliv většinou považována/považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí.“
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; antepozice; postpozice
Odpověď:
Jestliže přísudek následuje až po několikanásobném podmětu, je třeba při shodě brát v potaz všechny složky tohoto podmětu, jestliže přísudek ale několikanásobnému podmětu předchází, lze jeho tvar řídit (vedle shody se všemi složkami) i pouze podle jména, které mu stojí blíže. Ve vaší větě ale dochází k situaci, kdy jedna část přísudku stojí před několikanásobným podmětem, druhá za ním. Pokud bychom první část řídili podle jména, které stojí blíže (tedy „je těžba“) a druhou část podle obou jmen („považovány“), vznikne ve větě rozpor, asymetrie. František Daneš v publikaci Malý průvodce po dnešní češtině (1964) dokonce některé takto asymetrické struktury obhajuje – uvádí například větu „Jednoho rána byly všechny ženy a zbylí muži naloženi...“. Ovšem ve větě „Z dlouhodobého hlediska je těžba a spalování fosilních paliv většinou považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí“ je rozpor mezi jednotným a množným číslem v jednotlivých částech přísudku natolik rušivý, že v tomto případě doporučujeme držet se shody s oběma složkami podmětu. Náležité znění věty tedy bude „Z dlouhodobého hlediska jsou těžba a spalování fosilních paliv většinou považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí“.
Poslední užití:
19.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Jazykový zdroj:
Malý průvodce po dnešní češtině. F. Daneš. 1964.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím správný tvar přísudku v následující větě? „Na statku žila/žili koťata, psi, hříbata, ovce i králíci.“
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; rod mužský životný; rod střední; rod ženský
Odpověď:
Jestliže přísudek předchází několikanásobnému podmětu, máme dvě možnosti shody. Buď můžeme shodu řídit jménem, které stojí nejblíže přísudku (v tomto případě „koťaty“), anebo uplatnit obecné pravidlo o přednosti rodů (v tomto případě jde o přednost mužského životného rodu, který zde reprezentují „psi“ a „králíci“). V pořádku je tedy jak věta „Na statku žila koťata, psi, hříbata, ovce i králíci“, tak „Na statku žili koťata, psi, hříbata, ovce i králíci“.
Poslední užití:
2.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější užít spojení „barva na renovaci radiátorů“, nebo „barva pro renovaci radiátorů“?
Klíčové slovo:
barva
Odpověď:
Pro vyjádření účelu je významově vhodná jak předložka „pro“, tak předložka „na“. V současnosti je předložka „na“ značně expanzivní a lze ji pozorovat i v kontextech, kde se dříve užívaly výhradně předložky jiné. Na základě dat korpusu SYN v12 můžeme vyhodnotit, že slovo barva se hojně užívá s oběma předložkami, ovšem s předložkou „na“ je mnohem častější („barva na + 4. pád“: 9397 dokladů, naproti tomu „barva pro + 4. pád“: 2319 dokladů). Zadáme-li konkrétní spojení „barva na renovaci“, nalezneme 4 výskyty, zatímco totéž spojení s předložkou pro („barva pro renovaci“) se v korpusu vyskytuje pouze jedenkrát. Ve vašem spojení ale považujeme za přijatelné obě varianty.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla „na“, „pro“
Dotaz:
Tvar jména ve větě
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Slavíme patnáct let a při této příležitosti jsme vytvořili kávu v limitované edici [název] – směs sběrových [podstatné jméno – nesrozumitelné] z Brazílie, Hondurasu a Tanzánie“. Nemám napsat místo „směs“ raději „směsi“ (6. p. j. č.), aby tvar odpovídal pádu podstatného jména „edice“ („v limitované edici“ = „směsi“)?
Klíčové slovo:
podstatné jméno; pomlčka
Odpověď:
Nejprve je třeba si ujasnit, k čemu se vztahuje slovo „směs“, které je řídícím členem apoziční struktury uvedené za pomlčkou; tj. zda je ekvivalentem ke slovu „káva“, nebo „edice“. Na základě kontextu v dané větě je však logičtější výklad, že „směs sběrových...“ je apozičním vyjádřením k celému spojení „káva v limitované edici“, tedy nikoli „směs = limitovaná edice“. Pak je náležité ponechat ve větě tvar „směs“. Pokud zde užijete tvar „směsi“, mohl by být interpretován jako 4. pád. mn. č. – to by znamenalo, že směsí bylo více.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Apozice, s. 220.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Je větný celek „Nebýt tvojí pomoci, nezvládli by to“ větou jednoduchou, nebo souvětím? Resp. je spojení „nebýt tvojí pomoci“ větou vedlejší, či nikoli?
Odpověď:
Infinitivní konstrukce vyjadřující podmínku a možnost mají platnost vedlejší věty, tuto větu zastupují. Platnost vedlejší věty není signalizována spojovacím výrazem ani odkazovacím zájmenem, je dána významovým vztahem řídící věty a infinitivní konstrukce. V uvedeném případě lze nahradit infinitivní konstrukci vedlejší větou takto: „Kdyby nebylo tvojí pomoci, nezvládli by to.“ Daný větný celek tedy vyhodnotíme jako tzv. souvětí podřadné.
Poslední užití:
1.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích – 1.2.1 Konstrukce vyjadřující podmínku a možnost
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.