Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „pacient je připojen na přístroje“, nebo „pacient je připojen k přístrojům“?
Klíčové slovo:
připojit; připojen na; připojen k; přístroj; na přístroje; k přístrojům
Odpověď:
Podíváme-li se do Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) na heslo „připojit“, nalezneme zde dva základní významy. První z nich je ‚spojit něco s něčím v jeden celek‘ a jsou u něj uvedeny obě vazby – k něčemu i na něco: „připojit lokomotivu k soupravě“, „připojit ústřední topení na dálkový rozvod“. Ve druhém významu – ‚přiřadit‘ – je zmíněna pouze vazba s předložkou „k“: „K žádosti připojte dvě fotografie“. Valenční slovník Vallex 4.0 (2016) uvádí u hesla „připojit, připojovat“ taktéž obě předložkové vazby. I zde je významové rozlišení: vazba s předložkou „na“ se podle slovníku pojí s významem ‚spojit/spojovat, zapojit/zapojovat, umožnit/umožňovat fungování‘ (např. připojit topení na dálkový rozvod páry), což by v zásadě odpovídalo vašemu kontextu. Naproti tomu „připojit k“ podle slovníku znamená spíše ‚přidat/přidávat, doplnit/doplňovat‘ (připojit k dopisu stížnost).
Slovníkové popisy nasvědčují tomu, že ve druhém významu (v němž je náležitá pouze vazba s předložkou „k“), kdy něco k něčemu přikládáme či něco něčím doplňujeme, bude výraz v platnosti předmětu označovat věc. Je však nutno dodat, že ani v prvním významu nenajdeme ve slovnících příklad, kde by výraz v platnosti předmětu označoval osobu. Situace, kdy je v základním významu na něco / k něčemu připojen člověk, je totiž trochu specifická a není příliš obvyklá. Stranou ponechme přenesená užití u slovesa „připojit se“, v nichž naopak velmi často s osobou počítáme (uživatel se připojil na internet, elektřinu apod.)
V praxi je v daném kontextu (osoba a přístroj) častěji užívána varianta s předložkou „na“: korpus SYN v13 dokládá 139 výskytů spojení „připojen na (nějaký) přístroj“. Oproti tomu dokladů spojení „připojen k“ (nějakému) přístroji je v tomtéž korpusu 58 – to je sice méně, ovšem rozhodně nejde o zanedbatelné procento. A protože jeden ze slovníků řešení s předložkou „k“ teoreticky připouští, považujeme za (významově i stylově) přijatelná obě znění věty, tedy jak „Pacient je připojen na přístroje“, tak „Pacient je připojen k přístrojům“.
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, kterou podobu zájmena bych měl užít v následující větě. „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí/vaší živnosti?“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
váš; svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je obvykle namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Základní řešení by tedy znělo: „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí živnosti?“. Jak ale popisuje S. Čmejrková (2003) v časopise Naše řeč, v některých typech textů se můžeme setkat s užitím osobního zájmena „Váš/váš“ tam, kde by běžně bylo zájmeno „svůj“. Je tomu tak například v pokynech a instrukcích určených masovému čtenáři (resp. posluchači, divákovi), zejména pak v textech reklamního typu, v nichž se autoři snaží navodit osobní dojem individuálního čtenáře. Pokud je tedy vaše věta součástí takového typu textu, je pak přijatelné i znění „Potřebujete půjčit na rozvoj vaší živnosti?“.
Poslední užití:
10.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Čmejrková, S. Osudy zvratného posesivního zájmena svůj. 2003, č. 4, s. 181–205.
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „k večeři“ ve větě „Mám k večeři toasty“?
Klíčové slovo:
mít; přísudek jmenný se sponou; předmět
Odpověď:
Nejprve bychom chtěli upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak je daný problém nahlížen ve školské praxi. Z akademického pohledu však můžeme nabídnout dvě interpretace. První možností je provést rozbor čistě podle formy jednotlivých výrazů. V tom případě bychom sloveso „mám“ určili jako přísudek, „toasty“ ve 4. pádě jako předmět a předložkové spojení „k večeři“ jako příslovečné určení účelu. Je třeba si uvědomit, že sloveso „mít“ v uvedené větě však nezachovává svůj původní, plný význam. Jak popisují M. Grepl a P. Karlík (1986), existuje mnoho typů vět, kde sloveso „mít“ může suplovat funkci sponového slovesa, případně spolu se jmennou částí zastupovat plnovýznamové sloveso (přísudek slovesný). Je tomu tak například ve větách „Ivánka máme nemocného“ (= Ivánek je nemocný) či „Máme hlad“ (= Hladovíme). V. Šmilauer pak v příručce Novočeská skladba (1966) uvádí jako příklad přísudku jmenného se sponou mimo jiné větu „Má všecky kosti na maděru“. V dotazované větě tak můžeme spojení „mám k večeři“ určit jako přísudek jmenný se sponou. Šlo by o ekvivalent věty „Toasty jsou k večeři“, případně o ekvivalent slovesného přísudku ve větě „Večeřím toasty“. Výraz „mám“ bychom pak vyčlenili jako sponu, předložkové spojení „k večeři“ jako jmennou část přísudku. Ať vyberete jakékoli z těchto řešení, bude to z jazykového hlediska v pořádku.
Poslední užití:
4.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 244–245
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „od babičky“ v následující větě? „Od babičky mi chutná švestkový koláč nejvíc.“
Klíčové slovo:
od babičky
Odpověď:
Výraz „od babičky“ v uvedené větě je příslovečným určením původu. Tento druh příslovečného určení popisuje, jakého původu je substance, která je (zpravidla) v roli podmětu či předmětu. Může jít jak o původ v podobě osoby, tak věci (např. To mám od maminky. / Upekla perník z prášku.). Na rozdíl od přívlastku neshodného (např. ve větě „Koláč od babičky mi chutná nejvíc“ jde o přívlastek) toto spojení není přímým rozvitím podstatného jména, nýbrž je závislé na slovese. Příslovečné určení původu nesmíme zaměňovat s určením původce děje, které se vyskytuje v tzv. deagentních (pasivních) větných struktrách (např. Byl zabit nepřítelem).
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na následující větu: „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte i PČP“. Zajímalo by mě, zda by zde místo spojky „i“ neměla být spojka „ani“. Užití spojky „i“ mi v této větě jaksi vadí. Poradíte mi prosím?
Klíčové slovo:
i; ani
Odpověď:
V uvedené větě se nachází souřadné spojení několikanásobného větného členu („nevěříte mužům i/ani PČP“), které je ale formálně vyjádřeno hypotakticky pomocí předložky „kromě“ („kromě mužů nevěříte i/ani PČP“). Vzhledem k tomu, že řídící sloveso tohoto několikanásobného výrazu má zápornou podobu, doporučujeme užití spojky „ani“. Tuto spojku gramatické příručky i slovníky popisují jakožto protějšek spojky „i“, který spojuje větné členy v záporném významu, případně záporné věty. Znění „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte ani PČP“ tak považujeme za neutrální spisovné. Variantu se spojkou „i“ nelze zcela vyloučit, ovšem hodnotíme ji jako příznakovou, stylově nižší a pro formální projev ji nedoporučujeme.
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 456
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Nikdy nebyla členkou strany, ale pro její/své profesní kvality vykonávala vedoucí funkce.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
V uvedené větě jsou „profesní kvality“ přivlastňovány podmětu, kterým je „ona“. Jestliže přívlastňujeme podmětu, resp. původci děje, je namístě užít zvratné zájmeno. Náležité znění věty tudíž bude: „Nikdy nebyla členkou strany, ale pro své profesní kvality vykonávala vedoucí funkce.“
Poslední užití:
8.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Překladatelka užívá spojení „plakat pro někoho/něco“, ale já bych spíš napsala „plakat nad někým/něčím“. Co z toho je prosím správně? Nebo lze užít obojí? A není tam nějaký významový rozdíl?
Klíčové slovo:
plakat; plakat nad; plakat pro
Odpověď:
Valenční slovník Vallex 3.0, který je dostupný online, uvádí u hesla „plakat, plakávat“ tři možná předložková doplnění: „kvůli + 3. pád“, „pro + 4. pád“ a „nad + 7. pád“. V příkladech užití je spojení „pláče nad mrtvými / pro děti“. Tato doplnění jsou uvedena jako významové ekvivalenty. Můžete se tedy rozhodnout pro kteroukoli z variant.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo plakat, plakávat
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Ve slovním spojení „top svetr“ je přídavné jméno „top“ nesklonné. Zajímalo by mě, jestli je to přívlastek shodný, nebo neshodný.
Klíčové slovo:
top; přívlastek; nesklonnost
Odpověď:
Slovo „top“ stojí před řídícím jménem „svetr“, a pokud bychom místo něj dosadili jiné přídavné jméno, například „nový svetr“, snadno uvidíme, že se toto jméno shoduje v rodě, čísle a pádě se jménem řídícím. Jde tedy o přívlastek shodný.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. kolísající v životnosti
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad tím, jestli je v textu pohádky O dvanácti měsíčkách v pořádku věta „Měsíčci seděli u ohně“. Nebo by to snad mělo být „Měsíčky seděly u ohně“? Životná podoba se mi zdá vhodná, vzhledem k tomu, že jde o živé postavy, ale přijde mi, že tvar „měsíčkách“ v názvu signalizuje spíše neživotnost. Jak to prosím vidíte?
Odpověď:
Užijeme-li v daném kontextu neživotnou podobu „měsíčky“, je pak samozřejmě náležité reflektovat ji i tvarem přísudku, tedy „seděly“, bez ohledu na to, zda je pojmenovávaná skutečnost živá, nebo neživá. V uměleckých textech, zejména v okruhu pohádek, však nebývají neobvyklé různé jazykové aktualizace, které jsou v souladu s výjimečností pojmenovávané skutečnosti (zvířata, věci či abstraktní entity mají lidské vlastnosti apod.). Dochází tak k různým podobám personifikace, vytváření nových významů a u mužských jmen se můžeme setkat právě i s posunem v životnosti. Korpus SYN v13 nám nabízí 10 dokladů tvaru „měsíčci“ (přímo v 1. pádě množného čísla) v souvislosti s uvedenou pohádkou. Není to mnoho, ale toto užití je v daném kontextu opodstatněné a věta „Měsíčci seděli u ohně“ je tak vzhledem k označení názvu postavy naprosto akceptovatelným řešením. Tvar „o měsíčkách“ v názvu pohádky nám o životnosti příliš neřekne, protože u mužských životných i neživotných jmen zakončených na -k, -g, -h, -ch bývá v 6. pádě množného čísla přijatelné dvojí zakončení, jestliže jsou tato slova citově zabarvená (v uvedeném případě jde o zdrobnělinu, tedy o měsíčcích i měsíčkách; též o miláčcích i miláčkách). Pokud jde o toto konkrétní pojmenování pohádky, vžitý je tvar končící na -ách. V korpusu SYN v13 lze najít 851 dokladů názvu „O dvanácti měsíčkách“, ale pouze 50 dokladů spojení „O dvanácti měsíčcích“. Obvyklejší podoba odpovídá názvu původního příspěvku Boženy Němcové v almanachu Lada Nióla z roku 1855, v němž pohádku samostatně publikovala. Ať už v uvedené větě užijete tvar „měsíčci“, nebo „měsíčky“, chyby se nedopustíte. Je však důležité, aby se s životností jména zacházelo v celém textu jednotně a aby se tvar přísudku vždy formálně shodoval s podmětem.
Dotaz:
Sloveso být jako plnovýznamový přísudek
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, co je přísudkem ve větě „Šel spát“ a jaký je druh tohoto přísudku?
Klíčové slovo:
jít; infinitiv; účel
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem tvar „šel“ (přísudek slovesný jednoduchý), infinitiv „spát“ vyjadřuje účel. Jde o příslovečné určení účelu po slovesech pohybu a přemístění, stejně jako ve spojeních „byl se léčit“, „běžel nakoupit“, „šel na nákup“.
Poslední užití:
11.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 304
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.