Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady, jaký tvar přídavného jména zvolit v následující větě. „Společnost je zapsána v obchodním rejstříku, oddílu c, vedeného/vedeném u městského soudu.“
Klíčové slovo:
vedený
Odpověď:
Postponovaný přívlastek (tedy takový, který stojí až za řídícím jménem) v dané větě má povahu přívlastku shodného, proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. V uvedeném případě je řídící jméno „rejstříku“ v 6. pádě, ve stejném pádě proto musí být i přídavné jméno „vedený“. Náležité znění věty je tedy „Společnost je zapsána v obchodním rejstříku, oddílu c, vedeném u městského soudu.“ Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. např. „ve vedeném obchodním rejstříku“.
Poslední užití:
11.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Po číslovce sto
Konkrétní dotaz:
Jak správně přečtu spojení „mezi 300–400 tisíci rakouskými šilinky“? A je v pořádku tvar počítaného předmětu v 7. pádě, tj. „rakouskými šilinky“?
Klíčové slovo:
300–400 tisíc
Odpověď:
Číslovku „sto“ skloňujeme podle vzoru „město“, ale ve spojení s počítaným předmětem někdy zůstává nesklonná, zejména u složitějších číselných výrazů. V uvedeném případě je možno říci „mezi třemi až čtyřmi sty tisíci“ nebo také „mezi tři sta až čtyři sta tisíci“. Pokud jde o tvar počítaného předmětu, ve spojeních číslovek „sto“, „tisíc“, „milion“, „miliarda“ s počítaným předmětem je možný jak druhý pád, tak shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. V pořádku je tedy jak varianta „mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouských šilinků“, tak „mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouskými šilinky“.
Poslední užití:
2.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
V jednom textu mám větu „V písku se honil_ stepní běžci“. V následující větě je vysvětleno, že „stepní běžci“ jsou rostliny. Jaké i/y bude v přísudku?
Klíčové slovo:
stepní běžci
Odpověď:
Tvar přísudku je třeba řídit formální podobou podmětu. V uvedeném případě je podmět „běžci“ rodu mužského životného, proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tj. „V písku se honili stepní běžci“.
Poslední užití:
21.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Maximální výška palet je tři metry“, nebo „Maximální výška palet jsou tři metry“?
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme obvykle shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Maximální výška palet jsou tři metry“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení „dva/tři/čtyři metry“, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Maximální výška palet je tři metry“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je častá obojí shoda (zde „Maximální výška palet je tři metry“ i „Maximální výška palet jsou tři metry“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy „Tři metry jsou maximální výška palet“).
Poslední užití:
14.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký je náležitý spisovný tvar zájmena v následující větě? „Muži, který/kteří přišli.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Zájmeno „který“ ve vedlejší větě se vztahuje ke jménu rodu mužského životného v množném čísle (muži), proto je namístě tvar „kteří“.
Poslední užití:
15.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.1 Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „utrhat/utrhovat na cti jinému“, nebo „utrhat/utrhovat na cti jiného“?
Klíčové slovo:
utrhat; utrhovat
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) uvádí u slovesa „utrhávat/utrhovat“ a „utrhat“ ve významu „pomlouvat“ vazbu se 3. pádem: jinému na cti utrhá, jiným na cti utrhávají/utrhají svým jedovatým jazykem. Slovník spisovného jazyka českého uvádí v příkladech u hesla „utrhati“ taktéž vazbu se 3. pádem. Za náležité spojení tudíž považujeme „utrhat/utrhovat na cti jinému“.
Poslední užití:
12.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo:
exponovat
Odpověď:
Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Po číslovce tisíc
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „s více než třemi tisíci obyvatel“, nebo „s více než třemi tisíci obyvateli“?
Klíčové slovo:
tři tisíce obyvatel
Odpověď:
Pokud se vyskytnou číslovky sto, tisíc, milion, miliarda ve spojení s počítaným předmětem, je vedle 2. p. možná i shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. Přijatelná je tedy jak varianta „s více než třemi tisíci obyvatel“, tak „s více než třemi tisíci obyvateli“.
Poslední užití:
21.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Mělo by se správně říkat „konzultant něčeho“, nebo „konzultant pro něco“? Je to myšleno ve vztahu k nějaké oblasti, kterou daný člověk konzultuje / v níž je odborníkem.
Klíčové slovo:
konzultant
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Pokud jde o jazykovou praxi, Český národní korpus ukazuje 680 výskytů spojení „konzultant pro + 4. pád“ (konzultant pro prodej / strojírenství / zahraniční záležitosti apod.) a 2933 výskytů spojení „konzultant + 2. pád“ (konzultant filozofie / marketingu apod.), ovšem v tomto druhém případě (konzultant čeho) výsledky obsahují i velké množství dokladů typu „konzultant firmy/společnosti XY“, „konzultant vlády“ apod. Na základě dokladů ale můžeme potvrdit, že obě vazby („konzultant něčeho“ i „konzultant pro něco“) jsou obvyklé a velmi hojně užívané – obě také považujeme za přijatelné.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Máme s kolegyní při, zda pojmenovat naše pracoviště „kancelář na podporu [něčeho]“, nebo „kancelář pro podporu [něčeho]“. Která předložka je prosím správná?
Klíčové slovo:
kancelář
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Z jazykové praxe vyplývá, že se užívají obě vazby. V Českém národním korpusu (v korpusu syn v9) nalezneme 15 výskytů spojení „kancelář na podporu něčeho“ a 23 výskytů téhož spojení s předložkou „pro“. Vazba s předložkou „pro“ je tedy o něco častější, nicméně za přijatelná považujeme obě řešení.
Dotaz:
Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký je správný tvar přísudku v následující větě? „Základový a výběrový soubor je pravidelně aktualizován / jsou pravidelně aktualizovány.“
Klíčové slovo:
soubor; několikanásobný podmět; přívlastek
Odpověď:
Pokud jsou složkami několikanásobného podmětu dvě stejná podstatná jména a každé z nich je rozvito jiným shodným přívlastkem, první podstatné jméno se často vypouští: „základový [soubor] a výběrový soubor“. V takovém případě je pak v přísudku obvykle přijatelná dvojí shoda (tvar množného čísla chápeme jako základní), např. „Zahraniční i tuzemská firma se zúčastnily/zúčastnila jednání“. Z tohoto hlediska by tedy připadala v úvahu obě řešení: „Základový a výběrový soubor jsou pravidelně aktualizovány“ i „Základový a výběrový soubor je pravidelně aktualizován“. Z důvodu srozumitelnosti však v dané větě doporučujeme spíše shodu v množném čísle, neboť v případě, že přísudek bude mít tvar jednotného čísla, čtenář neznalý kontextu a problematiky by mohl pochopit obsah tak, že jde o jeden soubor, který je „základový“ a zároveň „výběrový“, nikoli o dva různé soubory.
Poslední užití:
25.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 4 – Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký je správný tvar přísudku v následující větě? „Obě části vojska se sešla/sešly.“
Klíčové slovo:
části
Odpověď:
Podmětem uvedené věty je výraz „části“, tedy jméno rodu ženského v množném čísle. Proto bude náležitý tvar přísudku s tvrdým y: „Obě části vojska se sešly“. Pokud by byl podmětem výraz „vojska“ v množném čísle, byl by samozřejmě namístě tvar přísudku končící na -a, např. „Obě vojska se sešla“. Ve vaší větě je ovšem výraz „vojska“ ve 2. pádě jednotného čísla a plní funkci přívlastku neshodného (Jaké části? Části vojska).
Poslední užití:
24.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Naše koně pomáhají“, nebo „Naši koně pomáhají“?
Klíčové slovo:
kůň; koně
Odpověď:
Podstatné jméno „kůň“, ačkoli má v 1. pádě množného čísla („koně“) neživotnou koncovku, je rodu mužského životného, proto je náležité ve tvaru přívlastku (zájmena) v 1. p. mn. č. napsat měkké -i, správně tedy „naši koně“. Tomu pak odpovídá i shoda přísudku, pokud je součástí přísudku příčestí: „Naši koně se pásli“ (nikoli „pásly“).
Poslední užití:
18.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1.3 – Rodiče, lidičky, koně
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
Je správně „vrané koně“, nebo „vraní koně“?
Klíčové slovo:
kůň; koně
Odpověď:
Podstatné jméno „kůň“, ačkoli má v 1. pádě množného čísla („koně“) neživotnou koncovku, je rodu mužského životného, proto je náležité ve tvaru přídavného jména v 1. p. mn. č. napsat měkké -í, správně tedy „vraní (mladí) koně“. Tomu pak odpovídá i shoda přísudku: „Vraní koně se pásli“ (nikoli „pásly“).
Poslední užití:
11.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1.3 – Rodiče, lidičky, koně
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Nevím si, rady, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Zaměřil jsem se na lidi, shodou okolností, které mě sem k vám přivedl_“. Jaké je prosím správné řešení?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že podmět vedlejší věty – zájmeno „který“ – je ve tvaru množného čísla rodu ženského, neboť odkazuje na podstatné jméno „okolnosti“ v hlavní větě, je namístě tvar přísudku s tvrdým y, tedy „přivedly“. Pokud bychom chtěli v přísudku vedlejší věty napsat měkké i, musel by být podmět, tj. vztažné zájmeno, ve tvaru rodu mužského životného, tj. „kteří mě sem k vám přivedli“. To by pak znamenalo, že se vedlejší věta vztahuje nikoli k „okolnostem“, ale k „lidem“. Takové řešení ovšem nedoporučujeme, protože vedlejší věta následuje bezprostředně za výrazem „okolností“ – větný celek by pak vyzněl nepřehledně a nesrozumitelně. Za jediné náležité tedy považujeme řešení „Zaměřil jsem se na lidi, shodou okolností, které mě sem k vám přivedly“.
Poslední užití:
13.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým – sekce 2.3 Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Syn byl ubodán v den jeho 14. narozenin“. Pisatel chtěl sdělit, že syn měl 14. narozeniny a v tento den byl (syn) ubodán. Nemělo by v takovém případě být místo zájmena „jeho“ užito zájmeno „svůj“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Máte pravdu. Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „syn“ a tomuto podmětu jsou „narozeniny“ přivlastňovány. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem, tj. „Syn byl ubodán v den svých 14. narozenin“. Pokud užijeme zájmeno nezvratné („v den jeho 14. narozenin“), dojde navíc k významové nejednoznačnosti, neboť věta může vyznít tak, že mluvíme o narozeninách někoho jiného, než je „syn“.
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Tvar přídavného jména v doplňku
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Dívky běhaly bosy“. Myslím, že tvrdé y ve slově „bosy“ je správně, ale nevím proč. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
bosy
Odpověď:
Výraz „bosy“ je v uvedené větě doplňkem. Jestliže je doplněk vyjádřený přídavným jménem (v tomto případě jmenným tvarem přídavného jména), zpravidla se shoduje v pádě, rodě i čísle s řídícím jménem. Tím jsou zde „dívky“, tedy jméno rodu ženského. Proto je náležitý tvar „bosy“. Pokud by řídící jméno bylo rodu mužského životného, psali bychom naopak měkké i, např. „Chlapci běhali bosi“.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Píšu větu „Mrzelo by mě, kdyby se k vám nedostaly mé řádky“. Nemělo by být ve slově „nedostaly“ měkké i, jestliže to píšu jako muž?
Klíčové slovo:
řádky
Odpověď:
Nikoli. Tvar přísudku se řídí podmětem. Podmětem vedlejší věty „kdyby se k vám nedostaly mé řádky“ jsou „řádky“, tedy jméno rodu mužského neživotného v množném čísle. V přísudku tudíž musí být ypsilon. To, jestli dané řádky napsal muž, na shodu přísudku s podmětem nemá žádný vliv.
Poslední užití:
30.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Je správně pouze shoda „ta čísla byla“ a „ta opatření byla“, nebo je dnes spisovné i „ty čísla byly“ a „ty opatření byly“?
Klíčové slovo:
čísla; opatření; rod střední
Odpověď:
Ve spisovném projevu je u jmen rodu středního v množném čísle náležitá pouze shoda na -a (ta čísla/opatření byla). Mnoho lidí má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, tudíž pak mohou tento spisovný prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu (např. i v médiích) uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají.
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký bude správný tvar přísudku ve spojení „analýza a studium nemůže/nemohou být...“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Přísudek v uvedené větě následuje až za několikanásobným podmětem a jednotlivá jména tohoto podmětu jsou v různém rodě, proto se přísudek musí shodovat s oběma složkami podmětu. Bude mít tedy tvar množného čísla: „analýza a studium nemohou být“. Pokud by tvar přísudku obsahoval příčestí, napsali bychom tvrdé y, protože součástí několikanásobného podmětu zde není jméno rodu mužského životného, např. „analýza a studium nemohly být“.
Poslední užití:
7.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.