Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #22 [Syntax].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/194, položky: 6-10/966
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14827
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz: Může se použít formulace „nulová tolerance proti blechám a klíšťatům“, nebo by mělo být spíš „nulová tolerance blech a klíšťat“?
Klíčové slovo: tolerance
Odpověď: Konstrukce „nulová tolerance proti blechám a klíšťatům“ je sice významově srozumitelná, ale formálně problematická. Jako základní způsob vyjádření doporučujeme bezpředložkový 2. pád, tedy „nulová tolerance blech a klíšťat“. Právě neshodný přívlastek v 2. pádě ve spojení s podstatným jménem je totiž v češtině pravidelným protějškem předmětu slovesa ve 4. pádě, což je i případ dvojice výrazových konkurentů „tolerance něčeho – tolerovat něco“. Vztah podstatného jména „tolerance“ a jeho doplnění samozřejmě může být vyjádřen i předložkou. Taková formulace je proti bezpředložkovému 2. pádu explicitnější – má tu výhodu, že nepřipouští interpretaci fráze „nulová tolerance blech a klíšťat“ jako ‚blechy a klíšťata netolerují [něco]‘. Nejčastěji se podle dat z Českého národního korpusu používají předložky „k“ a „vůči“, znatelně méně „na“, ostatní jsou zcela okrajové („pro“, „ohledně“ nebo právě „proti“). Užití předložky „proti“ ve zmiňované formulaci je dost možná ovlivněno významem přívlastku „nulový“. Slovní spojení „nulová tolerance“ totiž znamená ‚žádnou toleranci, netoleranci‘, negativní postoj k něčemu, tedy vlastně postoj proti něčemu. Zároveň se nabízí vykládat to jako kontaminaci slovesnými vazbami jako „bojovat proti něčemu“ nebo „chránit (něco) proti něčemu“. V téměř šestimiliardovém korpusu SYN v10 je jen 62 relevantních výskytů spojení „tolerance proti“. Jedna třetina z nich je v textech odborné povahy ve významu popsaném Slovníkem spisovného jazyka českého jako ‚schopnost organismu snášet určité látky‘ – např. „vykazuje vysokou toleranci proti klasovým fuzáriím“, „rezistence a tolerance proti viru žloutenky vodnice“ apod. Více než třetinu pak tvoří právě (obvykle žurnalistická) užití sousloví „nulová tolerance“ (proti nenávisti, násilí, rasismu, homofobii aj.). Ale i po slovním spojení „nulová tolerance“ je v korpusových textech mnohem častější podstatné jméno ve druhém pádě, a když už se vyskytuje předložka, tak spíš „vůči“ nebo „pro“. Z řečeného vyplývá, že formulace s předložkou „proti“ je sice srozumitelná, ale při jejím užití je třeba počítat s tím, že na některé uživatele může působit chybně (s ohledem na vazebnou kontaminaci) nebo neobvykle, a tedy nikoliv neutrálně přijatelně.
Poslední užití: 17.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Shoda dvou jmen
Stav:
#14825
Užití:
1 1 0
Dotaz: Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz: Když někdo mává rukama, tak mává „jima“, nebo „jimi“?
Klíčové slovo: ruce; jimi; jima
Odpověď: Pokud víme, o shodě zájmena s podstatným jménem (resp. odkazování zájmenem na podstatné jméno), které má množném čísle koncovky pocházející z někdejšího dvojného čísla (ruce, nohy, oči, uši), lingvistická literatura nic neříká. V Novém encyklopedickém slovníku češtiny se pouze píše, že „adj[ektiva] a zájmena mají jako shodné přívlastky jmen se sufixem -ma rovněž tvary na -ma“. Ve větě, která by mohla znít např. „Hana zvedla ruce a mávala jimi/a“, sice nejde o shodný přívlastek, přesto se u zájmena gramatická shoda v čísle – buď plurálová, nebo zjednodušeně řečeno duálová – předpokládá. Substituční test ukazuje, že pokud změníme jen číslo klíčového podstatného jména, pak v konstrukci „Hana zvedla ruku a mávala jí“ zájmeno v druhé větě bude mít jednoznačně tvar, který vyjadřuje shodu s podstatným jménem „ruka“ pomocí ženského rodu a právě jednotného čísla, ovšem ne 4. pádu, protože pád je tu určen vazbou slovesa „mávat“. Pohled do praxe naznačuje, že mnohem častější je v takových případech zájmeno s koncovkou množného čísla. V téměř pětimiliardovém korpusu SYN v10 jsme našli pouhé čtyři relevantní spisovně užité výskyty podstatného jména „ruce“ následovaného k němu odkazujícím zájmenem v duálovém tvaru „jima“ (hledání jsme omezili na rozsah jedné věty či souvětí, tj. od velkého písmena na začátku k tečce na konci) – např. „vezme mě za ruce, trhne jima a už stojím“; „sevřu obě ruce v pěst a škubnu jima od sebe“. Naproti tomu analogických případů s plurálovým tvarem „jimi“ je zhruba stokrát víc (celkem 625, z nich ovšem řada irelevantních – prošli jsme 100 náhodných případů a identifikovali v nich 66 relevantních, což by přepočteno na celek činilo 416 výskytů). Odhadujeme, že míra přijatelnosti duálové, nebo plurálové shody souvisí se vzdáleností obou členů (v případě shody přes hranici vět nejspíš i s výrazností této hranice, tj. může být rozdíl např. mezi čárkou a tečkou). Čím bližší si členy jsou, tím větší by mohla být tendence k obecně okrajové duálové shodě (tedy k tvaru „jima“), čím vzdálenější, tím preferovanější bude množné číslo (tedy tvar „jimi“). Nevylučujeme tedy ani jednu z obou možností, za přijatelné považujeme „Hana zvedla ruce a mávala jimi“ i „… mávala jima“.
Poslední užití: 13.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14824
Užití:
1 1 0
Dotaz: Návaznost vět a větných členů
Konkrétní dotaz: Když použiju „jednak“ jako spojku, musí to být vždycky v kombinaci s druhým „jednak“, nebo může být v druhé části věty něco jiného? Je v pořádku napsat třeba „jednak něco, ale také něco“?
Klíčové slovo: jednak
Odpověď: „Jednak“ je původně příslovce, ale v současné češtině se vyskytuje prakticky výhradně jako součást tzv. dvojitého (či zdvojeného) spojovacího výrazu. Dosavadní gramatické příručky počítají pro takovou funkci pouze s opakováním téhož výrazu, tzn. že po prvním „jednak“ následuje druhé „jednak“. Reálné užívání jazyka tak jednoznačné není. Analýzy mluvených dialogů ukazují, že druhý člen spojovacího výrazu bývá vyjádřen jiným výrazem než „jednak“, a to dokonce většinou. Veřejně publikované psané texty jsou v tomto ohledu konzervativnější, ale i v nich druhému „jednak“ silně konkurují jiné výrazy. Poměr párového „jednak“ proti struktuře „jednak + x“ je velmi vyrovnaný. V žánrově vyvážených korpusech současné češtiny (s podílem beletrie a odborné literatury) je mírně častější párové „jednak“, ale tam, kde je více publicistiky nebo textů ze sociálních sítí a diskusních fór, se mírně častěji používá „jednak“ následované jiným výrazem. Např. v korpusu SYN2005 převažuje párové „jednak“ nad strukturou „jednak + x“ v poměru 1,67 : 1 (případně 1,47 : 1, pokud použijeme citlivější výpočet mírnící vliv několika málo textů s mnoha výskyty téže podoby); v podobně složeném, ale novějším korpusu SYN2020 je poměr zhruba 1 : 1; v korpusu ONLINE_ARCHIVE obsahujícím online zpravodajství a příspěvky na sociálních sítích a internetových diskusích a fórech je to 0,45 : 1 ve prospěch nepárového „jednak“. Zdá se tedy, že dvojitý spojovací výraz obsahující „jednak“ prochází vývojem – oslabuje se závaznost druhého „jednak“ ve prospěch významově odstíněnějších výrazů, a to jednak v závislosti na čase, jednak s ohledem na míru očekávané spisovnosti. Sonda do užívání nepárového „jednak“ odhaluje pestrou variabilitu druhé části spojovacího výrazu. Pomocí čárky nebo spojek „a“ či „ale“ bývají připojeny např. výrazy „taky/také, rovněž, současně, zároveň, dále, i, hlavně, pak, navíc, za druhé“. Na základě analýzy úzu můžeme říct, že užití párového „jednak“ je komunikačně bezpečná varianta, neboť u ní není důvod předpokládat vyrušení čtenáře. Pokud chce pisatel použít strukturu „jednak + x“, doporučujeme zvážit povahu textu – čím méně formální, oficiální apod., tím spíš se lze domnívat, že v něm bude takovýto vícečlenný spojovací výraz přijatelný.
Poslední užití: 10.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 120, 123

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14806
Užití:
0 0 0
Dotaz: Podmětem je výraz označující počet (typu pět lidí, šest procent, deset zajíců)
Konkrétní dotaz: S čím se má shodovat přísudek ve větě, jejíž klíčová část zní „4,2 % lidí podstoupil_“? Má mít sloveso koncovku -y kvůli desetinám, nebo je celá ta číselně-procentní část středního rodu a bude tam -o?
Klíčové slovo: 4,2 % lidí; procenta; počítaný předmět
Odpověď: Řešení shody přísudku s podmětem v této konstrukci není jen jedno a jeho nesnadnost vyplývá z toho, že ze zápisu pomocí číslic a značky pro procenta nemusí být na první pohled jednoznačné, jak se podmětová část čte. Na prvním místě můžeme doporučit čtení „čtyři celé dvě desetiny procenta lidí“, které explicitně vyjadřuje všechny složky celé fráze a náležitě je skloňuje. V takové jmenné skupině je jádrem podmětu tvar „desetiny“; tvar „procenta“ je neshodným přívlastkem tohoto podmětu (a tvar „lidí“ zase neshodným přívlastkem oněch procent). Přísudek se s podmětem shoduje ve vyjadřovaných gramatických kategoriích, v tomto případě v čísle a jmenném rodě, takže stejně jako tvar „desetiny“ bude mít podobu odpovídající množnému číslu a ženskému rodu, tedy koncovku -y. Celá fráze tedy bude mít podobu „čtyři celé dvě desetiny procenta lidí podstoupily“. (Dodejme, že se změnou hodnoty čísla za desetinnou čárkou by se měnila i koncovka přísudkového slovesa – např. „4,1 % lidí podstoupila [jedna desetina]“, „4,5 % lidí podstoupilo [pět desetin]“.) V úvahu však přichází i čtení „čtyři celá dvě desetiny procenta lidí“, v němž se počítají procenta, a v němž je tedy číselný výraz „čtyři celá“ jejich shodným přívlastkem. Pokud by totiž v údaji nefigurovala procenta, četlo by se „4,2“ jako „čtyři celé dvě desetiny“ – v takovéto konstrukci se přídavné jméno „celý“ shoduje s povrchově nevyjádřeným počítaným podstatným jménem „jednotka“. V našem případě však lze kromě jednotek procent počítat prostě jen procenta – ta jsou zde čtyři celá. Z toho pak vyplývá shoda přísudku s podmětem, který je tudíž v množném čísle a středním rodě, celá fráze tedy bude v podobě „čtyři celá dvě desetiny procenta lidí podstoupila“. Upozorňujeme však, že přijatelnost tohoto konkrétního spojení může být zvyšována shodou okolností, totiž tvarovou homonymií – tvar „procenta“ zde může být zároveň v 1. pádě množného čísla (čtyři… procenta) i ve 2. pádě čísla jednotného (… desetiny procenta). To se změní, jakmile bude číslo rovno pěti nebo vyšší (pět… procent vs. … desetiny procenta). Dosavadní popisy gramatiky češtiny navíc přídavné jméno „celý“ ve vyjádřeních desetinných čísel vztahují k číslovce, nikoliv k počítanému předmětu po ní. Kromě toho můžeme zvolit stylově nižší, zjednodušené čtení „čtyři celé dvě procent lidí“. V něm se v souladu s běžnou praxí v méně oficiálních či formálních komunikačních situacích explicitně nevyjadřuje řád čísla za desetinnou čárkou. Desetinné číslo 4,2 se tu zjevně chápe jinak než celá čísla 1, 2, 3 a 4, tj. podobně jako většina jiných čísel hodnoty od 5 výše. Číslovky pět a vyšší v češtině vstupují do větných vztahů formálně jako podstatná jména a udělují svému neshodnému přívlastku tvar 2. pádu množného čísla a přísudku shodu s jednotným číslem a středním rodem. Proto bude v takovém případě slovesu náležet koncovka -o, tedy „čtyři celé dvě procent lidí podstoupilo“.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14805
Užití:
0 0 0
Dotaz: Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Říká se „meditovat o něčem“, nebo „meditovat nad něčím“? Moje kolegyně užívá spojení typu „meditovat nad smyslem života“, ale mně to trhá uši – řekla bych spíše „meditovat o smyslu života“.
Klíčové slovo: meditovat
Odpověď: Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (Praha, Academia 2005) jsou u slovesa „meditovat“ možné obě vazby, tedy jak „o něčem“ (Pascal meditoval o věčném mlčení nekonečného prostoru), tak „nad něčím“ (...meditoval nad filozofickými tématy). Obdobně je tomu i u podstatného jména „meditace“ – zde slovník uvádí příklady „meditace o životě a smrti“ či „meditace nad evangeliem“. Zajímá-li nás, jak je s vazbami zacházeno v praxi, můžeme v korpusu SYN v14 zjistit, že se objevují v podobné míře, předložka „nad“ je u slovesa dokonce mírně častější: u spojení „meditovat o“ se ukazuje 482 výskytů (meditoval o mracích; meditoval o hypotézách; meditovat o osudu apod.) a spojení „meditovat nad“ se vyskytuje 540× (medituji nad jeho slovy; meditovat nad věčnými pravdami; medituje nad stavem světa apod.). U podstatného jména „meditace“ je naopak o něco frekventovanější vazba s předložkou „o“: „meditace o“ se objevuje 959× (meditace o sobě samém; meditace o lásce apod.), zatímco „meditace nad“ dokládá 618 výskytů (meditace nad biblickými texty; meditace nad minulými životy apod.). Můžeme tedy konstatovat, že obě vazby jsou náležité i naprosto běžně užívané. V podstatě odpovídají existenci dvou předložkových vazeb u slovesa „přemýšlet“ (přemýšlet o nabídce, přemýšlet nad rozhodnutím apod.). Ať již budete meditovat o smyslu života, nebo nad smyslem života, můžete zůstat klidní nejen existenciálně, ale i jazykově – spisovná čeština vám v tomto ohledu ponechává volbu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.