Dotaz:
Počet vět v souvětí
Konkrétní dotaz:
Kolik je prosím vět v následujícím větném celku? „Volejte zdravotní záchrannou službu 155, a to i v případě, že se objeví jen jeden z těchto příznaků.“ A jak mám určit konstrukci „a to i v případě“ – jde stále o součást hlavní věty?
Klíčové slovo:
věta hlavní; věta vedlejší; a to
Odpověď:
Uvedené souvětí se skládá z jedné věty hlavní a jedné věty vedlejší. Pomocí konstrukce „a to“ můžeme do věty dodatečně či volně připojovat nejrůznější větné členy. Spojení „a to i v případě“ zde představuje dodatečně připojené příslovečné určení podmínky (tj. bez vytčení či dodatečného připojení by věta zněla „Volejte zdravotní záchrannou službu 155 i v případě...“ / „V případě ... volejte zdravotní záchrannou službu 155“). Výraz „v případě“ je dále rozvit vedlejší větou přívlastkovou „že se objeví jen jeden z těchto příznaků“ (odpovídá na otázku „v jakém případě?“). Jako větu hlavní lze tedy označit celý úsek „Volejte zdravotní záchrannou službu 155, a to i v případě“.
Poslední užití:
30.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché; 12.1 Konstrukce s výrazy a to
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 305 (Určení podmínky)
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Jaký bude tvar zájmena „všechen“ v následující větě? „Pokud jste si nestihli vybrat všechny/všechna představení a koncerty, na které máte předplatné...“
Klíčové slovo:
všechen; několikanásobný větný člen; přívlastek
Odpověď:
Pokud shodný přívlastek předchází dvěma souřadně spojeným řídícím jménům a obě tato jména rozvíjí, máme dvě možnosti. Obvyklejší (a pro čtenáře opticky přirozenější) je shoda s bližším členem, např. „milá Evo a Petře“, tedy zde „všechna představení a koncerty“. U této varianty však nemusí být vždy jednoznačné, zda se přívlastek vztahuje skutečně k oběma jménům, nebo jen k prvnímu z nich (např. ve spojení „český jazyk a literatura“). Druhou možností je řídit shodu oběma jmény, tj. „všechny představení i koncerty“. Ačkoli souvýskyt jmen „všechny“ a „představení“ těsně vedle sebe může působit pro čtenáře trochu nepřirozeně, přídavné jméno se zde z formálního hlediska správně vztahuje k oběma jménům. V pořádku je tedy jak věta „Pokud jste si nestihli vybrat všechna představení a koncerty...“, tak „Pokud jste si nestihli vybrat všechny představení a koncerty...“.
Poslední užití:
23.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký bude tvar vztažného zájmena v následující větě? „Pokud jste si nestihli vybrat všechna představení a koncerty, na která/které máte předplatné...“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Tvar vztažného zájmena musí odpovídat číslu a rodu jména/jmen, k němuž / k nimž odkazuje. Předpokládáme, že v uvedené větě se zájmeno vztahuje ke spojení „představení a koncerty“. Protože součástí tohoto několikanásobného větného členu je jméno rodu středního (představení) a jméno rodu mužského neživotného (koncerty), je odpovídajícím tvarem „které“. Rovněž v případě, kdy by vztažné zájmeno odkazovalo jen k druhému členu uvedeného spojení (tedy ke „koncertům“), byl by jeho tvar stejný. Tak jako tak je tedy náležitým řešením znění: „Pokud jste si nestihli vybrat všechna představení a koncerty, na které máte předplatné...“.
Poslední užití:
23.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
1.2.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi, jaký tvar přídavného jména mám užít v následující větě? „Ráda bych Vám poděkovala za čas, který jste věnovala dotazníku týkajícímu/týkajícího se klinického hodnocení.“
Odpověď:
Dané přídavné jméno zde plní funkci přívlastku shodného, a proto se musí nejen v rodě a čísle, ale také v pádě shodovat s řídícím jménem. Přívlastek se zde vztahuje k „dotazníku“, proto musí být ve 3. pádě. Náležitě tedy spojení zní: „dotazníku týkajícímu se klinického hodnocení“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. „týkajícímu se dotazníku“.
Poslední užití:
10.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Po několika dnech jsme dělaly...“. Je to myšleno tak, že jde o mě a kolegyni, tedy jsme dvě ženy. Je namístě napsat v přísudku tvrdé y?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět; ženský rod
Odpověď:
Ano, pokud je z kontextu zřejmé, že jde o dvě ženy, je náležité napsat v přísudku tvrdé y.
Poslední užití:
11.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je možno užít spojení „pečovatel sbírky“, nebo je správná pouze vazba „pečovatel o sbírku“?
Klíčové slovo:
pečovatel
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Vazba „pečovatel o něco“ je zcela jistě v pořádku, protože je transformací slovesné vazby „pečovat o něco“. Vedle toho se ale ve spisovné praxi často vyskytuje právě i vazba s bezpředložkovým druhým pádem. V korpusu SYN v12 můžeme najít 224 dokladů spojení „pečovatel něčeho“, což je zhruba o polovinu méně než u spojení „pečovatel o něco“ (u toho korpus ukazuje 441 dokladů). I tak ale lze konstatovat, že vazba s druhým pádem se vcelku užívá, přestože pro část uživatelů může být méně obvyklá. Můžete tedy užít jak spojení „pečovatel o sbírku“, tak „pečovatel sbírky“.
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Jako děti jsme poslouchali kapely“ namístě v přísudku měkké i, nebo by tam mělo být tvrdé y?
Klíčové slovo:
jako děti
Odpověď:
V uvedeném tvaru přísudku napíšeme měkké i („poslouchali jsme“), protože shodu v tomto případě řídíme podmětem (nevyjádřený podmět typu „my všichni“), nikoli doplňkem („jako děti“).
Poslední užití:
17.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 – Podmět a doplněk
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaké zájmeno mám užít v následující větě? „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit svou/její funkci.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Základní pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (resp. původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. V této větě je podmětem „nezávislost“ a je zřejmé, že „funkce“ nenáleží „nezávislosti“, nýbrž „bance“. Z tohoto hlediska je tedy namístě napsat „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit její funkci“. Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (plnit svou/její funkci), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Nezávislost umožňuje bance, aby bezpečně plnila svou funkci.“ Zde už je namístě užít zájmeno zvratné, protože nevyjádřeným podmětem vedlejší věty je „banka“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce: „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit svou funkci“. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Obě řešení jsou v pořádku.
Poslední užití:
18.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y bude v přísudku ve větě „Černí jestřábi stál_ v uzavřeném areálu“? „Černý jestřáb“ je zde označení vrtulníku.
Klíčové slovo:
jestřáb
Odpověď:
Tvar přísudku je třeba řídit formální podobou podmětu. V uvedeném případě je podmět „jestřábi“ rodu mužského životného, s ním se shoduje i tvar přívlastku (tedy „černí“, nikoli „černé“), proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tj. „stáli“. To, že pojmenování odkazuje k neživé věci, nemá na shodu přísudku s podmětem vliv.
Poslední užití:
15.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Několikanásobný podmět se nachází mezi jednotlivými částmi přísudku
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s tvarem přísudku v následující větě? „Z dlouhodobého hlediska je/jsou těžba a spalování fosilních paliv většinou považována/považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí.“
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; antepozice; postpozice
Odpověď:
Jestliže přísudek následuje až po několikanásobném podmětu, je třeba při shodě brát v potaz všechny složky tohoto podmětu, jestliže přísudek ale několikanásobnému podmětu předchází, lze jeho tvar řídit (vedle shody se všemi složkami) i pouze podle jména, které mu stojí blíže. Ve vaší větě ale dochází k situaci, kdy jedna část přísudku stojí před několikanásobným podmětem, druhá za ním. Pokud bychom první část řídili podle jména, které stojí blíže (tedy „je těžba“) a druhou část podle obou jmen („považovány“), vznikne ve větě rozpor, asymetrie. František Daneš v publikaci Malý průvodce po dnešní češtině (1964) dokonce některé takto asymetrické struktury obhajuje – uvádí například větu „Jednoho rána byly všechny ženy a zbylí muži naloženi...“. Ovšem ve větě „Z dlouhodobého hlediska je těžba a spalování fosilních paliv většinou považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí“ je rozpor mezi jednotným a množným číslem v jednotlivých částech přísudku natolik rušivý, že v tomto případě doporučujeme držet se shody s oběma složkami podmětu. Náležité znění věty tedy bude „Z dlouhodobého hlediska jsou těžba a spalování fosilních paliv většinou považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí“.
Poslední užití:
19.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Jazykový zdroj:
Malý průvodce po dnešní češtině. F. Daneš. 1964.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím správný tvar přísudku v následující větě? „Na statku žila/žili koťata, psi, hříbata, ovce i králíci.“
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; rod mužský životný; rod střední; rod ženský
Odpověď:
Jestliže přísudek předchází několikanásobnému podmětu, máme dvě možnosti shody. Buď můžeme shodu řídit jménem, které stojí nejblíže přísudku (v tomto případě „koťaty“), anebo uplatnit obecné pravidlo o přednosti rodů (v tomto případě jde o přednost mužského životného rodu, který zde reprezentují „psi“ a „králíci“). V pořádku je tedy jak věta „Na statku žila koťata, psi, hříbata, ovce i králíci“, tak „Na statku žili koťata, psi, hříbata, ovce i králíci“.
Poslední užití:
2.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější užít spojení „barva na renovaci radiátorů“, nebo „barva pro renovaci radiátorů“?
Klíčové slovo:
barva
Odpověď:
Pro vyjádření účelu je významově vhodná jak předložka „pro“, tak předložka „na“. V současnosti je předložka „na“ značně expanzivní a lze ji pozorovat i v kontextech, kde se dříve užívaly výhradně předložky jiné. Na základě dat korpusu SYN v12 můžeme vyhodnotit, že slovo barva se hojně užívá s oběma předložkami, ovšem s předložkou „na“ je mnohem častější („barva na + 4. pád“: 9397 dokladů, naproti tomu „barva pro + 4. pád“: 2319 dokladů). Zadáme-li konkrétní spojení „barva na renovaci“, nalezneme 4 výskyty, zatímco totéž spojení s předložkou pro („barva pro renovaci“) se v korpusu vyskytuje pouze jedenkrát. Ve vašem spojení ale považujeme za přijatelné obě varianty.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla „na“, „pro“
Dotaz:
Tvar jména ve větě
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Slavíme patnáct let a při této příležitosti jsme vytvořili kávu v limitované edici [název] – směs sběrových [podstatné jméno – nesrozumitelné] z Brazílie, Hondurasu a Tanzánie“. Nemám napsat místo „směs“ raději „směsi“ (6. p. j. č.), aby tvar odpovídal pádu podstatného jména „edice“ („v limitované edici“ = „směsi“)?
Klíčové slovo:
podstatné jméno; pomlčka
Odpověď:
Nejprve je třeba si ujasnit, k čemu se vztahuje slovo „směs“, které je řídícím členem apoziční struktury uvedené za pomlčkou; tj. zda je ekvivalentem ke slovu „káva“, nebo „edice“. Na základě kontextu v dané větě je však logičtější výklad, že „směs sběrových...“ je apozičním vyjádřením k celému spojení „káva v limitované edici“, tedy nikoli „směs = limitovaná edice“. Pak je náležité ponechat ve větě tvar „směs“. Pokud zde užijete tvar „směsi“, mohl by být interpretován jako 4. pád. mn. č. – to by znamenalo, že směsí bylo více.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Apozice, s. 220.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Je větný celek „Nebýt tvojí pomoci, nezvládli by to“ větou jednoduchou, nebo souvětím? Resp. je spojení „nebýt tvojí pomoci“ větou vedlejší, či nikoli?
Odpověď:
Infinitivní konstrukce vyjadřující podmínku a možnost mají platnost vedlejší věty, tuto větu zastupují. Platnost vedlejší věty není signalizována spojovacím výrazem ani odkazovacím zájmenem, je dána významovým vztahem řídící věty a infinitivní konstrukce. V uvedeném případě lze nahradit infinitivní konstrukci vedlejší větou takto: „Kdyby nebylo tvojí pomoci, nezvládli by to.“ Daný větný celek tedy vyhodnotíme jako tzv. souvětí podřadné.
Poslední užití:
1.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích – 1.2.1 Konstrukce vyjadřující podmínku a možnost
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y bude prosím v přísudku následující věty? „Já (= žena) a vesmír jsme si neporozuměl_.“
Odpověď:
Jestliže zájmeno „já“ jednoznačně odkazuje k ženě, znamená to, že součástí několikanásobného podmětu dané věty není jméno rodu mužského životného (podstatné jméno „vesmír“ je rodu mužského neživotného). Proto je náležitý tvar přísudku s tvrdým y, tedy: „Já a vesmír jsme si neporozuměly“.
Poslední užití:
29.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „v ulici Křenová“, nebo „v ulici Křenové“?
Klíčové slovo:
ulice
Odpověď:
U adjektivních názvů ulic se nominativu jmenovacího neužívá, a to bez ohledu na to, stojí‑li přídavné jméno na prvním či druhém místě, správně tedy „v ulici Křenové“ nebo „v Křenové ulici“.
Poslední užití:
8.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by nás, kterým větným členem je výraz „skořicí“ ve větě „Perník voněl skořicí“. Jde o příslovečné určení, nebo předmět?
Klíčové slovo:
předmět vs. příslovečné určení
Odpověď:
Řešení této problematiky není zcela jednoznačné. Určování větných členů u jmen v 7. pádě, která se vážou ke slovesům smyslového vnímání, jako například „znít zpěvem“, „zářit hvězdným jasem“, „zapáchat dehtem“ apod., bylo v odborné literatuře několikrát popsáno, ale názory jednotlivých autorů nejsou jednotné. M. Grepl a P. Karlík v publikaci Skladba spisovné češtiny (1986) zmiňují, že výrazy tohoto typu stojí na hranici mezi předmětem a příslovečným určením, a odkazují na práce starších autorů. Vladimír Šmilauer (Novočeská skladba, 1966) píše, že případy 7. pádu po „slovesech jevů smyslem vnímaných“ jsou předmětem, a podle sloves označujících jednotlivé smysly (resp. vnímání jimi) zde vyjmenovává např. věty „Léto svítí živými barvami“; „Všecek hájek zvučel jásavým zpěvem“; „Stojaté vody páchly rybinou“ apod. Naopak František Trávníček (Mluvnice spisovné češtiny, 1951) ve spojeních typu „voní to růžemi“, „páchne to česnekem“ upřednostňuje příslovečný význam a kloní se k názoru, že jde o určení původu. Ať už tedy určíte výraz „skořicí“ jako příslovečné určení, nebo předmět, nedopustíte se „chybného“ vyhodnocení. Jestliže však jde o školní úkol, doporučujeme zkonzultovat s didaktickými odborníky, jaké řešení převažuje v učitelské praxi, případně nakolik je vůbec vhodné úkol této obtížnosti zařadit do výuky.
Poslední užití:
12.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice spisovné češtiny. František Trávníček. 1951.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 611-612
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 277, 299
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Je správně tvar „8,5 milionů“, nebo „8,5 milionu“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo; počítaný předmět
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „8,5 milionu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje právě ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou („8,5 milionů“). Pro kultivovaný text však doporučujeme pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
8,5 milionů
8,5 milionu
Poslední užití:
9.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem ve větě „Na skříni je uloženo několik krabic s hračkami“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu „pět jablek“, „deset lidí“, „několik aut“ apod. se při určování řídícího a závislého členu setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (pro tuto informaci lze kontaktovat Asociaci češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „několik krabic“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by bylo „několik“ podmětem a „krabic“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „krabice“ a podmět je dále determinován výrazem „několik“. Všechna tato řešení lze z lingvistického hlediska obhájit.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Pokud je jméno „noha“ v 7. pádě množného čísla rozvito tvarem zájmena „ten“, bude správný tvar „těmi nohama“, nebo „těma nohama“? V Internetové jazykové příručce jsem tvar „těma“ nikde nenašla.
Klíčové slovo:
těma nohama
Odpověď:
Pro podstatná jména „ruce“, „nohy“, „oči“, „uši“, označují-li části těla, platí, že jsou v 7. p. mn. č. zakončena na ‑a. Pokud jsou tato podstatná jména rozvita přídavnými jmény, zájmeny či číslovkami, budou také tyto výrazy zakončeny v 7. p. mn. č. na ‑a. Proto je náležité spojení „těma nohama“, stejně jako by bylo např „velkýma nohama“, „čtyřma nohama“ apod.
Poslední užití:
23.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí), sekce 3.1 – Ruce, nohy, oči, uši, ramena, kolena
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.