Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #22 [Syntax].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/194, položky: 1-5/966
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14832
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Ve škole se nemůžeme shodnout, jakou předložku volit v následující větě. „Děti jsou zapojeny do práce na/v projektu.“ Poradíte nám, prosím?
Klíčové slovo: práce; na projektu; v projektu
Odpověď: Slovníky vazeb i slovníky výkladové ukazují, že u slovesa „pracovat“ se (kromě dalších vazeb) vyskytuje jak vazba s předložkou „na“, tak s předložkou „v“. Předložka „v“ je však užívána výhradně ve významu místa či oboru – tomu napovídají i doklady z jazykové praxe (Český národní korpus): „pracovat ve škole / v kanceláři“, „pracovat v zemědělství / ve filmu“ apod. Předložka „na“ se užívá buď rovněž pro vyjádření místa, ev. prostředku, nebo ve významu ‚vytváření nějaké (krátkodobé) činnosti, úlohy‘: „pracovat na poště“, „pracovat na počítači“; „pracovat na návrhu / na nové knize“. U podstatného jména práce uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (Praha, Academia 2005) obě předložkové vazby ve významu ‚specializovaná činnost‘: „práce na novém filmu“, „práce v reklamě“. Ve vašem případě tedy nemusí být ani jedno řešení chybné. Záleží ovšem na kontextu a na tom, zda chceme zdůraznit význam jednotlivé činnosti směřující k určitému výsledku (např. „Děti jsou zapojeny do práce na projektu, který příští týden odevzdají“), nebo spíše většího a dlouhodobějšího záměru/rámce, např. „Děti jsou zapojeny do práce v několikaletém projektu XY“.
Poslední užití: 24.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14831
Užití:
1 1 0
Dotaz: Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz: Nevíme si rady s přivlastňovacím zájmenem. Má být v titulku článku „Akumulátorové pily: jak vybrat tu správnou do … dílny“ místo tří teček „své“, nebo „vaší“?
Klíčové slovo: svůj; váš
Odpověď: Základní pravidlo je prosté: Přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), užíváme zájmeno „svůj“. Jenže věta (ve zjednodušeném znění) „Jak vybrat tu správnou pilu do … dílny“ žádný podmět nemá. Dokonce nemá ani přísudek, takže to vůbec plná věta není. Budeme-li chápat tuto konstrukci jako eliptickou, můžeme ji doplnit do hypotetické plné podoby. Představitelných doplnění může být celá řada, ale je rozumné doplňovat ne o cokoliv, nýbrž jen o to, co je očekávatelné, tedy např. takto: 1. „[Radíme,] jak vybrat tu správnou pilu do … dílny“ 2. „[Doporučujeme vám,] jak [máte] vybrat tu správnou pilu do … dílny“ První varianta sice má podmět (nevyjádřené „my“), ale ten není totožný s oprávněně předpokládaným původcem děje (vybírání) v následující infinitivní polovětné konstrukci – my radíme, vy vybíráte. Dílna by tedy měla být „vaše“. Druhá varianta je z našeho hlediska zjevně odlišná, protože způsobové sloveso „mít“ v určitém tvaru zakládá nejen přísudek, ale i s ním spojený podmět druhé části hypotetického souvětí (opět nevyjádřený, tentokrát však „vy“). S ním je pak možné propojit zvratné přivlastňovací zájmeno, vybírali byste tedy pilu „do své dílny“. Náhled skrze elipsu nám pomůže porozumět stavbě celé konstrukce, ale nezmění nic na tom, že zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“ se pojí s podmětem (původcem děje). Někdo tu pilu samozřejmě vybírat bude, jenže v uvedené konstrukci není jazykově ztvárněn. Povrchově tedy není s kým propojit referenci zvratného přivlastňovacího zájmena „svůj“. Proto je v takovéto konstrukci podle soudobého popisu pravidel konkurence zájmen „svůj“ a „váš“ ve spisovné češtině třeba užít to, které nevyžaduje propojení s dalším jazykově realizovaným členem, tj. zájmeno „váš“. Dodejme však, že tato konstrukce je z probíraného hlediska velmi okrajová a lze předpokládat, že si v ní málokterý čtenář bude oprávněně jistý. S ohledem na riziko rozporu s očekávánou formulací při čtení u značného množství čtenářů je nejrozumnější doporučení neužít vůbec žádné zájmeno. Konstrukce se bez něj obejde a vyhneme se pravděpodobné situaci, kdy bude mít část čtenářů dojem, že čte chybně utvořenou konstrukci. „Jak vybrat tu správnou pilu do dílny“ je tedy vůbec nejlepší řešení.
Poslední užití: 5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Konkurence přivlastňovacích zájmen

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14830
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Setkala jsem se s názorem, že vyjádření typu „pocházím od Uherského Hradiště“ není spisovné, protože je v něm špatně užitá předložka. Je to tak?
Klíčové slovo: pocházet
Odpověď: Užití předložky „od“ při sdělování místa původu je zcela v pořádku. Spojení slovesa „pocházet“ s danou předložkou zachycuje například Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) či online valenční slovník Vallex (verze 4.5), o jeho aktuálním užívání pak vypovídají výskyty v Českém národním korpusu (syn v12): „manželka pocházela od Prahy“; „rodiče otce pocházejí od Olomouce, ze Slatinek“; „pocházel od Plzně, ze Zbůchu“. Poslední dva příklady naznačují a výkladové slovníky češtiny (Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovného jazyka českého i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost) potvrzují, že ve spojení s názvem obce nese předložka „od“ význam ‚z okolí‘. Pokud nám tedy někdo sdělí, že pochází „od Uherského Hradiště“, pravděpodobně pochází z některé z okolních vesnic či z některého z (menších) okolních měst. Totéž lze vyjádřit spojením slovesa „být“ s danou předložkou: „je od Uherského Hradiště“. Obdobně mohou fungovat i jiná vyjádření, např.: „dobrý den, tady posluchač od Tábora“. Slovníky zachycující užití předložky „od“ ve výše popsaném významu ho nedoprovázejí žádným stylovým kvalifikátorem, jedná se tedy o neutrální a zcela spisovný jazykový prostředek.
Poslední užití: 28.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14829
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence ostatní
Konkrétní dotaz: Rád bych se zeptal na hodnocení slovního spojení „za mě“, které má význam ‚dle mého názoru‘, např. „za mě je to v pořádku“. Je tato předložková vazba spisovná?
Klíčové slovo: za mě
Odpověď: Uvedenou předložkovou vazbu v uvedeném významu nezachycuje žádný výkladový slovník českého jazyka. V korpusu SYN v11 se nejčastěji vyskytuje právě ve spojení „za mě je to ...“. Po vyhledání spojení „za mě je to“ v uvedeném korpusu a následném vyfiltrování, v jakých textech se vyskytuje, zjistíme, že ve starších textech není doloženo téměř vůbec, naopak s novějšími texty jeho frekvence stoupá. Navíc je doloženo téměř výhradně jen v publicistických textech. To nás vede k tomu, že se zřejmě jedná o novodobý publicismus. Dodejme, že toto spojení má ustálený charakter, jiná zájmena s výjimkou zájmena „my“ („za nás je to“) se zde obvykle nevyskytují. Tuto předložkovou vazbu nepovažujeme za plně spisovnou a mimo publicistické a neformální kontexty bude u jazykových uživatelů s velkou pravděpodobností vzbuzovat negativní pozornost. V plně spisovných textech doporučujeme její nahrazení jinými předložkovými vazbami, např. „pro mě, podle mě, kvůli mně“, příp. opisem „dle mého názoru“ – vhodnost uvedených spojení se může lišit dle kontextu.
Poslední užití: 8.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14828
Užití:
1 1 0
Dotaz: Anakolut
Konkrétní dotaz: Mám větu „Připravujeme zcela nový program, který chceme, aby vás bavil“. Ta věta mi nezní, ale nevím proč.
Klíčové slovo: program; který; podmět
Odpověď: Souvětí „Připravujeme zcela nový program, který chceme, aby vás bavil“ obsahuje anakolut, tedy odchylku od očekávané struktury, porušení syntaktického vztahu uvnitř souvětí. Takový jev se častěji objevuje v neformálním mluveném diskurzu, v němž je s ohledem na omezenost pracovní paměti snadné ztratit výpovědní perspektivu – zjednodušeně řečeno nedokončit větu tak, jak začala. V psaném textu, který umožňuje pozorné nebo opakované čtení, je anakolut potenciálně rušivější, což dokládá i to, že jste se nad takovouto formulací pozastavila. Jádro problému spočívá mezi slovy „který“ a „chceme“. Souvětí totiž obsahuje dvě různé linie: 1. připravujeme program, který [vás má bavit]; 2. chceme, aby vás [program] bavil. Takto samostatně je jedna i druhá věta syntakticky v pořádku, ale aby každý jednotlivý syntaktický vztah celku byl v souladu s pravděpodobnými očekáváními a představami uživatelů češtiny o gramatičnosti, je potřeba spojit je dohromady jinak. Vztažné zájmeno který je tu ve tvaru, „který“ odpovídá buď 1., nebo 4. pádu. Pokud by to byl 1. pád, následující větu by to syntakticky tvarovalo tak, že je to program, kdo něco „dělá“, takže i sloveso by muselo být ve 3. osobě jednotného čísla. Jenže „chceme“ je tvar pro 1. osobu čísla množného. Pokud by to byl 4. pád, znamenalo by to, že zájmeno „který“ obsazuje pozici předmětu slovesa „chtít“ – tutéž pozici však zaujímá i vedlejší věta uvozená spojkou „aby“, přestože sloveso „chtít“ má v češtině takovou valenční pozici jen jednu. Obě interpretace tedy obsahují odchylku od očekávané struktury, porušený syntaktický vztah, jenž je jádrem rušivosti a snížené přijatelnosti souvětí. Možností, jak ho reformulovat, se nabízí několik: 1. „Připravujeme zcela nový program, po kterém / od kterého chceme, aby vás bavil“ (ponechává se „chceme, aby“ a upravuje se „který“). 2. „Připravujeme zcela nový program, který vás snad/doufejme bude bavit“ (ponechává se „který“ a upravuje se „chceme, aby“). 3. „Připravujeme zcela nový program a chceme, aby vás bavil“ (přívlastková vedlejší věta se upravuje na hlavní, předmětná vedlejší věta zůstává). Každá z těchto reformulací odstraňuje popsaný gramatický problém a snaží se v ničem dalším neodchylovat od původní formulace, ale netvrdíme, že je každá zcela ideálně přijatelná s ohledem na stylovou obratnost. Odhadujeme, že druhá z nich je v tomto smyslu lepší než první a třetí přinejmenším stejně dobrá jako druhá. Chcete-li tedy zmírnit riziko, že se někdo při čtení souvětí podobně jako vy zarazí a začne spíš než nad tím, co chcete sdělit, přemýšlet, jak to sdělujete, doporučujeme anakolut odstranit ve stylu druhé či třetí načrtnuté reformulace.
Poslední užití: 23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 752

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.