Dotaz:
Případy užití elipsy
Konkrétní dotaz:
Mám napsat „naši zaměstnanci a naše zaměstnankyně“, nebo stačí „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“?
Klíčové slovo:
elipsa slovní; přívlastek; několikanásobný větný člen
Odpověď:
V případě, že jsou složky několikanásobného větného členu rozvity stejným členem, vyjadřuje se tento člen zpravidla jen jednou. Nejčastěji to bývá právě ve spojení podstatného jména se shodným přívlastkem v podobě jména přídavného. Doporučujeme tedy znění „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“. Varianta s opakováním přívlastku není vyloženě chybná, ale jde o nadbytečné vyjádření, protože rozvití obou podstatných jmen je zřejmé z kontextu.
Poslední užití:
6.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 84
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Vedlejší věta podmětná
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím druh vedlejší věty v souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ („ti, kdo učí musejí mít trpělivost“). A jak by to bylo v případě, že by vedlejší věta byla uvozena zájmenem „který“, např. „ti, kteří učí, musejí mít trpělivost“ / „ty, které učí, musejí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
podmět; kdo; který
Odpověď:
Oba typy hodnotí většina mluvnic shodně jako vedlejší věty podmětné. Jde o věty od původu přívlastkové, ale odkazovací zájmeno, na němž závisí vedlejší věta (ten, ti, ty, ...) je zde významově vyprázdněné. Podmětová funkce vět se zájmenem „který“ je výsledkem elize podstatného jména: „Ti [lidé], kteří učí, musejí mít trpělivost.“
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 129
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 238
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je „když budu jíst zdravě“ v souvětí „Věřila jsem, že mi ty prášky pomůžou, a že když budu jíst zdravě, budu se cítit líp“?
Odpověď:
Věta „když budu jíst zdravě“ odpovídá na otázku „za jakých podmínek se budu cítit líp?“, jde tedy o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou.
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar přívlastku ve spojení „obětem válek a epidemií pohřbených/pohřbeným ve Svitavách“?
Odpověď:
Dané přídavné jméno se vztahuje k „obětem“, nikoli k „válkám a epidemiím", proto bude spojení znít následovně: „obětem válek a epidemií pohřbeným ve Svitavách“. O správnosti tvaru se snadno přesvědčíme, pokud si dosadíme postponovaný přívlastek před řídící jméno, tedy „pohřbeným obětem“, nikoli „pohřbených válek a epidemií“.
Poslední užití:
3.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím správný tvar přídavného jména ve spojení „umístění dítěte mladší/mladšího tří let“?
Odpověď:
Přídavné jméno „mladší“ se vztahuje k podstatnému jménu „dítěte“, a protože jde o přívlastek shodný, musí se s tvarem podstatného jména také shodovat v rodě, čísle a pádě. Náležité znění spojení je tedy „umístění dítěte mladšího tří let“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. např. „umístění mladšího dítěte“.
Poslední užití:
19.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „v Karlíně“, nebo „na Karlíně“? Často slýchám spojení s předložkou „na“, ale docela mi to vadí.
Klíčové slovo:
na Karlíně; v Karlíně
Odpověď:
Faktem je, že předložka „na“ se v současné době dosti prosazuje na úkor předložky „v“. Ve spojení s městskou částí „Karlín“ však ve spisovných textech stále významně převažuje předložka „v“: v korpusu SYN v12 nalezneme 16 211 dokladů spojení „v Karlíně“ oproti pouhým 42 dokladům spojení „na Karlíně“. Doporučujeme proto užívat spojení s předložkou „v“.
Poslední užití:
19.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem v následující větě? „Každý druhý si vystoupí z řady.“
Klíčové slovo:
každý druhý
Odpověď:
V případě, že je podstatné jméno ve funkci podmětu elidováno, přebírá jeho funkci přívlastek. V této větě jde o výrazy „každý“ a „druhý“. Vzhledem k tomu, že řídící jméno je kontextově vypuštěno, tj. „každý druhý [člověk/žák/účastník/...] si vystoupí z řady“, doporučujeme závislé výrazy určit jako tzv. komplexní větný člen, tj. spojení „každý druhý“ bude podmětem. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak se k danému problému staví školská praxe.
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmět substantivní, s. 236.
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Po číslovce tisíc
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „před dvěma tisíci let“, nebo „před dvěma tisíci lety“?
Klíčové slovo:
tisíc; dva tisíce let
Odpověď:
Pokud se vyskytnou číslovky sto, tisíc, milion, miliarda ve spojení s počítaným předmětem, je vedle 2. p. možná i shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. V pořádku je tedy jak spojení „před dvěma tisíci let“, tak „před dvěma tisíci lety“.
Poslední užití:
28.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím správný tvar přísudku v následující větě? „Popularita výdejních míst a boxů, do kterých si tehdy pro balíček raději přišli/přišly čtyři z deseti Čechů, neustále roste.
Klíčové slovo:
čtyři; Češi; elipsa; podmět; přísudek
Odpověď:
Podmět uvedené věty je v rodě mužském životném. Je třeba si uvědomit, že v podmětu je elipsa, vyjádřen je pouze přívlastek shodný označující počet, který se v rodě, čísle a pádě shoduje s elidovaným řídícím jménem: „čtyři [Češi] z deseti Čechů přišli“. Proto je náležité napsat v přísudku měkké i.
Poslední užití:
19.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým – sekce 2.1 Podmět je rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 340: Elipsa
Dotaz:
Přísudek jednoduchý vs. složený
Konkrétní dotaz:
Pomůžete mi prosím určit přísudek v následující větě? „Snažil se pochopit jeho postoj.“ Je zde přísudek jednoduchý, nebo složený?
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem pouze výraz „snažil se“. Vzhledem k tomu, že sloveso „snažit se“ není slovesem modálním ani fázovým, jde o přísudek slovesný jednoduchý. Výraz „pochopit“ je předmětem závislým na přísudku, výraz „postoj“ je pak předmětem závislým na slovese „pochopit“.
Poslední užití:
18.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 243: Přísudek slovesný
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Jak bude prosím správně znít následující věta? „Maximální výše dotace je/jsou čtyři miliardy.“
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
U přísudku jmenného se sponou obvykle platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme naopak shodu obvykle podle jména v přísudku: tedy „Maximální výše dotace jsou čtyři miliardy“. Pokud se ale podíváme do Českého národního korpusu, zjistíme, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení „dvě/tři/čtyři miliardy“, sponové sloveso má často i tvar jednotného čísla. Ani variantu „Maximální výše dotace je čtyři miliardy“ tedy nelze odmítat.
Poslední užití:
1.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Počet vět v souvětí
Konkrétní dotaz:
Kolik je prosím vět v následujícím větném celku? „Volejte zdravotní záchrannou službu 155, a to i v případě, že se objeví jen jeden z těchto příznaků.“ A jak mám určit konstrukci „a to i v případě“ – jde stále o součást hlavní věty?
Klíčové slovo:
věta hlavní; věta vedlejší; a to
Odpověď:
Uvedené souvětí se skládá z jedné věty hlavní a jedné věty vedlejší. Pomocí konstrukce „a to“ můžeme do věty dodatečně či volně připojovat nejrůznější větné členy. Spojení „a to i v případě“ zde představuje dodatečně připojené příslovečné určení podmínky (tj. bez vytčení či dodatečného připojení by věta zněla „Volejte zdravotní záchrannou službu 155 i v případě...“ / „V případě ... volejte zdravotní záchrannou službu 155“). Výraz „v případě“ je dále rozvit vedlejší větou přívlastkovou „že se objeví jen jeden z těchto příznaků“ (odpovídá na otázku „v jakém případě?“). Jako větu hlavní lze tedy označit celý úsek „Volejte zdravotní záchrannou službu 155, a to i v případě“.
Poslední užití:
30.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché; 12.1 Konstrukce s výrazy a to
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 305 (Určení podmínky)
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Jaký bude zájmena „všechen“ v následující větě? „Pokud jste si nestihli vybrat všechny/všechna představení a koncerty, na které máte předplatné...“
Klíčové slovo:
všechen; několikanásobný větný člen; přívlastek
Odpověď:
Pokud shodný přívlastek předchází dvěma souřadně spojeným řídícím jménům a obě tato jména rozvíjí, máme dvě možnosti. Obvyklejší (a pro čtenáře opticky přirozenější) je shoda s bližším členem, např. „milá Evo a Petře“, tedy zde „všechna představení a koncerty“. U této varianty však nemusí být vždy jednoznačné, zda se přívlastek vztahuje skutečně k oběma jménům, nebo jen k prvnímu z nich (např. ve spojení „český jazyk a literatura“). Druhou možností je řídit shodu oběma jmény, tj. „všechny představení i koncerty“. Ačkoli souvýskyt jmen „všechny“ a „představení“ těsně vedle sebe může působit pro čtenáře trochu nepřirozeně, přídavné jméno se zde z formálního hlediska správně vztahuje k oběma jménům. V pořádku je tedy jak věta „Pokud jste si nestihli vybrat všechna představení a koncerty...“, tak „Pokud jste si nestihli vybrat všechny představení a koncerty...“.
Poslední užití:
23.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký bude tvar vztažného zájmena v následující větě? „Pokud jste si nestihli vybrat všechna představení a koncerty, na která/které máte předplatné...“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Tvar vztažného zájmena musí odpovídat číslu a rodu jména/jmen, k němuž / k nimž odkazuje. Předpokládáme, že v uvedené větě se zájmeno vztahuje ke spojení „představení a koncerty“. Protože součástí tohoto několikanásobného větného členu je jméno rodu středního (představení) a jméno rodu mužského neživotného (koncerty), je odpovídajícím tvarem „které“. Rovněž v případě, kdy by vztažné zájmeno odkazovalo jen k druhému členu uvedeného spojení (tedy ke „koncertům“), byl by jeho tvar stejný. Tak jako tak je tedy náležitým řešením znění: „Pokud jste si nestihli vybrat všechna představení a koncerty, na které máte předplatné...“.
Poslední užití:
23.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
1.2.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi, jaký tvar přídavného jména mám užít v následující větě? „Ráda bych Vám poděkovala za čas, který jste věnovala dotazníku týkajícímu/týkajícího se klinického hodnocení.“
Odpověď:
Dané přídavné jméno zde plní funkci přívlastku shodného, a proto se musí nejen v rodě a čísle, ale také v pádě shodovat s řídícím jménem. Přívlastek se zde vztahuje k „dotazníku“, proto musí být ve 3. pádě. Náležitě tedy spojení zní: „dotazníku týkajícímu se klinického hodnocení“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. „týkajícímu se dotazníku“.
Poslední užití:
10.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Po několika dnech jsme dělaly...“. Je to myšleno tak, že jde o mě a kolegyni, tedy jsme dvě ženy. Je namístě napsat v přísudku tvrdé y?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět; ženský rod
Odpověď:
Ano, pokud je z kontextu zřejmé, že jde o dvě ženy, je náležité napsat v přísudku tvrdé y.
Poslední užití:
11.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je možno užít spojení „pečovatel sbírky“, nebo je správná pouze vazba „pečovatel o sbírku“?
Klíčové slovo:
pečovatel
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Vazba „pečovatel o něco“ je zcela jistě v pořádku, protože je transformací slovesné vazby „pečovat o něco“. Vedle toho se ale ve spisovné praxi často vyskytuje právě i vazba s bezpředložkovým druhým pádem. V korpusu SYN v12 můžeme najít 224 dokladů spojení „pečovatel něčeho“, což je zhruba o polovinu méně než u spojení „pečovatel o něco“ (u toho korpus ukazuje 441 dokladů). I tak ale lze konstatovat, že vazba s druhým pádem se vcelku užívá, přestože pro část uživatelů může být méně obvyklá. Můžete tedy užít jak spojení „pečovatel o sbírku“, tak „pečovatel sbírky“.
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Jako děti jsme poslouchali kapely“ namístě v přísudku měkké i, nebo by tam mělo být tvrdé y?
Klíčové slovo:
jako děti
Odpověď:
V uvedeném tvaru přísudku napíšeme měkké i („poslouchali jsme“), protože shodu v tomto případě řídíme podmětem (nevyjádřený podmět typu „my všichni“), nikoli doplňkem („jako děti“).
Poslední užití:
17.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 – Podmět a doplněk
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaké zájmeno mám užít v následující větě? „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit svou/její funkci.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Základní pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (resp. původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. V této větě je podmětem „nezávislost“ a je zřejmé, že „funkce“ nenáleží „nezávislosti“, nýbrž „bance“. Z tohoto hlediska je tedy namístě napsat „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit její funkci“. Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (plnit svou/její funkci), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Nezávislost umožňuje bance, aby bezpečně plnila svou funkci.“ Zde už je namístě užít zájmeno zvratné, protože nevyjádřeným podmětem vedlejší věty je „banka“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce: „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit svou funkci“. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Obě řešení jsou v pořádku.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y bude v přísudku ve větě „Černí jestřábi stál_ v uzavřeném areálu“? „Černý jestřáb“ je zde označení vrtulníku.
Klíčové slovo:
jestřáb
Odpověď:
Tvar přísudku je třeba řídit formální podobou podmětu. V uvedeném případě je podmět „jestřábi“ rodu mužského životného, s ním se shoduje i tvar přívlastku (tedy „černí“, nikoli „černé“), proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tj. „stáli“. To, že pojmenování odkazuje k neživé věci, nemá na shodu přísudku s podmětem vliv.
Poslední užití:
15.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.