Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mluvit se tam nesmí“ infinitiv „mluvit“ podmětem, nebo součástí přísudku?
Klíčové slovo:
modální sloveso; infinitiv
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. V některých mluvnicích je tento typ označován jako jednočlenná věta slovesná. Výraz „mluvit“ tedy nemůže být podmětem. Dále při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí, že pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného slovesného přísudku. Výraz „mluvit“ je zde tedy součástí složeného přísudku, který se skládá z určitého tvaru modálního (způsobového) slovesa „nesmět“ a infinitivu plnovýznamového slovesa „mluvit“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 264
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „aniž bych bezmyšlenkovitě jako ovce přejímal cizí názory“. Kterými větnými členy jsou výrazy „bezmyšlenkovitě“ a „jako ovce“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení způsobu
Odpověď:
Výraz „bezmyšlenkovitě“ v uvedené větě je příslovečným určením vlastního způsobu (jakým způsobem bych přejímal názory?), případně jej lze hodnotit jako příslovečné určení průvodních okolností (za jakých okolností bych přejímal názory?). Spojení „jako ovce“ je pak příslovečným určením způsobu srovnáním (pomocí spojky „jako“) – toto spojení lze vnímat buď jako rozvíjející větný člen závislý na přísudku (jak bych přejímal názory? – jako ovce), nebo na prvním příslovečném určení (jak bezmyšlenkovitě? – jako ovce). Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
2.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem větu „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“. Není náhodou správný tvar „byla“, tedy „Všechna skladiště byla zapotřebí vyklidit“?
Klíčové slovo:
věta bezpodmětná
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. Výraz „skladiště“ není podmětem, nýbrž předmětem, který závisí na infinitivu „vyklidit“. Přísudkem je zde pak celé spojení „bylo zapotřebí vyklidit“ (sponové sloveso + modální predikativum + infinitiv). Přísudek bezpodmětných větných struktur má tzv. impersonální (neosobní) formu, která zpravidla odpovídá tvaru 3. os. j. č. rodu středního (Prší. Je chladno.). Proto je věta „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“ v pořádku. Podle staršího pojetí (V. Šmilauer, 1966) by bylo možno větu klasifikovat jako větu dvojčlennou s inifinitivním podmětem „vyklidit“ a přísudkem „bylo zapotřebí“, avšak i v takovém případě bychom vyhodnotili výraz „skladiště“ jako předmět. Proto je znění věty „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“ v pořádku.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 117 (Typy bezpodmětých vět se slovesem sponovým)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně „porozumění něčemu“, nebo „porozumění něčeho“?
Klíčové slovo:
porozumění
Odpověď:
Slovesné podstatné jméno „porozumění“ se pojí se 3. pádem, stejně jako sloveso, od kterého bylo utvořeno, tedy „porozumět něčemu“ – „porozumění něčemu“ (porozumění textu, porozumění stanovisku apod.). Vedle toho se také může pojit s předložkovým 4. pádem: „porozumění pro něco“ (porozumění pro děti, porozumění pro jejich zájmy apod.). Vazba „porozumění něčeho“ tedy není náležitá.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Jak je získáván glykogen a tuk“, nebo „Jak jsou získávány glykogen a tuk“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Pokud přísudek předchází podmětu, máme zpravidla dvě možnosti. Buď můžeme shodu řídit všemi složkami několikanásobného podmětu, a tedy v tomto případě uplatnit pravidlo o nepřítomnosti jména rodu mužského životného: „Jak jsou získávány glykogen a tuk“. Druhou možností ale je shodovat přísudek pouze s nejbližší složkou několikanásobného podmětu: „Jak je získáván glykogen a tuk“. Obě řešení jsou tedy v pořádku.
Poslední užití:
16.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – Složkou několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Je správně tvrdé y ve tvaru přídavného jména ve spojení „žadatelovy žádosti“? Jde o 1. pád množného čísla.
Klíčové slovo:
žadatelovy
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno „žadatelův“ skloňujeme podle vzoru „otcův“, respektive vypomáháme si vzorem „matčin“. Ve slově „žadatelovy“ tedy v tomto spojení napíšeme tvrdé y, stejně jako bychom napsali „matčiny žádosti“.
Poslední užití:
29.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Mám následující dvě věty. „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý a zelený.“ Budou mít ve druhé větě výrazy „modrý“ a „zelený“ funkci předmětu, jestliže je řídící výraz „svetr“ vypuštěn?
Klíčové slovo:
přívlastek; předmět; elipsa
Odpověď:
Výrazy „modrý“ a „zelený“ ve druhé větě mají stále funkci shodných přívlastků. Rozvíjejí předmět, který je vypuštěn (elidován): „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý [svetr] a zelený [svetr].“
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 260; s. 340
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 4 – Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou zájmena v následující větě? „Uslyšíte ženu hovořit o svém/jejím manželovi.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „manžel“ v této větě je přivlastňován „ženě“, tedy předmětu, nikoli nevyjádřenému podmětu „vy“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě volit nezvratné zájmeno: „Uslyšíte ženu hovořit jejím manželovi.“ Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (hovořit o svém/jejím manželovi), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Uslyšíte ženu, jak hovoří o svém manželovi“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „žena“. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Protože však jde o problematický případ, je třeba mít na paměti, že jedno nebo druhé řešení může na část čtenářů působit rušivě.
Poslední užití:
6.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek tvoří osoba, např. hvězda zápasu Jaromír Jágr)
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar přísudku v následující větě? „Oběť útoku(,) Jan Tomášek(,) přežil/přežila.“
Klíčové slovo:
vlastní jméno v pozici přístavku
Odpověď:
Jestliže se v textu vyskytne vlastní jméno (zde „Jan Tomášek“) v pozici přístavku, obvykle řídíme shodu podle něj, tedy „Oběť útoku(,) Jan Tomášek(,) přežil“. Pokud bychom v uvedené větě oddělili tento přístavek z obou stran čárkami, je vedle shody s vlastním jménem přípustná také shoda podle obecného jména v pozici podmětu: „Oběť útoku, Jan Tomášek, přežila“.
Poslední užití:
15.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl- (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Kolegové napsali větu „Zapojte se ke kampani“. Věta mi zní divně. Je možno takovou vazbu použít?
Klíčové slovo:
zapojit se; připojit se
Odpověď:
V dané větě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení, resp. křížení vazeb), což je považováno za syntaktický nedostatek. Náležité je užít buď vazbu „zapojit se do“ (Zapojte se do kampaně), nebo „připojit se k“ (Připojte se ke kampani).
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty? „Aby se žalovaní (povinný subjekt a kraj) zdrželi/zdržely uzavření smlouvy.“
Klíčové slovo:
žalovaní
Odpověď:
Podmět uvedené věty (žalovaní) je rodu mužského životného, proto je třeba napsat v přísudku měkké i: „Aby se žalovaní (povinný subjekt a kraj) zdrželi uzavření smlouvy“. Výrazy v závorce zde nevstupují do predikačního vztahu.
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, zda bude mít přísudek následující věty tvar jednotného, nebo množného čísla? „Libuš a Písnice má/mají na víc.“
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Přísudek v uvedené větě následuje až za několikanásobným podmětem, proto se musí shodovat s oběma složkami tohoto podmětu. Bude mít tedy tvar množného čísla: „Libuš a Písnice mají na víc“. Pokud by tvar přísudku obsahoval příčestí, napsali bychom tvrdé y, protože součástí několikanásobného podmětu zde není jméno rodu mužského životného, např. „Libuš a Písnice měly na víc“.
Poslední užití:
14.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je vhodnější spojení „předpoklad procesu“ nebo „předpoklad pro proces“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
předpoklad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „předpoklad“ dokonce tři možné vazby: předpoklad něčeho (předpoklady vývoje), předpoklad k něčemu (předpoklady k povolání) a předpoklad pro něco (předpoklad pro výkon činnosti). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Shoda podle smyslu (množné číslo)
Konkrétní dotaz:
Mám následující úryvek textu. „Popravčí čety dostávaly příděly. Mrtvá těla pak odvezly/odvezli do krematoria. Stejně postupovaly/postupovali u...“ Můžete mi prosím poradit, jaký bude správný tvar přísudku ve druhé a třetí větě? Napsala bych spíše tvrdé y, tedy „odvezly“ a „postupovaly“, ale kolegové mi tvrdí, že bych měla volit tvary s měkkým i.
Klíčové slovo:
čety
Odpověď:
Máte dvě možnosti. Buď můžete upřednostnit formální hledisko a ve druhé a třetí větě řídit shodu nevyjádřeným podmětem „čety“ (Mrtvá těla pak odvezly do krematoria. Stejně postupovaly u...), nebo lze uplatnit i tzv. shodu podle smyslu, a tedy v následujících větách volit měkké i (Popravčí čety dostávaly příděly. Mrtvá těla pak odvezli do krematoria. Stejně postupovali u...“). Obě varianty jsou v pořádku.
Poslední užití:
22.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Tři miliony klientů u nás má účet“. Neměl by být správný tvar přísudku „mají“?
Klíčové slovo:
tři miliony
Odpověď:
Máte pravdu. Jsou-li podmětem věty výrazy „desítky“, „stovky“, „miliony“, „miliardy“, je náležitá shoda s těmito číselnými výrazy, v přísudku tedy bude tvar množného čísla. Náležitá podoba věty je tudíž skutečně „Tři miliony klientů u nás mají účet“. Pouze pokud by byl podmětem výraz „tisíce“, lze kromě shody s číselným výrazem užít i tvar jednotného čísla, správně tedy např. „tři tisíce klientů mají“ i „tři tisíce klientů má“.
Poslední užití:
24.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Jak mám vysvětlit svému desetiletému synovi, že se říká „jedeme do Polska“, ale „jedeme na Slovensko“? Existují pro užívání předložek s názvy států nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
do Polska; na Slovensko
Odpověď:
Uplatňování předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
18.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.3 – Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska × na Ukrajinu, v Bulharsku × na Ukrajině
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y bude v přísudku ve spojení „koníčky mi umožnil_“?
Klíčové slovo:
koníčky
Odpověď:
Protože daný tvar 1. os. množného čísla „koníčky“ je tvar rodu mužského neživotného, je třeba podle něj řídit i přísudek, a tudíž napsat tvrdé y: „koníčky mi umožnily“. Měkké i by bylo namístě pouze v případě, že by podmět byl ve tvaru rodu mužského životného: „koníčci mi umožnili“.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „do vody“ ve větě „Skákat do vody je zakázáno“? Je to příslovečné určení místa („kam?“), nebo spíše přívlastek, když závisí na podmětu?
Klíčové slovo:
příslovečné určení vs. přívlastek neshodný
Odpověď:
Při rozlišování mezi přívlastkem a příslovečným určením je rozhodující nikoli větněčlenská, nýbrž slovnědruhová platnost řídícího výrazu. Příslovečné určení je tvarově neřízeným doplněním slovesa nebo přídavného jména v jakékoli větněčlenské platnosti, zatímco přívlastek se vždy přímo vztahuje k (syntaktickému) podstatnému jménu. Podmět uvedené věty je vyjádřen infinitivem slovesa (skákat), proto je spojení „do vody“ příslovečným určením místa.
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 260; s. 281
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Moji kolegové použili spojení „v hlavním městě Caracas“, ale já se domnívám, že správně je jedině varianta „v hlavním městě Caracasu“. Můžete mi prosím říci, zda mám pravdu?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty, tedy jak „v hlavním městě Caracasu“, tak „v hlavním městě Caracas“. V druhém případě jde o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen, například formulace „starosta města Zlín“ i „starosta města Zlína“ jsou obě zcela v pořádku. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, která předložka je vhodnější v následujícím spojení: „záměry výstavby mateřských škol v/na Praze 15“.
Klíčové slovo:
v Praze 15; na Praze 15
Odpověď:
Předložka „na“ se v současné době výrazně prosazuje na úkor předložky „v“. Spojení s předložkou „v“ však mají v případech uvedeného typu charakter celonárodní, nezávislý na lokální tradici. Užití předložky „na“ zde navíc může signalizovat určitý významový odstín – spojení „na Praze 4“, „na Praze 8“ často souvisejí s pojmenováním administrativní jednotky, úřadu apod. K vyjádření lokalizace pak slouží právě předložka „v“. Pokud má tedy „Praha 15“ v uvedeném spojení význam území, městské části (tedy nikoli instituce), volili bychom variantu „záměry výstavby mateřských škol v Praze 15“.
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.