Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Nikdy nebyla členkou strany, ale pro její/své profesní kvality vykonávala vedoucí funkce.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
V uvedené větě jsou „profesní kvality“ přivlastňovány podmětu, kterým je „ona“. Jestliže přívlastňujeme podmětu, resp. původci děje, je namístě užít zvratné zájmeno. Náležité znění věty tudíž bude: „Nikdy nebyla členkou strany, ale pro své profesní kvality vykonávala vedoucí funkce.“
Poslední užití:
8.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Překladatelka užívá spojení „plakat pro někoho/něco“, ale já bych spíš napsala „plakat nad někým/něčím“. Co z toho je prosím správně? Nebo lze užít obojí? A není tam nějaký významový rozdíl?
Klíčové slovo:
plakat; plakat nad; plakat pro
Odpověď:
Valenční slovník Vallex 3.0, který je dostupný online, uvádí u hesla „plakat, plakávat“ tři možná předložková doplnění: „kvůli + 3. pád“, „pro + 4. pád“ a „nad + 7. pád“. V příkladech užití je spojení „pláče nad mrtvými / pro děti“. Tato doplnění jsou uvedena jako významové ekvivalenty. Můžete se tedy rozhodnout pro kteroukoli z variant.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo plakat, plakávat
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Ve slovním spojení „top svetr“ je přídavné jméno „top“ nesklonné. Zajímalo by mě, jestli je to přívlastek shodný, nebo neshodný.
Klíčové slovo:
top; přívlastek; nesklonnost
Odpověď:
Slovo „top“ stojí před řídícím jménem „svetr“, a pokud bychom místo něj dosadili jiné přídavné jméno, například „nový svetr“, snadno uvidíme, že se toto jméno shoduje v rodě, čísle a pádě se jménem řídícím. Jde tedy o přívlastek shodný.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. kolísající v životnosti
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad tím, jestli je v textu pohádky O dvanácti měsíčkách v pořádku věta „Měsíčci seděli u ohně“. Nebo by to snad mělo být „Měsíčky seděly u ohně“? Životná podoba se mi zdá vhodná, vzhledem k tomu, že jde o živé postavy, ale přijde mi, že tvar „měsíčkách“ v názvu signalizuje spíše neživotnost. Jak to prosím vidíte?
Odpověď:
Užijeme-li v daném kontextu neživotnou podobu „měsíčky“, je pak samozřejmě náležité reflektovat ji i tvarem přísudku, tedy „seděly“, bez ohledu na to, zda je pojmenovávaná skutečnost živá, nebo neživá. V uměleckých textech, zejména v okruhu pohádek, však nebývají neobvyklé různé jazykové aktualizace, které jsou v souladu s výjimečností pojmenovávané skutečnosti (zvířata, věci či abstraktní entity mají lidské vlastnosti apod.). Dochází tak k různým podobám personifikace, vytváření nových významů a u mužských jmen se můžeme setkat právě i s posunem v životnosti. Korpus SYN v13 nám nabízí 10 dokladů tvaru „měsíčci“ (přímo v 1. pádě množného čísla) v souvislosti s uvedenou pohádkou. Není to mnoho, ale toto užití je v daném kontextu opodstatněné a věta „Měsíčci seděli u ohně“ je tak vzhledem k označení názvu postavy naprosto akceptovatelným řešením. Tvar „o měsíčkách“ v názvu pohádky nám o životnosti příliš neřekne, protože u mužských životných i neživotných jmen zakončených na -k, -g, -h, -ch bývá v 6. pádě množného čísla přijatelné dvojí zakončení, jestliže jsou tato slova citově zabarvená (v uvedeném případě jde o zdrobnělinu, tedy o měsíčcích i měsíčkách; též o miláčcích i miláčkách). Pokud jde o toto konkrétní pojmenování pohádky, vžitý je tvar končící na -ách. V korpusu SYN v13 lze najít 851 dokladů názvu „O dvanácti měsíčkách“, ale pouze 50 dokladů spojení „O dvanácti měsíčcích“. Obvyklejší podoba odpovídá názvu původního příspěvku Boženy Němcové v almanachu Lada Nióla z roku 1855, v němž pohádku samostatně publikovala. Ať už v uvedené větě užijete tvar „měsíčci“, nebo „měsíčky“, chyby se nedopustíte. Je však důležité, aby se s životností jména zacházelo v celém textu jednotně a aby se tvar přísudku vždy formálně shodoval s podmětem.
Dotaz:
Sloveso být jako plnovýznamový přísudek
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, co je přísudkem ve větě „Šel spát“ a jaký je druh tohoto přísudku?
Klíčové slovo:
jít; infinitiv; účel
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem tvar „šel“ (přísudek slovesný jednoduchý), infinitiv „spát“ vyjadřuje účel. Jde o příslovečné určení účelu po slovesech pohybu a přemístění, stejně jako ve spojeních „byl se léčit“, „běžel nakoupit“, „šel na nákup“.
Poslední užití:
11.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y bude prosím v následující větě? „Cenu získali tři žáci, z nichž dva byli/byly moje děti.“
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
U přísudku jmenného se sponou obvykle platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Někdy není snadné na první pohled odhalit, co je ve větě podmětem, a co naopak jmennou částí přísudku. V takových případech se většinou řídíme pravidlem, že jmennou část přísudku je možné převést do 7. p., což u podmětu nelze. V uvedené větě lze teoreticky převést do 7. pádu kterékoli ze dvou jmen: „Cenu získali tři žáci, z nichž dva byli mými dětmi.“ / „Cenu získali tři žáci, z nichž dvěma byly moje děti.“ Proto se také nabízejí dvě možnosti řešení (tedy „byli“ nebo „byly“) a obě považujeme za přijatelné.
Poslední užití:
19.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 19 – Typ Harmonika byla krásný dárek (podmět a jmenná část přísudku)
Dotaz:
Případy užití elipsy
Konkrétní dotaz:
Mám napsat „naši zaměstnanci a naše zaměstnankyně“, nebo stačí „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“?
Klíčové slovo:
elipsa slovní; přívlastek; několikanásobný větný člen
Odpověď:
V případě, že jsou složky několikanásobného větného členu rozvity stejným členem, vyjadřuje se tento člen zpravidla jen jednou. Nejčastěji to bývá právě ve spojení podstatného jména se shodným přívlastkem v podobě jména přídavného. Doporučujeme tedy znění „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“. Varianta s opakováním přívlastku není vyloženě chybná, ale jde o nadbytečné vyjádření, protože rozvití obou podstatných jmen je zřejmé z kontextu.
Poslední užití:
6.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 84
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Vedlejší věta podmětná
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím druh vedlejší věty v souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ („ti, kdo učí, musejí mít trpělivost“). A jak by to bylo v případě, že by vedlejší věta byla uvozena zájmenem „který“, např. „ti, kteří učí, musejí mít trpělivost“ / „ty, které učí, musejí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
podmět; kdo; který
Odpověď:
Oba typy hodnotí většina mluvnic shodně jako vedlejší věty podmětné. Jde o věty od původu přívlastkové, ale odkazovací zájmeno, na němž závisí vedlejší věta (ten, ti, ty, ...), je zde významově vyprázdněné. Podmětová funkce vět se zájmenem „který“ je výsledkem elize podstatného jména: „Ti [lidé], kteří učí, musejí mít trpělivost.“
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 129
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 238
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Lze říct vedle „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ také „ta, kdo učí, musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
kdo; která; ta, kdo; ta, která
Odpověď:
Podle akademické Mluvnice češtiny 3 není spojení zájmena „ta“ s následujícím vztažným zájmenem „kdo“ vhodné, protože jde o „mužské relativum“, tedy zájmeno „kdo“ má formálně shodu pouze podle rodu mužského životného (tedy podle tohoto výkladu jsou přijatelná spojení „ten, kdo učí“, „ti, kdo učí“, ale nikoli „ta (kdo, co), kdo učí“ „ty (kdo, co), kdo učí“). V korpusu SYN v13 je sice možno nalézt 346 výskytů spojení „... ta, kdo ...“, ovšem jde v drtivé většině o příznakové užití s významovým rysem identifikačního zdůraznění (Ona je ta, kdo brečí a naříká; Žena je ta, kdo o seznámení rozhoduje). Ve funkci podmětné věty vyjadřující neutrální příznak konatele děje se daná konstrukce prakticky neužívá. Ve spojení s ukazovacím zájmenem „ta“ doporučujeme užívat vztažné zájmeno „která“ (ta, která učí).
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je „když budu jíst zdravě“ v souvětí „Věřila jsem, že mi ty prášky pomůžou, a že když budu jíst zdravě, budu se cítit líp“?
Odpověď:
Věta „když budu jíst zdravě“ odpovídá na otázku „za jakých podmínek se budu cítit líp?“, jde tedy o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou.
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 385
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.