Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tato formulace: „Chtěl bych vám poděkovat.“ Není z ní jasné, kdy by chtěl dotyčný poděkovat – dnes, zítra, za rok? Domnívám se, že správně by se mělo říct: „Chci vám poděkovat.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití podmiňovacího způsobu je ve zdvořilostních formulích zcela běžné, první uvedená formulace (Chtěl bych vám poděkovat.) je tedy naprosto v pořádku. Můžete však samozřejmě použít i druhou uvedenou formulaci (Chci vám poděkovat.), ani tu nepovažujeme za problematickou.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na otázku: „Je Václav Havel nejlepší dramatik?“ Podle mě je zcela v pořádku, ale přítel tvrdí, že jelikož Havel již nežije, měla by mít otázka formu: „Byl Václav Havel nejlepší dramatik?“ Kdo z nás má pravdu?
Odpověď:
První uvedená formulace (Je Václav Havel nejlepší dramatik?) je zcela v pořádku. Její užití se nabízí např. při srovnání s jinými (žijícími i zemřelými) dramatiky – můžeme se totiž ptát, zda je Václav Havel (stále) nejlepším dramatikem (ze všech dramatiků, kteří kdy žili).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v glose, kritizující užívání generického maskulina v inzerátech, použít následující větu? „Čeština nabízí od nepaměti tři rody včetně ženského.“ Nevím totiž přesně, odkdy jsou v češtině užívány tři rody, tak bych se tomu chtěla vyhnout.
Odpověď:
Uvedená formulace je v pořádku, v glose jistě není třeba uvádět přesnější dataci.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem: „Můj otec nechtěl jít, ale nakonec šel na sílu.“ Chtěl jsem tím vyjádřit, že se otec přemohl, že šel, i když se mu nechtělo. Jenže můj kolega obrat „jít na sílu“ nezná. Používá se tento obrat v češtině?
Klíčové slovo:
jít na sílu
Odpověď:
V Českém národním korpusu (verze syn8) lze najít 17 dokladů tohoto spojení, např. „není možné jít na sílu proti jejich zaměstnavatelům“, „mám různé představy a sny, ale do ničeho nejdu na sílu“ nebo „signály těla ignoroval a šel na sílu“. Slovní spojení „jít na sílu“ se tedy v češtině užívá, ovšem zřejmě spíše okrajově, jak dokládá nízký počet dokladů v korpusu. Mnozí uživatelé jazyka tak mohou mít problémy s jeho interpretací. Doporučujeme proto zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám formulaci „vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci dechové plnosti“. Pokud podruhé použitý výraz „dechové“ zaměním za zájmeno „jeho“, bude jasné, že odkazuje k dechu? Napsal bych tedy „vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci jeho plnosti“.
Odpověď:
Navrhovanou úpravu nedoporučujeme. Sdělení neobsahuje slovo „dech“, a proto na něj tvar zájmena „jeho“ nemůže odkazovat. Navíc by se vzhledem k tvaru zájmena jevila jako nejpravděpodobnější interpretace, že zájmeno odkazuje na slovo „nácvik“.
Zvažované varianty:
vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci dechové plnosti
vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci jeho plnosti
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s formulacemi „jsem ředitel“ a „jsem ředitelem“. Můžete mi vysvětlit, kdy se užívá 1. pád a kdy 7. pád?
Klíčové slovo:
1. pád; 7. pád
Odpověď:
Obecně lze říci, že rozdíl mezi 1. a 7. pádem podstatného jména v přísudku tkví v tom, že jménem ve tvaru 1. pádu se přisuzuje podmětu příznak trvalý, stálý, kdežto tvarem 7. pádu příznak platný jen aktuálně, tedy příznak přechodný. Tento významový rozdíl se však stírá, mnozí mluvčí si jej dnes neuvědomují, a proto je mnohdy možné užít oba tvary. Tak je tomu i v případě formulací „jsem ředitel“/„jsem ředitelem“, obě považujeme za přijatelné.
Zvažované varianty:
Jsem ředitel.
Jsem ředitelem.
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem větu: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...“ Kolega tvrdí, že by měla vypadat jinak: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl...“ Kdo má pravdu?
Odpověď:
Z formálního hlediska by bylo namístě přístavkovou část skloňovat (píše se o řediteli gymnázia, potažmo příspěvkové organizace): „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl..." Ovšem vzhledem k poměrně ustrnulé podobě označení právnické osoby lze připustit i variantu, v níž je přístavková část ponechána v prvním pádě: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...“
Zvažované varianty:
Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...
Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl...
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi spojení typu „hokejová Sparta“, „fotbalová Slavia“. Myslím, že by bylo lepší říkat „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož jsou Sparta a Slavia součástí názvů různých sportovních klubů, přídavná jména hokejový a fotbalový specifikují, kterému sportu se klub věnuje. Naproti tomu ve spojení „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“ jsou zvýrazněni samotní hráči. Oba uvedené typy spojení lze užít při označování týmu, např. „Při včerejším utkání zazářila hokejová Sparta.“ / „Při včerejším utkání zazářili hokejisté Sparty.“ Ovšem vzhledem k uvedeným významovým odlišnostem nejsou dané typy zcela zaměnitelné ve všech kontextech.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Připravuji text k edukativní hře pro děti. Potřebuji nahradit spojení „hraju si a procvičuju si“. Je to nadpis tabulky, která obsahuje kategorie jako slovní zásoba, soustředění, jemná motorika apod. Mohu použít spojení „hrou si procvičím“, „hraním si procvičím“, nebo „při hře si procvičím“?
Odpověď:
Všechny uvedené varianty považujeme za vhodné.
Zvažované varianty:
při hře si procvičím
hraním si procvičím
hrou si procvičím
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V popisu vlastností materiálu uvádím, že je daný materiál „mechanicky odolný a voděodolný“. Nelíbí se mi, že dvakrát opakuji „odolný“. Mohl bych místo toho napsat „mechanicky a vodě odolný“?
Odpověď:
Jelikož je výraz „voděodolný“ možné psát dohromady i zvlášť (tj. „vodě odolný“) je navrhovaná úprava v pořádku. Ovšem ani původní variantu bychom nezavrhovali – v textech technického rázu, kde se užívají termíny a kde je zásadní významová jednoznačnost, lze opakování slov či jejich částí tolerovat.
Zvažované varianty:
mechanicky odolný a voděodolný materiál
mechanicky a vodě odolný
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nabízíme produkt, při jehož výrobě jsou užívány pouze obnovitelné zdroje. Jak mohu tuto informaci vyjádřit? „Ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“, „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“, nebo „ze sta procent obnovitelných zdrojů“?
Odpověď:
Uvedené formulace se významově liší. Varianta „ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“ vyjadřuje, že zdroje, které byly pro výrobu použity, jsou zcela obnovitelné, odchyluje se tedy od zamýšleného významu. Varianta „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“ nejlépe odpovídá zamýšlenému významu – celý produkt je vyroben z obnovitelných zdrojů. Varianta „ze sta procent obnovitelných zdrojů“ je vyloženě nevhodná, neboť vyjadřuje, že na výrobu byly užity všechny (existující) obnovitelné zdroje.
Zvažované varianty:
ze stoprocentně obnovitelných zdrojů
ze sta procent z obnovitelných zdrojů
ze sta procent obnovitelných zdrojů
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v následující větě vynechat výraz časopise? „Jeho snímky vyšly ve sportovních časopisech jako Stadion, Tenis nebo v německém časopise Tennis Magazin.“
Klíčové slovo:
opakování slov
Odpověď:
Ano, vypuštění výrazu je možné. Z větného kontextu je zřejmé, že Tennis Magazin je další položkou ve výčtu časopisů.
Zvažované varianty:
Jeho snímky vyšly ve sportovních časopisech jako Stadion, Tenis nebo v německém časopise Tennis Magazin.
Jeho snímky vyšly ve sportovních časopisech jako Stadion, Tenis nebo v německém Tennis Magazin.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu duchovního rázu mám větu: „A v ostudě stáli tam.“ Mohu ji tam ponechat?
Odpověď:
Duchovní texty mohou obsahovat méně obvyklé, či dokonce neobvyklé formulace. Užití uvedené věty v tomto typu textu nepovažujeme za problematické.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Jsem jedna z mála, co onemocnění zde ještě neprodělala.“ Mohu ji tak ponechat? Jde o vyjádření obyvatelky domu pro seniory v rámci ankety, které bude doplněno jejím jménem a informací o věku.
Odpověď:
V anketních odpovědích mohou být zachovány prvky mluvenosti (v tomto případě odkazování na osobu vztažným zájmenem „co“ či vypuštění předmětu slova „málo“), které odrážejí autentičnost vyjádření. Proto se domníváme, že není třeba uvedenou formulaci nijak upravovat.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Následující větu považuji za zbytečně komplikovanou: „Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás ke své škodě, ale také i ke škodě svých zaměstnavatelů neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně.“ Proto bych ji upravila: „Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně ke škodě své i svých zaměstnavatelů.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
První souvětí je nepřehledné a těžko srozumitelné. S navrhovanou úpravou souhlasíme.
Zvažované varianty:
Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně ke škodě své i svých zaměstnavatelů.
Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás ke své škodě, ale také i ke škodě svých zaměstnavatelů neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Může po částici kéž následovat sloveso v přítomném čase? Např. „Kéž je jaro!“
Klíčové slovo:
kéž
Odpověď:
Ano, užití tvaru slovesa v přítomném čase po částici kéž je v pořádku. Dokládá to Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, kde je uveden příklad: „Kéž je sníh!“
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Mezitím jsme byli svědky, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.“ Nechybí tam zájmeno toho? Víc by se mi líbila varianta: „Mezitím jsme byli svědky toho, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.“
Odpověď:
První souvětí je opravdu formulováno neobratně, s navrhovanou úpravou (Mezitím jsme byli svědky toho, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.) souhlasíme.
Zvažované varianty:
Mezitím jsme byli svědky, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.
Mezitím jsme byli svědky toho, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Hospodářských zvířat (nepočítaje drůbež) bylo dle Českého statistického úřadu v chovu v České republice ke dni 1. 4. 2020 více než tři miliony kusů, započtením drůbeže se toto číslo zvýší o dalších více než dvacet čtyři milionů.“ Je v pořádku, že na konci věty, tedy za posledním číslem, neuvádím tvar „kusů“? Píšu tam přece o zvýšení čísla.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta v pořádku? „Nejvíce mě baví forma dokumentu, to znamená nezasahovat příliš do děje, ale být tichým pozorovatelem okamžiků a ty moci zachytit.“
Odpověď:
Na uvedeném souvětí neshledáváme nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při komunikaci s kolegy jsem řekl „má třicet osm let“. Je to v pořádku, nebo bych měl vždy používat formulaci „je mu třicet osm let“?
Odpověď:
Spojení typu „je mu třicet osm let“ hodnotíme jako neutrální. Ovšem v běžné, přátelské komunikaci s kolegy jistě není prohřeškem užít formulaci „má třicet osm let“. Je třeba dodat, že tato formulace se užívá především na Moravě, a proto může na mluvčí z Čech působit příznakově.