Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Pokud souvětí obsahuje dvě přívlastkové věty a každá z nich je uvozena zájmenem v jiném pádě, mohu druhé zájmeno vypustit? Mám například souvětí: „Přišel můj otec, kterého mám moc rád a který je vážně nemocný.“ Mohu ho přeformulovat? „Přišel můj otec, kterého mám moc rád a je vážně nemocný.“
Klíčové slovo:
vynechání
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se podměty ve větách „kterého mám moc rád“ a „který je vážně nemocný“ liší, doporučujeme obě vztažná zájmena v souvětí ponechat.
Zvažované varianty:
Přišel můj otec, kterého mám moc rád a který je vážně nemocný.
Přišel můj otec, kterého mám moc rád a je vážně nemocný.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu u věty „Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory spíše než otevřenou krajinu.“ změnit slovosled? Napsal bych: „Spíše než otevřenou krajinu obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory.“
Odpověď:
Ano, navrhovaná úprava je možná (nikoliv však nutná).
Zvažované varianty:
Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory spíše než otevřenou krajinu.
Spíše než otevřenou krajinu obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mají následující věty stejný význam, mohu tedy zaměnit spojení „spíše než“ za „a nikoli“? „Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory spíše než otevřenou krajinu.“ – „Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory, a nikoli otevřenou krajinu.“
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je na začátku věty užito spojení „s větší pravděpodobností“, je užití spojovacího výrazu „a nikoliv“ v dané větě problematické. Tento spojovací výraz totiž vyjadřuje rozpor s předcházejícím tvrzením, nikoliv míru pravděpodobnosti (kterou naopak dobře popisuje výraz „spíše než“). V důsledku toho nedocházíme k jednoznačné interpretaci věty. Záměnu výrazu „spíše než“ za výraz „a nikoli“ tedy nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory spíše než otevřenou krajinu.
Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory, a nikoli otevřenou krajinu.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je lepší? „Přesně jak jsem doufal.“ / „Přesně tak, jak jsem doufal.“
Klíčové slovo:
tak; jak
Odpověď:
Obě varianty jsou zcela v pořádku, můžete si vybrat dle vlastní preference.
Zvažované varianty:
Přesně jak jsem doufal.
Přesně tak, jak jsem doufal.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na komplikovanou formulaci se strukturou: „Velký francouzský přírodovědec říká: „[Citace]“ a „[další citace]“ – [vysvětlení].“ Domnívám se, že by bylo lepší sdělení rozdělit do několika vět: „Velký francouzský přírodovědec říká: „[Citace].“ A dále: „[Další citace].“ [Vysvětlení].“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
S navrhovanou úpravou souhlasíme, druhá varianta je přehlednější a pro čtenáře příjemnější.
Zvažované varianty:
Velký francouzský přírodovědec říká: „[Citace]“ a „[další citace]“ – [vysvětlení].
Velký francouzský přírodovědec říká: „[Citace].“ A dále: „[Další citace].“ [Vysvětlení].
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Zformulovali jsme vyjádření obsahující dvě zásadní informace: 1. faktura vznikne na základě reálně vynaložených nákladů, 2. tyto náklady jsou uvedeny v servisní zprávě. Vyjádřili jsme to takto: „Fakturace proběhne dle skutečně vynaložených nákladů, jejichž podkladem je podepsaná servisní zpráva.“ Je to tak dobře?
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji odborný text pojednávající o Evropské komisi. Jeho autorka používá nejen plný název tohoto orgánu, ale i zkrácený název Komise. Domnívám se, že to není vhodné a že by všude měl být plný název. Ale nejsem si jistá, zda by opakování plného názvu nebylo prohřeškem proti stylistice. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
V místě prvního výskytu by měl být uveden plný název. Je-li z dalšího textu zřejmé, že výraz Komise označuje právě Evropskou komisi, není nutné vypisovat vždy celý název. Nicméně to není ani vyloučené – vzhledem k tomu, že se jedná o odborný text, který by měl být přesný a explicitní, je opakování výrazu přijatelné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji odborný text pojednávající o Evropské komisi. Jeho autorka používá nejen plný název tohoto orgánu, ale i zkrácený název Komise. Domnívám se, že by za oficiální podobou názvu mělo být doplněno „dále jen Komise“. Souhlasíte?
Odpověď:
Pokud je z textu zřejmé, že slovo Komise označuje právě Evropskou komisi, není doplnění slovního spojení „dále jen Komise“ nutné. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o odborný text, který by měl být explicitní a co nejpřesnější, považujeme za vhodné navrhované spojení za první výskyt plného názvu doplnit.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V následujícím souvětí z beletristického textu se mi nelíbí užití spojky proto: „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.“ Mohla bych ji tuto spojku vypustit? Nebo ji nahradit spojením „kvůli tomu“ – „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.“?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se jedná o beletrii, považujeme za přijatelné obě navrhované úpravy. Která z nich bude s ohledem na zbytek textu lepší, musíte posoudit sama.
Zvažované varianty:
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o užití množného čísla ve formulaci: „Objekt je z hlediska památkové péče hodnotný především svou hmotou vzhledem k materiálovým složením.“ Nebylo by lepší napsat: „... vzhledem k materiálovému složení“?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
S navrhovanou úpravou souhlasíme.
Zvažované varianty:
Objekt je z hlediska památkové péče hodnotný především svou hmotou vzhledem k materiálovým složením.
Objekt je z hlediska památkové péče hodnotný především svou hmotou vzhledem k materiálovému složení.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Na programu kongresu uvádíme, že se ho zúčastní i prezident České republiky Václav Klaus. Za touto informací je dále uvedeno jeho funkční období (2003–2013), ale nevím, zda bychom časové rozmezí neměli z textu vypustit, když titul prezidenta dotyčnému zůstává v podstatě až do konce života. Co si to tom myslíte?
Klíčové slovo:
prezident
Odpověď:
Uvedení funkčního období je zcela v pořádku. To, že je zvykem představovat osobnosti, které již prezidentskou funkci nevykonávají, jako prezidenty, není důvodem pro to, aby byla zamlčena informace o trvání jejich výkonu funkce. Uvedení této informace může být dokonce žádoucí – lze jí naznačit, že dotyčný již prezidentskou funkci nevykonává.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Moc se mi nelíbí věta: „Zadruhé potíže v regulaci emocí se zdají mediovat vztah mezi nejistou citovou vazbou a duševními poruchami.“ Můžete se vyjádřit k následujícímu návrhu úpravy? „Zadruhé se zdá, že potíže v regulaci emocí mediují vztah mezi nejistou citovou vazbou a duševními poruchami.“
Odpověď:
Původní věta je formulována neobratně, navrhovanou úpravu (Zadruhé se zdá, že potíže v regulaci emocí mediují vztah mezi nejistou citovou vazbou a duševními poruchami.) schvalujeme.
Zvažované varianty:
Zadruhé potíže v regulaci emocí se zdají mediovat vztah mezi nejistou citovou vazbou a duševními poruchami.
Zadruhé se zdá, že potíže v regulaci emocí mediují vztah mezi nejistou citovou vazbou a duševními poruchami.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi kumulace podstatných jmen „odložení zahájení“ ve formulaci „odložení zahájení hlavní návštěvnické sezóny“. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
dějová podstatná jména
Odpověď:
Ze stylistického hlediska je kumulace tzv. dějových podstatných jmen (ve vašem konkrétním případě „odložení zahájení“) nevhodná. Doporučujeme sdělení přeformulovat.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, zda mohu v následující větě použít slovo „i“ i slovo „navíc“: „Jak jsme zmínili výše, i neurobiologické studie navíc přinášejí...“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Formulace je v pořádku, není třeba odstraňovat žádné slovo.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji text, v němž stojí: „Akceptace dokonce pomohla snížit navíc také srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.“ Nelíbí se mi jednak užití výrazů „dokonce“ a „navíc“, které nesou podobný význam, jednak opakování slova „také“. Kdybych upravil první větu, druhá by mohla zůstat tak, jak je: „Akceptace navíc pomohla snížit srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.“ Co si o těchto změnách myslíte?
Odpověď:
S navrhovanými úpravami souhlasíme. V první větě lze slovo „dokonce“ (nebo případně „navíc“) považovat za nadbytečné, v případě jeho odstranění je pak vhodné slovo „navíc“ přesunout na jeho místo. Opakování výrazu „také“ v těsně navazujících větách je ze stylistického hlediska nevhodné, jeho odstranění je tedy zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
Akceptace navíc pomohla snížit srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.
Akceptace dokonce pomohla snížit navíc také srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu se píše „portál pro předcházení odpadu“. Toto spojení se mi nelíbí, přeformulovala bych ho: „portál pro předcházení vytváření odpadu“. Souhlasíte s touto úpravou?
Klíčové slovo:
dějová podstatná jména
Odpověď:
Ani jednu z uvedených variant nepovažujeme za příliš vhodnou. Spojení „předcházení odpadu“ nedává dobrý smysl, kumulace verbálních podstatných jmen (předcházení vytváření) je nevhodná ze stylistického hlediska. Zkuste se zamyslet, zda nelze sdělení zformulovat ještě jinak.
Zvažované varianty:
portál pro předcházení odpadu
portál pro předcházení vytváření odpadu
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji text, jeho autorka napsala o svém vidění: „Květy stromů se změnily v Boží oka.“ Podle mě by mělo být správně: „Květy stromů se změnily v Boží oči.“, ale nevím, zda se to bude autorce líbit. Možná bych mohl navrhnout úpravu: „Květy stromů se změnily v symboly Božího oka.“?
Klíčové slovo:
oko; oči; oka
Odpověď:
Máte pravdu, že v uvedeném kontextu je náležitý tvar oči, nikoliv oka. Také je pravda, že spojení „Boží oči“ může být vnímáno jako problematické, jako nejlepší řešení se tak jeví poslední navrhovaná formulace: „Květy stromů se změnily v symboly Božího oka.“
Zvažované varianty:
Květy stromů se změnily v Boží oka.
Květy stromů se změnily v Boží oči.
Květy stromů se změnily v symboly Božího oka.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V hovoru se zákaznicí jsem se jí zeptal: „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ Chtěl jsem totiž vědět, zda chtěla řešit zmíněný požadavek, nebo nějaký jiný. Kolega tvrdí, že takové vyjádření se do obchodního hovoru nehodí. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Na jednu stranu je legitimní požadavek přesnosti, aby nedošlo v obchodním styku ke zbytečnému nedorozumění. Tento požadavek uvedená formulace nenaplňuje – je zřejmě nedokončená, za spojku „nebo“ si mohou adresáti sdělení dosadit víceméně cokoliv. Na druhou stranu není tento typ formulace v mluvené komunikaci neobvyklý. Mluvčí užitím spojky nebo signalizují opačnou možnost, než jakou uvedli v předchozí části sdělení; formulaci „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ je tak nejsnazší doplnit „... nebo nechtěla?“ / „... nebo ne?“ Lze tedy konstatovat, že užití formulace „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ může být přijatelné – ovšem v závislosti na okolním kontextu.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem: „Majitelé psů si mohou na finančním odboru bezplatně zaregistrovat číslo čipu.“ Právník mi větu opravil: „Majitelé psů si mohou na finančním odboru dobrovolně, bezplatně zaregistrovat číslo čipu.“ Myslím, že vložení slova „dobrovolně“ do mé věty je úplně zbytečné, dobrovolnost snad vyplývá z výrazu „mohou“. Je to tak?
Odpověď:
Ve významu slovesa moci je zahrnuta možnost, nikoliv povinnost a význam příslovce dobrovolně lze popsat jako ‚bez povinnosti, z vlastní vůle‘. Je zřejmé, že významy těchto slov se do určité míry překrývají. Příslovce dobrovolně je tedy v uvedené větě nadbytečné.
Zvažované varianty:
Majitelé psů si mohou na finančním odboru bezplatně zaregistrovat číslo čipu.
Majitelé psů si mohou na finančním odboru dobrovolně, bezplatně zaregistrovat číslo čipu.
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.