Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s prosbou o vysvětlení významu následujícího úryvku ze zákona: „Na základě písemné žádosti prodá Pozemkový fond vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek, na němž je umístěna tato stavba, a to v případě, že pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. Pozemkový fond prodá vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek sousedící s pozemkem, na němž je umístěna tato stavba, jestliže tento pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.“ Problém je ve významu druhé věty textu. Vlastníme pozemek, na kterém je postavena nemovitost (rodinný dům). Podél hranice naši parcely sousedí parcela, která je v nabídce k prodeji. Dotazovali jsme se na možnost odkoupení tohoto pozemku od pozemkového fondu, ale výklad druhé věty je zcela odlišný z pohledu pozemkového fondu a jiných nezávislých právníků. Prosím vás proto o sdělení, jak máme této druhé větě rozumět, zda můžeme o pozemek požádat, či nikoli.
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Nejprve bychom chtěli upozornit, že právní a jazykový výklad se mohou lišit a že náš názor není jakkoliv právně závazný. Základní problém posuzovaného textu tkví v tom, že jeho druhé souvětí je formulováno zcela nejasně. Používají se v něm totiž spojení „tento pozemek“ a „tohoto pozemku“, u nichž není jasné, zda odkazují k vlastníkovu pozemku, nebo k pozemku sousedícímu. Z hlediska prosté kombinatoriky jsou možné čtyři interpretace. 1. Pokud je váš pozemek funkčně spojen s vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem svého pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. 2. Pokud je váš pozemek funkčně spojen s vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem sousedícího pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. 3. Pokud je sousedící pozemek funkčně spojen s vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem svého pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. 4. Pokud je sousedící pozemek funkčně spojen s Vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem sousedícího pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. Za nejsmysluplnější, nejpravděpodobnější považujeme poslední interpretaci.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při korektuře jsem narazila na souvětí: „Zeptej se někoho z těch, kdo tě vychovali. Nemůžu se dočkat, až uslyším, co ti na to řekli.“ Neměl by tam být tvar řeknou?
Odpověď:
V daném souvětí lze užít jak tvar řekli, tak tvar řeknou, při rozhodování mezi nimi je však třeba přihlédnout k zamýšlenému významu. Variantu „Nemůžu se dočkat, až uslyším, co ti na to řekli“ bychom použili, pokud se komunikační partner, k němuž se dané sdělení obrací, zeptá svých vychovatelů sám a následně bude o výsledku informovat produktora sdělení (tj. toho, kdo pronesl uvedená souvětí). Pro tutéž situaci lze použít i variantu „Nemůžu se dočkat, až uslyším, co ti na to řeknou“. Lze ji však interpretovat i jiným způsobem: produktor daného sdělení bude přítomen v situaci, kdy se komunikační partner bude dotazovat svých vychovatelů, a tak jejich vyjádření uslyší oba dva přímo od nich. Jinými slovy rozhodnutí o výběru slovesného tvaru v minulém či přítomném čase závisí na dvou situačních faktorech: 1. Kdy se produktor sdělení dozví, co vychovatelé odpověděli jeho komunikačnímu partnerovi. 2. Od koho se to dozví. Pokud mu to bude komunikační partner později vyprávět, doporučujeme použít tvar minulého času řekli, protože v danou dobu spolu budou hovořit o tom, co se již stalo. V popsaném významu lze použít i tvar budoucího času řeknou, jenž slouží k prostému odkazování na činnost, jež se odehraje někdy v budoucnu (podobně jako předcházející tvar uslyším). Tvar řeknou bychom však použili i pro situaci, kdy se dvojice chystá vydat se za vychovateli společně. Produktor sdělení totiž může být zvědav, jaké vyjádření uslyší přímo od vychovatelů, nikoliv až později a zprostředkovaně od svého komunikačního partnera.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Já následující věta z jazykového hlediska v pořádku? „Žáci mají možnost konzultací s odborníky z univerzit, exkurzí i práce na vlastních projektech.“
Odpověď:
Ano, uvedená věta je v pořádku, nicméně je jistě možné ji přeformulovat, aby byla snáze interpretovatelná, např.: „Žáci mohou využít konzultace s odborníky z univerzit, účastnit se exkurzí i pracovat na vlastních projektech.“
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta srozumitelná běžným lidem? „Ministr Kupka přesvědčuje taktickým PR výstavbu dálnice v médiích, přitom schvalovací proces má zatím vážné problémy.“
Odpověď:
Uvedené souvětí nedává dobrý smysl, a to z několika důvodů. Především se ministr jistě nesnaží přesvědčovat samotnou výstavbu dálnice, nýbrž přesvědčit o ní někoho. Otázkou však zůstává, zda tvůrce textu nechtěl vyjádřit úplně něco jiného, např. že ministr prosazuje výstavbu dálnice. Problematický je též slovosled první věty, neboť spojení „výstavbu dálnice v médiích“ může vést potenciálně k interpretaci, že dálnice má být stavěna v médiích.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad formulací: „Věříme, že tyto změny nám umožní lépe reagovat na dynamické podmínky trhu a posílit naši pozici v oboru.“ Moc se mi nelíbí užití infinitivu „posílit“, napsala bych raději „posílí“. Souhlasíte s touto úpravou?
Odpověď:
Mezi uvedenými variantami souvětí je jistý významový rozdíl. V první variantě se uvádí, že „tyto změny nám umožní (...) posílit naši pozici v oboru“, tzn. díky změnám získáme možnost, příležitost, šanci posílit svou pozici v oboru. Druhou variantu, tj. „tyto změny (...) posílí naši pozici v oboru“ lze interpretovat tak, že změny opravdu, jistě povedou k posílení naší pozice na trhu. Je tedy třeba uvážit, co chcete příjemcům textu sdělit, jakou míru jistoty chcete vyjádřit.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v historickém pojednání použít formulaci „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a 1767 do stavu říšských svobodných pánů“, nebo v ní mám zopakovat spojení „v roce“ – „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a v roce 1767 do stavu říšských svobodných pánů“?
Klíčové slovo:
opakování slov
Odpověď:
Pro opakování výrazů či naopak jejich vypouštění nejsou stanovena žádná striktní pravidla. Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku, nicméně jejich přijatelnost se může u různých uživatelů češtiny lišit. Vyjádření se zopakovaným předložkovým spojením „v roce“ je však explicitnější, a tak může být alespoň pro část čtenářů snáze interpretovatelná.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o interpretaci následující formulace: „Je to akce k 80. výročí konce druhé světové války, kterou si zároveň připomínáme vojáky a odboráře.“ Nevztahuje se „kterou“ ke slovu „válka“?
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Vztažné zájmeno nemusí vždy odkazovat k těsně předcházejícímu výrazu, tvar „kterou“ se tak může vztahovat ke dvěma předcházejícím slovům, a to ke slovu „akce“ a „válka“. Z toho vyplývá, že dané vyjádření lze teoreticky interpretovat dvěma způsoby: 1. vojáky a odboráře si připomínáme akcí, 2. vojáky a odboráře si připomínáme válkou. S ohledem na (předpokládanou, obecně rozšířenou) znalost světa však považujeme druhou interpretaci za krajně nepravděpodobnou, a proto danou formulaci nehodnotíme jako nevhodnou.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je podle vás lepší – „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, nebo „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“?
Odpověď:
Přikláněli bychom se k variantě „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, kde je nejprve uvedeno, kdo soutěží (neslyšící), a následně je specifikováno, ve které sportovní disciplíně (v atletice). Dle našeho názoru totiž druhá varianta „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“ vytváří falešnou skladební dvojici a navozuje tak mylnou představu, že existuje speciální sportovní disciplína „atletika neslyšících“, nikoliv že se jedná o utkání v (klasické, běžné) atletice, jehož se účastní neslyšící.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Můj názor na tuto problematiku je takový, že...“ Mohu ji použít v textu?
Odpověď:
Daná formulace je v pořádku. Data z korpusu SYN v13 ukazují, že názor bývá specifikován pomocí věty přívlastkové zcela běžně: doktor byl toho názoru, že...; po chvilce uvažování dospěla k názoru, že...; zastávám názor, že...; u řady právníků se lze setkat s názorem, že...; badatelé se kloní k názoru, že...; někteří lidé mají takový názor, že...; apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu použít formulaci „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“? Nemělo by tam být psáno spíše něco jako „zástupci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Zoo Brno jednali“, když spolu hovořili lidé?
Odpověď:
Formulace „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“ je zcela v pořádku, jedná se o metonymické vyjádření, s nímž se v praxi běžně setkáváme, viz „vláda jednala o vyhlášení nouzového stavu “, „Univerzita Karlova vydala prohlášení“, „město Třeboň schválilo rozpočet na další rok“ apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou pojednání o stavbě z konce 6. století. V textu se vyskytuje formulace: „Chata byla situována do terénu v sousedství ploch vodních nádrží.“ Podle mě je tato formulace nesmyslná, neboť zmíněné nádrže byly postaveny teprve před třiceti lety.
Odpověď:
Z dané formulace (bez dalšího textového kontextu) opravdu vyplývá, že stavba byla v době svého vzniku umístěna do blízkosti tehdy již existujících vodních nádrží. Domníváme se, že se jedná o nepřesné či příliš zkratkovité vyjádření. Otázkou však zůstává, co chtěl autor textu doopravdy sdělit – např. že byla chata postavena vedle (větších) přírodních vodních ploch či že chata byla zasazena do terénu, který se v současnosti vyznačuje vodními nádržemi.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu na monografií o Karlu Gottovi odkazovat též pomocí spojení „Gottova monografie“?
Odpověď:
Spojení „Gottova monografie“ lze interpretovat dvěma způsoby. Za základní považujeme interpretaci, že se jedná o ‚monografii, jejímž autorem je (Karel) Gott‘. V určitém kontextu by však mohl přicházet v úvahu i význam ‚monografie o (Karlu) Gottovi‘, viz např. „Publikace o Karlu Gottovi nabízí deset studií od autorů z různých oborů. Gottova monografie tak představuje pestrou mozaiku pohledů na osobní život i kariéru tohoto zpěváka.“ Chcete-li se však vyhnout (potenciálním) interpretačním obtížím na straně příjemců textu, bylo by bezpečnější zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vytvořit popisek s informací, kolik výrobků na trhu obsahuje cukr. Kterou z následujících tří variant mám použít? 84 % trhu tvoří cukerné varianty. / 84 % trhu tvoří cukernaté varianty. / 84 % trhu tvoří varianty s obsahem cukru.
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny jsou přídavná jména cukerný a cukernatý synonyma s významem ‚obsahující cukr‘, vyjadřují tedy totéž co spojení „s obsahem cukru“. Všechny tři uvedené varianty jsou tedy v pořádku, vyberte si tedy tu, kterou (s ohledem na zamýšlené adresáty textu) považujete za nejvhodnější.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu mám formulaci „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“. Neměly by se názvy ulic skloňovat – „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací; ulice
Odpověď:
Obecně se doporučuje ve spojení typu „ulice + její (adjektivní) název“ daný název skloňovat, např. v ulici Husitské, před ulicí Husitskou apod. (Není tedy vhodné v těchto případech používat tzv. nominativ jmenovací, jenž je přijatelný např. u měst – vedle spojení typu „ve městě Olomouci“ je totiž běžné též spojení typu „ve městě Olomouc“). Co se však vaší formulace týče, je možné ponechat adjektivní názvy ulic ve tvaru 1. pádu, neboť se zde uvádí jejich výčet (a nejde tak o nevhodné užití nominativu jmenovacího). Obě zmíněné varianty formulace jsou tedy v pořádku (tj. lze použít jak spojení „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“, tak „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tato formulace: „Chtěl bych vám poděkovat.“ Není z ní jasné, kdy by chtěl dotyčný poděkovat – dnes, zítra, za rok? Domnívám se, že správně by se mělo říct: „Chci vám poděkovat.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití podmiňovacího způsobu je ve zdvořilostních formulích zcela běžné, první uvedená formulace (Chtěl bych vám poděkovat.) je tedy naprosto v pořádku. Můžete však samozřejmě použít i druhou uvedenou formulaci (Chci vám poděkovat.), ani tu nepovažujeme za problematickou.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na otázku: „Je Václav Havel nejlepší dramatik?“ Podle mě je zcela v pořádku, ale přítel tvrdí, že jelikož Havel již nežije, měla by mít otázka formu: „Byl Václav Havel nejlepší dramatik?“ Kdo z nás má pravdu?
Odpověď:
První uvedená formulace (Je Václav Havel nejlepší dramatik?) je zcela v pořádku. Její užití se nabízí např. při srovnání s jinými (žijícími i zemřelými) dramatiky – můžeme se totiž ptát, zda je Václav Havel (stále) nejlepším dramatikem (ze všech dramatiků, kteří kdy žili).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v glose, kritizující užívání generického maskulina v inzerátech, použít následující větu? „Čeština nabízí od nepaměti tři rody včetně ženského.“ Nevím totiž přesně, odkdy jsou v češtině užívány tři rody, tak bych se tomu chtěla vyhnout.
Odpověď:
Uvedená formulace je v pořádku, v glose jistě není třeba uvádět přesnější dataci.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem: „Můj otec nechtěl jít, ale nakonec šel na sílu.“ Chtěl jsem tím vyjádřit, že se otec přemohl, že šel, i když se mu nechtělo. Jenže můj kolega obrat „jít na sílu“ nezná. Používá se tento obrat v češtině?
Klíčové slovo:
jít na sílu
Odpověď:
V Českém národním korpusu (verze syn8) lze najít 17 dokladů tohoto spojení, např. „není možné jít na sílu proti jejich zaměstnavatelům“, „mám různé představy a sny, ale do ničeho nejdu na sílu“ nebo „signály těla ignoroval a šel na sílu“. Slovní spojení „jít na sílu“ se tedy v češtině užívá, ovšem zřejmě spíše okrajově, jak dokládá nízký počet dokladů v korpusu. Mnozí uživatelé jazyka tak mohou mít problémy s jeho interpretací. Doporučujeme proto zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám formulaci „vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci dechové plnosti“. Pokud podruhé použitý výraz „dechové“ zaměním za zájmeno „jeho“, bude jasné, že odkazuje k dechu? Napsal bych tedy „vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci jeho plnosti“.
Odpověď:
Navrhovanou úpravu nedoporučujeme. Sdělení neobsahuje slovo „dech“, a proto na něj tvar zájmena „jeho“ nemůže odkazovat. Navíc by se vzhledem k tvaru zájmena jevila jako nejpravděpodobnější interpretace, že zájmeno odkazuje na slovo „nácvik“.
Zvažované varianty:
vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci dechové plnosti
vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci jeho plnosti
Poslední užití:
19.5.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.