Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v historickém pojednání použít formulaci „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a 1767 do stavu říšských svobodných pánů“, nebo v ní mám zopakovat spojení „v roce“ – „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a v roce 1767 do stavu říšských svobodných pánů“?
Klíčové slovo:
opakování slov
Odpověď:
Pro opakování výrazů či naopak jejich vypouštění nejsou stanovena žádná striktní pravidla. Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku, nicméně jejich přijatelnost se může u různých uživatelů češtiny lišit. Vyjádření se zopakovaným předložkovým spojením „v roce“ je však explicitnější, a tak může být alespoň pro část čtenářů snáze interpretovatelná.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o interpretaci následující formulace: „Je to akce k 80. výročí konce druhé světové války, kterou si zároveň připomínáme vojáky a odboráře.“ Nevztahuje se „kterou“ ke slovu „válka“?
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Vztažné zájmeno nemusí vždy odkazovat k těsně předcházejícímu výrazu, tvar „kterou“ se tak může vztahovat ke dvěma předcházejícím slovům, a to ke slovu „akce“ a „válka“. Z toho vyplývá, že dané vyjádření lze teoreticky interpretovat dvěma způsoby: 1. vojáky a odboráře si připomínáme akcí, 2. vojáky a odboráře si připomínáme válkou. S ohledem na (předpokládanou, obecně rozšířenou) znalost světa však považujeme druhou interpretaci za krajně nepravděpodobnou, a proto danou formulaci nehodnotíme jako nevhodnou.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je podle vás lepší – „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, nebo „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“?
Odpověď:
Přikláněli bychom se k variantě „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, kde je nejprve uvedeno, kdo soutěží (neslyšící), a následně je specifikováno, ve které sportovní disciplíně (v atletice). Dle našeho názoru totiž druhá varianta „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“ vytváří falešnou skladební dvojici a navozuje tak mylnou představu, že existuje speciální sportovní disciplína „atletika neslyšících“, nikoliv že se jedná o utkání v (klasické, běžné) atletice, jehož se účastní neslyšící.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Můj názor na tuto problematiku je takový, že...“ Mohu ji použít v textu?
Odpověď:
Daná formulace je v pořádku. Data z korpusu SYN v13 ukazují, že názor bývá specifikován pomocí věty přívlastkové zcela běžně: doktor byl toho názoru, že...; po chvilce uvažování dospěla k názoru, že...; zastávám názor, že...; u řady právníků se lze setkat s názorem, že...; badatelé se kloní k názoru, že...; někteří lidé mají takový názor, že...; apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu použít formulaci „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“? Nemělo by tam být psáno spíše něco jako „zástupci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Zoo Brno jednali“, když spolu hovořili lidé?
Odpověď:
Formulace „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“ je zcela v pořádku, jedná se o metonymické vyjádření, s nímž se v praxi běžně setkáváme, viz „vláda jednala o vyhlášení nouzového stavu “, „Univerzita Karlova vydala prohlášení“, „město Třeboň schválilo rozpočet na další rok“ apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou pojednání o stavbě z konce 6. století. V textu se vyskytuje formulace: „Chata byla situována do terénu v sousedství ploch vodních nádrží.“ Podle mě je tato formulace nesmyslná, neboť zmíněné nádrže byly postaveny teprve před třiceti lety.
Odpověď:
Z dané formulace (bez dalšího textového kontextu) opravdu vyplývá, že stavba byla v době svého vzniku umístěna do blízkosti tehdy již existujících vodních nádrží. Domníváme se, že se jedná o nepřesné či příliš zkratkovité vyjádření. Otázkou však zůstává, co chtěl autor textu doopravdy sdělit – např. že byla chata postavena vedle (větších) přírodních vodních ploch či že chata byla zasazena do terénu, který se v současnosti vyznačuje vodními nádržemi.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu na monografií o Karlu Gottovi odkazovat též pomocí spojení „Gottova monografie“?
Odpověď:
Spojení „Gottova monografie“ lze interpretovat dvěma způsoby. Za základní považujeme interpretaci, že se jedná o ‚monografii, jejímž autorem je (Karel) Gott‘. V určitém kontextu by však mohl přicházet v úvahu i význam ‚monografie o (Karlu) Gottovi‘, viz např. „Publikace o Karlu Gottovi nabízí deset studií od autorů z různých oborů. Gottova monografie tak představuje pestrou mozaiku pohledů na osobní život i kariéru tohoto zpěváka.“ Chcete-li se však vyhnout (potenciálním) interpretačním obtížím na straně příjemců textu, bylo by bezpečnější zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vytvořit popisek s informací, kolik výrobků na trhu obsahuje cukr. Kterou z následujících tří variant mám použít? 84 % trhu tvoří cukerné varianty. / 84 % trhu tvoří cukernaté varianty. / 84 % trhu tvoří varianty s obsahem cukru.
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny jsou přídavná jména cukerný a cukernatý synonyma s významem ‚obsahující cukr‘, vyjadřují tedy totéž co spojení „s obsahem cukru“. Všechny tři uvedené varianty jsou tedy v pořádku, vyberte si tedy tu, kterou (s ohledem na zamýšlené adresáty textu) považujete za nejvhodnější.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu mám formulaci „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“. Neměly by se názvy ulic skloňovat – „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“?
Klíčové slovo:
ulice
Odpověď:
Obecně se doporučuje ve spojení typu „ulice + její (adjektivní) název“ daný název skloňovat, např. v ulici Husitské, před ulicí Husitskou apod. (Není tedy vhodné v těchto případech používat tzv. nominativ jmenovací, jenž je přijatelný např. u měst – vedle spojení typu „ve městě Olomouci“ je totiž běžné též spojení typu „ve městě Olomouc“). Co se však vaší formulace týče, je možné ponechat adjektivní názvy ulic ve tvaru 1. pádu, neboť se zde uvádí jejich výčet (a nejde tak o nevhodné užití nominativu jmenovacího). Obě zmíněné varianty formulace jsou tedy v pořádku (tj. lze použít jak spojení „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“, tak „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tato formulace: „Chtěl bych vám poděkovat.“ Není z ní jasné, kdy by chtěl dotyčný poděkovat – dnes, zítra, za rok? Domnívám se, že správně by se mělo říct: „Chci vám poděkovat.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití podmiňovacího způsobu je ve zdvořilostních formulích zcela běžné, první uvedená formulace (Chtěl bych vám poděkovat.) je tedy naprosto v pořádku. Můžete však samozřejmě použít i druhou uvedenou formulaci (Chci vám poděkovat.), ani tu nepovažujeme za problematickou.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na otázku: „Je Václav Havel nejlepší dramatik?“ Podle mě je zcela v pořádku, ale přítel tvrdí, že jelikož Havel již nežije, měla by mít otázka formu: „Byl Václav Havel nejlepší dramatik?“ Kdo z nás má pravdu?
Odpověď:
První uvedená formulace (Je Václav Havel nejlepší dramatik?) je zcela v pořádku. Její užití se nabízí např. při srovnání s jinými (žijícími i zemřelými) dramatiky – můžeme se totiž ptát, zda je Václav Havel (stále) nejlepším dramatikem (ze všech dramatiků, kteří kdy žili).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v glose, kritizující užívání generického maskulina v inzerátech, použít následující větu? „Čeština nabízí od nepaměti tři rody včetně ženského.“ Nevím totiž přesně, odkdy jsou v češtině užívány tři rody, tak bych se tomu chtěla vyhnout.
Odpověď:
Uvedená formulace je v pořádku, v glose jistě není třeba uvádět přesnější dataci.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem: „Můj otec nechtěl jít, ale nakonec šel na sílu.“ Chtěl jsem tím vyjádřit, že se otec přemohl, že šel, i když se mu nechtělo. Jenže můj kolega obrat „jít na sílu“ nezná. Používá se tento obrat v češtině?
Klíčové slovo:
jít na sílu
Odpověď:
V Českém národním korpusu (verze syn8) lze najít 17 dokladů tohoto spojení, např. „není možné jít na sílu proti jejich zaměstnavatelům“, „mám různé představy a sny, ale do ničeho nejdu na sílu“ nebo „signály těla ignoroval a šel na sílu“. Slovní spojení „jít na sílu“ se tedy v češtině užívá, ovšem zřejmě spíše okrajově, jak dokládá nízký počet dokladů v korpusu. Mnozí uživatelé jazyka tak mohou mít problémy s jeho interpretací. Doporučujeme proto zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám formulaci „vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci dechové plnosti“. Pokud podruhé použitý výraz „dechové“ zaměním za zájmeno „jeho“, bude jasné, že odkazuje k dechu? Napsal bych tedy „vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci jeho plnosti“.
Odpověď:
Navrhovanou úpravu nedoporučujeme. Sdělení neobsahuje slovo „dech“, a proto na něj tvar zájmena „jeho“ nemůže odkazovat. Navíc by se vzhledem k tvaru zájmena jevila jako nejpravděpodobnější interpretace, že zájmeno odkazuje na slovo „nácvik“.
Zvažované varianty:
vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci dechové plnosti
vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci jeho plnosti
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s formulacemi „jsem ředitel“ a „jsem ředitelem“. Můžete mi vysvětlit, kdy se užívá 1. pád a kdy 7. pád?
Klíčové slovo:
1. pád; 7. pád
Odpověď:
Obecně lze říci, že rozdíl mezi 1. a 7. pádem podstatného jména v přísudku tkví v tom, že jménem ve tvaru 1. pádu se přisuzuje podmětu příznak trvalý, stálý, kdežto tvarem 7. pádu příznak platný jen aktuálně, tedy příznak přechodný. Tento významový rozdíl se však stírá, mnozí mluvčí si jej dnes neuvědomují, a proto je mnohdy možné užít oba tvary. Tak je tomu i v případě formulací „jsem ředitel“/„jsem ředitelem“, obě považujeme za přijatelné.
Zvažované varianty:
Jsem ředitel.
Jsem ředitelem.
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem větu: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...“ Kolega tvrdí, že by měla vypadat jinak: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl...“ Kdo má pravdu?
Odpověď:
Z formálního hlediska by bylo namístě přístavkovou část skloňovat (píše se o řediteli gymnázia, potažmo příspěvkové organizace): „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl..." Ovšem vzhledem k poměrně ustrnulé podobě označení právnické osoby lze připustit i variantu, v níž je přístavková část ponechána v prvním pádě: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...“
Zvažované varianty:
Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...
Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl...
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi spojení typu „hokejová Sparta“, „fotbalová Slavia“. Myslím, že by bylo lepší říkat „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož jsou Sparta a Slavia součástí názvů různých sportovních klubů, přídavná jména hokejový a fotbalový specifikují, kterému sportu se klub věnuje. Naproti tomu ve spojení „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“ jsou zvýrazněni samotní hráči. Oba uvedené typy spojení lze užít při označování týmu, např. „Při včerejším utkání zazářila hokejová Sparta.“ / „Při včerejším utkání zazářili hokejisté Sparty.“ Ovšem vzhledem k uvedeným významovým odlišnostem nejsou dané typy zcela zaměnitelné ve všech kontextech.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Připravuji text k edukativní hře pro děti. Potřebuji nahradit spojení „hraju si a procvičuju si“. Je to nadpis tabulky, která obsahuje kategorie jako slovní zásoba, soustředění, jemná motorika apod. Mohu použít spojení „hrou si procvičím“, „hraním si procvičím“, nebo „při hře si procvičím“?
Odpověď:
Všechny uvedené varianty považujeme za vhodné.
Zvažované varianty:
při hře si procvičím
hraním si procvičím
hrou si procvičím
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V popisu vlastností materiálu uvádím, že je daný materiál „mechanicky odolný a voděodolný“. Nelíbí se mi, že dvakrát opakuji „odolný“. Mohl bych místo toho napsat „mechanicky a vodě odolný“?
Odpověď:
Jelikož je výraz „voděodolný“ možné psát dohromady i zvlášť (tj. „vodě odolný“) je navrhovaná úprava v pořádku. Ovšem ani původní variantu bychom nezavrhovali – v textech technického rázu, kde se užívají termíny a kde je zásadní významová jednoznačnost, lze opakování slov či jejich částí tolerovat.
Zvažované varianty:
mechanicky odolný a voděodolný materiál
mechanicky a vodě odolný
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.