Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Ve slovní matematické úloze jsme měli větu „Mnohoúhelník je opsán kružnici“. Lze z ní jednoznačně určit, co je uvnitř a co je vně? Sedmdesát procent studentů totiž mělo kružnici kolem mnohoúhelníku. A naši češtináři se neshodnou, jestli je to formulace jen nezvyklá, ale jednoznačná, nebo jestli je špatně postavená, protože sloveso opsat se může pojit se 7., ale ne se 3. pádem.
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Dáváme za pravdu té skupině vašich češtinářů, kteří větu „Mnohoúhelník je opsán kružnici“ považují za nezvyklou, ale jednoznačnou. Uvedené vyjádření má týž význam jako věta „Kružnice je vepsaná (do) mnohoúhelníku“. Ta je i srozumitelnější a v úzu pravděpodobně mnohem frekventovanější – termíny „kružnice opsaná“ a „kružnice vepsaná“ tvoří v geometrii velmi běžnou terminologickou dvojici (na rozdíl od spojení „opsaný mnohoúhelník“ či „vepsaný mnohoúhelník“). Proto se nedivíme, že se většina studentů nechala zmást – nejspíš vinou čtení nikoliv pozorného, nýbrž běžného, letmého, zasazujícího čtenou větu do už existujících zkušeností s jazykem a jeho užíváním. Proč se to mohlo stát? Vazba „opsat něčemu něco“, tedy se dvěma předměty ve 3. a 4. pádě, jíž by odpovídalo převedení sporné věty do infinitivní verze v činném rodu „opsat [komu/čemu] kružnici [koho/co] mnohoúhelník“, je na jedné straně možná a zcela gramatická, ale na druhé straně zároveň neobvyklá, málo užívaná. Valenční slovníky ji nezachycují (Vallex 4.5 uvádí jen doplnění ve 4. a 7. pádě), jen Slovník spisovné češtiny uvádí příklad „opsat [komu/čemu] čtverci [koho/co] kružnici“ s vysvětlením ‚narýsovat tak, aby [kružnice] procházela všemi jeho [čtverce] vrcholy‘. Předpona o- podle Slovníku afixů užívaných v češtině přidává k významu základového slovesa vztah děje k povrchu/vnějšku předmětu, přičemž v našem typu případů se tento vztah dále významově zpřesňuje jako ‚provést děj kolem dokola nebo po obou stranách něčeho‘. Podobná slovesa s předponou o- typicky vyžadují (ve shodě s Vallexem 4.5) doplnění ve 4. a 7. pádě – např. „obložit chleba sýrem“, „omotat balík motouzem“, „opříst důvody tajemstvím“, „okopat brambory motykou“, „ověsit stromek řetězy“. Ve 3. pádě se u nich vyskytuje snad jen výraz označující někoho, kdo má z výsledku prospěch. Převažující valenční rámec se 4. a 7. pádem tedy nahrává spíš konstrukci „[někdo] opsal [co] kružnici [čím] mnohoúhelníkem“. V trpném rodě se pak kružnice posouvá ze 4. do 1. pádu: „Kružnice je opsána mnohoúhelníkem.“ To je ovšem opačná perspektiva, než jakou představuje zadaná věta „Mnohoúhelník je opsán kružnici“ – v zadání se postupuje z okraje ke středu, běžnější je však u podobných sloves nejdřív zmínit střed a až pak říct něco o jeho okolí. Navíc v původní formulaci je vztah mezi podmětem a předmětem vyjádřený pouhým bezpředložkovým pádem dost málo zřetelný – lepší možností by tedy bylo užití předložek, např. „Mnohoúhelník je opsán kolem kružnice“. Jelikož je tedy ve větě „Mnohoúhelník je opsán kružnici“ vztah mezi členy málo očividný, užitá vazba není obvyklá a té obvyklejší odpovídá téměř stejné znění, odlišné jen v délce poslední samohlásky, máme za zcela pochopitelné, že mnoho čtenářů pochopilo význam věty opačně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
verze 4.5
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Pracuji jako „terapeut Bachových esencí“, ale jedné z mých klientek se tento název povolání nelíbí. Já si však myslím, že je v pořádku, neboť je podobný názvům typu „učitel anglického jazyka“. Jak to vidíte vy?
Odpověď:
Český národní korpus (syn v12) zachycuje dva doklady přechýleného názvu povolání „terapeutka Bachových esencí“ a jeden výskyt rozšířeného názvu „terapeutka Bachových květových esencí“. Zaznamenána jsou však i jiná pojmenování osob poskytujících terapie pomocí těchto esencí, po jednom dokladu mají „praktik Bachových esencí“, „konzultant Bachových esencí“ či „terapeut na Bachovy esence“, dvakrát je doloženo pojmenování „terapeut Bachovy terapie“ nebo „terapeutka Bachovy terapie“. Vyšší desítky dokladů na internetu přitom ukazují, že v praxi se běžně užívá jednak název „terapeut/terapeutka Bachových esencí“, jednak „praktik/praktička Bachových esencí“. Ostatní uvedené varianty (včetně přechýlených podob) se objevují jen okrajově.
V dotazu zmiňované spojení „terapeut Bachových esencí“ není přijatelné ze systémového hlediska. Nejedná se o tentýž typ pojmenování, jako je „učitel anglického jazyka“, slovo učitel je totiž odvozeno od slovesa učit, kdežto slovo terapeut má základ ve slově terapie. Sloveso učit se pojí (primárně) se 4. p., jehož pomocí se vymezuje předmětná oblast a který se při přechodu od slovesa k podstatnému jménu mění v 2. p. („učit anglický jazyk“ > „učitel anglického jazyka“, stejně tak „pěstovat brambory“ > „pěstitel brambor“, „prodávat auta“ > „prodejce aut“ apod.). Nutno ovšem dodat, že ne u všech sloves a od nich utvořených názvů povolání se užívá (bezpředložkové) doplnění specifikující oblast působení (např. holič, podnikatel).
Ani nejfrekventovanější pojmenování „praktik Bachových esencí“ nelze považovat z jazykového hlediska za vhodné. Název povolání je sice odvozen od slovesa praktikovat, ale praktikují se terapie (Bachovými esencemi), nikoliv samotné Bachovy esence. Podobně problematický je „konzultant Bachových esencí“ a ani další výše zmíněné varianty nelze doporučit (ve spojení „terapeut na Bachovy esence“ je nevhodně užita předložka a proti pojmenování „terapeut Bachovy terapie“ hovoří mj. stylistické důvody). Pro všechna uvedená spojení názvu osoby s tvarem 2. p. navíc platí, že nabízejí nežádoucí interpretaci, že terapeut, konzultant apod. poskytuje služby Bachovým esencím (nikoliv že jsou prostředkem jeho činnosti). Jako řešení se nabízí zvolit opisné pojmenování, např. „terapeut využívající Bachovy esence“ či „expert na terapie Bachovými esencemi“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s prosbou o vysvětlení významu následujícího úryvku ze zákona: „Na základě písemné žádosti prodá Pozemkový fond vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek, na němž je umístěna tato stavba, a to v případě, že pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. Pozemkový fond prodá vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek sousedící s pozemkem, na němž je umístěna tato stavba, jestliže tento pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.“ Problém je ve významu druhé věty textu. Vlastníme pozemek, na kterém je postavena nemovitost (rodinný dům). Podél hranice naši parcely sousedí parcela, která je v nabídce k prodeji. Dotazovali jsme se na možnost odkoupení tohoto pozemku od pozemkového fondu, ale výklad druhé věty je zcela odlišný z pohledu pozemkového fondu a jiných nezávislých právníků. Prosím vás proto o sdělení, jak máme této druhé větě rozumět, zda můžeme o pozemek požádat, či nikoli.
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Nejprve bychom chtěli upozornit, že právní a jazykový výklad se mohou lišit a že náš názor není jakkoliv právně závazný. Základní problém posuzovaného textu tkví v tom, že jeho druhé souvětí je formulováno zcela nejasně. Používají se v něm totiž spojení „tento pozemek“ a „tohoto pozemku“, u nichž není jasné, zda odkazují k vlastníkovu pozemku, nebo k pozemku sousedícímu. Z hlediska prosté kombinatoriky jsou možné čtyři interpretace. 1. Pokud je váš pozemek funkčně spojen s vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem svého pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. 2. Pokud je váš pozemek funkčně spojen s vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem sousedícího pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. 3. Pokud je sousedící pozemek funkčně spojen s vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem svého pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. 4. Pokud je sousedící pozemek funkčně spojen s Vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem sousedícího pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. Za nejsmysluplnější, nejpravděpodobnější považujeme poslední interpretaci.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při korektuře jsem narazila na souvětí: „Zeptej se někoho z těch, kdo tě vychovali. Nemůžu se dočkat, až uslyším, co ti na to řekli.“ Neměl by tam být tvar řeknou?
Odpověď:
V daném souvětí lze užít jak tvar řekli, tak tvar řeknou, při rozhodování mezi nimi je však třeba přihlédnout k zamýšlenému významu. Variantu „Nemůžu se dočkat, až uslyším, co ti na to řekli“ bychom použili, pokud se komunikační partner, k němuž se dané sdělení obrací, zeptá svých vychovatelů sám a následně bude o výsledku informovat produktora sdělení (tj. toho, kdo pronesl uvedená souvětí). Pro tutéž situaci lze použít i variantu „Nemůžu se dočkat, až uslyším, co ti na to řeknou“. Lze ji však interpretovat i jiným způsobem: produktor daného sdělení bude přítomen v situaci, kdy se komunikační partner bude dotazovat svých vychovatelů, a tak jejich vyjádření uslyší oba dva přímo od nich. Jinými slovy rozhodnutí o výběru slovesného tvaru v minulém či přítomném čase závisí na dvou situačních faktorech: 1. Kdy se produktor sdělení dozví, co vychovatelé odpověděli jeho komunikačnímu partnerovi. 2. Od koho se to dozví. Pokud mu to bude komunikační partner později vyprávět, doporučujeme použít tvar minulého času řekli, protože v danou dobu spolu budou hovořit o tom, co se již stalo. V popsaném významu lze použít i tvar budoucího času řeknou, jenž slouží k prostému odkazování na činnost, jež se odehraje někdy v budoucnu (podobně jako předcházející tvar uslyším). Tvar řeknou bychom však použili i pro situaci, kdy se dvojice chystá vydat se za vychovateli společně. Produktor sdělení totiž může být zvědav, jaké vyjádření uslyší přímo od vychovatelů, nikoliv až později a zprostředkovaně od svého komunikačního partnera.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Já následující věta z jazykového hlediska v pořádku? „Žáci mají možnost konzultací s odborníky z univerzit, exkurzí i práce na vlastních projektech.“
Odpověď:
Ano, uvedená věta je v pořádku, nicméně je jistě možné ji přeformulovat, aby byla snáze interpretovatelná, např.: „Žáci mohou využít konzultace s odborníky z univerzit, účastnit se exkurzí i pracovat na vlastních projektech.“
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta srozumitelná běžným lidem? „Ministr Kupka přesvědčuje taktickým PR výstavbu dálnice v médiích, přitom schvalovací proces má zatím vážné problémy.“
Odpověď:
Uvedené souvětí nedává dobrý smysl, a to z několika důvodů. Především se ministr jistě nesnaží přesvědčovat samotnou výstavbu dálnice, nýbrž přesvědčit o ní někoho. Otázkou však zůstává, zda tvůrce textu nechtěl vyjádřit úplně něco jiného, např. že ministr prosazuje výstavbu dálnice. Problematický je též slovosled první věty, neboť spojení „výstavbu dálnice v médiích“ může vést potenciálně k interpretaci, že dálnice má být stavěna v médiích.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad formulací: „Věříme, že tyto změny nám umožní lépe reagovat na dynamické podmínky trhu a posílit naši pozici v oboru.“ Moc se mi nelíbí užití infinitivu „posílit“, napsala bych raději „posílí“. Souhlasíte s touto úpravou?
Odpověď:
Mezi uvedenými variantami souvětí je jistý významový rozdíl. V první variantě se uvádí, že „tyto změny nám umožní (...) posílit naši pozici v oboru“, tzn. díky změnám získáme možnost, příležitost, šanci posílit svou pozici v oboru. Druhou variantu, tj. „tyto změny (...) posílí naši pozici v oboru“ lze interpretovat tak, že změny opravdu, jistě povedou k posílení naší pozice na trhu. Je tedy třeba uvážit, co chcete příjemcům textu sdělit, jakou míru jistoty chcete vyjádřit.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v historickém pojednání použít formulaci „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a 1767 do stavu říšských svobodných pánů“, nebo v ní mám zopakovat spojení „v roce“ – „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a v roce 1767 do stavu říšských svobodných pánů“?
Klíčové slovo:
opakování slov
Odpověď:
Pro opakování výrazů či naopak jejich vypouštění nejsou stanovena žádná striktní pravidla. Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku, nicméně jejich přijatelnost se může u různých uživatelů češtiny lišit. Vyjádření se zopakovaným předložkovým spojením „v roce“ je však explicitnější, a tak může být alespoň pro část čtenářů snáze interpretovatelné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o interpretaci následující formulace: „Je to akce k 80. výročí konce druhé světové války, kterou si zároveň připomínáme vojáky a odboráře.“ Nevztahuje se „kterou“ ke slovu „válka“?
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Vztažné zájmeno nemusí vždy odkazovat k těsně předcházejícímu výrazu, tvar „kterou“ se tak může vztahovat ke dvěma předcházejícím slovům, a to ke slovu „akce“ a „válka“. Z toho vyplývá, že dané vyjádření lze teoreticky interpretovat dvěma způsoby: 1. vojáky a odboráře si připomínáme akcí, 2. vojáky a odboráře si připomínáme válkou. S ohledem na (předpokládanou, obecně rozšířenou) znalost světa však považujeme druhou interpretaci za krajně nepravděpodobnou, a proto danou formulaci nehodnotíme jako nevhodnou.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je podle vás lepší – „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, nebo „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“?
Odpověď:
Přikláněli bychom se k variantě „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, kde je nejprve uvedeno, kdo soutěží (neslyšící), a následně je specifikováno, ve které sportovní disciplíně (v atletice). Dle našeho názoru totiž druhá varianta „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“ vytváří falešnou skladební dvojici a navozuje tak mylnou představu, že existuje speciální sportovní disciplína „atletika neslyšících“, nikoliv že se jedná o utkání v (klasické, běžné) atletice, jehož se účastní neslyšící.
Poslední užití:
19.5.2025
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.