Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vytvořit popisek s informací, kolik výrobků na trhu obsahuje cukr. Kterou z následujících tří variant mám použít? 84 % trhu tvoří cukerné varianty. / 84 % trhu tvoří cukernaté varianty. / 84 % trhu tvoří varianty s obsahem cukru.
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny jsou přídavná jména cukerný a cukernatý synonyma s významem ‚obsahující cukr‘, vyjadřují tedy totéž co spojení „s obsahem cukru“. Všechny tři uvedené varianty jsou tedy v pořádku, vyberte si tedy tu, kterou (s ohledem na zamýšlené adresáty textu) považujete za nejvhodnější.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu mám formulaci „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“. Neměly by se názvy ulic skloňovat – „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“?
Klíčové slovo:
ulice
Odpověď:
Obecně se doporučuje ve spojení typu „ulice + její (adjektivní) název“ daný název skloňovat, např. v ulici Husitské, před ulicí Husitskou apod. (Není tedy vhodné v těchto případech používat tzv. nominativ jmenovací, jenž je přijatelný např. u měst – vedle spojení typu „ve městě Olomouci“ je totiž běžné též spojení typu „ve městě Olomouc“). Co se však vaší formulace týče, je možné ponechat adjektivní názvy ulic ve tvaru 1. pádu, neboť se zde uvádí jejich výčet (a nejde tak o nevhodné užití nominativu jmenovacího). Obě zmíněné varianty formulace jsou tedy v pořádku (tj. lze použít jak spojení „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“, tak „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“).
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Připravujeme divadelní program, v němž přechylujeme názvy profesí, které vykonávají ženy – herečka, dramaturgyně atd. Naší asistentce režie se to však nelíbí, chtěla by mít u svého jména uvedeno asistent režie. Mně se zase nelíbí, že bychom u žen střídali přechýlené a nepřechýlené podoby. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je divadelní program určen široké veřejnosti, doporučili bychom vám upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním jedné zaměstnankyně, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum – toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji převést souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ na větu jednoduchou. Odpovídá tomu řešení „učitel nebo učitelka musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Pakliže je spojení „ten, kdo učí“ užito jako tzv. generické maskulinum (pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender), lze jej při transformaci souvětí ve větu jednoduchou jistě nahradit rodovými variantami, a to nejen v podobě „učitel nebo učitelka (musí mít trpělivost)“, ale i jinak, např. „učitel/ka (musí mít trpělivost)“. Dále se nabízí vyjádřit podmět slovem „vyučující“ (tj. vyučující musí mít trpělivost), které v této větě – vzhledem k tvarové homonymii 1. p., č. j., r. muž. i žen. – může označovat jak učitele, tak učitelku. Za vhodné řešení považujeme též nahrazení konstrukce „ten, kdo učí“ slovem „učitel“ (tj. učitel musí mít trpělivost), neboť i tento výraz lze interpretovat genericky. Pokud by však daná konstrukce nebyla užita v konkrétním textu v generickém významu, nýbrž odkazovala ke konkrétní osobě (což nelze bez širšího kontextu vyloučit), bylo by možné zvolit pouze slovo r. muž. „učitel“ či „vyučující“.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem na firemním webu uvést informaci, že „naši dodavatelé mají certifikáty“. Kolegyně však s touto formulací nesouhlasí, tvrdí mi, že je zavádějící, protože certifikát má jen menší část našich dodavatelů. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož v dané formulaci není blíže specifikována, nějak omezena skupina vašich dodavatelů, lze se oprávněně domnívat, že certifikátem disponují opravdu všichni. Podobně pokud bychom použili např. spojení „naše děti nemají žádné alergie“, dalo by se předpokládat, že nemáme na mysli jen některé z nich. Zároveň však absence zpřesňujícího výrazu umožňuje též interpretaci, že certifikáty mají jen někteří dodavatelé – podobně jako když ředitel školy řekne, že „naši žáci dosahují nadprůměrných výsledků“, pravděpodobně nemyslí všechny žáky. Je-li tedy pro vás nejednoznačnost sdělení nežádoucí, doporučujeme formulaci upravit, např. „část našich dodavatelů má certifikáty“ nebo „někteří naši dodavatelé mají certifikáty“.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Na internetu se v životopisu Dany Drábové píše, že je druhá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Myslím, že to je nesmysl, dotyčná by měla být označena jako první předsedkyně, neboť před ní zastával tuto funkci muž – předseda. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
předsedkyně
Odpověď:
Problém s uvedením odpovídající řadové číslovky plyne z užití podstatného jména rodu ženského – předsedkyně. Takové užití je ovšem náležité, neboť pokud hovoříme o ženě, a navíc uvádíme i její vlastní jméno, je vhodné zvolit přechýlenou podobu názvu funkce, kterou dotyčná zastává. Ve spojení s konkrétní ženou totiž není užití tzv. generického maskulina (v dotazu reprezentovaného slovem předseda) namístě. Označení Dany Drábové jakožto předsedkyně je tedy zcela náležité.
Spojení druhá předsedkyně však nabízí několik možných interpretací. Zaprvé může řadová číslovka v kombinaci se slovem předsedkyně popisovat, kolikátá osoba v pořadí vykonává předsednickou funkci, a to nezávisle na pohlaví jejích předchůdců či předchůdkyň. To znamená, že Dana Drábová by mohla být druhou osobou v pořadí, jíž byla svěřena tato funkce. Zadruhé může daná číslovka ve spojení s přechýlenou podobou názvu funkce vyjadřovat, kolikátá žena v pořadí zastává danou funkci. Sdělení bychom tedy mohli interpretovat tak, že před Danou Drábovou vykonávala funkci předsedkyně ještě jedna žena (a neznámý počet mužů). Zatřetí může číslovka zpřesňovat, kterou předsednickou funkci osoba zastává – v některých institucích totiž působí první a druhý předseda (či samozřejmě předsedkyně), druhý z nich může například toho prvního v určitých situacích zastoupit. Pokud bychom se chtěli této víceznačnosti vyhnout, museli bychom zvolit jinou formulaci. Samotná změna číselné hodnoty, již navrhujete, problém neřeší.
Pro úplnost dodejme, že podobně problematická by byla situace, kdy bychom hovořili o muži – např. druhém předsedovi Janu Novákovi. I v tomto případě bychom mohli uvažovat o třech možných interpretacích: Jan Novák by mohl být buď druhou osobou ze všech, které historicky vykonávaly předsednickou funkci, nebo druhým mužem v této funkci, či z hlediska hierarchického uspořádání několika předsednických funkcí jednou z osob, které je vykonávají. Ovšem vzhledem k rozšíření generického maskulina v češtině (ale i na základě našich znalostí o světě) lze předpokládat, že by se většina uživatelů a uživatelek češtiny přiklonila k prvnímu významu. Interpretace spojení druhá předsedkyně bude pravděpodobně vzbuzovat větší nejistotu – ostatně i váš dotaz je toho důkazem.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tato formulace: „Chtěl bych vám poděkovat.“ Není z ní jasné, kdy by chtěl dotyčný poděkovat – dnes, zítra, za rok? Domnívám se, že správně by se mělo říct: „Chci vám poděkovat.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití podmiňovacího způsobu je ve zdvořilostních formulích zcela běžné, první uvedená formulace (Chtěl bych vám poděkovat.) je tedy naprosto v pořádku. Můžete však samozřejmě použít i druhou uvedenou formulaci (Chci vám poděkovat.), ani tu nepovažujeme za problematickou.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na otázku: „Je Václav Havel nejlepší dramatik?“ Podle mě je zcela v pořádku, ale přítel tvrdí, že jelikož Havel již nežije, měla by mít otázka formu: „Byl Václav Havel nejlepší dramatik?“ Kdo z nás má pravdu?
Odpověď:
První uvedená formulace (Je Václav Havel nejlepší dramatik?) je zcela v pořádku. Její užití se nabízí např. při srovnání s jinými (žijícími i zemřelými) dramatiky – můžeme se totiž ptát, zda je Václav Havel (stále) nejlepším dramatikem (ze všech dramatiků, kteří kdy žili).
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V úředním odvolání byl uveden špatný katastr – úplně jiné město. Jak mám tuto skutečnost pojmenovat? Písařská chyba to asi nebude, když nejde jen o překlep.
Odpověď:
Doporučujeme použít pro pojmenování dané skutečnosti např. spojení „chybný údaj“ či „nesprávný údaj“.
Poslední užití:
18.11.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.