Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vytvořit popisek s informací, kolik výrobků na trhu obsahuje cukr. Kterou z následujících tří variant mám použít? 84 % trhu tvoří cukerné varianty. / 84 % trhu tvoří cukernaté varianty. / 84 % trhu tvoří varianty s obsahem cukru.
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny jsou přídavná jména cukerný a cukernatý synonyma s významem ‚obsahující cukr‘, vyjadřují tedy totéž co spojení „s obsahem cukru“. Všechny tři uvedené varianty jsou tedy v pořádku, vyberte si tedy tu, kterou (s ohledem na zamýšlené adresáty textu) považujete za nejvhodnější.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu mám formulaci „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“. Neměly by se názvy ulic skloňovat – „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací; ulice
Odpověď:
Obecně se doporučuje ve spojení typu „ulice + její (adjektivní) název“ daný název skloňovat, např. v ulici Husitské, před ulicí Husitskou apod. (Není tedy vhodné v těchto případech používat tzv. nominativ jmenovací, jenž je přijatelný např. u měst – vedle spojení typu „ve městě Olomouci“ je totiž běžné též spojení typu „ve městě Olomouc“). Co se však vaší formulace týče, je možné ponechat adjektivní názvy ulic ve tvaru 1. pádu, neboť se zde uvádí jejich výčet (a nejde tak o nevhodné užití nominativu jmenovacího). Obě zmíněné varianty formulace jsou tedy v pořádku (tj. lze použít jak spojení „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“, tak „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“).
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Připravujeme divadelní program, v němž přechylujeme názvy profesí, které vykonávají ženy – herečka, dramaturgyně atd. Naší asistentce režie se to však nelíbí, chtěla by mít u svého jména uvedeno asistent režie. Mně se zase nelíbí, že bychom u žen střídali přechýlené a nepřechýlené podoby. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je divadelní program určen široké veřejnosti, doporučili bychom vám upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním jedné zaměstnankyně, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum – toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji převést souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ na větu jednoduchou. Odpovídá tomu řešení „učitel nebo učitelka musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Pakliže je spojení „ten, kdo učí“ užito jako tzv. generické maskulinum (pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender), lze jej při transformaci souvětí ve větu jednoduchou jistě nahradit rodovými variantami, a to nejen v podobě „učitel nebo učitelka (musí mít trpělivost)“, ale i jinak, např. „učitel/ka (musí mít trpělivost)“. Dále se nabízí vyjádřit podmět slovem „vyučující“ (tj. vyučující musí mít trpělivost), které v této větě – vzhledem k tvarové homonymii 1. p., č. j., r. muž. i žen. – může označovat jak učitele, tak učitelku. Za vhodné řešení považujeme též nahrazení konstrukce „ten, kdo učí“ slovem „učitel“ (tj. učitel musí mít trpělivost), neboť i tento výraz lze interpretovat genericky. Pokud by však daná konstrukce nebyla užita v konkrétním textu v generickém významu, nýbrž odkazovala ke konkrétní osobě (což nelze bez širšího kontextu vyloučit), bylo by možné zvolit pouze slovo r. muž. „učitel“ či „vyučující“.
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.