Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Může se v písemném projevu používat slovo tajemnice, když je oficiální název funkce tajemník?
Odpověď:
Pokud zastává funkci tajemníka žena, je zcela namístě použít přechýlenou podobu tajemnice, a to i v psaném textu.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Vím, že se profese či pracovní funkce běžně přechylují: lékařka, ředitelka, prezidentka atd. Existují nějaké profese, funkce apod., které se doporučuje naopak nepřechylovat?
Odpověď:
V češtině se přechylují názvy všech profesí, funkcí, hodností i titulů, žádná výjimka nám není v tuto chvíli známa. V praxi se však setkáváme i s anglickými názvy pracovních pozic, pro něž tato zvyklost neplatí: medical advisor, event coordinator, senior lecturer atd.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Již několikrát jsem se setkala s kombinací podstatného jména rodu mužského detektiv s ženským příjmením, např. detektiv Nováková. Obzvlášť podivně toto spojení působí ve větách, např.: Odpověděla mu detektiv Nováková. Je to v pořádku?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykovává-li je žena. Za obzvlášť vhodné považujeme přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno – upřednostnili bychom proto podobu detektivka Nováková. Tím se vyřeší i problematická shoda přísudku s podmětem: Odpověděla mu detektivka Nováková.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji výukový program pro děti a mám tam profese jako navigátor, kormidelník, lodník, strojník. S ohledem na dnešní požadavek genderově vyváženého vyjadřování používám i podoby v ženském rodě, většinou s tím není problém – navigátorka, kormidelnice. Ale přechýlené názvy lodnice a strojnice jsou prostě hrozné. Mám je i tak použít?
Odpověď:
Různí uživatelé jazyka se mohou lišit v hodnocení konkrétních přechýlených podob, mohou k nim zaujímat různé (subjektivní) postoje. Slova lodnice a strojnice jsou ze slovotvorného hlediska zcela v pořádku, jejich užití je tak zcela vhodné.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Připravujeme divadelní program, v němž přechylujeme názvy profesí, které vykonávají ženy – herečka, dramaturgyně atd. Naší asistentce režie se to však nelíbí, chtěla by mít u svého jména uvedeno asistent režie. Mně se zase nelíbí, že bychom u žen střídali přechýlené a nepřechýlené podoby. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je divadelní program určen široké veřejnosti, doporučili bychom vám upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním jedné zaměstnankyně, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum – toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Přechylují se vojenské hodnosti? Setkal jsem se s názorem, že se žena oslovuje „poručíku“, ale podle mě by bylo lepší oslovit ji „poručice“.
Odpověď:
Stejně jako pracovní pozice či funkce se přechylují i vojenské hodnosti. Je-li tedy nositelkou vojenské hodnosti žena, je namístě použít pojmenování v ženském rodě, tj. poručice, desátnice, kapitánka apod.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V našem divadle jsme zvyklí přechylovat názvy profesí, když je zastávají ženy. Píšeme tedy např. Jana Nováková – herečka. Jedna ze zaměstnankyň si však nepřeje, abychom uváděli, že je asistentka režie, upřednostňuje označení asistent režie. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně tak píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: ministryně Jana Nováková, paní učitelka Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, na vizitkách volí raději výraz ředitel než ředitelka, používají vyjádření typu „jsem lékař“ apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje být označována nepřechýlenou podobou názvu profese apod., lze jejímu přání vyhovět (pakliže tomu nebrání např. jednotné zpracování seznamu zaměstnanců a zaměstnankyň ve firmě či jiné rozumné důvody). Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit.
Poslední užití:
15.5.2023
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. kolísající v životnosti
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad tím, jestli je v textu pohádky O dvanácti měsíčkách v pořádku věta „Měsíčci seděli u ohně“. Nebo by to snad mělo být „Měsíčky seděly u ohně“? Životná podoba se mi zdá vhodná, vzhledem k tomu, že jde o živé postavy, ale přijde mi, že tvar „měsíčkách“ v názvu signalizuje spíše neživotnost. Jak to prosím vidíte?
Odpověď:
Užijeme-li v daném kontextu neživotnou podobu „měsíčky“, je pak samozřejmě náležité reflektovat ji i tvarem přísudku, tedy „seděly“, bez ohledu na to, zda je pojmenovávaná skutečnost živá, nebo neživá. V uměleckých textech, zejména v okruhu pohádek, však nebývají neobvyklé různé jazykové aktualizace, které jsou v souladu s výjimečností pojmenovávané skutečnosti (zvířata, věci či abstraktní entity mají lidské vlastnosti apod.). Dochází tak k různým podobám personifikace, vytváření nových významů a u mužských jmen se můžeme setkat právě i s posunem v životnosti. Korpus SYN v13 nám nabízí 10 dokladů tvaru „měsíčci“ (přímo v 1. pádě množného čísla) v souvislosti s uvedenou pohádkou. Není to mnoho, ale toto užití je v daném kontextu opodstatněné a věta „Měsíčci seděli u ohně“ je tak vzhledem k označení názvu postavy naprosto akceptovatelným řešením. Tvar „o měsíčkách“ v názvu pohádky nám o životnosti příliš neřekne, protože u mužských životných i neživotných jmen zakončených na -k, -g, -h, -ch bývá v 6. pádě množného čísla přijatelné dvojí zakončení, jestliže jsou tato slova citově zabarvená (v uvedeném případě jde o zdrobnělinu, tedy o měsíčcích i měsíčkách; též o miláčcích i miláčkách). Pokud jde o toto konkrétní pojmenování pohádky, vžitý je tvar končící na -ách. V korpusu SYN v13 lze najít 851 dokladů názvu „O dvanácti měsíčkách“, ale pouze 50 dokladů spojení „O dvanácti měsíčcích“. Obvyklejší podoba odpovídá názvu původního příspěvku Boženy Němcové v almanachu Lada Nióla z roku 1855, v němž pohádku samostatně publikovala. Ať už v uvedené větě užijete tvar „měsíčci“, nebo „měsíčky“, chyby se nedopustíte. Je však důležité, aby se s životností jména zacházelo v celém textu jednotně a aby se tvar přísudku vždy formálně shodoval s podmětem.
Dotaz:
Sloveso být jako plnovýznamový přísudek
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, co je přísudkem ve větě „Šel spát“ a jaký je druh tohoto přísudku?
Klíčové slovo:
jít; infinitiv; účel
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem tvar „šel“ (přísudek slovesný jednoduchý), infinitiv „spát“ vyjadřuje účel. Jde o příslovečné určení účelu po slovesech pohybu a přemístění, stejně jako ve spojeních „byl se léčit“, „běžel nakoupit“, „šel na nákup“.
Poslední užití:
11.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 304
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.