Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Když píšeme „U nás je to tak půl na půl“, tak bych psala na půl zvlášť, ale v textu to mají dohromady.
Klíčové slovo:
na půl
Odpověď:
Souhlasíme. Spřežka napůl znamená napolo, zpola, např. je napůl Němec, mluvil napůl žertem. Pokud dělíme na dvě poloviny, píšeme „na půl“ zvlášť. Doporučujeme tedy psát U nás je to tak půl na půl.
Zvažované varianty:
napůl
na půl
Poslední užití:
27.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát obchodně-technický zástupce? Stará se o obchodní a o technické záležitosti. Se spojovníkem? A jsou kolem něho mezery?
Klíčové slovo:
obchodně-technický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se (podle významu) píšou buď dohromady, nebo se spojovníkem (tedy kratší vodorovnou čárkou), a to bez mezer. V tomto případě jde o souřadné spojení slov obchodní a technický; složky jsou na stejné úrovni, složené přídavné jméno píšeme proto se spojovníkem a bez mezer: obchodně-technický zástupce.
Zvažované varianty:
obchodně-technický
obchodně technický
Poslední užití:
26.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Kniha má název Proroci postutopického radikalismu. Máme psát post-utopický? Nebo se slovo píše dohromady?
Klíčové slovo:
postutopický
Odpověď:
Komponent post- (značící následnost) tvoří v češtině první část složených slov, píšeme ho dohromady s příslušným výrazem (srov. např. postpubertální, postmodernismus, postcovidový). Doporučujeme proto psát postutopický.
Zvažované varianty:
postutopický
post-utopický
Poslední užití:
4.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jde o slovo [rizomatický]. Našel jsem v IJP, že se píše rizoma. V odborných textech jsem se setkal s podobou rhisoma. Mám ve svém článku psát rhisomatický, nebo rizomatický?
Klíčové slovo:
rizomatický
Odpověď:
Pravopis přejatých slov s řeckým či latinským základem se obvykle počešťuje v souladu s výslovností. Běžně se zjednodušují některé hláskové skupiny, např. th na t (théma – téma), stejně tak rh na r (rhododendron – rododendron). Botanický termín řeckého původu oddenek má v češtině pravopisnou podobu rizoma. Odvozené přídavné jméno tuto zjednodušenou podobu zachovává. V základním, popř. i v přeneseném významu proto doporučujeme psát rizomatický.
Zvažované varianty:
rizomatický
rhisomatický
Poslední užití:
2.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Vzpomněla jsem si, že od jisté doby se může psát a vyslovovat socializmus se z. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
socialismus
Odpověď:
Přípona -ismus se vyslovuje a i dříve vyslovovala [izmus]. Ve slovech s touto příponou (vyslovovanou [-izmus]) je možné psát jak s, tak z. V souladu s Dodatkem k PČP z roku 1994 a poučení, které najdete na stránkách IJP, se za základní považují podoby se s, tedy socialismus, individualismus, romantismus apod. Pravopisné podoby se -s- jsou hodnoceny jako stylově neutrální, je možné je užít v jakémkoli textu; podoby se -z- jsou rovněž možné, ale jsou považovány za stylově příznakové.
Zvažované varianty:
socialismus
socializmus
Poslední užití:
1.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Překvapilo mě, že ve zpravodajství mluvili o brněnských kazematech. Myslela jsem si, že se slovo píše a vyslovuje jen se -s-: kasematy. Nebo se to změnilo?
Klíčové slovo:
kasematy; kazematy
Odpověď:
Výraz patří ke skupině přejatých slov, u nichž se od roku 1993, kdy vyšla poslední PČP, připouští jak dvojí výslovnost, [kasematy] i [kazematy], tak dvojí pravopisná podoba. Jde o slova diskuse – diskuze, disertace – dizertace, kasein – kazein, kasematy – kazematy, plisé – plizé, renesance – renezance, resort – rezort, režisér – režizér. Za slohově neutrální jsou však u těchto slov stále považovány pravopisné podoby se s, tedy kasematy.
Zvažované varianty:
kasematy
kazematy
Poslední užití:
1.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Přemýšlíme o větě „Žonglování zlepšuje bal_cí schopnosti“– ve smyslu, že ten člověk pak může balit nějakou ženu. Jde o balicí, nebo balící schopnosti?
Klíčové slovo:
balicí
Odpověď:
Jde o schopnosti, které slouží k tomu, aby ženy mohla být (expresivně řečeno) balena, tzn. určené k usnadění balení. Namístě je tedy užít tzv. účelové přídavné jméno balicí (s krátkým -i-). Doporučujeme psát Žonglování zlepšuje balicí schopnosti. Adjektivum balící by bylo namístě např. ve větě Žonglér (právě teď) balící ženu, se předváděl celý večer.
Zvažované varianty:
bavicí
bavící
Poslední užití:
13.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Přemýšlíme o větě „Žonglování zlepšuje bav_cí schopnosti“– ve smyslu, že ten člověk je pak schopný bavit publikum. Jde o bavicí, nebo bavící schopnosti?
Klíčové slovo:
bavicí
Odpověď:
Jde o schopnosti, které slouží k tomu, aby publikum bylo baveno, tzn. určené k bavení publika. Namístě je tedy užít tzv. účelové přídavné jméno bavicí (s krátkým -i-). Doporučujeme psát Žonglování zlepšuje bavicí schopnosti. Adjektivum bavící užijeme např. ve formulaci žonglér bavící publikum
Zvažované varianty:
bavicí
bavící
Poslední užití:
13.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Pokud mám na mysli pilota, píšu krátce stihač, nebo stíkač?
Klíčové slovo:
stíhač
Odpověď:
Vsouladu s jazykovými slovníky a IJP je náležitá jedině podoba stíhač. Doklady z korpusu SYN v 12 svědčí o tom, že podoba stihač se v textech objevuje ojediněle, zcela jednoznačně převládá náležitá podoba stíhač.
Zvažované varianty:
stíhač
stihač
Poslední užití:
13.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jak vypadá 6. pád od jména Havlíčkův Brod. Musí se koncovka u obou částí jména shodovat, tzn., že by bylo přípustné pouze v Havlíčkově Brodě či o Havlíčkovu Brodu? Nebo se mohou koncovky lišit, tzn., že by bylo možno napsat též v Havlíčkově Brodu, příp. v Havlíčkovu Brodě? A chovají se stejně i další podobná jména?
Klíčové slovo:
přivlastňovací přídavné jméno; Havlíčkův Brod
Odpověď:
Mluvnice v pojednání o přídavných jménech zdůrazňují, že se musí s řídícím podstatným jménem shodovat jejich mluvnické kategorie, o nutnosti shodnosti koncovek však nepíšou. V 6. pádě přivlastňovacích přídavných jmen připouštějí koncovku -ě a -u (tedy otcově i otcovu). Lingvista Robert Adam však v článku v časopise Naše řeč již v roce 2005 upozorňoval na to, že v 6. p. přivlastňovacích přídavných jmen je koncovka -u na ústupu.
Pokud se podíváme do Českého národního korpusu SYN v12, v němž je užívání jména Havlíčkův Brod zachyceno v desítkách tisíc dokladů, zjistíme, že nejpreferovanější variantou je podoba 6. pádu Havlíčkově Brodě, která má přes 50 000 dokladů. Nicméně jako stále přijatelná se jeví i podoba Havlíčkově Brodu, která má přes 1300 dokladů. IJP proto zachycuje obě. Zbylé varianty, tzn. Havlíčkovu Brodu či Havlíčkovu Brodě, mají takřka nulový výskyt, což je v souladu s výše uvedeným Adamovým zjištěním.
Dále jsme prověřili užívání dalších 9 jmen mužského neživotného a středního rodu zachycených v IJP (Drahoňův Újezd, Hřivínův Újezd, Janův Důl, Josefův Důl, Králův Dvůr, Pluhův Žďár, Špindlerův Mlýn, Ho Či Minovo Město, Sudovo Hlavno). Průzkum ukázal, že nejběžnější je v 6. pádě sice podoba shodných koncovek (např. Špindlerově Mlýně), ale v případě, kdy je u podstatného jména (často odvozeného ze jména obecného) běžnější koncovka -u, je v úzu frekventovaně doložena podoba jména s odlišnými koncovkami, která někdy dokonce převažuje (např. Drahoňově Újezdu, Pluhově Žďáru). Naopak podoby jmen v 6. pádu, kdy by přivlastňovací přídavné jméno mělo koncovkou -u (*Drahoňovu Újezdu, *Špindlerovu Mlýně) nejsou v úzu takřka doloženy.
Z výše uvedeného vyplývá, že v 6. pádě se koncovka podstatného jména a k němu se vztahujícího přivlastňovacího přídavného jména v některých případech lišit opravdu mohou. Zatímco přivlastňovací přídavné jméno má vždy koncovku -ě, koncovka podstatného jména variuje. Byť mají zkoumaná jména stejnou strukturu, IJP u nich v 6. pádě zachycuje různé podoby dané výskytem v ČNK.
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Formální tvarosloví – Přídavná jména – 1.3 Skloňování adjektiv individuálně přivlastňovacích (s. 386)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfologie – Smíšená deklinace adjektiv
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v12
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Adam, Robert (2005): Máte něco proti mámině sezení v tátovu křesle? (Dativ a lokál singuláru maskulina a neutra přídavných jmen). Naše řeč. 88, s. 67–80.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.