Dotaz:
Význam zkratky
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam zkratky ob., kterou jsem našel ve slovníku?
Klíčové slovo:
obecná čeština
Odpověď:
Zkratka ob. ve výkladových slovnících (např. ve Slovníku spisovného jazyka českého, Slovníku spisovné češtiny aj.) označuje slovo obecněčeský, které má význam ‚týkající se obecné češtiny‘.
Poslední užití:
22.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova telefax?
Klíčové slovo:
telefax
Odpověď:
Podle Nového akademického slovníku cizích slov má výraz telefax následující tři významy: 1. ‚faksimilní služba pro elektronický přenos dokumentů po telefonní síti‘, 2. ‚přístroj pro tuto službu, fax‘, 3. ‚elektronicky po telefonní síti přenesený text, dokument‘.
Poslední užití:
3.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Užívá se v češtině nějaká plně inkluzivní forma oslovení? Zdá se mi, že oslovení typu „vážený zákazníku“ cílí (především) na muže, forma „vážená paní, vážený pane“ zase nezahrnuje nebinární lidi.
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Pokud nechcete užít v oslovení ani generické maskulinum („vážený zákazníku“, „vážení zákazníci“ apod.), ani spojení tvarů ženského a mužského rodu („vážená paní, vážený pane“, „vážené paní, vážení pánové“ apod.), nabízí se nahradit oslovení pozdravem (dobrý den). Výhoda tohoto řešení spočívá v tom, že daný prostředek pro navázání kontaktu nijak nevymezuje, na koho se obracíme. Co se genderově neutrálního oslovení týče, žádný ustálený jazykový prostředek pro něj (alespoň zatím) v češtině nemáme.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ v následujícím souvětí? „Čert, přesvědčený, že je již ráno, zmizel(,) a [jméno] si tak zachránil svou duši a rybník dokončil.“
Klíčové slovo:
a tak
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru příčinném/důsledkovém oddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy i pokud jsou spojeny beze spojky. Jestliže ale výraz signalizující příčinný/důsledkový poměr (proto, tedy apod.) nestojí přímo u souřadicí spojky, lze poměr chápat jako oslabený a volit řešení s čárkou i bez čárky (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
7.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Překládáme rozhovor s nebinární osobou. V angličtině používá tato osoba zájmeno they (oni), tak nás napadlo používat tvary množného čísla (zpívali) nebo zakončení -x (zpívalx). Ani jedno řešení se mi však nelíbí – koncovka -i naznačuje mužský rod a koncovka -x se mi zdá dost neobvyklá. Máme už v češtině nějaká pravidla pro tyto případy?
Klíčové slovo:
nebinární
Odpověď:
Čeština patří mezi jazyky, které vyjadřují jmenný (gramatický) rod v mnoha slovech a tvarech. Platí to samozřejmě nejen pro názvy osob (otec = rod mužský, matka = rod ženský, dítě = rod střední), ale též pro pojmenování neživých entit (sněhulák, vůz = rod mužský, kára = rod ženský, auto = rod střední). Z toho vyplývá, že gramatický rod nelze přímočaře spojovat s pohlavím (tj. biologickou kategorií) ani s genderem (tj. socio-kulturní kategorií). Je však pravda, že v případě pojmenování osob gramatický rod běžně odpovídá určitým kategoriím – ženský rod kategoriím žena, femininní (Lenka, sestra, docentka, lékařka), mužský rod kategoriím muž, maskulinní (Petr, bratr, docent, lékař); střední rod je pak spojován s nedospělými jedinci (dítě, miminko). Existuje však několik výjimek: např. přestože je slovo osoba rodu ženského a slovo člověk rodu mužského, mohou tyto výrazy zahrnovat kohokoliv.
Vyjadřování jmenného rodu se netýká jen podstatných jmen, nýbrž i tvarů, které se s nimi gramaticky shodují. Patří mezi ně např. slovesné příčestí zmíněné v dotazu, neboť zakončení slovesného tvaru v přísudku musí odpovídat jmennému rodu podmětu (např. otec/sněhulák/vůz stál; matka/osoba/kára stála; dítě/děvče/auto stálo). Volba koncovky slovesného tvaru však může být problematická pro nebinární osoby či osoby, které se o nich vyjadřují, neboť jmenný rod v češtině silně implikuje příslušnost k určitému pohlaví či genderu, jak jsme viděli výše – a těmto implikacím se (alespoň někteří) nebinární lidé či lidé o nich píšící či hovořící snaží vyhnout. Za tímto účelem pak volí různé jazykové prostředky.
Někdy se užívá shoda se středním rodem (zpívalo) či v množném čísle (zde je však třeba opět volit rodovou koncovku – zpívali, zpívaly), objevuje se též střídání koncovek mužského a ženského rodu (jednou zpíval, podruhé zpívala), a dokonce vznikají i návrhy na zvláštní sady koncovek. Další možností, jak neutralizovat vyjádření jmenného rodu, je užití písmena x (zpívalx), které má nahrazovat libovolnou koncovku. Žádné z uvedených řešení však nepovažujeme za ideální a zcela neproblematické – např. užití koncovek středního rodu může působit dehonestujícím až dehumanizujícím dojmem, zápis s koncovkou -x může vzbuzovat nejistotu, jak jej (nahlas) přečíst, atd.
Tento výčet jazykových prostředků, užívaných pro zamezení (či alespoň zmírnění) implikace určitého pohlaví či genderu, si neklade nárok na úplnost, pouze ilustruje jejich rozmanitost. Žádný z uvedených jazykových prostředků nepovažujeme za natolik rozšířený a ustálený, abychom jej mohli označit za obecně přijímanou normu. Z tohoto důvodu nemůžeme v současnosti ani poskytnout jednoznačné doporučení, které z uvedených řešení zvolit.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V jakém pořadí mají být uvedena jména na náhrobku? Upřednostnil bych jméno ženy na prvním místě (Anna a Jan Novotných), ale na náhrobku bude jejich dvojportrét, kde je muž zachycen nalevo a žena napravo, čemuž odpovídá opačné pořadí jmen (Jan a Anna Novotných). Kterou variantu byste mi doporučili?
Klíčové slovo:
pořadí jmen
Odpověď:
Tento dotaz není čistě jazykový, nemůžeme vám tedy poskytnout jednoznačnou odpověď. Pokud chcete uvést první v pořadí ženu, jistě můžete. Pokud chcete pořadí jmen přizpůsobit vyobrazení jejich nositele a nositelky, aby byla tato spojitost na první pohled zřejmá, je to také zcela relevantní důvod. Roli může hrát i celková podoba náhrobku, především rozmístění jmen a portrétu. Konečné rozhodnutí je tedy na vás.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Píšu knihu, v níž se objevují nebinární postavy. Mám však problém s tím, jak o nich psát – nechci užívat rod ženský (přišla) ani mužský (přišel), ale nelíbí se mi ani rod střední (přišlo), protože si ho spojuji s věcmi. Máme už v češtině nějaká pravidla pro tyto případy?
Klíčové slovo:
nebinární
Odpověď:
Čeština patří mezi jazyky, které vyjadřují jmenný (gramatický) rod v mnoha slovech a tvarech. Platí to samozřejmě nejen pro názvy osob (otec = rod mužský, matka = rod ženský, dítě = rod střední), ale též pro pojmenování neživých entit (sněhulák, vůz = rod mužský, kára = rod ženský, auto = rod střední). Z toho vyplývá, že gramatický rod nelze přímočaře spojovat s pohlavím (tj. biologickou kategorií) ani s genderem (tj. socio-kulturní kategorií). Je však pravda, že v případě pojmenování osob gramatický rod běžně odpovídá určitým kategoriím – ženský rod kategoriím žena, femininní (Lenka, sestra, docentka, lékařka), mužský rod kategoriím muž, maskulinní (Petr, bratr, docent, lékař); střední rod je pak spojován s nedospělými jedinci (dítě, miminko). Existuje však několik výjimek: např. přestože je slovo osoba rodu ženského a slovo člověk rodu mužského, mohou tyto výrazy zahrnovat kohokoliv.
Vyjadřování jmenného rodu se netýká jen podstatných jmen, nýbrž i tvarů, které se s nimi gramaticky shodují. Patří mezi ně např. slovesné příčestí zmíněné v dotazu, neboť zakončení slovesného tvaru v přísudku musí odpovídat jmennému rodu podmětu (např. otec/sněhulák/vůz stál; matka/osoba/kára stála; dítě/děvče/auto stálo). Volba koncovky slovesného tvaru však může být problematická pro nebinární osoby či osoby, které se o nich (potažmo o nebinárních postavách v beletrii apod.) vyjadřují, neboť jmenný rod v češtině silně implikuje příslušnost k určitému pohlaví či genderu, jak jsme viděli výše – a těmto implikacím se (alespoň někteří) nebinární lidé či lidé o nich píšící či hovořící snaží vyhnout. Za tímto účelem pak volí různé jazykové prostředky.
Někdy se užívá shoda se středním rodem (přišlo) či v množném čísle (zde je však třeba opět volit rodovou koncovku – přišli, přišly), objevuje se též střídání koncovek mužského a ženského rodu (jednou přišel, podruhé přišla), a dokonce vznikají i návrhy na zvláštní sady koncovek. Další možností, jak neutralizovat vyjádření jmenného rodu, je užití písmena x (přišelx), které má nahrazovat libovolnou koncovku. Žádné z uvedených řešení však nepovažujeme za ideální a zcela neproblematické – např. užití koncovek středního rodu může působit dehonestujícím až dehumanizujícím dojmem (jak ostatně naznačujete ve svém dotazu), zápis s hvězdičkou či koncovkou -x může vzbuzovat nejistotu, jak jej (nahlas) přečíst, atd.
Tento výčet jazykových prostředků, užívaných pro zamezení (či alespoň zmírnění) implikace určitého pohlaví či genderu, si neklade nárok na úplnost, pouze ilustruje jejich rozmanitost. Žádný z uvedených jazykových prostředků nepovažujeme za natolik rozšířený a ustálený, abychom jej mohli označit za obecně přijímanou normu. Z tohoto důvodu nemůžeme v současnosti ani poskytnout jednoznačné doporučení, které z uvedených řešení zvolit.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V textu jsem se setkal se zápisem tvarů mužského a ženského rodu pomocí hvězdičky, např. „je na pisateli*ce“ či „jedni/y“. Jaký je váš názor na užívání hvězdičky?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: „je na pisateli/pisatelce“. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Psala bych power play jako dvě samostatná slova. Ale váhám, zda tam nemá být spojovník: power-play. Nebo ještě jinak?
Klíčové slovo:
power play; power-play; powerplay
Odpověď:
Nový akademický slovník cizích slov (vydání z roku 2007) doporučuje psát nesklonné podstatné jméno ženského rodu power-play se spojovníkem. Podle dokladů z korpusu SYN v12 je však v současné praxi výrazně běžnější psaní zvlášť. Zápis power play je doložen 19 767krát, psaní se spojovníkem power-play má 6 973 dokladů. Poměrně časté je i psaní dohromady – podoba powerplay je v korpusu zachycena 3 775krát.
Všechny tři možnosti zápisu – power play, power-play i powerplay – uvádí i elektronický Cambridge dictionary (https://dictionary.cambridge.org/).
V souladu s jazykovou praxí a pravopisnou podobou doloženou v anglických slovnících jsou v Internetové jazykové příručky uvedeny všechny tři možnosti zápisu. Můžete tedy zvolit kteroukoli z variant, např. při závěrečné power play; téměř tříminutová power-play; bod zachránila powerplay.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Psala bych fair play bez spojovníku jako dvě slova. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
fair play
Odpověď:
Ano, náležitá podoba je fair play, slovo je takto uvedeno i v nejnovějším Akademickém slovníku současné češtiny.
Zvažované varianty:
fair play
fair-play
Poslední užití:
29.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.