Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Na semináři o první pomoci použil přednášející několikrát slovo bezdeší. Nikde jsem ho nenašla. Je spisovné?
Klíčové slovo:
bezdeší
Odpověď:
Starší výkladové slovníky tento výraz nezachycují. Lze v nich, konkrétně v Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957) a Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971), najít pouze přídavné jméno bezdechý s významem 1. ,jsoucí bez dechu‘, 2. ‚nedýchající, bez života; mrtvý‘. Výraz bezdeší neobsahují ani tištěné, ani elektronické lékařské slovníky; lze se s ním setkat na webových stránkách věnovaných první pomoci. Korpus SYN v14 má 210 dokladů na jeho užití, nejstarší jsou z r. 1998 (z jednoho zdroje): V období tonických křečí s déletrvajícím bezdeším se pokusíme o umělé dýchání z plic do plic.
Podstatné jméno bezdeší lze nalézt v nejnovějším výkladovém slovníku českého jazyka, tj. Akademickém slovníku současné češtiny (2017–2026). V něm je označen jako termín z medicíny, znamenající ,stav bez dýchání, zástava dýchání‘.
Výraz bezdeší se řadí do rodiny slov jako meziarší, návrší, přístřeší, náručí, podzámčí, úbočí, zahraničí atp. Všechna vznikla spojením předložky a podstatného jména a při odvozování došlo k hláskovým změnám pro češtinu obvyklým: ch > š, k nebo c > č, a k dloužení samohlásky v některých předponách: na > ná-, při > pří-, u > ú-: mezi + archy > meziarší, na + vrch > návrší, při + střeše > přístřeší, na + ruce > náručí, pod + zámkem > podzámčí, u + boku > úbočí, za + hranicí > zahraničí a také bez + dechu > bezdeší.
Třebaže, jak vidno z internetu, někteří uživatelé češtiny tento výraz odmítají, není pro to důvod. Bylo utvořeno v souladu s českými slovotvornými zásadami a rozšířilo tak vrstvu spisovných výrazů.
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Můžete mi sdělit, zda je slovo nátěrka už spisovné?
Klíčové slovo:
nátěrka
Odpověď:
Tento výraz nenajdeme v žádném výkladovém slovníku češtiny. Rozhodně nelze říci, že by se užíval zcela běžně. Korpus SYN v14 má pouhých 34 dokladů, nejstarší 3 jsou z r. 2010, dva přinášejí recept na brynzovou nátěrku, třetí je součástí spojení zabijačková nátěrka.
Z 32 dokladů je zřejmé, že jde o synonymum výrazu pomazánka. Právě nátěrka se objevila i jako jedna z možných náhrad názvu výrobku pomazánkové máslo (viz zde https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/mazanek-naterka-maslova-pomazanka-tipy-na-novy-nazev/r~i:article:760906/). Pojmenování máslo v tomto názvu totiž neodpovídalo evropskému nařízení č. 1234/2007, podle nějž pomazánkové máslo obsahuje méně tuků, než je u másla přípustné. Nakonec byl tento výrobek oficiálně přejmenován na tradiční pomazánkové (podrobněji viz zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomaz%C3%A1nkov%C3%A9_m%C3%A1slo).
V úvodu jsme uvedli, že ve 32 dokladech slovo nátěrka znamená ,pomazánka‘. Ve 2 dokladech jde o význam jiný: Na dědu nikdo nemá. Je nátěrka. Žloutkem s citronem a vodou potírá koláčky, než se dají do trouby. V daném kontextu lze tento výraz označit jako příležitostný, jehož autor/ka chce neotřelou formou naznačit dědovu zálibu. Ve 2. dokladu Když se čin nepodaří, protože zasáhli chlupové, bengoši, šilcové, špenáti, poliši (policisté), případně také pomohl nátěrka (udavač)… je význam naznačen v závorce. Stejnou podobu (jak pro označení muže, tak ženy) i význam zachycuje také příručka Jaroslava Suka Několik slangových slovníků (Praha: Inverze 1993, s. 72), jež zahrnuje i současný kriminální slang. Naproti tomu Slovník nespisovné češtiny (4. rozšířené vydání, Praha: Maxdorf, s. 288) uvádí podobu natěrač. Korpus SYN v13 zaznamenává 2 689 dokladů slova natěrač, ale ani v jednom z nich se ve významu ,udavač‘ tento výraz nevyskytuje.
Třebaže slovo nátěrka ve výkladových slovnících češtiny ve významu ,pomazánka‘ nenajdeme, nebylo by možné ho ze slovotvorného hlediska zcela odmítnout. Tak jako bylo příponou -k/a odvozeno ze slovesa utírat podstatné jméno utěrka a ze slovesa stírat podstatné jméno stěrka, bylo ze slovesa natírat utvořeno i slovo nátěrka (bezesporu to platí o výše uvedeném slangismu). Domníváme se však, že za výskytem této podoby ve významu ,pomazánka‘ v češtině stojí slovenština. V ní totiž existuje podstatné jméno nátierka, jehož českým ekvivalentem je právě slovo pomazánka. Vzhledem k tomu, že výraz nátěrka je s ním významově zcela totožný, nevidíme důvod, proč by se v českých textech měl užívat.
Zvažované varianty:
nátěrka
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Několik slangových slovníků. Jaroslav Suk. 1993.
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka ve škole použila spojení letošní urozené olivy ve významu ‚olivy, které se letos urodily‘. Mně toto spojení nepřijde úplně vhodné, spíš mi evokuje nějakou vznešenou odrůdu oliv. Je možné takto použít přídavné jméno urozený, nebo navrhujete jiné řešení?
Klíčové slovo:
urozený
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i Slovník spisovné češtiny (1994) obsahují heslo urozený jedině ve významu ‚titul, oslovení šlechtice‛, případně (zastarale) ‚ušlechtilý, šlechetný‛. Je nutno zdůraznit, že mnoho přídavných jmen, která jsou odvozena od sloves a vyjadřují proces nebo výsledek děje označovaného slovesem, ve výkladových slovnících nenajdeme. Lze tedy předpokládat, že ze slovotvorného hlediska by výraz urozený mohl dávat smysl i ve významu ‚který se urodil‛, podobně jako například narozený znamená ‚který se narodil‛. Užití v tomto významu však komplikuje jazyková praxe. V korpusu SYN v11 najdeme přídavné jméno urozený výhradně v souvýskytu se slovy typu původ, pán, paní/dáma, šlechtic, panstvo, krev, rytíř, rodina apod. Proto si spojení urozené olivy bude většina uživatelů pravděpodobně spojovat s něčím šlechtickým. Teoreticky lze uvažovat ještě o přídavném jménu utvořeném od příčestí minulého (urodilý), které se zpravidla uplatňuje u tzv. subjektových sloves (např. uzrálý, zhaslý, zpozdilý). Jméno urodilý se však v současné jazykové praxi vůbec neužívá (na základě dat korpusu SYN v11). Řešením může být přídavné jméno utvořené z minulého přechodníku, tedy urodivší se. Je ale třeba mít na paměti, že jména tohoto typu mají knižní ráz, stejně jako přechodníky samotné. V neposlední řadě tedy doporučujeme uplatnit na základě kontextových možností jiné vyjádření, např. letošní úroda oliv; olivy uzrálé letos apod.
Zvažované varianty:
urozený
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Dohadujeme se s kolegyní o existenci slova dooorat. Je možné, aby v češtině existovalo spisovné slovo, které má tímto způsobem tři o za sebou? A dá se obhájit význam tohoto slova ve smyslu dokončit oorání?
Klíčové slovo:
dooorat
Odpověď:
Systém českého jazyka z principu umožňuje existenci více předpon za sebou v jednom slově. Pokud jde o slovesa, uveďme příklady jako navykládat, odnaučit, povyskočit, pozastavit apod. Čím více předpon se ale ve slově vyskytne, tím nezvykleji (někdy i neobratněji) může slovo působit. U těchto slov pak můžeme uvažovat o větší či menší míře jejich teoretické obhajitelnosti, když je například ve slovnících nenajdeme a v jazykové praxi se vyskytují minimálně či vůbec (např. dovynaložit). Přijatelná, ba nevyhnutelná je kumulace předpon tam, kde má jedna z nich zcela specifický, nenahraditelný významový rys. Je to zejména v případě záporného prefixu ne-: nevynaložit, neodnaučit apod., u přídavných jmen a příslovcí také u stupňovací předpony nej- (např. nejneodmyslitelnější). Ovšem i v dalších případech mohou být některé předpony specifické a potřebné pro naplnění daného sémantického záměru. Právě předpona do- patří mezi velmi frekventované, přičemž mluvčí či pisatelé mohou mít často potřebu zdůraznit rys dokončení nebo drobné doplňující realizace děje, k jehož označení bylo původně užito předponové sloveso (tj. již původní sloveso obsahovalo předponu; například vysvětlit – dovysvětlit, přeložit – dopřeložit). Předponou do- jsme se zabývali již v souvislosti s dotazem týkajícím se sloves dohřát – doohřát.
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše jednoslovné označení měkkého dárku – měkouš, nebo měkkouš?
Klíčové slovo:
měkouš
Odpověď:
Toto slovo nepojmenovává pouze na omak měkký dárek, jenž obsahuje zpravidla oblečení, ale užívá se též jako pojmenování pro citlivou, ústupnou osobu. Píšeme ho s jedním -k-, tedy měkouš. Od přídavného jména měkký, z nějž si zachovává kořen měk-, je totiž odvozeno příponou -ouš (srov. bílý > bělouš, drahý > drahouš, sladký > slaďouš, nikoliv *sladkouš). Podobně se tvoří i slova jako měkoučký (měk- + -oučký) či měknout (měk- + -nout). Naproti tomu v některých jiných slovech odvozených od téhož kořene dochází k jeho rozšíření o příponu -k-, např. měkkost (měk- + -k- + -ost), měkkýš (měk- + -k- + -ýš).
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Na internetu jsem narazila na diskusi o tom, jaké je správné pojmenování mláděte krocana. Myslím si, že je to krůtě. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
krůtě
Odpověď:
Slovo krocan slouží jako pojmenování samce, pro označení samice se užívá výraz krůta. Od něj je pak utvořeno podstatné jméno středního rodu krůtě pomocí přípony -ě, jež se běžně užívá při odvozování názvů mládať (viz např. kur > kuře, medvěd > medvídě). Výraz krůtě zaznamenávají již Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého, druhý jmenovaný zachycuje dokonce i podobu krůtče, označuje ji však jako řídkou. Užívání výrazu krůtě dokládá Naučný slovník zemědělský (díl 3., k–l, 1971), kde se mj. píše: Potrava krůťat v útlém mládí je převážně živočišná, později smíšená. Krůťata velmi rychle vyspívají, ale jsou značně citlivá na nachlazení. O tom, že se slovo užívá i v současnosti, vypovídá 257 dokladů v korpusu SYN v14: Za jednodenního kuřecího brojlera zemědělci zaplatí sedm korun a za krůtě 43,50 korun. Druhá třída nerozezná holoubě od krůtěte. Ve věku dvou měsíců krůťatům na hlavách vypadává peří. Pro úplnost dodejme, že pro mládě přichází v úvahu ještě jedno pojmenování, a to (krůtí) kuře. To je však neterminologické a výrazně méně užívané – korpus SYN v14 zachycuje pouze 5 dokladů.
Zvažované varianty:
krůtě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, proč se píše vdaná žena ne mužatá, když muž je ženatý. Proč se žena vdává a proč se nemuží, když muž se žení? Když se muž ožení, proč se žena neomuží? Bylo by to asi správnější.
Klíčové slovo:
vdaná, ženatý
Odpověď:
Vaši otázku by stejně tak bylo možné otočit a ptát se: Proč se píše ženatý muž, když je žena vdaná? Řešení je v tom, že tato pojmenování patří mezi nejstarší českou slovní zásobu a jako taková reflektují společenské stavy v dobách hluboce minulých. Žena se vdává, protože se vlastně „vy-dává“, tj. otec ji věnuje muži. Muž se naopak žení, protože vlastně ženu dostává, o-žení se. Dnešní společenská situace je o hodně jiná, původní významová motivace slov se do značné míry setřela, ale samotná slova zůstávají.
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Dovoluji si touto cestou požádat o radu. Jedná se o vytvoření správného tvaru řadové číslovky – a to konkrétně od miliardy. Moji žáci vznesli tento dotaz poté, co objevili, že nejde o výraz, který by se nacházel v Pravidlech českého pravopisu. Moje domněnka je, že by mělo jít o číslovku miliardtý (analogie s obvyklejším tvarem miliontý), ale nejsem schopna najít nikde ověření tohoto tvaru.
Klíčové slovo:
miliardtý
Odpověď:
Řadová číslovka od základní číslovky miliarda je skutečně miliardtý. Tato podoba odpovídá slovotvorným zásadám češtiny. Poměrně běžně se také vyskytuje v úzu – například v korpusu SYN v 13 má 64 výskytů.
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Bude se polévka z cizrny psát cizrnná nebo cizrnová nebo cizrná?
Klíčové slovo:
cizrnová
Odpověď:
Polévka z cizrny je cizrnová; názvy polévek se tvoří příponou -ov/á: bramborová, čočková, vločková, květáková, hrachová, gulášová atp.
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Prosím o radu: Jaké je přídavné jméno od podstatného jména kotě?
Klíčové slovo:
kotěcí
Odpověď:
U jmen mláďat skloňovaných podle vzoru „kuře“ se při odvozování vychází z kmene s kmenotvornou příponou -et-, jejíž koncová hláska se však mění v -c- (zvíře – zvířecí), nebo v -č- (jehně – jehněčí). Podíváme-li se na internet, najdeme stovky výskytů analogicky vytvořené podoby kotěcí (varianta kotěčí se téměř neobjevuje). Tento výraz je podle našeho názoru zcela v pořádku. České výkladové slovníky jej však dosud nezachytily.
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.