Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou)? Dosud jsme používali podobu Poříčáci, ale nyní se objevil názor, že máme používat podobu Poříčané. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
Poříčané, Poříčáci
Odpověď:
Ve spisovném jazyce má obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou) podobu Poříčan, v mn. č. Poříčané. Podoba Poříčák, v mn. č. Poříčáci, je stylově nižší, na hranici spisovnosti. V nadregionální komunikaci, např. v celostátním deníku, v celoplošné televizi atp., by nejspíš působila rušivě, v regionální, místní komunikaci, např. v místním zpravodaji, se však může uplatňovat bez problémů, jelikož ji lidé znají, jsou na ni zvyklí a neruší je. (Volbě mezi uvedenými tvary se lze v mn. č. vyhnout užitím podoby Poříčští.) Jména na ‑ák jsou tradičně označována za nespisovná či hovorová, patrně mj. s ohledem na expresivní status jiných takto tvořených pojmenování (Staromák, slepák, auťák), jména na ‑an naopak někdy působí knižně nebo neobvykle. Přijatelnost jednotlivých jmen ve spisovném textu se může lišit, např. regionálně, a to jak z hlediska příslušného jména, tak uživatelů. Blíže neutrální vrstvě spisovné češtiny může být v některých případech stylově nižší varianta (např. běžné Jičíňák proti okrajovějšímu Jičíňan), v jiných případech varianta stylově vyšší (např. běžnější Kroměřížan proti prakticky neužívanému Kroměřížák) a někdy nelze považovat za neutrální ani jednu z nich.
Zvažované varianty:
Poříčané
Poříčáci
Poslední užití:
16.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření obyvatelských jmen, 1 Obecné poučení, odst. 2
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jaroslavl (město v Rusku)?
Klíčové slovo:
jaroslavský, jaroslavlský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jaroslavl příručky ani výkladové slovníky neuvádějí. Vladimír Šmilauer v časopise Naše řeč (1956, roč. 39, č. 7–8, s. 206, par. 68) uvádí: „Po retných souhláskách (m, v) se v ruštině před původním j vyvinulo l: ze zem-ja vzniklo zem-ľa, z Jaroslav-j’ pak Jaroslav-ľ. V odvozeninách však toto l [v ruštině; JP] mizí (zemlja [vysl. zemľa] – zemskij, Jaroslavľ – jaroslavskij). Podle toho máme i v češtině k Novaja Zemlja přídavné jméno novozemský, k Jaroslavl – jaroslavský“. Šmilauer tedy to, jak by měla vypadat česká podoba, zakládá na stavu v ruštině. Podle databáze Českého národního korpusu syn v9 se však toto doporučení v dnešní praxi neprojevuje nijak jednoznačně. Najdeme tu totiž 214× podobu jaroslavský (dotaz: [(lemma="jaroslavský")], mezi výskyty jsou nízké desítky přídavných jmen utvořených od názvu českých obcí Jaroslav, v okr. Pardubice a Rychnov nad Kněžnou: jaroslavská kachna atp.) a 155× podobu jaroslavlský (dotaz [(lemma="jaroslavlský")] s ponechaným l. Na pozadí českých slovotvorných principů je Šmilauerovo doporučení (opřené argumentačně o poměry v ruštině) poněkud překvapivé. Stav v cizím jazyce obvykle nemá vliv na to, jaký stav by měl být v češtině, resp. se jako takový argument přímo odmítá. Při vypuštění l z přídavného jména kromě toho není zřejmé, že výchozí podoba není Jaroslav, ale Jaroslavl. Z tohoto hlediska se podoba jaroslavský s vypuštěným l jeví jako méně výhodná. Na druhou stranu by vliv na vypuštění l mohla mít v češtině obtížně vyslovitelná skupina vlsk (jarosla-vlsk-ý), i když ani to obvykle neslouží jako argument pro zjednodušování v písmě, resp. se to jako argument odmítá. Systémové, lingvistické argumenty tedy svědčí spíš ve prospěch podoby jaroslavlský. Doklady z úzu však svědčí o tom, že běžně se vyskytuje i podoba jaroslavský s vypuštěným l (relativně slabým argumentem na její podporu by mohlo být, že je utvořena od českého exonyma Jaroslav, které, jako variantní, uvádí Seznam českých exonym; relativně slabým, jelikož podoby s vypuštěným l podle všeho nejsou tvořeny od této, všeobecně málo známé a užívané podoby). Je možné používat (s odkazem na výše uvedený rozbor a o něj opřené argumenty) obě podoby – jaroslavský i jaroslavlský. Důležité je postupovat jednotně. Pro úplnost lze dodat, že podoba jaroslavský s vypuštěným l má tendenci se pojit se slovy nebo spojeními: oblast, gubernie; nádraží (v Moskvě); divadlo, činoherní divadlo; závod, lokomotivní závod, opravárenský závod; oblastní duma. Podoba jaroslavlský s ponechaným l se pak pojí se slovy nebo spojeními: letiště, tragédie, katastrofa, havárie, nemocnice. To lze interpretovat tak, že podoby s ponechaným l pronikly do úzu hojněji v souvislosti s havárií letadla hokejového klubu Lokomotiv Jaroslavl v roce 2011, na jehož palubě zemřeli i tři čeští hokejisté. V současné době se už podoba jaroslavlský s ponechaným l ovšem vyskytuje i ve spojení se slovy nádraží (v Moskvě), oblast, divadlo. Podoba jaroslavlský s ponechaným l se tedy evidentně rozšířila (pokud se předtím vůbec hojněji vyskytovala) v souvislosti se zmíněným leteckým neštěstím a odtud se dostává do kontextů, kde se předtím typicky vyskytovala podoba jaroslavský s vynechaným l.
Poslední užití:
5.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(1956, roč. 39, č. 7–8, s. 206, par. 68)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Jaroslav
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [(lemma="jaroslavský|jaroslavlský)] + následná kolokační analýza
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Je správně newyorkský, nebo newyorský?
Klíčové slovo:
newyorský
Odpověď:
Přídavné jméno vytvořené od zeměpisného jména New York má správnou podobu newyorský (bez -k-). U jmen tohoto typu se koncové ‑k odsouvá.
Zvažované varianty:
newyorkský
newyorský
Poslední užití:
24.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, 8. 8. Zakončení na ‑berg, ‑berk, ‑berok, ‑bjerg, ‑burg, ‑burk, ‑burgh, ‑borg, ‑bork, ‑bark, ‑bourg
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla New York a newyorský
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Existuje přechýlená podoba mimka (k mim)? Lze ji používat?
Klíčové slovo:
mimka
Odpověď:
Ano, přechýlená podoba slova mim je mimka. Jde o jedinou možnost, jak v souladu se slovotvornými zásadami češtiny vytvořit přechýlenou podobu slova mim. Výkladové slovníky podobu mimka sice neuvádějí, je však zachycena v Internetové jazykové příručce a doklady v databázi Českého národního korpusu syn v8 svědčí o tom, že se reálně používá (podoba mimka je zde doložena 78×). Slovo mimka je tedy zcela v pořádku a je možné ho v případě potřeby kdykoliv bezpečně používat.
Zvažované varianty:
mimka
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo mimka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="mimka"] v syn v9
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vytvoří přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Fern? Je správně Ferniino svědectví?
Klíčové slovo:
Fernino
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Fern má ve spisovné češtině (v 1. p. č. j. r. m. živ. i neživ.) správnou, pravidelnou podobu Fernin, správně je tedy (v 1. p. č. j. r. s.) Fernino svědectví.
Zvažované varianty:
Ferniino
Poslední užití:
3.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo pokladnice ve smyslu paní pokladní?
Klíčové slovo:
pokladnice
Odpověď:
Ano, slovo pokladnice uvádějí výkladové slovníky, nikoliv však ve významu ‚paní za pokladnou‘, ale jako ženský protějšek slova pokladník, tedy ve významu ‚žena, která spravuje finance (přijímá a vydává peníze ap.)‘, např. pokladnice spolku. Přechýlená podoba pokladnice se kvůli homonymii se slovem pokladnice ve významu ‚schránka pro ukládání cenností‘ užívá zřídka, obvykle se volí nepřechýlená podoba, popř. označení (ta) pokladní, její užití tím však rozhodně není vyloučeno.
Zvažované varianty:
pokladnice
Poslední užití:
11.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla pokladník, pokladnice
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přivlastňovací přídavné jméno od rodného jména Zoe? Je správně Zoino číslo, nebo Zoeino číslo?
Klíčové slovo:
Zoin, Zoein
Odpověď:
Pro odpověď na danou otázku je nutné znát výslovnost. Vyjdeme-li u jména Zoe z české výslovnosti [zoe], má individuálně přivlastňovací přídavné jméno v 1. (a 4.) pádě jednotného čísla rodu středního správnou podobu Zoino [zo(j)ino]. Vyjdeme-li ovšem u rodného jména Zoe z anglické výslovnosti [zouí] (pokud bychom vyšli z jiných výslovností, mohlo by být doporučení odlišné!), koncové psané -e by se mělo podle doporučení v Internetové jazykové příručce v individuálně přivlastňovacím přídavném jménu ponechat a přípona -in/o by se měla připojit k celé výchozí podobě jména. Na základě tohoto "předpisu" bychom tedy doporučovali v 1. (a 4.) pádě středního rodu psát Zoeino (a vyslovovat [zouí(j)ino] – obdobně jako Shirley [širli/šérli] > Shirleyino [širli(j)ino/šérli(j)ino]). Data z databáze ČNK syn v9 s tímto "papírovým" doporučením přinejmenším nejsou v rozporu (silnější tvrzení je nemožné, protože výskytů je jednak málo, jednak nevíme, na jakou výslovnost jména se vážou). V případě české výslovnosti [zoe] bychom tedy měli mít podobu Zoino [zo(j)ino], v případě anglické výslovnosti [zouí] pak podobu Zoeino [zouíino].
Zvažované varianty:
Zoino
Zoeino
Poslední užití:
29.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, 1 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [a], [e], [o], [u], [ú], [ou]
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, 2.3 Jména zakončená v psané podobě na skupinu samohlásek vyslovujících se jako [i]
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Existuje k prokurista přechýlená podoba prokuristka? Nebo jak se slovo prokurista přechýlí?
Klíčové slovo:
prokuristka
Odpověď:
Přechýlená podoba slova prokurista je prokuristka. Tuto podobu uvádějí výkladové slovníky (od Příručního slovníku jazyka českého z let 1935–1957 přes Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny až po Nový akademický slovník cizích slov z r. 2005 – a také Internetová jazyková příručka). Slovotvorně je zcela v pořádku, vzniká tím nejzákladnějším slovotvorným postupem pro přechylování, přidáním přípony -k/a k základu prokurist-. Zároveň se daná podoba poměrně běžně užívá – v databázi Českého národního korpusu syn v9 má 796 výskytů (pro srovnání: nepřechýlená podoba prokurista tu má 5339 výskytů). Přechýlenou podobu prokuristka lze tedy bez problémů používat – a nejen to: je to žádoucí.
Zvažované varianty:
prokuristka
Poslední užití:
28.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokuristka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokurista
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokurista
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokuristka
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="prokurista|prokuristka"] v syn v9
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí obyvatel a obyvatelka Benešova? Je to Benešovák a Benešovačka, nebo Benešák a Benešačka?
Klíčové slovo:
Benešovan, Benešovanka
Odpověď:
Obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Benešov má ve spisovném jazyce správnou podobu Benešovan pro mužský rod a Benešovanka pro rod ženský. (V množném čísle lze použít též podobu Benešovští.)
Zvažované varianty:
Benešovák
Benešák
Benešovačka
Benešačka
Poslední užití:
28.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Je správně rodina Ondráčkova, rodina Ondráčkových, nebo jen Ondráčkovi?
Klíčové slovo:
Ondráčkova, Ondráčkových, Ondráčkovi
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Ondráček má ve spisovné češtině dvě správné, rovnocenné podoby – rodina Ondráčkova a rodina Ondráčkových. Kromě toho lze samozřejmě použít i 1. p. mn. č. r. m. živ. přivlastňovacího přídavného jména – tedy (ti) Ondráčkovi.
Zvažované varianty:
Ondráčkova
Ondráčkových
Ondráčkovi
Poslední užití:
5.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno vytvořené ze zeměpisného jména Vrbátky (obec v okr. Prostějov s velkým cukrovarem)? Je vedle vrbátecký správná i podoba vrbatecký?
Klíčové slovo:
vrbátecký
Odpověď:
Přídavné jméno vytvořené ze zeměpisného jména Vrbátky má správnou podobu vrbátecký (s dlouhým -á-). Tuto podobu uvádějí jazykové příručky (Internetová jazyková příručka, Alena Polívková: Naše místní jména a jak jich užívat) a jako jediná se také podle databáze Českého národního korpusu syn v9 vyskytuje v úzu (podoba vrbatecký s krátkým -a- nemá v korpusu syn v9 žádný výskyt).
Zvažované varianty:
vrbátecký
vrbatecký
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Vrbátky
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Vrbátky a vrbátecký
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="vrb[a|á]tecký"]
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově výjimka píše v předponě dlouhé -ý- (když je vyjímat s -y- krátkým)?
Klíčové slovo:
výjimka
Odpověď:
Slovo výjimka je utvořeno od slovesa vyjímat. U takto tvořených názvů od sloves s předponou vy- se v řadě případů po odvození předpona dlouží, srov. vymínit si > výminka, vyčítat > výčitka, vytknout > výtka, vyvěsit > vývěska, vyhýbat > výhybka, vyšívat > výšivka, vypustit > výpustka, a obdobně tedy i vyjímat > výjimka. (U některých slov však předpona i po odvození zůstává krátká, např. vyhlížet > vyhlídka, někdy jsou možné obě varianty, krátká i dlouhá, např. vyhrožovat > výhrůžka i vyhrůžka.)
Poslední užití:
7.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [(lemma="[vy|vý].*ka")&(tag=".*N.*")]
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Syn dostal v rámci distanční výuky za úkol vytvořit přídavné jméno od spojení za sklem. Jakou má takové přídavné jméno podobu? Může to být přídavné jméno zasklený?
Klíčové slovo:
za sklem, *záskelný, *záskelní
Odpověď:
Jako řešení úlohy „vytvořte přídavné jméno od spojení za sklem“ se sice velmi nabízí přídavné jméno zasklený, a je pravděpodobné, že paní učitelka, příp. klíč či metodická příručka toto přídavné jméno uvádějí jako řešení dané úlohy, toto řešení nicméně nelze považovat za správné. Slovo zasklený není vytvořeno od spojení za sklem, ale jde o zpřídavnělé příčestí trpné, viz sklít > zasklít > zasklen (např. okno bylo zaskleno) > zasklený (např. zasklené okno). Možná je sporné, zda tu předpona za- má čistě vidový („zdokonavující“) význam, Slovník afixů užívaných v češtině uvádí u předpony za-/zá- jediný takový příklad, sloveso zaplatit (pak by bylo sklít > zasklít jako platit > zaplatit); je však jisté, že předpona za- v přídavném jméně zasklený nevyjadřuje význam ‚jsoucí na druhé straně (skla), na takovém místě, že mezi mnou a danou věcí je sklo‘. Řešením této úlohy by mohla být jedna z uměle vtvořených variant *záskelný, *záskelní, *zaskelný, *zaskelní (možná též *zásklový či *zasklový), které jsou tvořeny na základě analogií a slovotvorných zásad češtiny, srov. následující přídavná jména, která jsou skutečně tvořena z dvouslovného předložkového výrazu, přičemž se původní předložka za přehodnocuje v předponu za-/zá-, pádový tvar jména je rozšířen o slovotvornou příponu (-n-) a pomocí adjektivní pádové koncovky (v 1. p. j. č. r. m. živ. i neživ.) -í/-ý celý změněn v přídavné jméno: zánártní (< za nártem), zahraniční (< za hranicí), zákulisní (< za kulisami), zákeřný (< za keřem) atp. Problém je, že ani jedna z uvedených variant – přestože by šlo uvažovat o jejich slovotvorné náležitosti – se reálně nepoužívá; v databázi Českého národního korpusu nelze dohledat žádný výskyt ani jedné z nich. To je také důvod, proč není jasná konkrétní podoba přídavného jména vytvořeného ze spojení za sklem. Jak je vidět z uvedených příkladů, v některých případech se předpona dlouží (zákulisní, zákeřný), v některých nikoliv (zahraniční), v některých případech má nově vzniklý tvar po příponě -n- (v 1. p. j. č. r. m. živ. i neživ.) koncovku -í (zánártní, zákulisní), v některých však -ý (zákeřný) – kromě toho v úvahu připadají i jiné slovotvorné přípony, např. -ov- (*zásklový, *zasklový). Správným řešením úlohy by tedy musela být některá z uvedených variant, nikoliv však přídavné jméno zasklený. Z celého rozboru je snad dobře patrné, že tento úkol je nedomyšlený, nešťastný, a pro školní praxi tedy zcela nevhodný.
Zvažované varianty:
zasklený
Poslední užití:
21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo za-/zá-
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.4 Přídavná jména odvozená z příslovcí, z příslovečných a jiných určení, 2.4.1.2 Adjektiva odvozená z příslovečných a jiných určení, zvláště vyjádřených předložkovým pádem substantiv (s. 383–384)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla sklo, skelný, za
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Syn dostal v rámci distanční výuky za úkol vytvořit přídavné jméno od slovesa červenat se. Jakou má takové přídavné jméno podobu?
Klíčové slovo:
červenající se
Odpověď:
Od slovesa červenat se lze vytvořit např. přídavné jméno červenající se.
Poslední užití:
21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Vnuk dostal ve škole za úkol vytvořit příslovce od slovesa čekat – jak takové příslovce vypadá?
Klíčové slovo:
čekat
Odpověď:
Od slovesa čekat nelze utvořit příslovce. Příslovce se přímo od sloves tvoří zřídka (např. ležmo). V našem případě bychom tedy museli počítat s mezičlánkem a řadou sloveso čekat > od něj odvozené přídavné jméno > od něj odvozené příslovce. Od slovesa čekat lze utvořit přídavná jména čekací a čekající, ani z jednoho z nich ovšem nelze utvořit příslovce. Školní zadání tedy podle našeho názoru nemá uspokojivé řešení. (V případě negovaného slovesa nečekat by šlo uvažovat o řadě nečekat > nečekaný > nečekaně; sloveso nečekat však není v žádném smyslu tvarem či variantou slovesa čekat, nýbrž samostatným slovesem).
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Cornwall (anglické hrabství)?
Klíčové slovo:
Cornwallan
Odpověď:
Podobu obyvatelského jména od anglického hrabství Cornwall se nám nepodařilo dohledat v žádné příručce a podle databáze Českého národního korpusu syn v9 se nepoužívá (v syn v9 lze nalézt jediný výskyt, a to podoby Corwallec). Pokud už je třeba příslušné obyvatelské jméno vytvořit, doporučovali bychom využít nejzákladnější slovotvorný postup a vytvořit podobu Cornwallan. Jelikož však dané obyvatelské jméno není ani kodifikováno, ani není uzuální, či dokonce noremní, mohla by podoba Cornwallan čtenáře/posluchače zarážet, či rušit. Doporučujeme proto zvážit užití opisu: obyvatel/ka / obyvatelé Cornwallu.
Zvažované varianty:
Cornwallan
Cornwallec
Korňan
Poslední užití:
3.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky Cornwallan, Cornwallec a Korňan
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského jména Janie vyslovovaného jako [džejní]?
Klíčové slovo:
Janiin
Odpověď:
U anglických jmen zakončených v psané podobě na -ie- vyslovované jako [í] je obvyklé koncové ‑e odsouvat: Debbiin, Anniin. Analogicky k tomu tedy doporučujeme podobu Janiin (vyslovovanou jako [džejníin]).
Zvažované varianty:
Janiin
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 2.3 Jména zakončená v psané podobě na skupinu samohlásek vyslovujících se jako [i]
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vytvoří přídavné jméno v 1. p. mn. č. r. m. živ. od obyvatelského jména Malgaš (obyvatel Madagaskaru)? Píše se správně malgaští s jedním -š-, nebo malgašští se dvěma -šš-?
Klíčové slovo:
malgašští
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od obyvatelského jména Malgaš má v 1. p. j. č. r. m. (živ. i neživ.) podobu malgašský. V 1. p. mn. č. r. m. živ. má pak toto přídavné jméno podobu se dvěma -šš-: malgašští. První -š-, které je už v malgašský, zůstane a -s-, které po něm následuje, se změní v -š-, srov. např. Lotyš > lotyšský > lotyšští. Správně je tedy jedině malgašští.
Zvažované varianty:
malgaští
malgašští
Poslední užití:
1.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo lotyšský
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí osoba, která poskytuje koni pobyt ve stáji? Je správná podoba ustajovatel, ustájovatel, nebo ustájitel?
Klíčové slovo:
ustajovatel, ustájovatel, ustajitel, ustájitel
Odpověď:
U podstatných jmen, která jsou odvozena od sloves příponou -tel, dochází často ke krácení kořenové samohlásky. V minulosti bylo toto krácení pravidelné a u starých odvozenin je pevné, např. hlásat – hlasatel, tázat – tazatel, dobývat – dobyvatel, pořádat – pořadatel, páchat – pachatel. Postupně se však začala prosazovat tendence, aby odvozená slova měla kořenovou samohlásku stejnou jako základové slovo. Protože však jde pouze o tendenci, nikoli o pravidlo, můžeme se u novějších odvozenin setkat buď se zachovanou délkou samohlásky, např. dohlížet – dohlížitel, léčit – léčitel, vábit – vábitel, nebo s kolísáním: odesílat – odesílatel i odesilatel, vymáhat – vymáhatel i vymahatel. Všechny uvedené příkladové výrazy lze nalézt ve slovnících, odvozené podstatné jméno od slovesa ustájit ani ustájovat bohužel ne. Nepomohl nám ani Český národní korpus; v něm se též tyto výrazy nevyskytují. Pár dokladů jsme nalezli ve vyhledávači Google. Pokud jde o dvojici ustájitel – ustajitel, poměr je vyrovnaný, u dvojice ustajovatel – ustájovatel přesvědčivě vítězí podoba ustajovatel. Protože jde, zdá se, o novou odvozeninu, je v tuto chvíli nutné přijmout všechny podoby: ustajovatel, ustájovatel, které více signalizují pravidelnou, opakovanou činnost, i ustajitel, ustájitel, jež naznačují spíš činnost jednorázovou.
Zvažované varianty:
ustajovatel
ustájovatel
ustájitel
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo tel-
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vytvoří název pro obyvatele Frenštátu pod Radhoštěm? Je to Frenštáčan nebo Frenštátčan?
Klíčové slovo:
obyvatel Frenštátu pod Radhoštěm
Odpověď:
Správná, systémová a spisovná podoba obyvatelského jména od zeměpisného jména Frenštát (pod Radhoštěm) je Frenštáťan (srov. např. Lanžhot > Lanžhoťan, Lhota > Lhoťan). Podle dokladů v databázi Českého národního korpusu se však obyvatelské jméno od města Frenštátu pod Radhoštěm příliš nepoužívá. V korpusu syn v9 je k nalezení pouhý 1 výskyt správné podoby Frenštáťan (a k tomu 2 výskyty nesprávné podoby *Frenštáčan, a překvapivě i 55 výskytů nesprávné podoby *Frenštátčan). Z toho lze soudit, že přinejmenším v celonárodním úzu není užívání daného obyvatelského jména vžité. Z toho důvodu bychom doporučovali používat opis – v množném čísle lze užívat podoby Frenštátští, v jednotném čísle je nutno uchýlit se k podobám typu obyvatel/ka Frenštátu (pod Radhoštěm).
Zvažované varianty:
Frenštáčan
Frenštátčan
Poslední užití:
9.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky Frenštáčan, Frenštátčan a Frenštáťan
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.