Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V jedné knize jsem narazila na větu „nabulíkovali jí bůhvíco“. Je zápis bůhvíco v pořádku? Sama bych použila spíše tři slova – bůh ví co. A zachází se stejně i s dalšími podobnými výrazy – kdo ví co, bůh ví jaký, čert ví proč?
Odpověď:
Expresivní výrazy jako kdovíco, bůhvíco, čertvíproč vyjadřují nevědomost, neznámost či nejistotu. V současnosti je lze zapsat třemi způsoby: 1. dohromady jako spřežku (kdovíco, bůhvíco, čertvíproč), 2. jako spřažené kdoví/bůhví/čertví a zvlášť zapsané co, proč (kdoví co, bůhví co, čertví proč), 3. každou část zvlášť (kdo ví co, bůh ví co, čert ví proč). V dotazu uvedenou větu tak můžeme zaznamenat ve třech podobách: „nabulíkovali jí bůhvíco / bůhví co / bůh ví co“. Obdobně budeme řešit i věty jako „nechci z této kauzy dělat záležitost kdovíjak / kdoví jak / kdo ví jak mimořádného významu“; „velká část kradené hasičské techniky je zatím čertvíkde / čertví kde / čert ví kde“ apod. Pokud se v textu vyskytuje více výrazů daného typu, je vhodné zvolit pro jejich zápis jednotné řešení: „veřejné finance plynou kdovíkam a kdovíkomu / veřejné finance plynou kdoví kam a kdoví komu / veřejné finance plynou kdo ví kam a kdo ví komu“. Popsaná užití je třeba odlišovat od případů, kdy jde o volné spojení tří slov, respektive o vyjádření (části) věty řídící, na níž závisí věta začínající vztažným zájmenem či příslovcem. Pak je třeba před dané zájmeno či příslovce umístit čárku: „jen bůh ví, kolik dalších chyb jsem udělala“; „jsem jediný, kdo ví, co se doopravdy stalo“. Někdy však nelze s jistotou rozhodnout, zda je v konkrétní formulaci užit výraz typu kdovíco / kdoví co / kdo ví co, nebo jde o souvětné vyjádření, pro nějž je náležitý zápis s čárkou kdo ví, co – v takových případech jsou přijatelná všechna zmíněna řešení: „kdovíco / kdoví co / kdo ví co / kdo ví, co by se stalo, kdyby jí tehdy vyhověli“. Nadto existují ještě samostatné výrazy kdoví, bůhví, čertví (které lze psát i zvlášť: kdo ví, bůh ví, čert ví), k nimž může být připojena závislá věta, a proto můžeme v tomto případě psát též „kdoví, co by se stalo, kdyby jí tehdy vyhověli“. U některých formulací je tak možné zvolit až pět různých řešení. Jejich preference se přitom může lišit v závislosti na konkrétních výrazech – v praxi převažují např. na začátku věty zápisy s čárkou kdo ví, co a kdoví, co, avšak u bůhvíproč a bůhví proč jsou v téže pozici běžnější způsoby zápisu bez čárky.
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jak označit ženu, která vykonává povolání sládka? Měla by to být sládková, sládkyně či paní sládek?
Klíčové slovo:
sládek; sládková
Odpověď:
Ženu, která vykonává povolání sládka, označujeme sládková. Výraz sládkyně ani paní sládek se v úzu neobjevují ani nejsou v pořádku z hlediska systémového, proto je nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
sládková
sládkyně
paní sládek
Poslední užití:
27.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí spojení zemský rada?
Klíčové slovo:
zemská radová
Odpověď:
Přechýlenou podobou spojení zemský rada je zemská radová.
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba slova myslivec?
Klíčové slovo:
myslivkyně
Odpověď:
Přechýlená podoba slova myslivec je myslivkyně.
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba slova voják? Je to vojačka, nebo vojákyně?
Klíčové slovo:
vojačka, vojákyně
Odpověď:
Slovo voják lze přechýlit dvěma způsoby. Správně je jak vojačka, tak vojákyně. Podle dokladů z korpusu SYN v13 se zhruba dvakrát častěji (v poměru 1 511 : 774) používá varianta vojačka.
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba slova vlastník?
Klíčové slovo:
vlastnice
Odpověď:
Přechýlená podoba slova vlastník je vlastnice.
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Mám text, v němž nechci užívat generické maskulinum: „Hodnoticí komise mají celkem pět členů/členek. Jednoho člena/členku vybrala veřejnost pomocí hlasováni, jednoho doporučil odbor kultury.“ Přemýšlím, zda je text správně, zda by například nemělo být správně „jednoho člena a jednu členku“.
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty
Odpověď:
Pokud se v textu chcete vyhnout generickému maskulinu, je třeba užívat rodové varianty důsledně. Doporučili bychom také jednotný zápis přes lomítko: „Hodnoticí komise mají celkem pět členů/členek. Jednoho člena / jednu členku vybrala veřejnost pomocí hlasováni, jednoho/jednu doporučil odbor kultury.“
Poslední užití:
27.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
V případě, že z důvodu genderové korektnosti musím používat rodové varianty, lze užívat pro zápis lomítko, např. žáci/kyně, nebo je třeba obě slova vypsat?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
Pro zápis mužské i ženské rodové varianty můžete v textu využít lomítko. V případech, kdy má slovo mužského rodu nulovou koncovku, lze za výraz mužského rodu doplnit lomítko a zakončení ženského rodu (např. učitel/ka), jde o tzv. splitting. Pokud však slovo mužského rodu koncovku má, tak je třeba obě slova vypsat (učitelé/učitelky). Ve vašem případě je tak nutné rodové varianty rozepsat: žáci/žákyně.
Poslední užití:
6.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Opravuji bakalářskou práci, v níž se objevilo toto spojení: podle lékařů/řek a hygienistů/hygienistek. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V uvedeném spojení se setkáváme se dvěma typy zápisu. V případě pracovní pozice lékař jde o tzv. splitting, který je tu užit nenáležitě. Splitting je zápis rodových variant, při němž se za výraz mužského rodu doplní lomítko a zakončení ženského rodu a lze ho užít tam, kde má slovo mužského rodu nulovou koncovku (např. lékař/ka). V případě 2. pádu množného čísla má však slovo lékař koncovku -ů, je proto třeba obě slova vypsat (podle lékařů/lékařek). Na základě uvedeného je zřejmé, že druhý zápis (podle hygienistů/hygienistek) je v pořádku.
Poslední užití:
21.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu u soudu používat pro oslovení ženy či dívky slovo opatrovanka, nebo musím používat slovo opatrovanec?
Odpověď:
Pokud komunikujete s ženou či dívkou nebo se o ní vyjadřujete, je žádoucí použít přechýlenou podobu pojmenování, tj. opatrovanka.
Poslední užití:
15.6.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.