Dotaz:
Nemateriálový, nepraktický dotaz
Konkrétní dotaz:
Jakým slovotvorným postupem vznikla slova hnědovlasý a rovnostranný? Metodická příručka uvádí, že slovo hnědovlasý vzniklo odvozováním a slovo rovnostranný skládáním, což se nám nezdá. Není v metodické příručce chyba?
Klíčové slovo:
hnědovlasý, rovnostranný
Odpověď:
Slova hnědovlasý a rovnostranný vznikla skládáním. Pokud by mělo jít o odvozování, museli bychom předpokládat podoby *hnědovlas (> hnědovlasý) a rovnostran (> rovnostranný), obdobně jako v případě zeměpis > zeměpisný. Jelikož podoba *hnědovlas neexistuje a podoba rovnostran je přinejlepším velmi řídký, asi profesní výraz, takže nelze předpokládat, že by byl pro slovo rovnostranný motivujícím výrazem, je třeba u slov hnědovlasý a rovnostranný předpokládat motivaci spojeními hnědý vlas nebo hnědé vlasy a rovná strana či rovné strany a obě slova pak chápat jako vzniklá tzv. afixální kompozicí neboli příponovým skládáním. (Metodická příručka se tak podle všeho skutečně mýlí.)
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova sluch a slyšet příbuzná?
Klíčové slovo:
sluch, slyšet
Odpověď:
Jakkoliv se to nemusí zdát, jde o velmi složitou otázku. Český etymologický slovník J. Rejzka pojednává oba výrazy v samostatných heslech. Oba výrazy podle těchto hesel sice pocházejí ze stejného indoevropského kořene, nicméně už v praslovanštině vedle sebe existovala dvě samostatná slovesa *slyšati (z něhož je dnešní slyšet) a *slušati/*sluchati s významem ‚poslouchat‘ (z něhož je dnešní sluch, poslouchat atp.). Odpověď na otázku, zda jsou slova sluch a slyšet příbuzná, pak závisí na tom, jak hluboko v historii budeme chtít tuto příbuznost vidět. Vzhledem k tomu, že se obě slova od sebe formálně (a trochu i významově: slyšet vs. poslouchat) vzdálila ještě předtím, než se čeština vydělila z praslovanštiny jako samostatný jazyk, chápali bychom je v souladu s etymologickým slovníkem spíš jako nepříbuzná. Vzhledem k jejich společnému indoevropskému kořeni však dává smysl i opačná odpověď. Jako školní úloha je tato otázka zcela nevhodná, vzhledem k významové blízkosti obou slov jednoznačně doporučujeme uznávat jako správné obě možné odpovědi.
Poslední užití:
19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla sluch a slyšet
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Existuje účelové přídavné jméno značicí? Je např. značicí technologie (pro označování obalů)? Uplatňuje se lišení účelového a dějového přídavného jména i v případě jmen utvořených od slovesa značit?
Klíčové slovo:
značicí
Odpověď:
Ano, i v případě přídavných jmen odvozených od slovesa značit existuje rozdíl mezi účelovým přídavným jménem značicí s krátkým -i- po -č- (právě např. značicí technologie) a dějovým přídavným jménem značící s dlouhým -í- po -č- (např. anděl s roztaženými křídly značícími dobro). V databázi Českého národního korpusu syn v9 se přídavné jméno značicí vyskytuje 65×, mj. i s podstatným jménem technologie. Přídavné jméno značicí a spojení značicí technologie je tedy zcela v pořádku, lze ho bez problémů používat.
Zvažované varianty:
značicí
Poslední užití:
18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně běžící pás, nebo běžicí pás?
Klíčové slovo:
běžící
Odpověď:
Správně je běžící pás (s dlouhým -í- po -ž-). Namístě je užití tzv. dějového přídavného jména běžící, jelikož jde o pás, který (když se zapne) sám běží. V této podobě uvádí dané slovo i výkladové slovníky (SSČ, ASSČ) a v této podobě také jasně převládá v databázi Českého národního koprusu syn v9.
Zvažované varianty:
běžící
bežicí
Poslední užití:
1.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo běžet
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo běžící
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jak označovat ženu ve funkci rady? Lze použít označení radová?
Klíčové slovo:
radová
Odpověď:
Obecně platí, že zastává-li nějakou funkci žena, je její název/označení žádoucí uvést v přechýleném tvaru. Přechýlená podoba slova rada je radová. PSJČ z let 1935–1957 u slova radová uvádí jen význam ‚manželka rady‘, ale už SSJČ z let 1960–1971 u něj uvádí i význam ‚titul ženy v hodnosti nebo funkci rady‘ (srov. též podoby mistrová, správcová, krejčová). Užití slova radová v tomto významu (jakkoliv pro některé, zejm. starší uživatele češtiny je primárním významem této podoby význam ‚manželka rady‘, který jim tak nejspíš „naskočí“ jako první) je dnes zcela běžné. Doporučujeme jednoznačně použít podobu radová.
Zvažované varianty:
radová
Poslední užití:
18.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo radová
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rada
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rada, m. živ.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen mužských
Konkrétní dotaz:
Je správně Goethova vyhlídka či stezka, nebo Goetheho vyhlídka či stezka?
Klíčové slovo:
Goethova, Goetheho
Odpověď:
Správná je jak podoba Goethova vyhlídka či stezka, tak podoba Goetheho vyhlídka či stezka. "Přivlastnit" vyhlídku či stezku atp. této slavné osobnosti lze jednak pravidelně tvořeným tvarem individuálně přivlastňovacího přídavného jména (tj. Goethova vyhlídka, stezka), jednak pomocí 2. p. j. č. vytvořeného pomocí zájmenné koncovky -ho (tj. Goetheho vyhlídka, stezka).
Zvažované varianty:
Goethova
Goetheho
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Jak se v názvu disertační práce (Využití měřicích nástrojů hodnotících kognitivní funkce seniorů v ošetřovatelské péči) napíše správně přídavné jméno hodnotících – má být hodnotících kognitivní funkce..., nebo hodnoticích kognitivní funkce...?
Klíčové slovo:
hodnotících
Odpověď:
Ve spojení využití měřicích nástrojů hodnotících kognitivní funkce seniorů... jde o nástroje, které (jakmile se použijí) aktuálně hodnotí seniorské kognitivní funkce, namístě je proto v tomto kontextu užití tzv. dějového přídavného jména hodnotící (s dlouhým -í- po -t-) – správně je tedy využití měřicích nástrojů hodnotících kognitivní funkce seniorů...
Zvažované varianty:
hodnotících
hodnoticích
Poslední užití:
3.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Jak se v názvu disertační práce (Využití měřicích nástrojů hodnotících kognitivní funkce seniorů v ošetřovatelské péči) napíše správně přídavné jméno měřicí – má být měřicích nástrojů, nebo měřících nástrojů?
Klíčové slovo:
měřicí
Odpověď:
Jelikož jde ve spojení měřicí nástroje o nástroje určené k měření, mělo by se v daném kontextu užít tzv. účelové přídavné jméno měřicí (s krátkým -i- po -ř-) – správně je tedy měřicí nástroje, resp. využití měřicích nástrojů.
Zvažované varianty:
měřicích
měřících
Poslední užití:
3.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Je správně rodina Malinovských, nebo rodina Malinovská?
Klíčové slovo:
Malinovských, Malinovská
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Malinovský má ve spisovné češtině dvě správné podoby – rodina Malinovských a rodina Malinovská.
Zvažované varianty:
Malinovských
Malinovská
Poslední užití:
21.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 1 Pojmenování rodinných příslušníků příjmením rodiny
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno manželů od příjmení Suchý?
Klíčové slovo:
Suchých, Suší
Odpověď:
Společné jméno manželů utvořené od příjmení Suchý má ve spisovné češtině dvě správné podoby – manželé Suchých a manželé Suší.
Poslední užití:
3.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 1 Pojmenování rodinných příslušníků příjmením rodiny
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.