Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Rád bych se zeptal na přípustnost tvarů výsypný a vysýpací, případně jestli se jejich významy nebo užití nějak liší, pokud jde o průmyslová zařízení, která vysypáváním něco vyprazdňují. Hledání na internetu mi vrátilo mnoho výskytů slova vysýpací, většinou ve spojení s vysýpací výškou, tuším, nějakých nakladačů. Naproti tomu Slovník spisovné češtiny uvádí pouze výsypný. Je tvar vysýpací gramaticky nesprávný, nebo např. jen nevhodný a přijatelný v technickém žargonu? Nebo se jedná o správně utvořené adjektivum od nedokovaného vysypávat?
Klíčové slovo:
výsypný, vysýpací
Odpověď:
Jednosvazkový Slovník spisovné češtiny obsahuje jen kolem 50 tisíc hesel, není v něm tedy vše, zejména ne méně častá a odborná slova. Obě přídavná jména, výsypný a vysýpací, jsou správně utvořena a obě mají stejný význam, který bychom mohli stručně popsat jako ‚určený či zařízený k vysypá(vá)ní‘. Rozdíl mezi nimi je v jejich využití. V technickém vyjadřování se ustálilo přídavné jméno výsypný, např. výsypný prostor, výsypný žlab, výsypný otvor, výsypná nádrž, výsypný vůz, výsypný člun; výsypné zařízení i vysýpací zařízení. (Kdybychom měli k dispozici technické normy, mohli bychom zjistit, které z obou – a v kterých spojeních – bylo přijato jako závazný technický termín.) Přídavné jméno vysýpací se užívá řidčeji. Vedle toho existuje ještě přídavné jméno výsypkový, utvořené od podstatného jména výsypka, užívaného v hornictví. Výsypka je stavba, v níž jsou ukládány horniny ze skrývky při povrchovém dobývání (odtud i výsypkový stupeň).
Zvažované varianty:
výsypný
vysípací
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
V článku v novinách je věta: Akvapark v Kladně začíná mít vizitku nebezpečného zařízení. Prosím Vás, je správný tvar slova Akvapark nebo spíš Aquapark. Bohužel ani jeden tvar jsem nenašel v Pravidlech českého pravopisu.
Klíčové slovo:
akvapark, aquapark
Odpověď:
V češtině běžně píšeme řadu slov s první částí akva- (s významem voda, vodní): akvabela, akvanaut, akvalung, akvaristika, akvaterárium, akvaplaning apod. Slovo akvapark zachycuje slovník Nová slova v češtině z r. 2004. Při tvorbě tohoto slovníku autoři vycházeli z rozsáhlé excerpce; v danou chvíli patrně počeštěná podoba převažovala, na rozdíl např. od výrazů akvajogging, akvafitness, akvacentrum, u nichž jsou uvedeny i varianty s první částí aqua-: aquajogging, aquafitness, aquacentrum. Internetové vyhledávače ukazují, že se v současnosti užívají obě podoby (akvapark i aquapark), přičemž podoba aquapark převažuje.
Zvažované varianty:
akvapark
aquapark
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Pracuji u autobusové společnosti a často zde používáme slovo rezervovat. Zajímalo by mě, jestli je v pořádku i slovo zarezervovat. Bylo nám řečeno, že zarezervovat už není správný výraz, protože předpona za- je v něm navíc, je už přidána nesprávně. Chtěla jsem si tuto informaci ověřit, protože sloveso rezervovat bych určila jako nedokonavé (často rezervovat), takže jako protiváhu slovesa nedokonavého bych určila zarezervovat.
Klíčové slovo:
zarezervovat
Odpověď:
Sloveso zarezervovat vzniklo patrně jako dokonavý protějšek nedokonavému rezervovat. To má samozřejmě své důsledky pro jeho význam – dobře to dokládají následující příklady. Můžeme říci jak větu: Pepa včera hotel nerezervoval, protože na to neměl čas, tak i větu: Pepa včera hotel nezarezervoval, protože na to neměl čas. Obě věty můžeme považovat za synonymní. Věty Pepa včera hotel nezarezervoval, protože byl hotel plně obsazen a Pepa včera hotel nerezervoval, protože byl hotel plně obsazen oproti tomu jako synonymní hodnotit nelze – v prvním případě říkáme to, že Pepa s rezervací neuspěl, v případě druhém se říká, že tuto činnost ani neprováděl. I když tento rozdíl není příliš velký a neprojevuje se ve všech kontextech, v nichž lze daná slovesa použít, považujeme to za důvod, který existenci výrazu zarezervovat plně opodstatňuje.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: bez přípony (typ Rus)
Konkrétní dotaz:
Při úpravě jednoho textu jsem narazil na malý problém. Jak se správně označuje obyvatel Severního Irska? V Pravidlech jsem zmínku nenašel, na internetu se používá jak Severní Ir, tak Severoir. Přiznám se, že mi obojí zní poněkud divně (zvlášť onen Severoir).
Klíčové slovo:
Severoir
Odpověď:
Souhlasíme s Vámi, že jak Severní Ir, tak Severoir znějí podivně; je to mimo jiné také proto, že s oběma označeními se lze setkat spíše výjimečně, protože obvykle užíváme pojmenování Ir, obyvatel Severního Irska, popř. severoirský + podstatné jméno (fotbalista, útočník, muzikant apod.). Pokud hodnotíme pojmenování z hlediska systémovosti, přikláníme se k jednoslovnému pojmenování Severoir, které má oporu v pojmenováních jako Severoameričan, Severokorejec, Jihoafričan, Jihoameričan, Jihočech, Jihokorejec, Jihoslovan (viz Slovník spisovného jazyka českého), Severočech (viz Pravidla českého pravopisu). Pojmenování Severní Ir žádnou takovouto jazykovou oporu nemá (i když na internetu lze najít i několik dokladů na s/Severního Korejce a j/Jižního Korejce). Pro úplnost uvádíme, že v příručce Státy a území světa (Liščák a P. Fojtík, Libri 1998) se u Severního Irska uvádí etnické složení: Angloirové, Skotoirové, Irové.
Zvažované varianty:
Severní Ir
Severoir
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Proč je přídavné jméno od Asie asijský, ale od Indonésie indonéský. Nejde o stejné pravidlo?
Klíčové slovo:
asijský, indonéský
Odpověď:
Záleží na tom, jakou podobu má obyvatelské jméno. Pokud v obyvatelském jméně není -ij-, není pak ani v přídavném jméně. Proto máme Indonés-ie – Indonés-an – indonés-ský > indonéský (podobně jako Andalus-ie: Andalus-an – andalus-ský > andaluský; Brazíl-ie: Brazil-ec – brazil-ský). Ale u obyvatelských jmen, kde je v písmu nebo ve výslovnosti hláska [j], se kmen přídavného jména zpravidla rozšiřuje a přidává se sekvence -ij-(sk/ý). Asie: As-ij-ec – Asijský; Kolumbie: Kolumb-ij-ec – kolumbijský; Istrie: Istr-ij-ec – istri-jský.
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Máme u nás skupinu mažoretek – mužů, můžeme pro ně používat označení mažoreti?
Klíčové slovo:
mažoret
Odpověď:
Slovníky spojují slovo mažoretka výhradně se ženami a dívkami a v definicích se s možností, že by šlo o muže, vůbec nepočítá. Proto se nikde ani neuvádí mužská podoba. Jde o termín převzatý z francouzského majorette (ten si čeština přizpůsobila přidáním přípony -ka). Přípona -ette ve francouzštině značí ženský rod. To znamená, že k základu major- byla přidána koncovka -ette pro ženy a toto slovo pak získalo svůj specifický význam. Užívání slova mažoret bychom v češtině raději nedoporučovali. V úzu jsme nenašli jediný výskyt tohoto slova (ani v jazykovém korpusu, ani na internetu), tudíž je evidentní, že se v praxi vůbec neužívá. Kromě toho výraz mažoret by vzhledem ke své neobvyklosti mohl být chápán jako nežádoucí ironie. U specifických profesí vyhrazených (alespoň zpočátku) pouze ženám je obtížné utvořit mužskou podobu a ze slovotvorných i jiných důvodů většinou nevystačíme s tím, že odtrhneme koncovku -ka. Někde si pomůžeme cizím slovem, např. letuška – stevard. Někde musíme použít slovo s podobným významem: hosteska – informátor, pořadatel, uvaděč, průvodce, příp. společník apod. (i když význam není zcela identický s původním slovem hosteska). Existují i případy, kdy se pro muže užívá pojmenování původně pouze ženské, např. akvabela (užívá se pro muže i ženy). V některých případech nám však nezbývá než užít opisu, případně vymyslet či převzít jiné slovo, které bychom v daném významu užili. Není vyloučeno, že s přibývajícím počtem mužů věnujících se této činnosti vznikne nějaké jednoslovné pojmenování nebo se jako u akvabel vžije pojmenování mažoretka i pro muže. Ale prozatím bychom byli raději s užíváním pojmu mažoret opatrní.
Zvažované varianty:
mažoret
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen středních, složená přivlastňovací příd. jména (Havránkova-Jedličkova mluvnice)
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych Vás poprosit o radu při psaní složeného názvu „Kaplan–Meier metoda“. Skloňuje se jen druhé slovo (např. „podle Kaplan–Meierovy metody“)?
Klíčové slovo:
Kaplanova–Meierova metoda
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že Vámi uváděná metoda byla pojmenována podle dvou vědců – Edwarda L. Kaplana a Paula Meiera –, měli bychom ve spisovném projevu skloňovat obě části spojení:
1. p. Kaplanova–Meierova metoda,
2. p. Kaplanovy–Meierovy metody,
3. p. Kaplanově–Meierově metodě,
4. p. Kaplanovu–Meierovu metodu,
5. p. Kaplanova–Meierova metodo,
6. p. Kaplanově–Meierově metodě,
7. p. Kaplanovou–Meierovou metodou.
Je třeba dodat, že v běžném úzu se často setkáváme s tvary, které se neskloňují vůbec (např. o Kaplan–Meier metodě), nebo ve kterých je skloňována pouze druhá část (např. o Kaplan–Meierově metodě), takovým podobám se však ve spisovných projevech doporučujeme vyhýbat.
Zvažované varianty:
Kaplan–Meierovy metody
Kaplanovy–Meierovy metody
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – přídavná jména → Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Zaujalo mě slovo neurověda. Připouští čeština, aby se ve složeninách objevovaly vedle sebe výrazy české a přejaté?
Klíčové slovo:
neurověda
Odpověď:
Výraz neurověda označujíci mezioborový vědecký směr studující nervovou soustavu se užívá poměrně nově. Objevuje se však ve spisovných formálních kontextech včetně oborové literatury. Utvořený je správně, v češtině mohou vznikat složeniny z domácího a cizího základu – označujeme je jako hybridní kompozita (např. elektrospotřebič, retrozábava, novogotika, vysokofrekvenční ad.).
Poslední užití:
7.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hybridní kompozitum
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – podstatná jména zakončená na -and/-ant
Konkrétní dotaz:
Označuje se supervidovaná osoba správně jako supervizant, nebo supervizand? V odborné literatuře jsem se setkala rovněž s podobou supervizit, ta mi ale nepřipadá správná.
Klíčové slovo:
supervizant; supervizand
Odpověď:
Podobu supervizant (ani supervizand) výkladové slovníky češtiny neuvádějí. Vzhledem ke svému významu (‚ten, který je supervidován‘) by toto slovo mělo mít zakončení -and, které nesou názvy osob podle toho, jak je třeba s nimi jednat, k čemu jsou předurčeni nebo kým se mají stát. (Zakončení -ant mají názvy osob podle toho, co dělají.) Podle dokladů v databázi ČNK SYN v13 a zejména ve vyhledávači Google je tomu ale přesně naopak. Zatímco prostřednictvím vyhledávače Google lze na českých stránkách vyhledat přes 600 dokladů podoby supervizant (v ČNK 3 výskyty), podoba supervizand je doložena jen 10krát (v ČNK 0 výskytů). Podoba supervizit v tomto významu není doložena vůbec, naopak se občas užívá jako synonymum slova supervizor (tzn. ‚ten, který provádí supervizi‘). Zásadní potíž však tkví v novosti daného slova. Slovo se zatím nevyskytuje natolik často, aby bylo možné bezpečně říct, že je uzuální, natož noremní, a lze tak předpokládat, že by (aspoň některé) uživatele češtiny mohlo překvapovat, zarážet či rušit. Doporučujeme se mu proto raději vyhnout – místo něj lze používat např. přídavné jméno supervidovaný či opis supervidovaná osoba.
Zvažované varianty:
supervizant
supervizand
supervizit
Poslední užití:
15.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podstatná jména zakončená na -and – -ant
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: více existujících podob jména
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má obyvatelské jméno utvořené od názvu státu Katar?
Klíčové slovo:
Katařan; Katar
Odpověď:
Ve starší příručce Praktické kapitoly z českého jazyka jsou uvedeny dvě systémově správné podoby obyvatelského jména utvořené od názvu státu Katar: Katařan a Katarec. Nicméně data z ČNK SYNv13 ukazují, že se v současném úzu prosadila pouze podoba Katařan (a od ní odvozená přechýlená podoba Katařanka). Systémově správná podoba Katarec (a od ní přechýlená podoba Katarka) se v úzu nevyskytují, a proto je nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
Katařan
Katarec
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Katařan, Katařanka
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.