Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID oblasti: #20 [Slovotvorba].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/97, položky: 1-10/966
Stav:
#12920
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz: Jakou podobu by mělo mít obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou)? Dosud jsme používali podobu Poříčáci, ale nyní se objevil názor, že máme používat podobu Poříčané. Jak je to správně?
Klíčové slovo: Poříčané, Poříčáci
Odpověď: Ve spisovném jazyce má obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou) podobu Poříčan, v mn. č. Poříčané. Podoba Poříčák, v mn. č. Poříčáci, je stylově nižší, na hranici spisovnosti. V nadregionální komunikaci, např. v celostátním deníku, v celoplošné televizi atp., by nejspíš působila rušivě, v regionální, místní komunikaci, např. v místním zpravodaji, se však může uplatňovat bez problémů, jelikož ji lidé znají, jsou na ni zvyklí a neruší je. (Volbě mezi uvedenými tvary se lze v mn. č. vyhnout užitím podoby Poříčští.) Jména na ‑ák jsou tradičně označována za nespisovná či hovorová, patrně mj. s ohledem na expresivní status jiných takto tvořených pojmenování (Staromák, slepák, auťák), jména na ‑an naopak někdy působí knižně nebo neobvykle. Přijatelnost jednotlivých jmen ve spisovném textu se může lišit, např. regionálně, a to jak z hlediska příslušného jména, tak uživatelů. Blíže neutrální vrstvě spisovné češtiny může být v některých případech stylově nižší varianta (např. běžné Jičíňák proti okrajovějšímu Jičíňan), v jiných případech varianta stylově vyšší (např. běžnější Kroměřížan proti prakticky neužívanému Kroměřížák) a někdy nelze považovat za neutrální ani jednu z nich.
Zvažované varianty:
Poříčané Poříčáci
Poslední užití: 16.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Tvoření obyvatelských jmen, 1 Obecné poučení, odst. 2

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12919
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz: Jsou slova pramen a pramínek příbuzná? Děti měly v písemce napsat dvě slova příbuzná ke slovu pramen, některé z nich napsaly pramínek a kolegyně mi tvrdí, že tuto odpověď nemám dětem uznávat, protože ve slově pramen je -e- a ve slově pramínek -í- a protože slovo pramen bylo v textu užito ve významu ‚léčebný pramen‘. Může mít kolegyně pravdu?
Klíčové slovo: pramínek
Odpověď: Slova pramen a pramínek jsou bezpochyby příbuzná. Ve slově pramínek se pouze kořen PRAMEN- vyskytuje v podobě pramín- (srov. kámen > kamín-ek, blázen > blázín-ek, řemen > řemín-ek atp.). Jev, kdy mají dva kořeny evidentně totožný význam, ale drobně se od sebe liší typicky tzv. pravidelnou hláskovou alternací, se označuje jako alomorfie a je v češtině velmi běžný. Má-li slovo více významů, nemá to, v jakém z nich je použito, na posuzování jeho příbuznosti k jiným slovům žádný vliv. Posuzujeme čistě to, je-li dané slovo odvozeno ze stejného kořene (přičemž může dojít k jeho změně, tak jako v tomto případě), nebo nikoliv.
Zvažované varianty:
pramínek
Poslední užití: 27.9.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12908
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz: Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jaroslavl (město v Rusku)?
Klíčové slovo: jaroslavský, jaroslavlský
Odpověď: Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jaroslavl příručky ani výkladové slovníky neuvádějí. Vladimír Šmilauer v časopise Naše řeč (1956, roč. 39, č. 7–8, s. 206, par. 68) uvádí: „Po retných souhláskách (m, v) se v ruštině před původním j vyvinulo l: ze zem-ja vzniklo zem-ľa, z Jaroslav-j’ pak Jaroslav-ľ. V odvozeninách však toto l [v ruštině; JP] mizí (zemlja [vysl. zemľa] – zemskij, Jaroslavľ – jaroslavskij). Podle toho máme i v češtině k Novaja Zemlja přídavné jméno novozemský, k Jaroslavl – jaroslavský“. Šmilauer tedy to, jak by měla vypadat česká podoba, zakládá na stavu v ruštině. Podle databáze Českého národního korpusu syn v9 se však toto doporučení v dnešní praxi neprojevuje nijak jednoznačně. Najdeme tu totiž 214× podobu jaroslavský (dotaz: [(lemma="jaroslavský")], mezi výskyty jsou nízké desítky přídavných jmen utvořených od názvu českých obcí Jaroslav, v okr. Pardubice a Rychnov nad Kněžnou: jaroslavská kachna atp.) a 155× podobu jaroslavlský (dotaz [(lemma="jaroslavlský")] s ponechaným l. Na pozadí českých slovotvorných principů je Šmilauerovo doporučení (opřené argumentačně o poměry v ruštině) poněkud překvapivé. Stav v cizím jazyce obvykle nemá vliv na to, jaký stav by měl být v češtině, resp. se jako takový argument přímo odmítá. Při vypuštění l z přídavného jména kromě toho není zřejmé, že výchozí podoba není Jaroslav, ale Jaroslavl. Z tohoto hlediska se podoba jaroslavský s vypuštěným l jeví jako méně výhodná. Na druhou stranu by vliv na vypuštění l mohla mít v češtině obtížně vyslovitelná skupina vlsk (jarosla-vlsk-ý), i když ani to obvykle neslouží jako argument pro zjednodušování v písmě, resp. se to jako argument odmítá. Systémové, lingvistické argumenty tedy svědčí spíš ve prospěch podoby jaroslavlský. Doklady z úzu však svědčí o tom, že běžně se vyskytuje i podoba jaroslavský s vypuštěným l (relativně slabým argumentem na její podporu by mohlo být, že je utvořena od českého exonyma Jaroslav, které, jako variantní, uvádí Seznam českých exonym; relativně slabým, jelikož podoby s vypuštěným l podle všeho nejsou tvořeny od této, všeobecně málo známé a užívané podoby). Je možné používat (s odkazem na výše uvedený rozbor a o něj opřené argumenty) obě podoby – jaroslavský i jaroslavlský. Důležité je postupovat jednotně. Pro úplnost lze dodat, že podoba jaroslavský s vypuštěným l má tendenci se pojit se slovy nebo spojeními: oblast, gubernie; nádraží (v Moskvě); divadlo, činoherní divadlo; závod, lokomotivní závod, opravárenský závod; oblastní duma. Podoba jaroslavlský s ponechaným l se pak pojí se slovy nebo spojeními: letiště, tragédie, katastrofa, havárie, nemocnice. To lze interpretovat tak, že podoby s ponechaným l pronikly do úzu hojněji v souvislosti s havárií letadla hokejového klubu Lokomotiv Jaroslavl v roce 2011, na jehož palubě zemřeli i tři čeští hokejisté. V současné době se už podoba jaroslavlský s ponechaným l ovšem vyskytuje i ve spojení se slovy nádraží (v Moskvě), oblast, divadlo. Podoba jaroslavlský s ponechaným l se tedy evidentně rozšířila (pokud se předtím vůbec hojněji vyskytovala) v souvislosti se zmíněným leteckým neštěstím a odtud se dostává do kontextů, kde se předtím typicky vyskytovala podoba jaroslavský s vynechaným l.
Poslední užití: 5.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: (1956, roč. 39, č. 7–8, s. 206, par. 68)
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Jaroslav
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [(lemma="jaroslavský|jaroslavlský)] + následná kolokační analýza

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz: Je správně školicí, nebo školící domeček (domeček, ve kterém se školí)?
Klíčové slovo: školicí
Odpověď: Ve spojení se slovem domeček je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno školicí (s krátkým -i- po -l-). Jde bezpochyby o domeček určený ke školení (který sám neškolí, školení v jeho prostorách vede nějaký člověk). Správně je tedy školicí domeček.
Zvažované varianty:
školicí školící
Poslední užití: 9.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo školicí

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12575
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz: Je správně newyorkský, nebo newyorský?
Klíčové slovo: newyorský
Odpověď: Přídavné jméno vytvořené od zeměpisného jména New York má správnou podobu newyorský (bez -k-). U jmen tohoto typu se koncové ‑k odsouvá.
Zvažované varianty:
newyorkský newyorský
Poslední užití: 24.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, 8. 8. Zakončení na ‑berg, ‑berk, ‑berok, ‑bjerg, ‑burg, ‑burk, ‑burgh, ‑borg, ‑bork, ‑bark, ‑bourg
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla New York a newyorský

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12566
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz: Existuje přechýlená podoba mimka (k mim)? Lze ji používat?
Klíčové slovo: mimka
Odpověď: Ano, přechýlená podoba slova mim je mimka. Jde o jedinou možnost, jak v souladu se slovotvornými zásadami češtiny vytvořit přechýlenou podobu slova mim. Výkladové slovníky podobu mimka sice neuvádějí, je však zachycena v Internetové jazykové příručce a doklady v databázi Českého národního korpusu syn v8 svědčí o tom, že se reálně používá (podoba mimka je zde doložena 78×). Slovo mimka je tedy zcela v pořádku a je možné ho v případě potřeby kdykoliv bezpečně používat.
Zvažované varianty:
mimka
Poslední užití: 23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo mimka
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [lemma="mimka"] v syn v9

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz: Ve spojení účinkoval v zábavn*ch pořadech je správně zábavních, nebo zábavných (nebo obojí)?
Klíčové slovo: zábavní
Odpověď: Přídavné jméno zábavní znamená ‚určený, sloužící k zábavě‘, zatímco přídavné jméno zábavný má význam ‚poskytující zábavu‘. Přídavné jméno zábavní tedy vyjadřuje účel či záměr (pořad má být zábavný, má bavit), zatímco přídavné jméno zábavný vyjadřuje hodnocení (pořad někoho baví, je ve svém cíli či záměru úspěšný). Ve spojení s podstatným jménem pořad a ve větě účinkoval v zábavn*ch pořadech je tedy se vší pravděpodobností správné použít přídavné jméno zábavní (nevíme, jestli všechny pořady byly opravdu zábavné, ale můžeme soudit, že jejich cílem či záměrem bylo bavit).
Zvažované varianty:
zábavní zábavný
Poslední užití: 15.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Přídavná jména zakončená na -ní, -ný
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla zábavní a zábavný

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je správně farní, nebo farská zahrada?
Klíčové slovo: farský, farní
Odpověď: Přídavné jméno farní má podle SSJČ dva významy: 1. ‚souvisící s farou jako správní institucí; kolaturní‘, např. farní úřad, obvod, kostel (u něhož je fara), ves (v níž je fara), škola (zřízená při faře); 2. ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství; farský‘, např. farní pole, dvůr, budova. Přídavné jméno farský má pak podle stejného slovníku tyto dva významy také, primární je tu však podle slovníku význam ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství‘, např. farská zahrada, kuchařka, zatímco význam ‚souvisící s farou jako institucí, farní‘ slovník označuje za řidší a uvádí k němu jediný příklad z díla Jana Nerudy – farský chrám. Tuto slovníkovou informaci lze číst tak, že slova farní a farský se používala sice záměnně, nicméně s tendencí (kterou se autoři slovníku možná snažili posílit, jistě ne ale ustavit) k vyrovnání farní = ‚souvisící s farou jako správní institucí‘ – farský = ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství‘. Novější SSČ toto vyrovnání svým zpracováním hesla fara důsledně nepotvrzuje; přídavná jména farní a farský vztahuje k podstatnému jménu fara a uvádí příklady farní úřad, farní obvod, farní zahrada a farská kuchařka (doklad farní zahrada, jako jediný, jde proti výše popsanému vyrovnání). Ještě novější NASCS však oba významy explicitně odlišuje – přídavné jméno farní významově váže na faru jako instituci, zatímco přídavné farský na faru jako hospodářství. Letmá sonda do dokladů v databázi Českého národního korpusu syn v9 naznačuje, že k popsanému odlišení významu slov farní a farský sice důsledně nedošlo, ale že tendence k němu je značná. Slovo farní se obecně používá výrazně častěji (v poměru 39 502 : 4 487), nicméně obě slova mají tendenci vyskytovat se v jiných spojeních – jejich pravé kolokáty se příliš nekryjí. Mezi 15 nejčastějších pravých kolokátů přídavného jména farní skutečně patří spíš výrazy vztahující se k faře jako instituci (hvězdičkou označujeme zřejmé odchylky od této tendence), srov. charita, kostel, úřad, *zahrada, sbor, ples, *budova, kronika, *dvůr, škola, rada, sál (může sloužit faře jako instituci), vikář, společenství. Mezi 15 nejčastějších pravých kolokátů přídavného jména farský pak skutečně patří spíš výrazy vztahující k faře jako budově a hospodářství (hvězdička opět označuje zřejmé výjimky), srov. zahrada, humno, louka, náměstí, rybník, potok, les, stodola, dvůr, kopec, kuchařka, ulice, kyselka, *republika, hospodyně. Jak ale nejlépe dokládá (navíc k protipříkladům s hvězdičkami) právě spojení se slovem zahrada, není tato tendence důsledná – nad spojením farská zahrada převládá spojení farní zahrada (v poměru 2 053 : 1 449). Z daného rozboru obecně plyne to, že přídavné jméno farský lze užívat a užívá se v obou významech – lze ho vztáhnout k faře jako instituci i k faře jako budově a hospodářství, zatímco přídavné jméno farský se vztahuje k faře jako budově a hospodářství. Jako konkrétní závěr lze pak říct následující: Ve spojení se slovem zahrada lze použít jak přídavné jméno farní (není to v rozporu se slovníky ani s územ), tak přídavné jméno farský (je to v souladu s tendencí lišit přídavné jméno utvořené od fary jakožto instituce a od fary jakožto hospodářství). O něco vhodnější je snad kvůli popsané – výrazné, nicméně nedůsledné – tendenci tyto významy lišit a použít ve spojení se slovem zahrada přídavné jméno farský; nutné to však není, i spojení farní zahrada bude dokonale srozumitelné a nebude na sebe strhávat pozornost.
Zvažované varianty:
farní farská
Poslední užití: 11.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla farní a farský
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fara
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fara
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky [lemma="fara|farní"], jejich frekvenční a kolokační analýza, vyhledávka [lemma="farní|farský"][lemma="zahrada"]

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz: Je správně výpustných, nebo výpustních potrubí?
Klíčové slovo: výpustný, výpustní
Odpověď: Podle výkladových slovníků (SSJČ, PSJČ) jsou slova výpustní a výpustný synonyma s významem ‚vypouštěcí‘; podoba výpustní je však podle obou slovníků řidší. SSJČ pak přímo uvádí souslovné technické termíny výpustné potrubí, výpustný kohout, ventil. Se slovníkovými údaji jsou ovšem v rozporu doklady z databáze Českého národního syn v9, a to obecně i konkrétně. Obecně v korpusu syn v9 lehce převažuje (v poměru 809 : 774) podoba výpustní, kterou slovníky označují za řidší. Ale i konkrétně je v témže korpusu ve spojení s podstatným jménem potrubí častější (v poměru 56 : 26) podoba výpustní, kterou – jak už uvedeno – slovníky označují za řidší. (V případě spojení s podstatným jménem kohout je tomu ale naopak, podoba výpustný tu převažuje nad podobou výpustní v poměru 41 : 13, a stejně je tomu i ve spojení s podstatným jménem ventil – podoba výpustný tu nad podobou výpustní převažuje v poměru 126 : 53). Vzhledem k uvedenému – užívání obou podob důsledně neodpovídá slovníkům, je rozkolísané a závislé na spojení s tím kterým podstatným jménem – je podle našeho názoru ve spojení s podstatným jménem potrubí možné použít obě přídavná jména – jak výpustný (na základě slovníku, zejm. SSJČ), tak výpustní (na základě úzu; doklady v korpusu syn v9). Správně je tedy jak výpustných potrubí, tak i výpustních potrubí – doporučujeme ovšem v jednom textu vždy používat jen jednu podobu.
Zvažované varianty:
výpustných výpustních
Poslední užití: 25.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo výpustný
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo výpustný
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky [lemma="výpustný|výpustní"] a [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="potrubí"], [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="kohout"], [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="ventil"]

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12402
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz: Jak se správně vytvoří přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Fern? Je správně Ferniino svědectví?
Klíčové slovo: Fernino
Odpověď: Individuálně přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Fern má ve spisovné češtině (v 1. p. č. j. r. m. živ. i neživ.) správnou, pravidelnou podobu Fernin, správně je tedy (v 1. p. č. j. r. s.) Fernino svědectví.
Zvažované varianty:
Ferniino
Poslední užití: 3.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.