Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V odborné práci potřebuji použít pojmenování onemocnění alfa-manosidóza. Nacházím různé možnosti: s pomlčkou a bez ní, liší se také počet n.
Klíčové slovo:
alfa-mannosidóza
Odpověď:
Jde o odborný termín, v běžných slovnících není uveden. U odborných názvů se můžeme setkat s kolísáním pravopisné podoby podle toho, komu je text určen. Některé texty preferují původní názvy (často respektující latinu, popř. řečtinu), jiné upřednostňují počeštěné podoby (v souladu s výslovností), popř. i zjednodušení hláskových skupin. Určitou nejednotnost nacházíme i ve Velkém lékařském slovníku, a to jak v knižní, tak elektronické verzi. Je zde uvedeno heslo alfa-mannosidáza (mannosidóza), ale také heslo mannosidosa. Každopádně jsou zachována dvě n (manno-) a zápis je se spojovníkem (nejde o pomlčku). Doplňujeme, že zakončení -óza (v úzce odborném prostředí -osa) signalizuje onemocnění (např. dermatóza, neuróza); zakončení -áza označuje enzymy. Doklady z Českého národního korpusu jsou zcela nedostatečné, na základě dokladů z internetu lze považovat za nejvhodnější zápis alfa-mannosidóza.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V bakalářské práci máme formulaci „česko-právní řešení genderové segregace...“ Má to znamenat řešení z hlediska českého práva. Je vhodné psát česko-právní se spojovníkem?
Klíčové slovo:
českoprávní
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Spojovník naznačuje, že jde o dvě souřadně spojené složky, v podstatě nahrazuje spojku a. Zápis česko-právní by tedy znamenal české a právní. Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde o české právo –, pak píšeme adjektivum dohromady: českoprávní (obdobně např. trestní právo – trestněprávní, občanské právo – občanskoprávní). V citované formulaci se nabízí rovněž možnost nepoužívat složené přídavné jméno českoprávní (objevuje se jen zřídka), ale užít dvě samostatná přídavná jména: české právní řešení. Tuto možnost považujeme za vhodnější.
Zvažované varianty:
českoprávní
česko-právní
Poslední užití:
30.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je napsáno mezi-zrnový se spojovníkem, psal bych to dohromady. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
mezizrnový
Odpověď:
Spojovník se v takovýchto případech skutečně nepoužívá. Komponent mezi- tvoří první část složených výrazů (např. mezioborový, meziměsto, mezičas, mezipatro, mezikontinentální), doporučujeme proto psát dohromady i slovo mezizrnový.
Zvažované varianty:
mezizrnový
mezi-zrnový
Poslední užití:
7.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju v beletrii zapsat neformálně vyjádřenou formulaci „na sto procent“. Autor má nastopro dohromady, psala bych to spíš na stopro, protože vím, že výraz stopro se občas objevuje.
Klíčové slovo:
na stopro
Odpověď:
Máte pravdu, že samotné stopro je poměrně obvyklé (nikdy stopro nevíte, co se může stát), zachycuje ho např. i Slovník nespisovné češtiny. Doklady z korpusu ukazují, že obvyklejší je psaní zvlášť: na stopro (na stopro zůstaneme; to vyjde na stopro), spřežka nastopro se objevuje méně často (nastopro krade).
Zvažované varianty:
na stopro
nastopro
Poslední užití:
30.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji do beletrie do přímé řeči zapsat slovy formát A4, aby to odpovídalo výslovnosti v určité větě. Nevím, jestli se to má psát se spojovníkem, jestli se má psát a, nebo raději á, nejraději bych psala podle výslovnosti á čtyřka.
Klíčové slovo:
á čtyřka
Odpověď:
Jde o neformální jazykový prostředek, jeho pravopisná podoba není stanovena závazně. Psaní se spojovníkem nedoporučujeme, vhodnější je psaní zvlášť, popř. dohromady. Korpusové vyhledávky ukazují, že nejobvyklejší je zápis, který preferujete, tedy á čtyřka (rychle jsem popsal á čtyřku z obou stran; nástěnka je pokryta barevnými á čtyřkami); zápis áčtyřka je řidší (zahrada vypadá jako nepopsaná áčtyřka).
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju ověřit, zda se ve významu směr píše kurs, nebo kurz.
Klíčové slovo:
kurz, kurs
Odpověď:
Pro všechny významy tohoto slova platí, že je možné psát jak kurz, tak kurs, jde o rovnocenné pravopisné varianty. Varianta kurz je v současnosti běžnější.
Zvažované varianty:
kurz
kurs
Poslední užití:
4.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.2 – Dublety jsou stylově rovnocenné (typ kurz – kurs)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
V odborném textu je napsáno „někomu pomoct“. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
pomoct
Odpověď:
Je to v pořádku, infinitiv má rovnocenné varianty pomoct a pomoci. Obě možnosti jsou zachyceny např. v IJP a v SSČ. Ve starších jazykových příručkách najdeme jen variantu pomoci.
Zvažované varianty:
pomoct
pomoci
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jestli se někdy v historii, konkrétně v roce 1922, mohlo psát francouský pouze s „s“. Ke stému výročí prvního dálkového letu jsme odhalovali památník a je na něm psáno, že let prováděla francousko-rumunská letecká společnost. Chtěla bych vědět, zda bylo dříve možné to tak psát, nebo jestli někdo udělal chybu.
Klíčové slovo:
francouzský
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu vydaná v roce 1921 nemají přímo heslo francouzský, ale zachycují slovo francouzština. Bylo by podivné, kdyby se ve 20. letech užívala podoba francouský, nikoli francouzský. Je tedy zjevné, že na památníku nejde o dobový pravopis, ale o omyl.
Dotaz:
Jak funguje daná jazyková aplikace?
Konkrétní dotaz:
Proč jsou v příkladech uvedených na stránce Slovo v kostce chyby?
Klíčové slovo:
Slovo v kostce
Odpověď:
Aplikace Slovo v kostce poskytuje přehled o tom, jak se určité slovo používá. Součástí Slova v kostce jsou i ukázky kolokací v autentických textech, kde se mohou vyskytovat i odchylky od spisovné normy.
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Pomůžete mi s přepisem z thajštiny do češtiny?
Klíčové slovo:
transkripce
Odpověď:
Bohužel, pro thajštinu nemáme k dispozici ani patřičné vzdělání v tomto jazyce, ani transkripční tabulky. Doporučujeme obrátit se s prosbou o radu např. na odborníky z Orientálního ústavu AV ČR.
Poslední užití:
29.6.2023
Atributy odpovědi
Kam odkazujeme: Orientální ústav AV ČR.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.