Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi, jak mám vysvětlit synovi ve třetí třídě, že píšeme zbytečná (starost) s -y-, protože slovo zbytečný je příbuzné se slovem být?
Klíčové slovo:
zbytečný
Odpověď:
Nejsme didaktické pracoviště, proto bohužel nevíme, jak se postupuje ve škole. Od základu být je odvozena celá řada slov, jejichž spojitost s tímto slovním základem je už dnes poměrně zastřená, zvláště pak pro děti mladšího školního věku. V přehledu vyjmenovaných slov bývají obvykle některá z těchto příbuzných slov uvedena, např. byt, bydlet, dobytek, nábytek, zbytek, ubývat, zabývat se. Spojitost slov zbytečný a zbytek je už pro děti srozumitelnější. Pro mnohá příbuzná slova však platí, že je jednodušší si jejich pravopisnou podobu prostě zapamatovat než hledat etymologické zdůvodnění.
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Označování hlásek v slovech domácích
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Označování hlásek v slovech domácích
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y a kolik b se píše ve slově lobbistický? Obvykle jsou tam dvě b, ale jinak vídám podoby lobbystický, lobbistický i lobbyistický.
Klíčové slovo:
lobbistický
Odpověď:
Slova odvozená z podstatného jména lobby zachovávají v základu dvě b: lobbovat, lobbování. Přípona -istický, kterou odvozujeme přídavné jméno, se nepřipojuje mechanicky k celému základovému slovu, koncové -y se odsouvá. Náležitá podoba je tedy lobbistický. Stejně postupujeme i u přípony -ista (lobbista) a -ismus (lobbismus).
Zvažované varianty:
lobbistický
lobbystický
lobbyistický
Poslední užití:
6.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Píše se šachista, nebo šachysta?
Klíčové slovo:
šachista
Odpověď:
Náležitá podoba je šachista. Slovo je odvozeno příponou -ista, koncové -y výchozího slova šachy se odsouvá. Stejně jsou vytvořena např. slova ragbista (od ragby), lobbista (od lobby).
Zvažované varianty:
šachista
šachysta
Poslední užití:
1.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Potřebuji jen ujištění, že je náležité psát měkké i ve slově bila ve větě: „Taková nespravedlnost bila do očí“.
Klíčové slovo:
bít
Odpověď:
Máte pravdu, sloveso má v uvedeném kontextu význam ‚udeřila, bouchla‘, proto se slovo bít píše s měkkým i: „ Nespravedlnost bila do očí“. Sloveso být má jiný význam, užilo by se např. ve formulaci „Byla to nespravedlnost“.
Zvažované varianty:
bila
byla
Poslední užití:
24.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Děti mě nachytaly na souvětí „Na rybníce se udělal vír, nad rybníkem přelétl výr; oba v-ry jsem zachytil na fotografii“. Jaké i/y psát?
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Tato věta není zapsatelná. Slova vír a výr nemůžeme zahrnout pod jeden společný pojem. Je to stará slovní hříčka založená na tom, že větu můžeme vyslovit, protože ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Nelze doporučit ani zápis s lomítkem: oba víry/výry nebo oba ví/ýry. Řešením je zápis „Na fotografii jsem zachytil vír i výra“, který však ruší slovní hříčku.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
3.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se dohodnout, jaké i/y psát ve větě. Je to taková hádanka. „Na zahradě u našeho domu jsme měli staré bidlo, na tom jsme klepali koberce. Jednou přiletěl ptáček a zřídil si tam svoje bydlo. Náhle přišla bouře a zničila obě b-dla."
Klíčové slovo:
bidlo, bydlo
Odpověď:
Jde o oblíbenou starou slovní hříčku, která nemá přímočaré řešení. Větu můžeme vyslovit, protože na rozdíl od našich předků ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Jde o homofony, tedy slova zvukově shodná, ale graficky odlišná. Každé z nich se jinak píše a má jiný význam, proto je nelze shrnout pod jeden kompromisní pojem. Žádné z i/y nemá v tomto případě přednost. Nabízí se řešení užít lomítko (obě bidla/bydla spadla nebo obě bi/ydla spadla), ale ani to nepovažujeme za vhodné, protože užití množného čísla neodpovídá původnímu zadání. Řešením by byl zápis „spadlo bydlo i bidlo“, který však slovní hříčku ruší.
Zvažované varianty:
bidla
bydla
Poslední užití:
7.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Našel jsem ve starých pramenech z 19. století a přelomu století slovo zásylka psané s y. Zajímalo by mě, zda je tento tvar stále použitelný (myslím si, že není). A hlavně mě zajímá, jak a proč ke změně došlo.
Klíčové slovo:
zásilka
Odpověď:
Na první otázku je odpověď jednoduchá: zápis zásylka v současných textech správný není. Podobu zásilka jako jedinou možnou uvádějí všechny výkladové slovníky češtiny, IJP i Pravidla českého pravopisu. Už ve vydání PČP z roku 1902 najdeme slova zásilka, zasílati, zasilatel/zasílatel jedině s -i-. Rovněž Jungmannův slovník (1835–1839) zapisuje s -i-: zásilka, zasilatel. Nelze však zastírat, že v Kottově slovníku (5. díl, 1887) naopak objevíme slova zásylka, zásylkový, zasýlati, zasýlatelský, zasýlání, zasýlač.
Mohlo by se nabízet vysvětlení, že pravopisná změna souvisí s tzv. reformou/opravou analogickou Josefa Dobrovského (podrobněji viz kapitola Obrozenský pravopis v Novém encyklopedickém slovníku češtiny/NESČ), ale ta se týkala jiných jevů. Podle vyjádření kolegů z oddělení vývoje jazyka ÚJČ nejpravděpodobněji jde o pravopisný projev toho typu filologicky podložených puristických snah, který usiloval o reflexi slovanské vzájemnosti (NESČ, kapitola Purismus). Zastánci tohoto směru odvozovali českou formu -sýlati (ve slovese i jeho odvozeninách) od staroslověnského sylati (což vysvětluje Kottovo pojetí). To je ovšem chybné, protože české -sílati vzniklo až ve staré češtině a zapisovalo se -sielati. Na rozpor upozorňuje už Gebauer ve své Historické mluvnici 1: „Odchylka stará je v -sielati, posielati nč. posílati atd., proti stsl. sylati; č. posielati je novotvar, utvořený ku poslati bezpochyby vlivem subst. posel a změkčeného praes. pošlu.“ Pravidla českého pravopisu z roku 1902 potvrdila závaznou podobu zásilka (obdobně např. zasílat, posílat). Není bez zajímavosti, že ještě počátkem 20. století byly formy s -y- v praxi stále někdy užívány. Svědčí o tom např. odpověď na dotaz čtenáře zveřejněná v lingvistickém časopise Naše řeč z roku 1917.
Zvažované varianty:
zásilka
zásylka
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Obrozenský pravopis: https://www.czechency.org/slovnik/OBROZENSK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=145)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, že ve slově výjimečný je první samohláska dlouhé tvrdé ý a druhá měkké i, není to jinak, že?
Klíčové slovo:
výjimečný
Odpověď:
Ano, náležitá podoba přídavného jména je výjimečný, přestože je slovo spjato se slovesem vyjímat. Jde o slovotvornou alternaci, s níž se setkáváme i u jiných slov, např. zasílat – zásilka, vyšívat výšivka, vyhýbat – výhybka.
Zvažované varianty:
výjimečný
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Když se brzy píše s -y, proč se brzičko píše s měkkým -i-?
Klíčové slovo:
brzičko
Odpověď:
Příslovce brzy patří mezi vyjmenovaná slova. Expresivní výraz brzičko s významem ‚velmi brzo‘ je odvozen příponou -ičko ze základu brz (viz výrazy brzy, brzo, brzký). Stejnou příponu vidíme např. u dvojice slov málo – maličko.
Zvažované varianty:
brzičko
brzyčko
Poslední užití:
30.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 6, poznámka u vyjmenovaných slov po z
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.