Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na polemiku o správném zápisu slova pidižvík. Osobně mám za to, že se má psát s měkkým -i-, autor však argumentuje tím, že by výraz mohl být odvozen od slova žvýkat a zapisovat se proto i jako pidižvýk.
Klíčové slovo:
pidižvík
Odpověď:
Výraz pidižvík můžeme nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny (2020), kde je uveden pouze v podobě s měkkým -i- a definován jako ‚trpaslík, skřítek'. Jiné běžně užívané výkladové slovníky tento expresivní výraz vzhledem k jeho řídkému výskytu nezachycují. V Kartotéce novočeského lexikálního archivu lze nalézt čtyři doklady výrazu pidižvík z let 1968–1976 (např. …místo potřebných a užitečných věcí se vyrábějí nevkusné kýče, jakési suvenýry ve formě pitvorných pidižvíků, sošek Buddhy…). Varianta pidižvýk zde doložena není. Nezachycuje ji ani Český národní korpus SYN v14, ve kterém najdeme pouze 234 výskytů slova pidižvík.
Domněnku, že by výraz s výše zmíněným významem ‚trpaslík, skřítek‘ mohl být odvozen od slova žvýkat, se kterou se můžete setkat v lidové etymologii či odpovědích generovaných umělou inteligencí, nelze nikterak potvrdit. Určení původu daného výrazu je podobně jako u jiných takto nestandardních a okrajově užívaných slov velmi obtížné. Druhá část slova (-žvík) mohla být vytvořena jen hravým spojením hlásek a nemusela být nositelkou samostatného významu, přičemž zápis s měkkým -i- může být dán užitím přípony -ík, která se v češtině uplatňuje mj. právě při tvoření zdrobnělin podstatných jmen mužského rodu (např. mužík, klučík, chlapík, vozík apod.). Autoři Slovníčku dosud slovníkově nezachycených slov a významů (hlavní redaktorka Renata Blatná, 1995–1996) publikovaného v časopise Čeština doma a ve světě, si původ výrazu pidižvík vysvětlují snahou o nápodobu slova pidimužík. Ačkoliv by se jednalo o formálně poměrně nezvyklý proces, možnost jistého přetvoření slova pidimužík nevylučujeme. Vzhledem k chybějícím dokladům varianty pidižvýk vám každopádně doporučujeme držet se zavedené podoby s -i- měkkým.
Poslední užití:
24.9.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v14
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Může se [pastyňák] psát s y?
Klíčové slovo:
pastinák
Odpověď:
Český název rosliny Pastinaca sativa je podle všech slovníků češtiny i Internetové jazykové příručky jedině pastinák (s výslovností [pastynák]. Náležitá podoba je tedy s „i“ a „n“ (nikoli ň). Tu doporučujeme užít.
V běžných neformálních komunikačních situacích se s výslovností [ň] setkáváme, ale frekvenci nemůžeme zjistit. V psaných textech podle dokladů z korpusu SYN v14 jednoznačně převažuje doporučovaná podoba pastinák (1803 dokladů). Relativně častá je i varianta pastiňák (263 dokladů). V korpusu je 9x zachycena i podoba pastyňák a 3 pastynák.
Zvažované varianty:
pastiňák
pastyňák
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Píše se kripl, nebo krypl?
Klíčové slovo:
kripl
Odpověď:
Hanlivé označení, často používané jako nadávka, je přejato z němčiny a píše se s i: kripl.
Přestože výkladové slovníky češtiny zachycují hanlivé výrazy jen velmi málo, je pravopisnou podobu výrazu kripl možné ověřit v Internetové jazykové příručce, Akademickém slovníku současné češtiny (ASSČ), Novém akademickém slovníku cizích slov nebo ve Slovníku spisovného jazyka českého. Starší slovníky uvádějí význam ‚člověk neschopný vojenské služby, nemocný, neduživý člověk vůbec, mrzák‘; v nejnovějším elektronickém ASSČ je hanlivý výraz kripl definován jako ‚fyzicky hendikepovaný člověk, mrzák; kdo působí dojmem nedostatku úsudku nebo schopností, kretén (často jako nadávka)‘, např. kripl na vozejčku; Bavit se v tomhle státě o tom, že tady korupce neexistuje, to bych byl kretén, kripl a blb.
Zvažované varianty:
kripl
krypl
Poslední užití:
27.4.2026
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
V písničce Chodíme, chodíme hore po dědině se zpívá kohoutek jařabý. Píše se ve slově jařabý ý, nebo í ? Nemůžu to nikde najít.
Klíčové slovo:
jarabý
Odpověď:
V lidové písničce není užito slovo jařabý, ale přesněji je to kohútek jarabý. Přídavné jméno jarabý se řadí k tvrdým přídavným jménům (vzor mladý), píše se proto s ý. Ve Slovníku spisovného jazyka českého je uvedeno, že jarabý je nářeční výraz s významem pestrý, kropenatý. Příruční slovník jazyka českého uvádí příkladovou větu z díla B. Němcové se stupňovaným tvarem: „skoro tak vyhlížejí jako kvíčaly, jenže jsou jarabější.“
Zvažované varianty:
jarabý
jarabí
Poslední užití:
17.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jaké písmeno se píše ve spojení lei/ydenská láhev: měkké i, nebo tvrdé y?
Klíčové slovo:
leidenská láhev; leydenská láhev
Odpověď:
Abychom mohli odpovědět na výše položenou otázku, je třeba nejdříve znát odpověď na to, jaký je správný zápis jména nizozemského města, od něhož bylo přídavné jméno odvozeno. Pravidla českého pravopisu i Slovník spisovné češtiny zachycují podobu Leiden. To je v souladu s doporučením publikace Jména Evropy, kterou vydal Český úřad zeměměřický a katastrální a která má standardizační charakter, tzn. že podoby zde zachycené jsou pro určité instituce (např. ministerstva) závazné. V této publikaci je navíc uvedena informace, že se v historických kontextech objevuje rovněž podoba Leyden. Tato podoba odpovídala staršímu nizozemskému pravopisu, dnes se s ní přitom navíc setkáváme např. v angličtině (ve francouzštině se pak užívá podoba Leyde). V češtině se však ujala novější pravopisná podoba Leiden, jak o tom svědčí data z Českého národního korpusu SYN v13. S podobou Leyden se v korigovaných textech zachycených v Českém národním korpusu setkáme také, nicméně právě v historických kontextech (srov. [s]větový šampionát […] v nizozemském Leidenu vyvrcholí v sobotu 21. října x [m]ěsto Leyden se ve druhé polovině 16. století stalo baštou kalvinistů).
Přídavné jméno odvozené od jména Leiden má podobu leidenský. Tuto podobu ostatně doporučují také Nový akademický slovník cizích slov i starší Slovník spisovného jazyka českého (ten však s poznámkou, že se dříve psalo leydenský). Oba slovníky mezí příklady zahrnují pojem z fyziky leidenská láhev (‚typ elektr. kondenzátoru ve tvaru skleněné nádoby‘). Proto je vcelku překvapivé, že se v korigovaných textech setkáváme s oběma podobami, a to celkem vyrovnaně (leidenská láhev má 66 dokladů, leydenská láhev 69 dokladů). Primárně bychom doporučovali užívat pravopisnou podobu, která odpovídá nové a užívané pravopisné podobě názvu nizozemského města, tzn. leidenská láhev. K zápisu leydenská láhev bychom však byli tolerantní, protože změna v pravopisu nevychází z českého jazykového prostředí.
Závěrem bychom chtěli poukázat na to, že se v daném sousloví ukrývá ještě jedna potenciální pravopisná otázka, a to zda psát láhev nebo lahev. Podle současné kodifikace je možné užívat obě podoby, v Internetové jazykové příručce se přitom v hesle leidenský uvádí, že lze psát leidenská láhev i leidenská lahev. Na základě dat z Českého národního korpusu SYN v13 můžeme konstatovat, že v úzu převažuje zápis s čárkou nad písmenem a, tzn. leidenská láhev. Lze tak předpokládat, že tento zápis nevzbudí u čtenáře nežádoucí pozornost.
Zvažované varianty:
leidenská láhev
leydenská láhev
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.