Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově asi píše -i? Je to možné vysvětlit?
Klíčové slovo:
asi
Odpověď:
Po s (a dalších tzv. pravopisně obojetných souhláskách) píšeme y (ý) pouze v zakončení podstatných a přídavných jmen v souladu s příslušným vzorem (volat na psy, mísy, bosý chodec). Částice „asi“ k takovým slovům nepatří, koncové -i je původem praslovanská částice. Stejné zakončení najdeme u výrazů kdosi, cosi, jakýsi, aťsi apod.
Poslední užití:
25.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Je možné nějak vysvětlit, proč se ve slově mezi (nemyslím tím podstatné jméno mez) píše -i?
Klíčové slovo:
mezi
Odpověď:
V Pravidlech českého pravopisu je v kapitole o písmenech i (í) a y (ý) uvedeno, že po písmenu z a dalších tzv. pravopisně obojetných souhláskách se jako základní užívá i/í, kdežto podoba s y/ý je vázána jen na vymezené případy. Mezi ně patří např. psaní y/ý v kořenech vyjmenovaných slov nebo v koncovkách podstatných a přídavných jmen podle toho, ke kterému vzoru patří.
Předložka mezi je podle etymologického slovníku ustrnulý 6. pád jednotného čísla podstatného jména mez. Předložka mezi má tedy -i stejně jako např. tvar „na mezi“.
Poslední užití:
25.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Na restauraci je nápis Elsyn dvůr. Myslím, že by tam mělo být -i-. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
Elsin
Odpověď:
Neznáme motivaci tohoto názvu, ale domníváme se, že běžný uživatel češtiny takovéto pojmenování vnímá jako individuálně přivlastňovací přídavné jméno odvozené z ženského jména Elsa. V tom případě by měla být použita přípona ‑in a náležitý zápis by skutečně byl Elsin.
Protože jde o název restaurace, je možné, že -y- bylo v názvu zvoleno záměrně, aby upoutalo pozornost a název byl zapamatovatelnější. Zda jde o omyl, či záměr, však bohužel nevíme.
Zvažované varianty:
Elsin
Elsyn
Poslední užití:
7.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Vím, že to asi není úplně spisovné slovo, ale píše se matika, nebo matyka?
Klíčové slovo:
matika; matyka
Odpověď:
Nejde o spisovné, ale o slangové slovo, nemá proto žádnou závaznou pravopisnou podobu. Je možné respektovat pravopisnou podobu výrazu matematika a psát matika, popř. volit podobu odpovídající výslovnosti a psát matyka. Slovník nespisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého uvádějí obě možnosti, Nový akademický slovník cizích slov zachycuje jen podobu matika. V praxi se podle dokladů v ČNK uplatňují obě možnosti zápisu, psaní matika však výrazně převažuje.
Zvažované varianty:
matika
matyka
Poslední užití:
19.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Když zapisuji citoslovce, kterým doprovázím tzv. strouhání mrkvičky, mám psát kyš, nebo kiš?
Klíčové slovo:
kyš; kiš
Odpověď:
V tomto případě máte možnost volby. SSJČ hodnotí slovo jako nářeční citoslovce vyjadřující mírný výsměch a uvádí ho v podobě kyš (kyš, ty nemáš, co já!; hanba, kyš, kyš!) s poznámkou psáno též kiš. Slovník nespisovné češtiny má citoslovce posměchu naopak uvedeno v podobě kiš kiš (na niž odkazuje z hesla kyš kyš). Doklady z ČNK ukazují, že se užívají obě podoby, zápis kiš je obvyklejší. Je rovněž obvyklé při opakování (většinou zdvojení) oddělovat jednotlivá citoslovce čárkou (Kiš, kiš, vyhrál jsem. To máš za to, kiš, kiš, kiš!).
Zvažované varianty:
kyš
kiš
Poslední užití:
26.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Děti měly za úkol napsat věty se slovesy mít a mýt. Větu „Každý se chce mýt dobře“ paní učitelka považuje za zcela vyloučenou. Je nám jasné, že primárně jde o význam mít se dobře ve smyslu cítit se dobře / žít dobře, ale rádi bychom věděli, zda je formulace mýt se dobře ve smyslu očistit se skutečně úplně vyloučená.
Klíčové slovo:
mít se; mýt se
Odpověď:
Nevíme, jaké přesně bylo zadání, ale lze předpokládat, že podstatou úkolu bylo upevnit si rozlišení užití sloves mít a mýt. Pak je logické, že za správný je považován zápis mít se dobře/špatně. Odhlédneme-li však od toho, co je nejobvyklejší, nelze vyloučit ani možnost zápisu „Každý se chce mýt dobře“. Jde sice o možnost okrajovou, ale nikoli zcela vyloučenou (přestože bychom nepochybně při komunikaci volili spíše předponové sloveso umýt – Každý se chce umýt dobře). Je trochu škoda, že tuto situaci paní učitelka nevyužila jako podnět ke hře s jazykem. Ale nejsme didaktické pracoviště a nevíme, jaké byly okolnosti zadání.
Pro zajímavost doplňujeme, že v ČNK je vedle stovek dokladů na spojení mít se dobře doložen i jeden příspěvek s názvem Jak se mýt dobře. Jde o sloupek věnovaný vratkosti obalů se sprchovými gely.
Zvažované varianty:
mít se
mýt se
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Vím, že slovo kvůli je nějak specifické. Pamatuju si dobře, že v něm vždycky píšeme i? Že je jedno, jestli jde o muže, nebo ženy?
Klíčové slovo:
kvůli
Odpověď:
Předložka kvůli vznikla odvozením ze 3. pádu slova vůle (k vůli někomu). Píše se jedině s měkkým i: Je to kvůli Adamovi, kvůli Evě. Rozlišení, zda jde o muže, či ženy, se týká tvarů minulého příčestí sloves (muži dělali x ženy dělaly).
Zvažované varianty:
kvůli
kvůly
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jak by se v prostředí kriminalistiky mělo psát tipování/typování pachatele? Četl jsem vysvětlení v IJP u hesla vytipovat, ale nesouhlasím s ním. Podle svých zkušeností a dokladů na internetu mám pocit, že se typovat užívá vůči pachateli a tipovat vůči oběti. V učebnicích kriminalistiky a v rozsudcích převažuje typování pachatele. Myslím, že znám český jazyk docela dobře. Pro mě má tipovat význam ničím nepodložené náhody. U pachatele jde o typ a typování.
Klíčové slovo:
tipovat
Odpověď:
Bez ohledu na to, zda jde o pachatele, či oběť, doporučujeme volit sloveso tipovat, popř. předponové vytipovat. Sloveso typovat má podle slovníků význam ‚provádět typovou zkoušku‘; užívá se v motoristickém prostředí. Tipovat znamená ‚určovat tip; odhadovat hodnotu něčeho, někoho; odhadem zařazovat k určité vrstvě, typu‘. U pachatele nevybíráme typ (tedy jedince jako představitele, vzor znaků celé skupiny), ale na základě posouzení dostupných informací předběžně označujeme (tipujeme) určitou osobu (obdobně jako tipujeme např. výsledek sportovního utkání). Sloveso vytipovat má význam ‚odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout‘. Slovo odhad neznamená jen zcela náhodný výběr, ale výběr na základě určitého posouzení (srov. úřední odhad nemovitosti).
Nelze zamlčovat, že některé příručky (PČP, NASCS a SSČ) zaznamenávají i sloveso vytypovat a uvádějí u něho význam ‚vybrat/stanovit jako (vhodný) typ‘. I přes zachycení ve zmíněných příručkách sloveso vytypovat k užívání nedoporučujeme. Je pravděpodobné, že se sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje apod.) často objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
tipovat
typovat
Poslední užití:
20.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Na co se nás často ptáte. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
189 vytipovat (vytipovat?)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Pokud bych napsal „Tablet je nabitý“, tak bych psal i, protože jde o doplnění elektriky. Ale pokud by třeba učitelka při diktátu záludně pokračovala „Tablet je nabitý vědomostmi, informacemi ze všech oborů“, tak bych psal y? Nejde přece o elektriku ani o zbraň, proto by se nemělo psát nabitý, ale nabytý.
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
V obou případech píšeme nabitý, nikoli nabytý. Ve větě „Tablet je nabitý“ jde o doplnění energie (slovník to popisuje slovy ‚doplnit nějakým prostředkem k dalšímu použití‘). Pokud užijeme formulaci „Tablet (člověk) je nabitý vědomostmi, informacemi“, pak jde o expresivní význam ‚velmi naplněný něčím, napěchovaný, naplněný až k prasknutí, po okraj‘. Sloveso nabytý má jiný význam, a to ‚získaný‘, např. Nabyté vědomosti uplatnil ve své práci. Významovému rozdílu sloves nabít a nabýt je věnována kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít v IJP.
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
4.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y píšeme ve větě „Tablet je nabitý“?
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Ve větě „Tablet je nabitý“ je namístě užít slovesné přídavné jméno nabitý, odvozené ze slovesa nabít, které má mj. význam ,doplnit nějakým prostředkem k dalšímu použití‘, např. nabít zbraň, akumulátor, telefonní kartu. U tabletu jde o doplnění/dobití baterie.
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
4.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi, jak mám vysvětlit synovi ve třetí třídě, že píšeme zbytečná (starost) s -y-, protože slovo zbytečný je příbuzné se slovem být?
Klíčové slovo:
zbytečný
Odpověď:
Nejsme didaktické pracoviště, proto bohužel nevíme, jak se postupuje ve škole. Od základu být je odvozena celá řada slov, jejichž spojitost s tímto slovním základem je už dnes poměrně zastřená, zvláště pak pro děti mladšího školního věku. V přehledu vyjmenovaných slov bývají obvykle některá z těchto příbuzných slov uvedena, např. byt, bydlet, dobytek, nábytek, zbytek, ubývat, zabývat se. Spojitost slov zbytečný a zbytek je už pro děti srozumitelnější. Pro mnohá příbuzná slova však platí, že je jednodušší si jejich pravopisnou podobu prostě zapamatovat než hledat etymologické zdůvodnění.
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Označování hlásek v slovech domácích
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Označování hlásek v slovech domácích
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y a kolik b se píše ve slově lobbistický? Obvykle jsou tam dvě b, ale jinak vídám podoby lobbystický, lobbistický i lobbyistický.
Klíčové slovo:
lobbistický
Odpověď:
Slova odvozená z podstatného jména lobby zachovávají v základu dvě b: lobbovat, lobbování. Přípona -istický, kterou odvozujeme přídavné jméno, se nepřipojuje mechanicky k celému základovému slovu, koncové -y se odsouvá. Náležitá podoba je tedy lobbistický. Stejně postupujeme i u přípony -ista (lobbista) a -ismus (lobbismus).
Zvažované varianty:
lobbistický
lobbystický
lobbyistický
Poslední užití:
6.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem úterí, protože jsem si to odůvodnil vzorem stavení. Ale je to chyba, tak bych chtěl vědět, jestli má před vzorem přednost tvrdá souhláska.
Klíčové slovo:
úterý
Odpověď:
Ano, ve slovech domácího původu píšeme po tzv. pravopisně tvrdých souhláskách y/ý. Tvrdá souhláska má přednost před vzorem, proto píšeme stavení (borůvčí, rákosí, podmáslí, peří, září), ale úterý.
Zvažované varianty:
úterý
úterí
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Označování hlásek v slovech domácích
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Píše se šachista, nebo šachysta?
Klíčové slovo:
šachista
Odpověď:
Náležitá podoba je šachista. Slovo je odvozeno příponou -ista, koncové -y výchozího slova šachy se odsouvá. Stejně jsou vytvořena např. slova ragbista (od ragby), lobbista (od lobby).
Zvažované varianty:
šachista
šachysta
Poslední užití:
1.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Potřebuji jen ujištění, že je náležité psát měkké i ve slově bila ve větě: „Taková nespravedlnost bila do očí“.
Klíčové slovo:
bít
Odpověď:
Máte pravdu, sloveso má v uvedeném kontextu význam ‚udeřila, bouchla‘, proto se slovo bít píše s měkkým i: „ Nespravedlnost bila do očí“. Sloveso být má jiný význam, užilo by se např. ve formulaci „Byla to nespravedlnost“.
Zvažované varianty:
bila
byla
Poslední užití:
24.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Děti mě nachytaly na souvětí „Na rybníce se udělal vír, nad rybníkem přelétl výr; oba v-ry jsem zachytil na fotografii“. Jaké i/y psát?
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Tato věta není zapsatelná. Slova vír a výr nemůžeme zahrnout pod jeden společný pojem. Je to stará slovní hříčka založená na tom, že větu můžeme vyslovit, protože ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Nelze doporučit ani zápis s lomítkem: oba víry/výry nebo oba ví/ýry. Řešením je zápis „Na fotografii jsem zachytil vír i výra“, který však ruší slovní hříčku.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
3.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se dohodnout, jaké i/y psát ve větě. Je to taková hádanka. „Na zahradě u našeho domu jsme měli staré bidlo, na tom jsme klepali koberce. Jednou přiletěl ptáček a zřídil si tam svoje bydlo. Náhle přišla bouře a zničila obě b-dla."
Klíčové slovo:
bidlo, bydlo
Odpověď:
Jde o oblíbenou starou slovní hříčku, která nemá přímočaré řešení. Větu můžeme vyslovit, protože na rozdíl od našich předků ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Jde o homofony, tedy slova zvukově shodná, ale graficky odlišná. Každé z nich se jinak píše a má jiný význam, proto je nelze shrnout pod jeden kompromisní pojem. Žádné z i/y nemá v tomto případě přednost. Nabízí se řešení užít lomítko (obě bidla/bydla spadla nebo obě bi/ydla spadla), ale ani to nepovažujeme za vhodné, protože užití množného čísla neodpovídá původnímu zadání. Řešením by byl zápis „spadlo bydlo i bidlo“, který však slovní hříčku ruší.
Zvažované varianty:
bidla
bydla
Poslední užití:
7.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Našel jsem ve starých pramenech z 19. století a přelomu století slovo zásylka psané s y. Zajímalo by mě, zda je tento tvar stále použitelný (myslím si, že není). A hlavně mě zajímá, jak a proč ke změně došlo.
Klíčové slovo:
zásilka
Odpověď:
Na první otázku je odpověď jednoduchá: zápis zásylka v současných textech správný není. Podobu zásilka jako jedinou možnou uvádějí všechny výkladové slovníky češtiny, IJP i Pravidla českého pravopisu. Už ve vydání PČP z roku 1902 najdeme slova zásilka, zasílati, zasilatel/zasílatel jedině s -i-. Rovněž Jungmannův slovník (1835–1839) zapisuje s -i-: zásilka, zasilatel. Nelze však zastírat, že v Kottově slovníku (5. díl, 1887) naopak objevíme slova zásylka, zásylkový, zasýlati, zasýlatelský, zasýlání, zasýlač.
Mohlo by se nabízet vysvětlení, že pravopisná změna souvisí s tzv. reformou/opravou analogickou Josefa Dobrovského (podrobněji viz kapitola Obrozenský pravopis v Novém encyklopedickém slovníku češtiny/NESČ), ale ta se týkala jiných jevů. Podle vyjádření kolegů z oddělení vývoje jazyka ÚJČ nejpravděpodobněji jde o pravopisný projev toho typu filologicky podložených puristických snah, který usiloval o reflexi slovanské vzájemnosti (NESČ, kapitola Purismus). Zastánci tohoto směru odvozovali českou formu -sýlati (ve slovese i jeho odvozeninách) od staroslověnského sylati (což vysvětluje Kottovo pojetí). To je ovšem chybné, protože české -sílati vzniklo až ve staré češtině a zapisovalo se -sielati. Na rozpor upozorňuje už Gebauer ve své Historické mluvnici 1: „Odchylka stará je v -sielati, posielati nč. posílati atd., proti stsl. sylati; č. posielati je novotvar, utvořený ku poslati bezpochyby vlivem subst. posel a změkčeného praes. pošlu.“ Pravidla českého pravopisu z roku 1902 potvrdila závaznou podobu zásilka (obdobně např. zasílat, posílat). Není bez zajímavosti, že ještě počátkem 20. století byly formy s -y- v praxi stále někdy užívány. Svědčí o tom např. odpověď na dotaz čtenáře zveřejněná v lingvistickém časopise Naše řeč z roku 1917.
Zvažované varianty:
zásilka
zásylka
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Obrozenský pravopis: https://www.czechency.org/slovnik/OBROZENSK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=145)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, že ve slově výjimečný je první samohláska dlouhé tvrdé ý a druhá měkké i, není to jinak, že?
Klíčové slovo:
výjimečný
Odpověď:
Ano, náležitá podoba přídavného jména je výjimečný, přestože je slovo spjato se slovesem vyjímat. Jde o slovotvornou alternaci, s níž se setkáváme i u jiných slov, např. zasílat – zásilka, vyšívat výšivka, vyhýbat – výhybka.
Zvažované varianty:
výjimečný
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)