Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Dá se výpustka (tři tečky) chápat jako slovo, nebo je to jen znak? Když se počítá počet slov, má se výpustka započítat jako slovo, když značí vynechání?
Klíčové slovo:
vynechání
Odpověď:
Trojtečka – též tři tečky nebo výpustka – je jeden znak, který podle většiny definicí nemá slovní povahu. Pokud trojtečka zastupuje slovo, oddělujeme ji z obou stran mezerami (případně interpunkcí) právě tak, jako by bylo odděleno příslušné slovo. To je možná důvod, proč ji třeba některé softwary formálně započítávají jako slovo. Protože však může značit vynechání jednoho slova stejně jako delšího úseku textu, nemůžeme ji se slovem ztotožňovat.
Poslední užití:
10.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nedokončení výpovědi
Konkrétní dotaz:
Když chceme naznačit nedokončený výčet třemi tečkami, měly by být přiřazeny natěsno za poslední položku, nebo by před nimi měla být čárka a mezera jako v případě běžných položek výčtu?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Obě možnosti jsou v pořádku. U první z nich je jen třeba zvážit, zda je z kontextu zřejmé, jestli tři tečky značí nedokončenost jedné položky, ke které těsně přiléhají, nebo zda vynechávají jednu či více jiných položek (tj. v případě, že za nimi už žádná položka nenásleduje, značí nedokončení výčtu).
Zvažované varianty:
x, y, z…
x, y, z, …
Poslední užití:
5.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Řadové číslovky
Konkrétní dotaz:
Lze zapsat řadovou číslovku, když to není celé číslo? Chtěli bychom napsat devátý a půltý magazín, a to číslicí 9 a zlomkem 1/2. Měla by za tím být tečka?
Klíčové slovo:
řadová číslovka
Odpověď:
Necelá řadová číslovka sice může působit trochu nezvykle, ale zapsat ji lze bez potíží – ovšem jen v případě, že ji zapíšeme jako desetinné číslo. Ve vašem případě by to bylo „9,5.“. Co už potíže způsobuje, je zápis oné poloviny pomocí zlomku (ať už třemi znaky „1/2“, nebo jedním „½“), protože spojka a s mezerami na obou svých stranách z toho graficky dělá celkem tři slova. Tečka značící řadovost by tam být měla (jinak by bylo namístě číst to jako „devět a půl“), ale jelikož je to jedna číslovka, měla by být i tečka právě jedna, a to na konci. Zápis „9 a 1/2.“ nebo „9 a ½.“ však nevylučuje možnost, že jde o dvě samostatné číslovky, z nichž první je základní a druhá řadová. Pokud tedy nemůžete nebo nechcete zvolit zápis „9,5.“, je potřeba počítat s tím, že to kromě pocitu nezvyklosti může vyvolat i nejistotu o významu.
Obecněji k této problematice můžeme doporučit článek Roberta Adama v Naší řeči s názvem Kolikátý je mezi čtvrtým a pátým? (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8099)
Zvažované varianty:
9 a 1/2
9 a 1/2.
9 a ½
9 a ½.
Poslední užití:
17.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
ADAM, Robert (2010): Kolikátý je mezi čtvrtým a pátým? Naše řeč, 93(3), s. 139-146.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nedokončení výpovědi
Konkrétní dotaz:
Jsou tři tečky ekvivalent zkratek jako „atd.“ nebo „apod.“?
Klíčové slovo:
nedokončení
Odpověď:
V mnoha případech je jistě možné užít trojtečku v pozici, kde by stejně dobře mohly stát zkratky „atd.“ nebo „apod.“. Trojtečka ovšem bude vhodná tam, kde jsou nedořečené řady či výčty alespoň částečně naznačeny, např. Kup jakékoli pečivo – rohlíky, dalamánky, …, zatímco ve větách, kde zkratky jako „apod.“ následují za jediným výrazem, bychom užití trojtečky nedoporučovali, např. Rukopis je upraven do všech detailů (řez písma apod.). Upozorňujeme také, že trojtečka má více funkcí než jen signalizaci nedořečení naznačené řady či výčtu – neplatí tedy, že za každou trojtečku lze synonymně dosadit „atd.“ nebo „apod.“.
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Signalizace názvu
Konkrétní dotaz:
Když mám v souvětí název díla v uvozovkách na konci věty, která je od další oddělena čárkou, měla by být ta čárka před koncovou uvozovkou, nebo až za ní?
Klíčové slovo:
název
Odpověď:
V takovém případě bude čárka až za uvozovkami. Kdybychom psali čárku před koncovou uvozovkou, poslední výraz první věty by tou koncovou uvozovkou vlastně zasahoval přes hranici vět z první do druhé.
Poslední užití:
4.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Užití otazníku
Konkrétní dotaz:
Má být ve formuláři za otázkou „V čem spatřujete výhody oproti své rodné zemi“ otazník?
Klíčové slovo:
otazník
Odpověď:
Ano, otázka (tázací výpověď) se pravopisně signalizuje právě otazníkem, ten by tedy na konci otázky měl být uveden, a to natěsno za posledním slovem.
Poslední užití:
3.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Chemické názvosloví
Konkrétní dotaz:
Jak se píšou [omega tři mastné kyseliny]? Má být mezi výrazy „omega“ a „3“ spojovník, mezera, nebo nic?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
V souladu s doporučením Internetové jazykové příručky, která pro chemické názvy a výrazy typu Rh-faktor nebo C-vitamin uvádí členění spojovníkem, doporučujeme zápis „omega-3 mastné kyseliny“.
Zvažované varianty:
omega-3 mastné kyseliny
omega 3 mastné kyseliny
omega3 mastné kyseliny
Poslední užití:
22.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Když je syndrom pojmenován po dvou nebo více lidech (např. Williamsův–Campbellův syndrom), píše se mezi jejich jmény skutečně pomlčka, jak to uvádí Internetová jazyková příručka? Dlouhá léta jsme na tomto místě psali spojovník.
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Je pravda, že v minulosti se v takovýchto případech doporučoval spojovník. V souladu s vydáním ČSN 01 6910 v roce 2014 jsme však tento typ přehodnotili a řadíme jej k funkci vyjádření vztahu X a Y mezi jednoslovnými výrazy, který se zapisuje natěsno psanou pomlčkou. Internetová jazyková příručka uvádí příklady Havránkova–Jedličkova Česká mluvnice nebo Kaplanova–Meierova metoda.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Jiná užití pomlčky
Konkrétní dotaz:
Je z hlediska psaní mezer rozdíl mezi pomlčkou krátkou (–) a dlouhou (—)?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Krátká i dlouhá pomlčka jsou pravopisně rovnocenné a platí pro ně stejná pravidla a doporučení. Běžně se používá krátká pomlčka (–), zatímco dlouhá (—) je spíš exkluzivní. Pokud to autor vnímá jako potřebné, může obě pomlčky v jednom textu kombinovat, pak je však vhodné pro každou z nich rezervovat různé funkce.
Poslední užití:
17.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Rád bych v textu odlišoval doztracena doznívající řeč, kterou značím třemi tečkami, od přerušené, nezáměrně nedokončené řeči. Mohu ten druhý typ signalizovat pomlčkou?
Klíčové slovo:
pomlka
Odpověď:
Ano, pomlčka může značit mimo jiné nedokončenou řeč, byť to není její nejtypičtější funkce. V případech, jako je ten, který popisujete, je takové řešení zcela v pořádku. Jen upozorníme, že zatímco trojtečka následuje hned za posledním výrazem natěsno, bez mezery, před pomlčkou by v takovém užití měla být mezera.
Poslední užití:
25.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Co dělat, když se nám v jednom textu potkávají spojení jako „Praha 3 – Žižkov“ a „Praha-Petrovice“? Máme to nechat, nebo sjednotit (případně jak)?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Obecně řečeno se spojení místních jmen nebo správních celků píšou se spojovníkem, a to natěsno, bez mezer („Praha 3-Žižkov“). Je pravda, že u spojení obsahujících alespoň jednu ze složek spojení víceslovnou, doporučujeme z důvodu přehlednosti nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami („Praha 3 – Žižkov“). Zároveň však platí, že náhrada spojovníku pomlčkou oddělenou mezerami není vhodná, pokud by mohlo dojít k textové nejednotě. V takových případech je lepší ponechat všude spojovníky psané natěsno, bez mezer.
Poslední užití:
13.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Pracuji s textem, kde je nedokončená přímá řeč, přičemž ta nedokončenost není značena trojtečkou, ale pomlčkou. Má mezi posledním slovem a pomlčkou být mezera?
Klíčové slovo:
pomlka
Odpověď:
Ano, pakliže pomlčka signalizuje pomlku v řeči, odděluje se od předchozího výrazu mezerou.
Poslední užití:
18.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiná užití pomlčky
Konkrétní dotaz:
Když jsou dvě přímé řeči dvou různých osob v jednom odstavci hned za sebou, je vhodné je oddělit pomlčkou, nebo má druhá přímá řeč následovat hned po mezeře za uvozovkou ukončující první přímou řeč?
Klíčové slovo:
přímá řeč
Odpověď:
Z pravopisného hlediska je zcela v pořádku udělat mezi koncovou uvozovkou první přímé řeči a počáteční uvozovkou druhé přímé řeči pouze mezeru, ale chcete-li je graficky více oddělit, lze k tomu jistě využít pomlčku.
Poslední užití:
4.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Užití otazníku
Konkrétní dotaz:
Má být na konci titulku článku „Jak se dělá rozhovor“ otazník?
Klíčové slovo:
otazník
Odpověď:
Interpunkční řešení závisí na tom, jestli titulek chápete jako větu oznamovací, nebo tázací. Otázka se signalizuje právě otazníkem. Tatáž věta však stejně dobře může mít i funkci konstatování. Pak by ji bylo možné chápat jako eliptickou, tzn. že by to byla jakási zhuštěná verze hypotetické plné věty ve znění např. „Nabízíme vám návod na to, jak se dělá rozhovor.“. Taková věta by měla být uzavřena tečkou. Pakliže však plní funkci titulku, tečka se za ní nepíše.
Poslední užití:
4.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Pokud chci uvést dvě slova, která mají část společnou a zčásti se liší, a nechci zbytečně vypisovat obě, jak to mám pravopisně provést?
Klíčové slovo:
lomítko
Odpověď:
Pro takové případy lze použít lomítko – můžete vypsat jedno slovo a za lomítkem uvést tu část, jíž se druhé slovo liší. Možnost nevypisovat sdílenou část slova u jednoho ze slov však doporučujeme použít pouze v případě, že před lomítkem nebude nic, co za lomítko nepatří. Např. „prodavač/ka“ je v pořádku, ale „prodavači/ky“ ne, protože by to naznačovalo čtení druhého slova jako „prodavačiky“.
V ostatních případech doporučujeme vypsat před i za lomítkem plné znění slov, tj. např. „prodavači/prodavačky“.
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vyjádření alternativního výrazu
Konkrétní dotaz:
Jak nejlépe úsporně vyjádřit, že může platit jednotné i množné číslo určitého slova? Když chci např. napsat, že něco může být „v jazyce“ nebo případně i „v jazycích“, můžu ono množné číslo připojit od závorky jen ve formě koncovky, tj. „v jazyce(ích)“? Tu závorku jsem viděl psanou takto natěsno, ale i oddělenou mezerou, tj. „v jazyce (ích)“. A nemá být před tou koncovkou spojovník, tj. „v jazyce(-ích)“? Případně nemělo by se tam opakovat poslední společné písmeno, tj. „v jazyce(cích)“?
Klíčové slovo:
závorky
Odpověď:
Obecně vzato je pravda, že závorky lze užít pro uvedení části alternativního výrazu. To však můžeme doporučit pouze v případech, kdy by se výraz v závorce připojil k plně uváděnému bez dalších změn (pak by se závorka psala natěsno, bez mezery). Tak tomu ovšem není v uváděném případě, neboť tam přebývá pádová koncovka -e. Zápis pak budí dojem, že nabízené alternativy jsou „v jazyce“ a „v jazyceích“. Do spisovného textu tedy doporučujeme vypsat i alternativní výraz celý, tj. „v jazyce (jazycích)“ – zde už by před závorkou měla být mezera, protože v ní stojí samostatné slovo. Kromě závorky lze užít také lomítko, to by se v tomto případě psalo natěsno, bez mezer, protože jde o jednoslovné výrazy – „v jazyce/jazycích“.
Poslední užití:
24.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Jak pomocí výpustky naznačit zamlčení části jména šlechtice? Autor textu uvádí např. „Richard von“ a pak různými typografickými způsoby naznačuje, že zbytek (hlavní část) přídomku neuvádí, zatajuje. Kdybychom to chtěli udělat jednotně s použitím výpustky, měla by stát za posledním uvedeným slovem (např. „von“) natěsno, nebo s mezerou?
Klíčové slovo:
vynechání
Odpověď:
V takovémto případě bychom doporučili nejspíš psát výpustku oddělenou zleva mezerou. Tři tečky psané natěsno jsou typické pro nedokončenou řeč, větu, která jakoby mizí doztracena a třemi tečkami končí. Ve vašem případě však výpustka zastupuje (pravděpodobně) jedno samostatné slovo, po němž může věta dál pokračovat. Takové slovo by také stálo odděleno od předchozího mezerou – analogicky tedy doporučujeme postupovat i v případě jeho náhrady výpustkou.
Poslední užití:
22.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Jak se píše „Neratov Novinsko“? My to teď píšeme se spojovníkem a mezerami kolem něj. To asi není dobře, že?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Pokud jsou obě složky jednoslovné, píšou se těsná spojení místních jmen se spojovníkem bez mezer, tedy „Neratov-Novinsko“.
Dotaz:
Zlomek
Konkrétní dotaz:
Jak se číslicemi a značkami zapíše „dvacet litrů na hektar“?
Klíčové slovo:
zlomek
Odpověď:
„Dvacet litrů na hektar“ lze zapsat jako „20 l/ha“. Jak „l“, tak a „ha“ jsou značky, a to jednoslovné, protože neobsahují mezeru. Z toho vyplývá, že se lomítko píše natěsno, bez mezer.
Poslední užití:
28.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Vím, že když se pomlčkou vyjadřuje vztah „X až Y“ a spojují se výrazy jednoslovné, píše se pomlčka natěsno. Ale platí to i v případě, kdy se takto spojují dvě čísla a první z nich je záporné, tj. má před sebou znaménko mínus?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Takový rozsah od záporného do kladného čísla by sice šlo zapsat v souladu s pravidlem o psaní pomlčky mezi jednoslovnými výrazy, ale česká technická norma ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory v takových případech radí pomlčku vůbec nepoužívat, a to kvůli riziku záměny se znaménkem mínus. Doporučujeme tedy raději zápis v podobě „−X až Y“.
Poslední užití:
19.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.